Název: Zaniknutá karnerová kaplnka v meste Krupina
Variantní název:
- A ruined charnel chapel in the town of Krupina
- Verschwundener Karner in der Stadt Krupina
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2022, roč. 47, č. 1, s. 197-220
Rozsah
197-220
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-1-9
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76645
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: CC BY-NC-ND 4.0 International
Přístupová práva
otevřený přístup
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Mesto Krupina patrí medzi najstaršie mestá na Slovensku, pričom prijímalo či odovzdávalo vplyvy nielen v právnej, hospodárskej, ale aj architektonickej a duchovnej oblasti. Juhozápadne od rímskokatolíckeho kostola bola v stredoveku postavená karnerová kaplnka – vyčlenený osobitný priestor pre ukladanie kostí zosnulých obyvateľov mesta. O zachovanej podzemnej časti krupinského karnera boli prvé údaje v odbornej literatúre publikované v roku 2006. Karner má štvorcový pôdorys, pričom najbližšie analógie sú s rakúskymi karnermi. Svojím centrálnym zaklenutím na stredový pilier ho možno analogicky spojiť s karnerom v blízkej Banskej Štiavnici, s ktorou má Krupina doložené dlhodobé hospodárske i umeleckohistorické vzťahy. Autori príspevku riešia rôzne otázky týkajúce sa karnerovej kaplnky a uvažujú o jej zaradení do kontextu vývoja karnerových kaplniek v stredoeurópskych súvislostiach.
The town of Krupina is one of the oldest in Slovakia, having absorbed and passed on influences not only in the fields of law and economy but also in architecture and spiritual life. In the Middle Ages, a charnel chapel was built south-west of a Roman Catholic church – a special space designed to hold the bones of the deceased inhabitants of the town. The first data about the preserved underground section of the Krupina charnel house was published in 2006. The charnel chapel has a square plan, the closest analogies being Austrian charnel houses. With its central arch on a central pillar, it can be analogically linked to the charnel house in nearby Banská Štiavnica with which Krupina has had long-standing economic and art-historical relations. The authors of the article address various issues concerning the charnel chapel and discuss its setting in the context of the development of charnel chapels in Central Europe.
Reference
[1] ARKC BBB Vizitácia 1829: Archív Rímskokatolíckej cirkvi – Biskupstva v Banskej Bystrici, Josephus Belánsky, Divina, et Apostolicae sedis gratia, episcopus Neosoliensis… 1829 die 6. mensis… Civitatem Carponensem…, sign. CV 40.
[2] ČELKO, M., 2008: Inventár. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Štátny archív v Banskej Bystrici, pobočka Banská Štiavnica. Magistrát mesta Banská Štiavnica 1524–1526. Banská Štiavnica: MV SR, ŠA BB, pob. BŠ, 2008. 68 s.
[3] ELTE EK Budapest: Vizitácia Zvolen 1692: Eötvös Loránd Tudomány Egyetem-Egyetemi Könyvtár, fond Collectio Hevenessiana: Visitatio parochorum et parochiarum inclyti comitatus Zolienis Anno MDCXCII…
[4] KĽUČKA, M., 1975: Mesto Krupina I. Inventár listín, listov a príbuzných písomností 1238–1605 (1919). Okresný archív Zvolen so sídlom v Ostrej Lúke, pobočka v Krupine. Krupina 1975. 229 s.
[5] KODOŇOVÁ, M., 1977: Stavebno-historický výskum Starého zámku Banská Štiavnica a program pamiatkových úprav. 1977, rkp. uložený v Archíve Pamiatkového úradu v Bratislave, sign. T 3016 (1–3)
[6] MV SR ŠA BB pr. ABŠ, MBŠ: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Štátny archív v Banskej Bystrici, pracovisko Archív Banská Štiavnica, fond Mesto Banská Štiavnica 1524–1526, inv. č. 1033, sign. MMVŠ-MOL, I-569, spis č. 446, šk. 3.
[7] MV SR ŠA BB pr. AZV, MK: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Štátny archív v Banskej Bystrici, pracovisko archív Zvolen, fond Mesto Krupina I., listiny, listy a príbuzné písomnosti 1238–1919, inv. č. 50, sign. IB 8.
[8] MV SR ŠA BB pr. AZV, MK: Zbierka máp a plánov (nespracované, neinventarizované), Plán rímsko-katolíckeho kostola s opevnením z r. 1789 (bez inventárneho čísla).
[9] MNL-OL: Magyar Nemzeti Levéltár-Országos Levéltár, fond DF = Diplomatikai filmtár, listina pod číslom DF 249246 datovaná k roku 1444.
[10] MZA Brno: Moravský zemský archiv v Brne, fond Milotická vetva Seilernovcov, listina z r. 1444, sign. V 199, šk. 7.
[11] NYIZSNYANSZKY, M., 1800: Protocolum historico diplomaticum… 1800, rkp. uložený v Archíve Rímskokatolíckej cirkvi – Farnosti Krupina (bez inventárneho čísla).
[12] PÁRNIČAN, P., 1956: Krupinské pivnice, rkp. uložený v Archíve Múzea Andreja Sládkoviča v Krupine (neinventarizované).
[13] ŠIMKOVIC, M.–LUKÁČ, M., 2012: Pamiatkový výskum Husitskej bašty v Krupine. Banská Bystrica – Krupina, 2012. 41 s. 83 fotografií a 10 plánov a schém, rkp. uložený v archíve Múzea Andreja Sládkoviča v Krupine.
[14] CDSL II: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae II (Marsina, R., ed.). Bratislava 1987.
[15] CSERY, J., 1862: Korpona városának ismertetése. In: Magyar Tudományos Értekező I., 221–240.
[16] DURDÍK, T., 1985: K počátkům středověké stavební podobě hradu Blatná – Zu den Anfänge und der mittelalterlichen Baugestalt der Burg in Blatná, AH 10, 283–295.
[17] ENGEL, P., 1996: Magyar világi archontológiája 1301–1457 I. Budapest.
[18] FIALA, K., 1926–27: Zbytky kaple románské v zámku blatenském, PA XXXV, 589–596.
[19] GÖTZ, W., 1968: Zentralbau und Zentralbautendenz in der gotischen Architekur. Berlin.
[20] HANULIAK, V., 1995: K problematike počiatkov mesta Krupiny – Zur Problematik der Anfänge der Stadt Krupina, AH 20, 267–274.
[21] HKM: Hunyadiak kora Magyarországon XI (Teleki, J., ed.). Pest 1855.
[22] HOŠSO, J., 2000: Kremnica a jej regionálne a nadregionálne postavenia vo svetle archeologického výskumu. In: Kremnické múzeum. Zborník k 110. výročiu múzea v Kremnici, 13–21. Kremnica.
[23] HULA, F., 1970: Mittelalterliche Kultmale. Wien.
[24] KDM: Kodex dyplomatyczny Małopolski IV (Piekosiński, F., ed.). Kraków 1905.
[25] KISARI BALLA, Gy., 2000: Karlsruhei térképek a Török háborúk korából. Kriegskarten und Pläne aus der Türkenzeit in den karlsruher Sammlungen. Budapest.
[26] KODOŇOVÁ, M., 1981: Banská Štiavnica, Starý zámok – výsledky doplňujúceho výskumu, Pamiatky a príroda 1, 13–17.
[27] LUKÁČ, M., 2003: Kontakty Krupiny a Banskej Štiavnice – Oltár Blahoslavenej Panny Márie v Krupinea jeho vzťah k oltáru Majstra MS z roku 1506 v Banskej Štiavnici. In: Neskorogotický oltár Majstra MS z roku 1506 v Banskej Štiavnici. Zborník prednášok z medzinárodného sympózia (Labuda, J.–Čelková, M., edd.), 119–142. Banská Štiavnica.
[28] LUKÁČ, M., 2020: K problematike patrocínií vybraných protestantských kostolov Hontianskeho arcidiakonátu vo svetle vizitačných protokolov zo 17.–18. storočia. In: Folia Historica Bohemica 36, 111–140.
[29] LUKÁČ, M., 2020a: K problematike patrocínií stredovekých farských kostolov historického dekanátu Krupina (Krupina, Babiná, Dobrá Niva a Sása). In: Argentifodina 2020 (Harvan, D.–Labuda, J., edd.), 59–72. Banská Štiavnica.
[30] LUKÁČ, M., 2022: K problematike pečatného symbolu a erbu mesta Krupina, Acta historica Neosoliensia 25, č. 1, v tlači. https://doi.org/10.24040/ahn.2022.25.01.05-32
[31] LUKÁČ, M. a kol., 2006: Krupina – monografia mesta. 1. vyd. Banská Bystrica.
[32] LUKÁČ, M. a kol., 2014: Krupina – monografia mesta. 2. vyd. Banská Bystrica.
[33] MÁCELOVÁ, M., 2000: K lokalizácii karnera sv. Michala v Banskej Bystrici – Zu der Lokalisation desSt. Michaelskarners in Banská Bystrica, AH 25, 253–256.
[34] MAJTÁN, M., 2006: Procesy so strigami. In: Lukáč, M. a kol., Krupina – monografia mesta, 125–130. Krupina.
[35] MAJTÁNOVÁ, M.–MAJTÁN, M., 1979: Krupinské prísne právo. Bratislava.
[36] MARSINA, R., 1995: Dejiny Krupiny do začiatku 16. storočia. In: Krupina vo svetle minulosti (Gajdoš, M., ed.), 23–34. Zvolen – Krupina.
[37] MATUNÁK, M., 1901: Korpona várkapitányai. Korpona.
[38] MATUNÁK, M., 2011: Krupinskí hradní kapitáni (Lukáč, M., ed.). Krupina.
[39] MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha – Prešov.
[40] PRIORATO GALEAZZO, G., 1676: Continuatio dell' historia di Leopoldo cesare… Vienna.
[41] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol. Historické a funkčné premeny architektúry. 1. zväzok. Bratislava.
[42] RÁBIK, V., 2018: Belo IV. a protomestské sídliská v roku 1238. Trnava 1238–2018 …úspešný európsky príbeh… (Ragačová, J.–Rábik, V., edd.), 25–38. Trnava.
[43] RAGAČ, R., 2011: Krupinský štatút z roku 1490 o predaji vína ako prameň k počiatkom našich miest, Studia Historica Tyrnaviensia 13, 179–187.
[44] RULÍŠEK, H., 2006: Postavy, atributy, symboly: Slovník křesťanské ikonografie. České Budějovice.
[45] SLIVKA, M., 2013: Pohľady do stredovekých dejín Slovenska (Res intrinsecus lectae). Martin.
[46] SÖRRIES, R., 1996: Die Karner in Kärnten. Klagenfurt.
[47] VANČO, M., 2000: Stredoveké rotundy na Slovensku. Bratislava.
[48] VEĽASOVÁ, Ľ., 1999: Karnerové kaplnky románskej architektúry na Slovensku, Pamiatky a múzeá 1999, č. 2, 46–48.
[49] WESTERHOF, W., 1989: Die Karner in Österreich und Südtirol. St. Pölten – Wien.
[50] ZILKENS, S., 1983: Karner-Kapellen in Deutschland. 22. Veröffentlichung der Abteilung Architektur des Kunsthistorischen Instituts der Universität zu Köln. Köln.
[51] ZsO IV 1413–1414: Zsigmondkori oklevéltár IV. (1413–1414) (Mályusz, E.–Borsa, I., edd.). Budapest 1994.
[52] ZsO V 1415–1416: Zsigmondkori oklevéltár V. (1415–1416) (Mályusz, E.–Borsa, I., edd.). Budapest 1997.
[2] ČELKO, M., 2008: Inventár. Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Štátny archív v Banskej Bystrici, pobočka Banská Štiavnica. Magistrát mesta Banská Štiavnica 1524–1526. Banská Štiavnica: MV SR, ŠA BB, pob. BŠ, 2008. 68 s.
[3] ELTE EK Budapest: Vizitácia Zvolen 1692: Eötvös Loránd Tudomány Egyetem-Egyetemi Könyvtár, fond Collectio Hevenessiana: Visitatio parochorum et parochiarum inclyti comitatus Zolienis Anno MDCXCII…
[4] KĽUČKA, M., 1975: Mesto Krupina I. Inventár listín, listov a príbuzných písomností 1238–1605 (1919). Okresný archív Zvolen so sídlom v Ostrej Lúke, pobočka v Krupine. Krupina 1975. 229 s.
[5] KODOŇOVÁ, M., 1977: Stavebno-historický výskum Starého zámku Banská Štiavnica a program pamiatkových úprav. 1977, rkp. uložený v Archíve Pamiatkového úradu v Bratislave, sign. T 3016 (1–3)
[6] MV SR ŠA BB pr. ABŠ, MBŠ: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Štátny archív v Banskej Bystrici, pracovisko Archív Banská Štiavnica, fond Mesto Banská Štiavnica 1524–1526, inv. č. 1033, sign. MMVŠ-MOL, I-569, spis č. 446, šk. 3.
[7] MV SR ŠA BB pr. AZV, MK: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky, Štátny archív v Banskej Bystrici, pracovisko archív Zvolen, fond Mesto Krupina I., listiny, listy a príbuzné písomnosti 1238–1919, inv. č. 50, sign. IB 8.
[8] MV SR ŠA BB pr. AZV, MK: Zbierka máp a plánov (nespracované, neinventarizované), Plán rímsko-katolíckeho kostola s opevnením z r. 1789 (bez inventárneho čísla).
[9] MNL-OL: Magyar Nemzeti Levéltár-Országos Levéltár, fond DF = Diplomatikai filmtár, listina pod číslom DF 249246 datovaná k roku 1444.
[10] MZA Brno: Moravský zemský archiv v Brne, fond Milotická vetva Seilernovcov, listina z r. 1444, sign. V 199, šk. 7.
[11] NYIZSNYANSZKY, M., 1800: Protocolum historico diplomaticum… 1800, rkp. uložený v Archíve Rímskokatolíckej cirkvi – Farnosti Krupina (bez inventárneho čísla).
[12] PÁRNIČAN, P., 1956: Krupinské pivnice, rkp. uložený v Archíve Múzea Andreja Sládkoviča v Krupine (neinventarizované).
[13] ŠIMKOVIC, M.–LUKÁČ, M., 2012: Pamiatkový výskum Husitskej bašty v Krupine. Banská Bystrica – Krupina, 2012. 41 s. 83 fotografií a 10 plánov a schém, rkp. uložený v archíve Múzea Andreja Sládkoviča v Krupine.
[14] CDSL II: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae II (Marsina, R., ed.). Bratislava 1987.
[15] CSERY, J., 1862: Korpona városának ismertetése. In: Magyar Tudományos Értekező I., 221–240.
[16] DURDÍK, T., 1985: K počátkům středověké stavební podobě hradu Blatná – Zu den Anfänge und der mittelalterlichen Baugestalt der Burg in Blatná, AH 10, 283–295.
[17] ENGEL, P., 1996: Magyar világi archontológiája 1301–1457 I. Budapest.
[18] FIALA, K., 1926–27: Zbytky kaple románské v zámku blatenském, PA XXXV, 589–596.
[19] GÖTZ, W., 1968: Zentralbau und Zentralbautendenz in der gotischen Architekur. Berlin.
[20] HANULIAK, V., 1995: K problematike počiatkov mesta Krupiny – Zur Problematik der Anfänge der Stadt Krupina, AH 20, 267–274.
[21] HKM: Hunyadiak kora Magyarországon XI (Teleki, J., ed.). Pest 1855.
[22] HOŠSO, J., 2000: Kremnica a jej regionálne a nadregionálne postavenia vo svetle archeologického výskumu. In: Kremnické múzeum. Zborník k 110. výročiu múzea v Kremnici, 13–21. Kremnica.
[23] HULA, F., 1970: Mittelalterliche Kultmale. Wien.
[24] KDM: Kodex dyplomatyczny Małopolski IV (Piekosiński, F., ed.). Kraków 1905.
[25] KISARI BALLA, Gy., 2000: Karlsruhei térképek a Török háborúk korából. Kriegskarten und Pläne aus der Türkenzeit in den karlsruher Sammlungen. Budapest.
[26] KODOŇOVÁ, M., 1981: Banská Štiavnica, Starý zámok – výsledky doplňujúceho výskumu, Pamiatky a príroda 1, 13–17.
[27] LUKÁČ, M., 2003: Kontakty Krupiny a Banskej Štiavnice – Oltár Blahoslavenej Panny Márie v Krupinea jeho vzťah k oltáru Majstra MS z roku 1506 v Banskej Štiavnici. In: Neskorogotický oltár Majstra MS z roku 1506 v Banskej Štiavnici. Zborník prednášok z medzinárodného sympózia (Labuda, J.–Čelková, M., edd.), 119–142. Banská Štiavnica.
[28] LUKÁČ, M., 2020: K problematike patrocínií vybraných protestantských kostolov Hontianskeho arcidiakonátu vo svetle vizitačných protokolov zo 17.–18. storočia. In: Folia Historica Bohemica 36, 111–140.
[29] LUKÁČ, M., 2020a: K problematike patrocínií stredovekých farských kostolov historického dekanátu Krupina (Krupina, Babiná, Dobrá Niva a Sása). In: Argentifodina 2020 (Harvan, D.–Labuda, J., edd.), 59–72. Banská Štiavnica.
[30] LUKÁČ, M., 2022: K problematike pečatného symbolu a erbu mesta Krupina, Acta historica Neosoliensia 25, č. 1, v tlači. https://doi.org/10.24040/ahn.2022.25.01.05-32
[31] LUKÁČ, M. a kol., 2006: Krupina – monografia mesta. 1. vyd. Banská Bystrica.
[32] LUKÁČ, M. a kol., 2014: Krupina – monografia mesta. 2. vyd. Banská Bystrica.
[33] MÁCELOVÁ, M., 2000: K lokalizácii karnera sv. Michala v Banskej Bystrici – Zu der Lokalisation desSt. Michaelskarners in Banská Bystrica, AH 25, 253–256.
[34] MAJTÁN, M., 2006: Procesy so strigami. In: Lukáč, M. a kol., Krupina – monografia mesta, 125–130. Krupina.
[35] MAJTÁNOVÁ, M.–MAJTÁN, M., 1979: Krupinské prísne právo. Bratislava.
[36] MARSINA, R., 1995: Dejiny Krupiny do začiatku 16. storočia. In: Krupina vo svetle minulosti (Gajdoš, M., ed.), 23–34. Zvolen – Krupina.
[37] MATUNÁK, M., 1901: Korpona várkapitányai. Korpona.
[38] MATUNÁK, M., 2011: Krupinskí hradní kapitáni (Lukáč, M., ed.). Krupina.
[39] MENCL, V., 1937: Stredoveká architektúra na Slovensku. Kniha prvá. Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha – Prešov.
[40] PRIORATO GALEAZZO, G., 1676: Continuatio dell' historia di Leopoldo cesare… Vienna.
[41] POMFYOVÁ, B. a kol., 2015: Stredoveký kostol. Historické a funkčné premeny architektúry. 1. zväzok. Bratislava.
[42] RÁBIK, V., 2018: Belo IV. a protomestské sídliská v roku 1238. Trnava 1238–2018 …úspešný európsky príbeh… (Ragačová, J.–Rábik, V., edd.), 25–38. Trnava.
[43] RAGAČ, R., 2011: Krupinský štatút z roku 1490 o predaji vína ako prameň k počiatkom našich miest, Studia Historica Tyrnaviensia 13, 179–187.
[44] RULÍŠEK, H., 2006: Postavy, atributy, symboly: Slovník křesťanské ikonografie. České Budějovice.
[45] SLIVKA, M., 2013: Pohľady do stredovekých dejín Slovenska (Res intrinsecus lectae). Martin.
[46] SÖRRIES, R., 1996: Die Karner in Kärnten. Klagenfurt.
[47] VANČO, M., 2000: Stredoveké rotundy na Slovensku. Bratislava.
[48] VEĽASOVÁ, Ľ., 1999: Karnerové kaplnky románskej architektúry na Slovensku, Pamiatky a múzeá 1999, č. 2, 46–48.
[49] WESTERHOF, W., 1989: Die Karner in Österreich und Südtirol. St. Pölten – Wien.
[50] ZILKENS, S., 1983: Karner-Kapellen in Deutschland. 22. Veröffentlichung der Abteilung Architektur des Kunsthistorischen Instituts der Universität zu Köln. Köln.
[51] ZsO IV 1413–1414: Zsigmondkori oklevéltár IV. (1413–1414) (Mályusz, E.–Borsa, I., edd.). Budapest 1994.
[52] ZsO V 1415–1416: Zsigmondkori oklevéltár V. (1415–1416) (Mályusz, E.–Borsa, I., edd.). Budapest 1997.