K otázce tzv. východiska výpovědi

Akademik Havránek nedávno zdůraznil, jak důležité je pro srovnávání jazykových struktur zkoumání aktuálního členění větného (ačv). Problematika ačv. zajímá československé lingvisty od dob, kdy ji začal průkopnicky rozvíjet profesor V. Mathesius (1882-1945). Poměrně nedávno obrátil svou pozornost k této problematice i akademik Fr. Trávníček (1889-1961), a to v kritické stati věnované Mathesiovu pojetí ačv. Protože Trávníček i Mathesius nesporně patří k předním reprezentantům moderní československé jazykovědy a otázky ačv. k její živé problematice, máme za to, že je nutné se koncepcemi obou badatelů obírat a zaujmout k nim stanovisko. Mathesiovým pojetím ačv. jsme se zabývali v článku Ze srovnávacích studií slovosledných (Slovo a slovesnost 23/1962, str. 161-174). Příspěvek, který nyní předkládáme, se pokouší vyslovit se k Trávníčkové přístupu k problematice ačv., jak se jeví v zmíněné jeho kritické stati. Náš příspěvek si však neklade za úkol podat celkové zhodnocení Trávníčkova přínosu k slovosledné teorii a k teorii ačv.