Title: Dospělí na okraji informační společnosti : specifika překonávání digitální propasti
Variant title:
- Adults on the edge of the information society : specifics of overcoming the digital divide
Source document: Studia paedagogica. 2010, vol. 15, iss. 2, pp. [153]-172
Extent
[153]-172
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/115426
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Text se zabývá problematikou digitální propasti. Tento fenomén analyzuje pomocí modelu přístupu k technologii podle Van Dijka a pro úplnost nahlíží optikou sociologické teorie kapitálů a psychologických teorií adaptace a zvládání. Na teoretickou část navazuje kvalitativní výzkumné šetření, které na základě výpovědí respondentů identifikovalo hlavní motivy a bariéry a také základní jev, který je klíčový při překonávání této nové formy sociální exkluze.
This text deals with the problem of the digital divide. The phenomenon is analyzed through Van Dijk's model of access to technologies, enhanced by the views of the sociological theory of capital and psychological theories of adaptation and self-efficacy. The theoretical part is followed by a qualitative research pinpointing the main motives and barriers. Also, some key aspects of overcoming this new form of social exclusion are identified.
Note
Tento článek vznikl v rámci projektu Škola: výzkum vnitřních procesů a vnějších podmínek jejího fungování (GA406/09/H040) financovaného Grantovou agenturou České republiky.
References
[1] BOURDIEU, P. Teorie jednání. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-518-3.
[2] DAHLBERG, L. Internet Research Tracings: Towards Non-Reductionist Methodology [online]. New Zealand: Massey University, 2004. [cit. 2009-03-05]. Dostupné z: http://jcmc.indiana.edu/vol9/issue3/dahlberg.html.
[3] DIJK, J. A. G. M. Van. The Deepening Divide: Inequality in the Information Society. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2005. ISBN 1-4129-0402-1.
[4] DOMBROVSKÁ, M. Informační chování, informační etika, informační ekologie [online]. 2002. [cit. 2009-05-01]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2002/prednaska37.htm.
[5] EASTIN, M. S., LA ROSE, R. Internet Self-Efficacy and the Psychology of the Digital Divide. Journal of computer mediated communication [online], 2000, roč. 6, č. 1. ISSN 1083-6101. [cit. 2009-14-12]. Dostupné z: http://jcmc.indiana.edu/vol6/issue1/eastin.html.
[6] FRIČ, P., POTůČEK, M. Model vývoje české společnosti a její modernizace v globálním kontextu. Sociologický časopis, 2004, roč. 40, č. 4, s. 415–431. ISSN 0038-0288.
[7] FUCHS, CH., HORAK, E. Informational capitalism and the digital divide in Africa. Masaryk University Journal of Law and Technology [online], 2007, roč. 1, č. 2, s. 11–32. [cit. 2010-03-05]. Dostupné z: http://storage02.video.muni.cz/prf/mujlt/storage/1205244869_sb_s02-fuchs.pdf. ISSN 1802--5951.
[8] Informační společnost v číslech. Praha: Český statistický úřad, 2010.
[9] JAMES, J. Ridging the Global Digital Divide. Cheltenham: Edward Elgar, 2003. ISBN 1843762064.
[10] JEDLIČKOVÁ, P. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Praha: NVF, 2006. ISBN 1801-5476.
[11] KATZ, J., RICE, R. Social Consequences of Internet Use: Access, Involvement, and Interaction. Cambridge, MA: MIT Press, 2002. ISBN -100-262-11269-8.
[12] KROKER, A., WEINSTEIN, M. The Theory of the Virtual Class [online]. In CTheory. Montreal: New World Perspectives, 1994. [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.ctheory.net/dt1a.asp.
[13] KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-551-2.
[14] LÁTAL, I. Kognitariát a jeho pojímání [online]. [cit. 2010-01-05]. Dostupné z: http:// 209.85.135.132/search?q=cache:ty3vBAUv8xoJ:www.kscm.cz/viewDocument.asp%3Fdocument%3D3780+kognitari%C3%A1t&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz.
[15] LUPAČ, P., SLÁDEK, J. The Deepening of the Digital Divide in the Czech Republic [online], Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 2008, roč. 2, č. 1. ISSN 1802-7962. [cit.2009-18-04]. Dostupné z: http://www.cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2008060203&article=2.
[16] PALÁN, Z. Lidské zdroje. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7.
[17] RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L., ČIHÁČEK, V. Motivy a bariéry ke vzdělávání dospělých: Učíme se všichni po celý život? Příspěvek prezentovaný na konferenci 14. Konference ČAPV Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu, Plzeň, 5.–7. září 2006 [online]. [cit. 2010-03-05] Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/wupv/home/Documents/mpsv-projekt-prezentace/Motivy%20a%20bariery%20ve%20vzdelavani%20dospelych%20Ucime%20se%20vsichni%20po%20cely%20zivot.pdf.
[18] RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L., ŠEĎOVÁ, K. Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých. In RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. (Eds.). Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 97–112. ISBN 978-80-210-4779-2.
[19] SAK, P. a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-230-0.
[20] SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal, 2002. ISBN 978-80-87029-62-6.
[21] STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: ALBERT, 1999. ISBN 80-85834-60-X.
[22] ZLATUŠKA, J. Informační společnost [online], Zpravodaj ÚVT MU, 1998, roč. VIII, č. 4. ISSN 1212-0901. [cit. 2010-04-30]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/toCP1250/bulletin/issues/vol08num04/zlatuska/zlatuska.html.
[23] ZOUNEK, J. Život a vzdělávání dospělých v éře informačních a komunikačních technologií. In RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. (Eds.). Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 145–167. ISBN 978-80-210-4779-2.
[2] DAHLBERG, L. Internet Research Tracings: Towards Non-Reductionist Methodology [online]. New Zealand: Massey University, 2004. [cit. 2009-03-05]. Dostupné z: http://jcmc.indiana.edu/vol9/issue3/dahlberg.html.
[3] DIJK, J. A. G. M. Van. The Deepening Divide: Inequality in the Information Society. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2005. ISBN 1-4129-0402-1.
[4] DOMBROVSKÁ, M. Informační chování, informační etika, informační ekologie [online]. 2002. [cit. 2009-05-01]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2002/prednaska37.htm.
[5] EASTIN, M. S., LA ROSE, R. Internet Self-Efficacy and the Psychology of the Digital Divide. Journal of computer mediated communication [online], 2000, roč. 6, č. 1. ISSN 1083-6101. [cit. 2009-14-12]. Dostupné z: http://jcmc.indiana.edu/vol6/issue1/eastin.html.
[6] FRIČ, P., POTůČEK, M. Model vývoje české společnosti a její modernizace v globálním kontextu. Sociologický časopis, 2004, roč. 40, č. 4, s. 415–431. ISSN 0038-0288.
[7] FUCHS, CH., HORAK, E. Informational capitalism and the digital divide in Africa. Masaryk University Journal of Law and Technology [online], 2007, roč. 1, č. 2, s. 11–32. [cit. 2010-03-05]. Dostupné z: http://storage02.video.muni.cz/prf/mujlt/storage/1205244869_sb_s02-fuchs.pdf. ISSN 1802--5951.
[8] Informační společnost v číslech. Praha: Český statistický úřad, 2010.
[9] JAMES, J. Ridging the Global Digital Divide. Cheltenham: Edward Elgar, 2003. ISBN 1843762064.
[10] JEDLIČKOVÁ, P. Přístup k využívání ICT z hlediska dalšího vzdělávání: nerovnosti v zapojení do informační společnosti. Praha: NVF, 2006. ISBN 1801-5476.
[11] KATZ, J., RICE, R. Social Consequences of Internet Use: Access, Involvement, and Interaction. Cambridge, MA: MIT Press, 2002. ISBN -100-262-11269-8.
[12] KROKER, A., WEINSTEIN, M. The Theory of the Virtual Class [online]. In CTheory. Montreal: New World Perspectives, 1994. [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.ctheory.net/dt1a.asp.
[13] KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-551-2.
[14] LÁTAL, I. Kognitariát a jeho pojímání [online]. [cit. 2010-01-05]. Dostupné z: http:// 209.85.135.132/search?q=cache:ty3vBAUv8xoJ:www.kscm.cz/viewDocument.asp%3Fdocument%3D3780+kognitari%C3%A1t&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz.
[15] LUPAČ, P., SLÁDEK, J. The Deepening of the Digital Divide in the Czech Republic [online], Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 2008, roč. 2, č. 1. ISSN 1802-7962. [cit.2009-18-04]. Dostupné z: http://www.cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2008060203&article=2.
[16] PALÁN, Z. Lidské zdroje. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7.
[17] RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L., ČIHÁČEK, V. Motivy a bariéry ke vzdělávání dospělých: Učíme se všichni po celý život? Příspěvek prezentovaný na konferenci 14. Konference ČAPV Současné metodologické přístupy a strategie pedagogického výzkumu, Plzeň, 5.–7. září 2006 [online]. [cit. 2010-03-05] Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/wupv/home/Documents/mpsv-projekt-prezentace/Motivy%20a%20bariery%20ve%20vzdelavani%20dospelych%20Ucime%20se%20vsichni%20po%20cely%20zivot.pdf.
[18] RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L., ŠEĎOVÁ, K. Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých. In RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. (Eds.). Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 97–112. ISBN 978-80-210-4779-2.
[19] SAK, P. a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-230-0.
[20] SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti. Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno: Barrister & Principal, 2002. ISBN 978-80-87029-62-6.
[21] STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: ALBERT, 1999. ISBN 80-85834-60-X.
[22] ZLATUŠKA, J. Informační společnost [online], Zpravodaj ÚVT MU, 1998, roč. VIII, č. 4. ISSN 1212-0901. [cit. 2010-04-30]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/toCP1250/bulletin/issues/vol08num04/zlatuska/zlatuska.html.
[23] ZOUNEK, J. Život a vzdělávání dospělých v éře informačních a komunikačních technologií. In RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. (Eds.). Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 145–167. ISBN 978-80-210-4779-2.