Title: Značené vrcholně a pozdně středověké dlouhé meče ze sbírek Městského muzea v Broumově
Variant title:
- Gekennzeichnete Langschwerter des Hoch- und Spätmittelalters aus den Sammlungen des Städtischen Museums in Broumov
- Marked High- and Late-Medieval longswords from the collections of the Municipal museum, Broumov
Contributor
Magar, Bernd (Translator of Summary)
Source document: Archaeologia historica. 2008, vol. 33, iss. [1], pp. 471-490
Extent
471-490
-
ISSN0231-5823
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/140776
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Předkládaná studie prezentuje prozatím neznámé vrcholně a pozdně středověké značené meče ze sbírek Městského muzea v Broumově. Všechny tři velmi kvalitní exempláře lze s jistou dávkou skepse považovat za výrobky pasovských mečířských dílen a u dvou mečů můžeme navíc na základě studia jejich značek uvažovat o jejich zhotovení přímo v dílnách mečířské rodiny Ständlerů na přelomu 15. a 16. století. Nejhodnotnější kus ze studované kolekce pak představuje solitérně dochovaná čepel z průběhu první poloviny 14. století, která je opatřena prozatím nerozšifrovaným nápisem a značkami v podobě běžícího vlka a jednorožce.
This study presents hitherto unpublished marked high- and late-medieval swords from the collections of the Municipal Museum, Broumov. All three high-quality specimens can be, with a certain degree of scepticism, regarded as products of the Passau sword workshops; judging by the markings, two of the swords may have actually been manufactured in the workshop of the Ständler family of swordsmiths at the turn of the 15th century. The most valuable piece in the collection is a solitary blade from the first half of the 14th century, bearing a yet-undeciphered inscription and marks of a running wolf and unicorn.
References
[1] BADER, T., 1985: Ein mittelalterliches Schwert mit Inschrift aus Satu Mare (Rumänien), Študijné zvesti AÚ SAV XXI, 257–264.
[2] BAKKER, L., 1997: Haunstetten. Archäologie eines Augsburger Vororts. Zehn Jahre Ausgrabungen von 1986 bis 1996. Augsburg.
[3] BENEŠ, C., 1992: Zbroj. Stráňavy.
[4] BOEHAIM, W., 1890: Handbuch der Waffenkunde. Das Waffenwesen in seiner historischen Entwickelung vom Beginn des Mittelalters bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. Leipzig.
[5] CECHNER, A., 1930: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé 45. Praha.
[6] DEMMIN, A., 1891: Die Kriegswaffen in ihren geschichtlichen Entwickelungen von den ältesten zeiten bis auf die Gegenwart eine Encyklopädie der Waffenkunde. Gera.
[7] DRBOGLAV, D. A., 1984: Mysteries of Ancient Latin Hallmarks of IX–XIV century Swords. Moscow.
[8] DUFTY, A. R., 1974: European Swords and Daggers in the Tower of London. London.
[9] DURDÍK, T., 1982: Nálezy z hradu Týřova II. Katalog starších sbírek, Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV XXIV, 1–34. Praha.
[10] DZIEWANOWSKI, W., 1936: Średniowieczne miecze europejskie, Broń i barwa III, 148–161. Warszawa.
[11] ENGEL, B., 1911: Schwertinschrift, Zeitschrift für historische Waffenkunde V, 157. Dresden.
[12] FISCHER, O., 1938: Albrecht Dürer. Samtliche Holzschnitte. Berlin.
[13] FLIEGEL, S. N., 1998: Arms and Armor. The Cleveland Museum of Art. New York.
[14] GAMBER, O., 1961: Die mittelalterlichen Blankwaffen der Wiener Waffensammlung, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen LVII, Neue Folge XXI, 7–38. Wien.
[15] GESSLER, E. A., 1936: Eine sinnbildliche Jahrzahl mit Wiedergabe von altschweizerischen Waffen, Zeitschrift für historische Waffenkunde XIV, Neue Folge V, 86–89. Dresden.
[16] GŁOSEK, M., 1973: Znaki i napisy na mieczach średniowiecznych w Polsce. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[17] GŁOSEK, M., 1973: Próba analizy znaków na mieczach średniowiecznych ze zbiorów polskich pod kątem ich rodzimego pochodzenia, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 325–332. Warszawa.
[18] GŁOSEK, M., 1984: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV w. Warszawa.
[19] GŁOSEK, M.–KAJZER, L., 1976: Miecze z napisami grupy DIC w Europie Środkowej, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXIV, 217–248. Warszawa.
[20] GŁOSEK, M.–NADOLSKI, A., 1970: Miecze średniowieczne z ziem Polskich. Łódź.
[21] GORCZYCA, K., 2005: Miecze średniowieczne w zbiorach Muzeum Okręgowego w Koninie, Archaeologia Historica Polona XV/1, 421–427. Toruń.
[22] GOŠ, V., 2003: Bitva u Zvole aneb středověký meč z Mohelnice na Šumpersku, VVM LV, 62–66.
[23] HAMPEL, J., 1899: Das Kurschwert Friedrichs des Streitbarn von Sachsen, Zeitschrift für historische Waffenkunde I, 81–84. Dresden.
[24] HERMANN, F.–HERMANN, W.–RIEF, T.–WAGNER, E. L., 2005: Hermann Historica München. 49. Auktion. München.
[25] HIMMELOVÁ, Z.–PTÁČKOVÁ, M.–USTOHAL, V., 1993: Meč z doby Elišky Rejčky, Forum brunense 1993, 216–222. Brno.
[26] HOFFMEYER, A. B., 1954: Middelalderens tveæggede sværd I–II. København.
[27] HRBATÝ, S., 2006: Chladná krása plátové zbroje. Plátová zbroj z 15. až 17. století ze sbírek muzeí a památkových objektů České republiky. Hradec Králové.
[28] HUTHER, H., 2007: Die Passauer Wolfsklingen – Legende und Wirklichkeit. Passau.
[29] CHODYŃSKI, A. R., 2003: Broń i barwa w czasach krzyżackich od XIII do połowy XVI wieku. Malbork.
[30] JOHNSSON, P., 1999: Svante Nilsson Stures svärd ett försök till rekonstruktion. Munkedal.
[31] KALMÁR, J., 1971: Régi magyar fegyverek. Budapest.
[32] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994: Chladné zbrane zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch II. Meče. In: Balneologický spravodajca 1993–1994, 139–146. Piešťany.
[33] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994a: Katalóg zbraní zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch. Piešťany.
[34] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké zbrane v zbierkach Balneologického múzea v Piešťanoch. In: Malečková, K. (ed.), Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo sympózia usporiadaného při príležitosti výstavy Zbrane a zbroj, 37–52. Bojnice.
[35] LAROCCA, D. J., 1998: The Academy of the Sword. Illustrated Fencing Books 1500–1800. The Metropolitan Museum of Art. New York.
[36] LEITNER, Q., 1870: Die Waffensammlung des österr. Kaiserhauses im k. k. Artillerie–Arsenal–Museum in Wien. Wien.
[37] MEYER, S., 1935: Znaki "wilka" na głowniach, Broń i barwa II, 241–242. Warszawa.
[38] MÖRTZSCH, O., 1917: Das wehrhafte Freiberg im Mittelalter, Zeitschrift für historische Waffenkunde VII, 216–224. Dresden.
[39] MÜLLER, H. 2002: Albrecht Dürer Waffen und Rüstungen. Berlin.
[40] MÜLLER, H.–KÖLLING, H., 1986: Europäische Hieb- und Stichwaffen aus der Sammlung des Museums für Deutsche Geschichte. Berlin.
[41] NADOLSKI, A., 1979: Broń i strój rycerstwa polskiego w średniowieczu. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[42] NADOLSKI, A., 1984: Polska broń. Broń biała. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[43] NORMAN, A. V. B., 1980: The Rapier and Small-Sword, 1460–1820. London–Melbourne–New York.
[44] OAKESHOTT, R. E., 1964: The sword in the age of chivalry. New York–Washington.
[45] OAKESHOTT, R. E., 2002: Records of the medieval sword. Woodbridge.
[46] PINTER, Z.-K., 1999: Spada şi sabia medievală în Transilvania şi Banat (secolele IX–XIV). Reşiţa.
[47] PTÁČKOVÁ, M.–HIMMELOVÁ, Z.–USTOHAL, V., 1994: Meč z brněnského Špalíčku intarzovaný cínem, Archeologia technica 9, 26–29. Brno.
[48] PTÁČKOVÁ, J.–UNGER, J., 1994: Meč z lelekovického hradu, CB 4, 251–256.
[49] RUTTKAY, A., 1989: Súčasti výzbroje, jazdeckého výstroja a konského postroja z 15. stor. z Kostolca pri Ducovom (obec Moravany nad Váhom). In: Balneologický spravodajca 1989, 145–156. Piešťany.
[50] RUTTKAY, A., 1990: Militária a súčasti jazdeckého výzbroja z 15. stor. na Kostolci v Moravanoch nad Váhom, miestna časť Ducové, SPFFBU E 34–35, 89–100.
[51] SEITZ, H. 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.
[52] SCHADE, W., 1974: Die Malerfamilie Cranach. Dresden.
[53] SCHMID, W. M., 1905: Passauer Waffenwesen. I. Klingenindustrie, Zeitschrift für historische Waffenkunde III, 312–316. Dresden.
[54] SCHMID, W. M., 1920: Passauer Waffenwesen. III. Klingenbeschau und -marken, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 317–342. Dresden.
[55] SCHOKNECHT, U., 1969: Eiserne Schwerter mit Inschrift aus Mecklenburg, Ausgrabungen und Funde XIV, 212–217. Berlin.
[56] SCHWIETERING, J., 1920: Meistermarken auf Schwertern des 14. und 15. Jahrhunderts, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 250–255. Dresden.
[57] STÖCKLEIN, H., 1911: Münchener Klingenschmiede, Zeitschrift für historische Waffenkunde V, 286–291. Dresden.
[58] STÖCKLEIN, H., 1920: Münchener Klingenschmiede, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 198–205. Dresden.
[59] UNGER, J., 1989: První výsledky archeologického výzkumu hradu v Lelekovicích (okr. Brno-venkov) v letech 1984 až 1988, CB 1, 245–251.
[60] UNGER, J., 1990: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov, VVM XLII, 145–158.
[61] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[62] VÍCH, D., 2006: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Katalog archeologické sbírky I-II. In: Zprávy české archeologické společnosti. Supplément 62, 1-28. Praha.
[63] VRLA, R., 1999: Horní Lhota u Luhačovic. Vyprávění o obci sepsané u příležitosti udělení obecního znaku a praporu a stoletého výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Horní Lhota. Horní Lhota.
[64] WAGNER, E., 1993: Sečné a bodné zbraně. České Budějovice.
[65] WEGELI, R., 1905: Inschriften auf mittelalterlichen Schwertklingen, Zeitschrift für historische Waffenkunde III, 218–222. Dresden.
[66] WEYERSBERG, A., 1925: Die in den privilegierten Handwerken der Solinger Klingenindustrie vertretenen Familiennamen, Zeitschrift für historische Waffenkunde X, 224–225. Dresden.
[67] ŻYGULSKI, Z. jun., 1975: Broń w dawnej Polsce na tle uzbrojenia Europy i bliskiego wschodu. Warszawa.
[2] BAKKER, L., 1997: Haunstetten. Archäologie eines Augsburger Vororts. Zehn Jahre Ausgrabungen von 1986 bis 1996. Augsburg.
[3] BENEŠ, C., 1992: Zbroj. Stráňavy.
[4] BOEHAIM, W., 1890: Handbuch der Waffenkunde. Das Waffenwesen in seiner historischen Entwickelung vom Beginn des Mittelalters bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. Leipzig.
[5] CECHNER, A., 1930: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé 45. Praha.
[6] DEMMIN, A., 1891: Die Kriegswaffen in ihren geschichtlichen Entwickelungen von den ältesten zeiten bis auf die Gegenwart eine Encyklopädie der Waffenkunde. Gera.
[7] DRBOGLAV, D. A., 1984: Mysteries of Ancient Latin Hallmarks of IX–XIV century Swords. Moscow.
[8] DUFTY, A. R., 1974: European Swords and Daggers in the Tower of London. London.
[9] DURDÍK, T., 1982: Nálezy z hradu Týřova II. Katalog starších sbírek, Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV XXIV, 1–34. Praha.
[10] DZIEWANOWSKI, W., 1936: Średniowieczne miecze europejskie, Broń i barwa III, 148–161. Warszawa.
[11] ENGEL, B., 1911: Schwertinschrift, Zeitschrift für historische Waffenkunde V, 157. Dresden.
[12] FISCHER, O., 1938: Albrecht Dürer. Samtliche Holzschnitte. Berlin.
[13] FLIEGEL, S. N., 1998: Arms and Armor. The Cleveland Museum of Art. New York.
[14] GAMBER, O., 1961: Die mittelalterlichen Blankwaffen der Wiener Waffensammlung, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen LVII, Neue Folge XXI, 7–38. Wien.
[15] GESSLER, E. A., 1936: Eine sinnbildliche Jahrzahl mit Wiedergabe von altschweizerischen Waffen, Zeitschrift für historische Waffenkunde XIV, Neue Folge V, 86–89. Dresden.
[16] GŁOSEK, M., 1973: Znaki i napisy na mieczach średniowiecznych w Polsce. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[17] GŁOSEK, M., 1973: Próba analizy znaków na mieczach średniowiecznych ze zbiorów polskich pod kątem ich rodzimego pochodzenia, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 325–332. Warszawa.
[18] GŁOSEK, M., 1984: Miecze środkowoeuropejskie z X–XV w. Warszawa.
[19] GŁOSEK, M.–KAJZER, L., 1976: Miecze z napisami grupy DIC w Europie Środkowej, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXIV, 217–248. Warszawa.
[20] GŁOSEK, M.–NADOLSKI, A., 1970: Miecze średniowieczne z ziem Polskich. Łódź.
[21] GORCZYCA, K., 2005: Miecze średniowieczne w zbiorach Muzeum Okręgowego w Koninie, Archaeologia Historica Polona XV/1, 421–427. Toruń.
[22] GOŠ, V., 2003: Bitva u Zvole aneb středověký meč z Mohelnice na Šumpersku, VVM LV, 62–66.
[23] HAMPEL, J., 1899: Das Kurschwert Friedrichs des Streitbarn von Sachsen, Zeitschrift für historische Waffenkunde I, 81–84. Dresden.
[24] HERMANN, F.–HERMANN, W.–RIEF, T.–WAGNER, E. L., 2005: Hermann Historica München. 49. Auktion. München.
[25] HIMMELOVÁ, Z.–PTÁČKOVÁ, M.–USTOHAL, V., 1993: Meč z doby Elišky Rejčky, Forum brunense 1993, 216–222. Brno.
[26] HOFFMEYER, A. B., 1954: Middelalderens tveæggede sværd I–II. København.
[27] HRBATÝ, S., 2006: Chladná krása plátové zbroje. Plátová zbroj z 15. až 17. století ze sbírek muzeí a památkových objektů České republiky. Hradec Králové.
[28] HUTHER, H., 2007: Die Passauer Wolfsklingen – Legende und Wirklichkeit. Passau.
[29] CHODYŃSKI, A. R., 2003: Broń i barwa w czasach krzyżackich od XIII do połowy XVI wieku. Malbork.
[30] JOHNSSON, P., 1999: Svante Nilsson Stures svärd ett försök till rekonstruktion. Munkedal.
[31] KALMÁR, J., 1971: Régi magyar fegyverek. Budapest.
[32] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994: Chladné zbrane zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch II. Meče. In: Balneologický spravodajca 1993–1994, 139–146. Piešťany.
[33] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994a: Katalóg zbraní zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch. Piešťany.
[34] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké zbrane v zbierkach Balneologického múzea v Piešťanoch. In: Malečková, K. (ed.), Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo sympózia usporiadaného při príležitosti výstavy Zbrane a zbroj, 37–52. Bojnice.
[35] LAROCCA, D. J., 1998: The Academy of the Sword. Illustrated Fencing Books 1500–1800. The Metropolitan Museum of Art. New York.
[36] LEITNER, Q., 1870: Die Waffensammlung des österr. Kaiserhauses im k. k. Artillerie–Arsenal–Museum in Wien. Wien.
[37] MEYER, S., 1935: Znaki "wilka" na głowniach, Broń i barwa II, 241–242. Warszawa.
[38] MÖRTZSCH, O., 1917: Das wehrhafte Freiberg im Mittelalter, Zeitschrift für historische Waffenkunde VII, 216–224. Dresden.
[39] MÜLLER, H. 2002: Albrecht Dürer Waffen und Rüstungen. Berlin.
[40] MÜLLER, H.–KÖLLING, H., 1986: Europäische Hieb- und Stichwaffen aus der Sammlung des Museums für Deutsche Geschichte. Berlin.
[41] NADOLSKI, A., 1979: Broń i strój rycerstwa polskiego w średniowieczu. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk.
[42] NADOLSKI, A., 1984: Polska broń. Broń biała. Wrocław–Warszawa–Kraków–Gdańsk–Łódź.
[43] NORMAN, A. V. B., 1980: The Rapier and Small-Sword, 1460–1820. London–Melbourne–New York.
[44] OAKESHOTT, R. E., 1964: The sword in the age of chivalry. New York–Washington.
[45] OAKESHOTT, R. E., 2002: Records of the medieval sword. Woodbridge.
[46] PINTER, Z.-K., 1999: Spada şi sabia medievală în Transilvania şi Banat (secolele IX–XIV). Reşiţa.
[47] PTÁČKOVÁ, M.–HIMMELOVÁ, Z.–USTOHAL, V., 1994: Meč z brněnského Špalíčku intarzovaný cínem, Archeologia technica 9, 26–29. Brno.
[48] PTÁČKOVÁ, J.–UNGER, J., 1994: Meč z lelekovického hradu, CB 4, 251–256.
[49] RUTTKAY, A., 1989: Súčasti výzbroje, jazdeckého výstroja a konského postroja z 15. stor. z Kostolca pri Ducovom (obec Moravany nad Váhom). In: Balneologický spravodajca 1989, 145–156. Piešťany.
[50] RUTTKAY, A., 1990: Militária a súčasti jazdeckého výzbroja z 15. stor. na Kostolci v Moravanoch nad Váhom, miestna časť Ducové, SPFFBU E 34–35, 89–100.
[51] SEITZ, H. 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.
[52] SCHADE, W., 1974: Die Malerfamilie Cranach. Dresden.
[53] SCHMID, W. M., 1905: Passauer Waffenwesen. I. Klingenindustrie, Zeitschrift für historische Waffenkunde III, 312–316. Dresden.
[54] SCHMID, W. M., 1920: Passauer Waffenwesen. III. Klingenbeschau und -marken, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 317–342. Dresden.
[55] SCHOKNECHT, U., 1969: Eiserne Schwerter mit Inschrift aus Mecklenburg, Ausgrabungen und Funde XIV, 212–217. Berlin.
[56] SCHWIETERING, J., 1920: Meistermarken auf Schwertern des 14. und 15. Jahrhunderts, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 250–255. Dresden.
[57] STÖCKLEIN, H., 1911: Münchener Klingenschmiede, Zeitschrift für historische Waffenkunde V, 286–291. Dresden.
[58] STÖCKLEIN, H., 1920: Münchener Klingenschmiede, Zeitschrift für historische Waffenkunde VIII, 198–205. Dresden.
[59] UNGER, J., 1989: První výsledky archeologického výzkumu hradu v Lelekovicích (okr. Brno-venkov) v letech 1984 až 1988, CB 1, 245–251.
[60] UNGER, J., 1990: Pět let soustavného archeologického výzkumu středověkého hradu v Lelekovicích, okr. Brno-venkov, VVM XLII, 145–158.
[61] UNGER, J., 1999: Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Antropologická sociokulturní studie. Brno.
[62] VÍCH, D., 2006: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Katalog archeologické sbírky I-II. In: Zprávy české archeologické společnosti. Supplément 62, 1-28. Praha.
[63] VRLA, R., 1999: Horní Lhota u Luhačovic. Vyprávění o obci sepsané u příležitosti udělení obecního znaku a praporu a stoletého výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Horní Lhota. Horní Lhota.
[64] WAGNER, E., 1993: Sečné a bodné zbraně. České Budějovice.
[65] WEGELI, R., 1905: Inschriften auf mittelalterlichen Schwertklingen, Zeitschrift für historische Waffenkunde III, 218–222. Dresden.
[66] WEYERSBERG, A., 1925: Die in den privilegierten Handwerken der Solinger Klingenindustrie vertretenen Familiennamen, Zeitschrift für historische Waffenkunde X, 224–225. Dresden.
[67] ŻYGULSKI, Z. jun., 1975: Broń w dawnej Polsce na tle uzbrojenia Europy i bliskiego wschodu. Warszawa.