Slovanský svět existuje: rozpad, negace, revival aneb hledání slovanské identity

Autor přítomné studie analyzuje oprávněnost holistického pojetí slovanského světa jako celistvého clusteru jazykového, literárního, kulturního a politického a ukazuje na jeho proměny na příkladu několika studií, monografií a vědeckých sborníků, které se týkají různých událostí: cyrilometodějské mise a úlohy staroslověnštiny, jednoho díla Romana Jakobsona, edic a knih česko-německé historičky Evy Hahnové, prací M. C. Putny, brněnsko-bělehradského svazku o první světové válce, knize o výstavě sovětského umění v Praze v roce 1947. Slovanský svět a jeho sebeidentifikace jsou důležitou složkou desítek témat a znovu se dostávají do epicentra vědeckého dění. To je pro slavistiku inspirativní, oživuje to její předmět, dynamizuje ho a prezentuje slavistiku jako oblast výzkumu, která má rostoucí význam.

The author of the present study analyses the legitimacy of the holistic conception of the Slavonic world as a compact language, literary, cultural, and political cluster, and demonstrates its modifications at the example of several studies, monographs, and scholarly volumes dealing with various events: the Cyrillus and Methodius mission and the role of Old Church Slavonic, a work of Roman Jakobson, the editions and books by a Czech-German historian Eva Hahnová, the works of M. C. Putna, the Brno-Belgrade volume on the First World War, and the volume on the exhibition of Soviet art in Prague in 1947. The Slavonic world and its self-identification represent an important component of the tens of themes getting again in to the epicentre of the scholarly activity. This is inspiring for Slavonic studies, revitalizes it ssubject, dynamizes it presenting Slavonic studies as a sphere of research which has an increasing importance.