Title: Lokalizace polohy raně středověkého sídliště na lokalitě Břeclav-Líbivá na základě povrchové prospekce
Variant title:
- Localisation of the early medieval settlement at Břeclav-Líbivá based on surface survey
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2016, vol. 21, iss. 2, pp. 91-112
Extent
91-112
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-2-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136421
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem příspěvku je definovat rozsah raně středověkého sídliště na lokalitě Břeclav-Líbivá. Na jaře roku 2007 zde byl proveden povrchový sběr v rámci analytických povrchových sběrů za účelem testování prediktivního modelu pro výzkum hospodářského zázemí raně středověkých center při soutoku Moravy a Dyje, který zároveň navázal na archeologický výzkum z let 1995–1998. Sledovány budou zejména prostorové aspekty artefaktů, jejich rozptyl, koncentrace a fragmentarizace. Výsledky budou na závěr porovnány s geofyzikálním měřením, které proběhlo před povrchovým sběrem. Z lokality byl zpracován veškerý archeologický materiál. Největší část materiálu představoval soubor keramiky a dále kovové předměty, které byly vyhledávány detektorem. Na základě těchto dat byl definován rozsah sídliště v předvelkomoravském a velkomoravském stupni, kde lze pozorovat jistou návaznost osídlení. Centrum sídliště v obou fázích se nachází severně od odkryté plochy, výzkum tedy zachytil pouze jeho jižní okraj.
The aim of the paper is to define the extent of the early medieval settlement at Břeclav-Líbivá. Surface survey was carried out here in the spring of 2007 within the scope of an analytical surface survey, which should have tested a predictive model for the research into economic background of early medieval centres at the confluence of the rivers Morava and Thaya. This survey at the same time followed up the archaeological excavations in 1995–1998. Among the factors in question will mainly be spatial aspects of artefacts, their distribution, concentration and fragmentation. The results will finally be compared to geophysical measurement, which was carried out prior to surface survey. All archaeological finds from the site were analysed and evaluated. The major part of the material was represented by the pottery assemblage as well as by metal artefacts which were sought using a metal detector. These data helped to define the extent of the settlement in pre- Great Moravian and Great Moravian Periods, where a settlement continuity can be observed. The centre of the settlement in both phases is situated north of the excavated area. The archaeological research thus only captured its southern border.
References
[1] Dostál, B. a kol. 1968: Břeclav. Dějiny města. Břeclav.
[2] Dresler, P. 2013: Deset let prospekce okolo Pohanska u Břeclavi. In: Chvojka, O. (ed.), Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku: sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013. České Budějovice, 87–94.
[3] Dresler, P. – Macháček, J. 2008: Hospodářské zázemí raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno – Praha – Plzeň, 120–147.
[4] Dresler, P. – Macháček, J. 2013: Vývoj osídlení a kulturní krajiny dolního Podyjí v raném středověku, Archeologické rozhledy 65/4, 663–705.
[5] Havlíček, P. 2005: Přírodní park "Niva Dyje" (jižní část): Geologie kvartérních sedimentů a vývoj údolní nivy, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, 71–73.
[6] Havlíček, P. a kol. 1993: Geologická mapa ČR 1 : 50 000, list 34–23 Břeclav. Praha.
[7] Havlík, J. 1963: Staří Slované v rakouském Podunají v době od 6. do 12. století. Praha.
[8] Hladík, M. 2013: Nedeštruktivny výskum sídelnej štruktúry v zázemí včasnostredovekého centra Mikulčice-Valy (Moravská Nová Ves-Padělky od vody). In: Chvojka, O. (ed.), Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku: sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013. České Budějovice, 123–130.
[9] Chvojka, O. (ed.) 2013: Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku. Archeologické výzkumy v Jižních Čechách, Supplementum 9. České Budějovice.
[10] Kavánová, B. 1976: Slovanské ostruhy na území Československa.Praha.
[11] Klanicová, E. 2001: Archeologické památky na katastrálním území Břeclavi. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav. Brno, 75–98.
[12] Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.
[13] Kuna, M. – Profantová, N. (eds.) 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[14] Macháček, J. 2000: Zpráva o archeologickém výzkumu Břeclav-Líbivá 1995–1998. In: Měřínský, Z. (ed.), Konference Pohansko 1999, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1/2000, 39–62.
[15] Macháček, J. 2001a: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[16] Macháček, J. 2001b: Raně středověká aglomerace Břeclav-Pohansko. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav. Brno, 104–117.
[17] Macháček, J. – Balcárková, A. – Dresler, P. – Milo, P. 2013: Archeologický výzkum raně středověkého sídliště Kostice – Zadní hrúd v letech 2009–2011, Archeologické rozhledy 65/4, 735–775.
[18] Měřínský, Z. 1980: Slovanské osídlení 6.–10. století na dolní Dyji a Moravě. In: Dostál, B. – Vignatiová, J. (eds.): Slované 6.–10. století: sborník referátů ze sympozia, Břeclav-Pohansko, 1978. Brno, 191–204.
[19] Milo, P. 2014: Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geophysik. Studien zur Archäologie Europas. Bonn, 574–577.
[20] Neustupný, E. 1996: Polygons in archaeology, Památky archeologické 87, 112–163.
[21] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[22] Rejholcová, M. 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.– 12. storočie). Nitra.
[23] Stráník, Z. – Havlíček, P. 2001: Geologické poměry okolí města Břeclav. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav. Brno, 11–14.
[24] Tomášek, M. 2007: Půdy České republiky. Praha.
[25] Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) – polohopis. Český úřad zeměměřický a katastrální. Praha.
[26] Ortofoto 2014–2015. Český úřad zeměměřický a katastrální. Praha. (http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ORTOFOTO_PUB/WMService.aspx).
[2] Dresler, P. 2013: Deset let prospekce okolo Pohanska u Břeclavi. In: Chvojka, O. (ed.), Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku: sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013. České Budějovice, 87–94.
[3] Dresler, P. – Macháček, J. 2008: Hospodářské zázemí raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno – Praha – Plzeň, 120–147.
[4] Dresler, P. – Macháček, J. 2013: Vývoj osídlení a kulturní krajiny dolního Podyjí v raném středověku, Archeologické rozhledy 65/4, 663–705.
[5] Havlíček, P. 2005: Přírodní park "Niva Dyje" (jižní část): Geologie kvartérních sedimentů a vývoj údolní nivy, Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005, 71–73.
[6] Havlíček, P. a kol. 1993: Geologická mapa ČR 1 : 50 000, list 34–23 Břeclav. Praha.
[7] Havlík, J. 1963: Staří Slované v rakouském Podunají v době od 6. do 12. století. Praha.
[8] Hladík, M. 2013: Nedeštruktivny výskum sídelnej štruktúry v zázemí včasnostredovekého centra Mikulčice-Valy (Moravská Nová Ves-Padělky od vody). In: Chvojka, O. (ed.), Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku: sborník z konference, Jindřichův Hradec 6. 3. – 7. 3. 2013. České Budějovice, 123–130.
[9] Chvojka, O. (ed.) 2013: Archeologické prospekce a nedestruktivní archeologie v Jihočeském kraji, kraji Vysočina, Jihomoravském kraji a v Dolním Rakousku. Archeologické výzkumy v Jižních Čechách, Supplementum 9. České Budějovice.
[10] Kavánová, B. 1976: Slovanské ostruhy na území Československa.Praha.
[11] Klanicová, E. 2001: Archeologické památky na katastrálním území Břeclavi. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav. Brno, 75–98.
[12] Kuna, M. a kol. 2004: Nedestruktivní archeologie. Praha.
[13] Kuna, M. – Profantová, N. (eds.) 2005: Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách. Praha.
[14] Macháček, J. 2000: Zpráva o archeologickém výzkumu Břeclav-Líbivá 1995–1998. In: Měřínský, Z. (ed.), Konference Pohansko 1999, Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana 1/2000, 39–62.
[15] Macháček, J. 2001a: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[16] Macháček, J. 2001b: Raně středověká aglomerace Břeclav-Pohansko. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav. Brno, 104–117.
[17] Macháček, J. – Balcárková, A. – Dresler, P. – Milo, P. 2013: Archeologický výzkum raně středověkého sídliště Kostice – Zadní hrúd v letech 2009–2011, Archeologické rozhledy 65/4, 735–775.
[18] Měřínský, Z. 1980: Slovanské osídlení 6.–10. století na dolní Dyji a Moravě. In: Dostál, B. – Vignatiová, J. (eds.): Slované 6.–10. století: sborník referátů ze sympozia, Břeclav-Pohansko, 1978. Brno, 191–204.
[19] Milo, P. 2014: Frühmittelalterliche Siedlungen in Mitteleuropa. Eine vergleichende Strukturanalyse durch Archäologie und Geophysik. Studien zur Archäologie Europas. Bonn, 574–577.
[20] Neustupný, E. 1996: Polygons in archaeology, Památky archeologické 87, 112–163.
[21] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[22] Rejholcová, M. 1995: Pohrebisko v Čakajovciach (9.– 12. storočie). Nitra.
[23] Stráník, Z. – Havlíček, P. 2001: Geologické poměry okolí města Břeclav. In: Kordiovský, E. – Klanicová, E. (eds.), Město Břeclav. Brno, 11–14.
[24] Tomášek, M. 2007: Půdy České republiky. Praha.
[25] Základní báze geografických dat České republiky (ZABAGED®) – polohopis. Český úřad zeměměřický a katastrální. Praha.
[26] Ortofoto 2014–2015. Český úřad zeměměřický a katastrální. Praha. (http://geoportal.cuzk.cz/WMS_ORTOFOTO_PUB/WMService.aspx).