Title: Poznámky o jedné romantické literární linii
Variant title:
- Notes on one romantic literary line
Source document: Slavica litteraria. 2022, vol. 25, iss. 2, pp. 99-109
Extent
99-109
-
ISSN1212-1509 (print)2336-4491 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SL2022-2-7
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77308
Type: Article
Language
License: CC BY-SA 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Na první pohled nesourodou čtveřici tvůrců – Cypriana Kamila Norwida, Henryka Sienkiewicze, Zofii Kossakovou a Josepha Conrada – spojuje úzké romantické pouto. Nejsilněji se projevuje u (nejen) básníka Cypriana Kamila Norwida, poněvadž byl příslušníkem, byť pozdním, polské romantické školy. Romantické vidění světa do historických látek ve svých románech vnášeli Henryk Sienkiewicz (např. Quo vadis) a Zofia Kossaková (např. Křižáci, Beze zbraně). Josepha Conrada (vl. jm. Józef Korzeniowski) zase romantické cítění zavedlo do jiné jazykové sféry a do dálných krajů.
The seemingly disparate quartet of authors – Cyprian Kamil Norwid, Henryk Sienkiewicz, Zofia Kossak and Joseph Conrad – are united by a close romantic bond. It is strongest with the poet Cyprian Kamil Norwid, since he is a member of the so-called Polish Romantic school. Henryk Sienkiewicz (e. g. Quo Vadis) and Zofia Kossaková (e. g. Krzyżowcy, Bez oręża) brought a romantic vision of the world to historical topics in their novels. Joseph Conrad (Józef Korzeniowski), on the other hand, was taken by his romantic sensibility to a different language area and to distant lands.
References
[1] ACHEBE, Chinua: Obraz Afriky. Rasismus v Conradově Srdci temnoty. Host, 2013, č. 4, s. 17–24.
[2] CONRAD, Joseph: Srdce temnoty. Přeložil Jan Zábrana. Praha: Dokořán, 2010.
[3] KOSSAKOVÁ, Zofia: Křižáci. 1, Bůh to chce. Z polštiny přeložil Vojtěch Janouch. Praha: Vyšehrad, 1976.
[4] KOSSAKOVÁ, Zofia: Úmluva. Z polštiny přeložila Anetta Balajková. Praha: Lidová demokracie, 1967.
[5] Nie tylko o Norwidzie. Red. J. Czarnomorska, Zb. Przychodniak, K. Trybuś. Poznań: Wydawnictwo Poznańskiego Towarzystwa Przyjaciół Nauk, 1997.
[6] NORWID, Cyprian: Wiersze wybrane. Wrocław: Zakład Imienia Ossolińskich, 1953.
[7] NORWID, Cyprian Kamil: Chopinův klavír. Vybral a přeložil Jan Pilař. Praha: Odeon, 1983.
[8] NORWID, Cyprian: Błogosławione pieśni. Warszawa: Instytut Wydawniczy PAX, 2000.
[9] POSLEDNÍ, Petr: Jiný Conrad. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2016.
[10] SIENKIEWICZ, Henryk: Quo vadis I–III. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1949.
[11] SKOUMAL, Aloys: Conradova románová prvotina. In: CONRAD, Joseph: Almayrův vzdušný zámek. Praha: Odeon, 1972, s. 7–17.
[12] VODIČKA, Timotheus: Dílo Josepha Conrada. In: Týž: Obraz, maska, pečeť: essaye. Brno: Nakladatelství Brněnské tiskárny, 1946, s. 66–101.
[13] VŠETIČKA, František: Polsko literární. Olomouc: Poznání, 2017.
[2] CONRAD, Joseph: Srdce temnoty. Přeložil Jan Zábrana. Praha: Dokořán, 2010.
[3] KOSSAKOVÁ, Zofia: Křižáci. 1, Bůh to chce. Z polštiny přeložil Vojtěch Janouch. Praha: Vyšehrad, 1976.
[4] KOSSAKOVÁ, Zofia: Úmluva. Z polštiny přeložila Anetta Balajková. Praha: Lidová demokracie, 1967.
[5] Nie tylko o Norwidzie. Red. J. Czarnomorska, Zb. Przychodniak, K. Trybuś. Poznań: Wydawnictwo Poznańskiego Towarzystwa Przyjaciół Nauk, 1997.
[6] NORWID, Cyprian: Wiersze wybrane. Wrocław: Zakład Imienia Ossolińskich, 1953.
[7] NORWID, Cyprian Kamil: Chopinův klavír. Vybral a přeložil Jan Pilař. Praha: Odeon, 1983.
[8] NORWID, Cyprian: Błogosławione pieśni. Warszawa: Instytut Wydawniczy PAX, 2000.
[9] POSLEDNÍ, Petr: Jiný Conrad. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2016.
[10] SIENKIEWICZ, Henryk: Quo vadis I–III. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1949.
[11] SKOUMAL, Aloys: Conradova románová prvotina. In: CONRAD, Joseph: Almayrův vzdušný zámek. Praha: Odeon, 1972, s. 7–17.
[12] VODIČKA, Timotheus: Dílo Josepha Conrada. In: Týž: Obraz, maska, pečeť: essaye. Brno: Nakladatelství Brněnské tiskárny, 1946, s. 66–101.
[13] VŠETIČKA, František: Polsko literární. Olomouc: Poznání, 2017.