Title: Archeologický výzkum bojišť a vojenství raného novověku v českých zemích : historie, stav poznání, diskuse
Variant title:
- Archaeological research into battlefields and military action in the Czech lands in the early modern age : history, state of knowledge, discussion
- Die archäologische Erforschung von Schlachtfeldern und des Militärwesens des frühen Mittelalters in den Ländern Böhmens : Geschichte, Kenntnisstand, Diskussionen
Source document: Archaeologia historica. 2017, vol. 42, iss. 1, pp. 233-243
Extent
233-243
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2017-1-12
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/136542
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem příspěvku je pokus o shrnutí a hodnocení dosavadního vývoje archeologického zájmu o novověká bojiště a novověké vojenství na území České republiky. Chronologický rámec přehledu vychází z aktuálního, historického vymezení novověku do širokého rozpětí od 2. poloviny 15.–16. století do 2. poloviny 18. až prvých desetiletí 19. století. Historii archeologického studia novověkého vojenství můžeme sledovat od počátku 20. století. Od samého počátku je výzkum zaměřen přednostně na bojiště a relikty polních vojenských opevnění. Zpočátku se jednalo o jednorázové izolované výzkumy. Od 80. let 20. století probíhají též dlouhodobé, systematické a široce mezioborově koncipované projekty. K rozvoji výzkumu v posledních letech významně přispívají aplikace moderních technologií: letecké snímkování, laserové skenování zemského povrchu a prospekce pomocí detektorů kovů.
The objective of this article is to summarise and assess the development of archaeological interest in modern-age battlefields and military action in the territory of the present-day Czech Republic. The chronological framework of the overview is rooted in the current historical definition of the modern age, from the second half of the 15th–16th century until the second half of the 18th – first decades of the 19th century. History of the archaeological study of modern-age military action goes back to the early 20th century. Since the onset, research has primarily focused on battlefields and remains of field fortifications. First, there were only isolated investigations; long-term, systematic interdisciplinary research projects have been conducted since the 1980s. The development of research in recent years has been contributed to by modern technologies: aerial photography, laser scanning of the surface of the ground and prospecting with metal detectors.
Note
Tato studie vznikla v rámci projektu "Proměněná země: interdisciplinární výzkum vlivu třicetileté války na venkovskou krajinu Čech", GAČR 15-03380S.
Die vorliegende Studie entstand im Rahmen des Förderprojektes "Verwandeltes Land: interdisziplinäre Erforschung des Einflusses des Dreißigjährigen Krieges auf die ländlichen Gebiete Böhmens", GAČR 15-03380S.
References
[1] ALTOVÁ, B. a kol., 2007: Altová, B.–Alt, J.–Matoušek, V.–Šimek, J., Krajinná panoramata bitvy u Jankova v Theatru Europaeu – Die Landschftspanoramen einer Schlacht bei Jankov in dem Theatrum Europaeum, AVČ 11, 589–633.
[2] ALTOVÁ, B. a kol., 2008: Altová, B.–Kössl, A.–Matoušek, V.–Procházka, Z.–Šimek, J., Tzv. Tillyho šance u Rozvadova ve světle terénní dokumentace a ikonografických pramenů, předběžná zpráva – Die sogenannten Tilly-Schanzen bei Rosshaupt (Rozvadov) im Licht der Terraindokumentation sowie der ikonographischen und kartographischen Quellen, Landkreis Tachau (Tachov), Westböhmen. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže (Černá, E.–Kuljavceva-Hlavová, J., edd.), 359–374. Most.
[3] BABITS, L. E.–GANDULLA, S., 2015: The Archaeology of French and Indian War Frontier Forts. University Press of Florida.
[4] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí – Die an den Wallerer Schanzen gefundene Militarienkollektion aus dem Anfang des Dreissigjährigen Krieges, AR XLVII, 461–480.
[5] BLAŽKOVÁ, K., ed., 2011: Bitva u Rakovníka 1620. Rakovník.
[6] BLÁHA, R.–SIGL, J,. 2007: Archaeological excavation of a Modern period brickworks on the Kimberly – Clark site in Jaroměř. In: Studies in Post-Mediaeval Archeology 2, 137–144. Praha.
[7] BOHUNOVÁ, M.–UNGER, J., 1999: Graves of Soldiers of the Battle of Austerlitz 1805, Osteoarchaeology of the Napoleonic Battlefields, Abstracts of the 1st International Conference. Camerino, Tolentino, Pollenza: Universita degli Studi di Camerino, Facolta di Scienze Matematiche Fisiche e Naturali, Associazione Antropologica Italiana, 2.
[8] BUCHVALDEK, M., 1999: Slovanské pohřebiště v Sulejovicích, okr. Litoměřice – Slawische Gräberfeld in Sulejovice, Kr. Litoměřice, Studia Mediaevalia Pragensia 4, 81–116.
[9] ČIŽMÁŘ, M.–GEISLEROVÁ, K.–UNGER, J., edd., 2000: Výzkumy 1993–1998. Brno.
[10] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 2010: Zemní opevnění z 18. století ve východních Čechách. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 37–44. Jaroměř – Josefov.
[11] DAŇHEL, M., 2008: Archeologické zjištění vojenského tábora z třicetileté války u Křenova (okr. Přerov), Střední Morava 27, 49–64.
[12] DRAGOUN, B.–MATOUŠEK, V.–TUČEK, J., 2007: Experimentální stavba modelu polního opevnění ze třicetileté války v Uhřínově, (Re)konstrukce a experiment v archeologii. Živá archeologie 8, 61–66.
[13] FRIEDERICH, S.–SCHRÖDER, O., 2015: Das Massengrab von Lützen. In: Krieg. Eine archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 399–404. Halle (Saale).
[14] GOJDA, M., 2013: Výzkum, dokumentace a mapování novověkých polních opevnění prostřednictvím letecké prospekce, fotografie a laserového skenování – Identification, documentation and mapping historical field defensive features through aerial reconnaissance, photography and airborne laser scanning. In: Archeologie a letecké laserové skenování země – Archaeology and airborne laser scanning of the landscape (Gojda, M.–John, J., edd.), 38–49. Plzeň.
[15] GRABOLLE, R. a kol., 2009: Grabolle, R.–Matoušek, V.–Meduna, P.–Smrž, Z., Die Schlacht bei Třebel/ Triebl im Jahr 1647 und weitere Untersuchungen zur Archäologie des Krieges in der Tschechischen Republik. In: Schlachtefelderarchäologie/Battlefield Archeology. 1. Mitteldeutscher Archäologentag vom 09. bis 11. Oktober 2008 in Halle (Saale), Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 2 (Meller, H., ed.), 173–186. Halle (Saale).
[16] GROF, V., 2010: Polní opevňovací práce v polovině 19. století, výtah z předpisů pro důstojníky rakouské a pruské armády v polní službě. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 78–97. Jaroměř – Josefov.
[17] HÁJKOVÁ, O.–LOUDA, J., 2013: Polní opevnění z bramborové války na Vrchlabsku dochovaná v terénu, na papíře a v lidové tradici – Feldbefestigungen aus dem "Kartoffelkrieg" in der Gegend von Vrchlabí, die im Gelände, auf dem Papier und in der Volkstradition erhalten blieben. In: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebně historického průzkumu uspořádané 12.–15. 6. 2012 v Žacléři. Svorník 11 (Kuprová, R.–Buroň, M., edd.), 120–124. Praha.
[18] HAVEL, J., 1980: Hromadný hrob bělohorských bojovníků – Ein Massengrab der krieger vom Weissen Berg / Bílá Hora, Archaeologica Pragensia 1, 227–231.
[19] HEJHAL, P.–HORNÍK, P., v tisku: Polní opevnění z války o bavorské dědictví mezi Třemi Bubny a Jaroměří, AVČ 10.
[20] HOMANN, A., 2013: Battlefield Archaeology of Central Europe – With a Focus on Early Modern Battlefields. In: Historical Archaeology in Central Europe, Society for Historical Archaeology, Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 203–230. Rockville.
[21] HORÁČKOVÁ, L.–BENEŠOVÁ, L., 1997: Findings of War-Time Injuries from the Battle of Austerlitz, Anthropologie 35, 283–289.
[22] HORÁČKOVÁ, L.–VARGOVÁ, L., 1999: Bone remains from a Common Grave Pit from the Battle of Austerlitz (Anthropology and Paleopathology), Journal of Paleopathology 11, 5–13.
[23] HORNOFOVÁ, M., 2002: Reflexe třicetileté války v pověstech Plánsko-Bezdružicka. Nepublikovaná diplomová práce, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha.
[24] HRNČIŘÍK, P., 2013: Příspěvek k nálezům munice v prostoru bojiště Rozvadov 1621 – souhrn za období 2010–2012, Tachovský sborník 33, 17–32.
[25] HROCH, M. a kol., 2005: Encyklopedie dějin novověku 1492–1815. Praha.
[26] JANATA, T.–MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R., 2013: Historical-cartographic research on battlefields of the Thirty Years' War: the engraving of the siege of Pilsen in 1618, Kartografické listy 21, 18–26.
[27] JANATA, T.–MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R., 2016: Geospatial Approach to a Thirty-Years-War Military Encampment in Central Moravia Using Iconographic Sources. In: Proceedings of 6th International conference on cartography and GIS (Bandrova, T.– Konečný, M., edd.), 90–96. Sofia.
[28] JANSKÁ, E., 1966: Hromadný hrob bělohorských bojovníků – The Collective Grave of White Mountain Fighters. In: Staletá Praha II, 107–110, 306–307. Praha.
[29] KARPIŃSKI, T.–WRZOSEK, J., 2013: Bitwa pod Sarbinowem (Zorndorf), pow. Myśliborski, w świetle badań archeologicznych, Archeologia środkowego Nadodrza X, 113–139.
[30] KODERA, P., 2009: Zaniklá osada Vojkov na Černokostelecku v raně novověkých písemných pramenech, Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny 2009/1, 55–62.
[31] KOCH, T., 2014: Jankow 1645. Týnec nad Sázavou.
[32] KOVANDOVÁ, M.–MATOUŠEK, V., 2004: Terénní dokumentace Švédské šance nad hradem Kynžvartem – Terraindokumentation der Schwedeneschanze oberhalb der Burg Königswart, Sborník Chebského muzea, 61–66.
[33] KOVÁRNÍK, J. a kol., 2006: Kovárník, J.–Horáčková, L.–Vargová, L.–Mucha, L.–Vachunková, A., Hromadné hroby vojáků na Brněnské ulici z bitvy u Znojma v roce 1809 – Mass Graves of Soldiers in Brněnská Street from the Battle of Znojmo, Ve službách archeologie 7, 313–328.
[34] KRŮL, M., 2010: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 6–18. Jaroměř – Josefov.
[35] KRŮL, M., 2013: Stavebněhistorický vývoj jablunkovských šancí – Bauhistorische Entwicklung der Jablunkauer Schanze. In: Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebněhistorického průzkumu uspořádané 12.–15. června 2012 v Žacléři. Svorník 11 (Kuprová, R.–Buroň, M., edd.), 113–119. Praha.
[36] KRŮL, M., 2015: Vodovod na Velké šanci v Mostech u Jablunkova – Water Duct to the Great Fort in Mosty u Jablunkova, Těšínsko 58, č. 2, 1–14.
[37] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 1988: Pozůstatky valového opevnění rakouské armády v bitvě u Zahájí dne 25. 5. 1742 – Überreste einer Schanzenbefestigung der österreichischen Armee aus der Schacht bei Zahájí am 25. 5. 1742, AVJČ 5, 183–190.
[38] KUNA, M. a kol., 2004: Nedestruktivní archeologie – Non-Destructive Archaeology. Theory, Methods and Goals. Praha.
[39] KUNA, M. a kol., 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století – Archaeological Atlas of Bohemia. Selected Sites from Prehistory to the 20th Century. Praha.
[40] KUPROVÁ, R.–BUROŇ, M., edd., 2013: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebně historického průzkumu uspořádané 12.–15. 6. 2012 v Žacléři. Svorník 11. Praha.
[41] LOSKOTOVÁ, I.–HANÁK, V., 1995–1996: Švédský zákop před Brnem, Forum brunense 7, 143–151.
[42] MATOUŠEK, V., 2004: Výstavba modelu polního opevnění z roku 1647 u Olbramova na Tachovsku, (Re)konstrukce a experiment v archeologii. Živá archeologie 5, 260–277.
[43] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou – Třebel. Das Landschaftsbild mit der Schlacht. Praha.
[44] MATOUŠEK, V., 2006a: Building a Model of a Field Fortification of the "Thirty Year's War" near Olbramov, Czech Republic. In: Past Tense. Studies in the Archaeology of Conflict (Pollard, T.–Banks, I., edd.), 115–132. Brill Leiden – Boston.
[45] MATOUŠEK, V., 2010: Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální – Bohemia Beautifull, Bohemia Mine. The Changes of the Bohemian Landscape in the Industrial Age. Praha.
[46] MATOUŠEK, V., 2011: Archeologický výzkum novověku a moderní doby v České republice. Několik poznámek k historii, současnému stavu a perspektivám – Modern archaeology formation process in the Czech Lands, Historická sociologie 2, 37–58.
[47] MATOUŠEK, V., 2011a: Zpráva o 1. sezoně systematického archeologického výzkumu bojiště z roku 1621 u Rozvadova, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 3–13.
[48] MATOUŠEK, V., 2013: Předběžná zpráva o 2. a 3. sezoně archeologického výzkumu bojiště u Rozvadova z roku 1621, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 33, 3–14.
[49] MATOUŠEK, V., 2013a: Budování polních opevnění v období třicetileté války. Zkušenosti z archeologických výzkumů na území Čech – Der Bau der feldbefetigungsanlagen in der Zeit der Dreissigjährigen Krieges. Die Erfahrungen aus den archäologischen Grabungen im Gebiet Böhmens. In: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebně historického průzkumu uspořádané 12.–15. 6. 2012 v Žacléři. Svorník 11 (Kuprová, R.–Buroň, M., edd.), 191–200. Praha.
[50] MATOUŠEK, V., 2015: Archeologie novověku – univerzální disciplína pro studium třicetileté války, průmyslové revoluce i současné konzumní společnosti? – Archaeology of modern times – a universal discipline for the study of the Thirty Years War, Industrial Revolution and contemporary consumer society? (Some remarks on the interest in archaeology overlapping the Middle Ages), Hospodářské dějiny 28, 67–86.
[51] MATOUŠEK, V., 2015a: Poznámky k terénnímu studiu polních opevnění ze 17.–19. století. Zkušenosti z českých zemí – Anmerkungen zum terrainstudium der Feldbefestigungen des 17.–19. Jahrhunderts. Erfahrungen aus den Ländern Tschechiens. In: Archeologie opevnění. Konferenční příspěvky. Archeologie západních Čech 9 (Šmejda, M., ed.), 70–82. Plzeň.
[52] MATOUŠEK, V., 2017: Documentation, recognition and protection of modern field fortifications in the Czech Republic (case study): The Thirty Years' war, International Journal of Heritage Architecture 1–2. Studies, repairs, maintenance 1, 144–152.
[53] MATOUŠEK, V.–BLAŽKOVÁ, T., 2012: The image and reality of battlefields from the Thirty Year's War. A preliminary report on a project for the systematic study of engravings of the battlefields from the Thirty Year's War in the territory of the Czech Republic, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 269–288.
[54] MATOUŠEK, V. a kol., 1990: Matoušek, V.–Hájek, J.–Kubů, Fr.–Meduna, P., A complex investigation of a field fortification of the seven year's war (1756–1763) at the site of Nebesa by Aš (Asch), Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 29–66.
[55] MATOUŠEK, V. a kol., 2007: Matoušek, V.–Šimek, J.–Altová, B.–Karlík, P., Pohled na zámek Brandýs nad Labem a opevnění švédského tábora v prostoru Staré Boleslavi z roku 1640 v díle M. Meriana, Historická geografie 34, 93–148.
[56] MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R.–JANATA, T., 2012: Optický klam generála Kleinträtla. Rytina bojů u Teplé v září 1647 ve světle mezioborového studia – Visual Trickery of General Kleinträtl. The Engraving of the Battle near Teplá in September 1647 in the Light of Interdisciplinary Studies. In: Krajina jako historické jeviště. K poctě Evy Semotanové (Chodějovská, E.–Šimůnek, R., edd.), 63–80. Praha.
[57] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications of the 17th–19th centuries. A contribution to surface research, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.
[58] MEHLER, N., 2013: Breaking new Ground: Historical Archaeology in Central Europe. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 11–30. Rockville.
[59] MEHLER, N., 2011: Vom Little Big Horn bis Lützen – zur Strategie der Schlachtfeldarchäologie in Mitteldeutschland. In: Leben und Sterben auf dem Schlachtfeld von Lützen, beiträge eines wissenschaftlichen Kolloqiums der Schwedischen Lützen – Stiftung Göteborg in Zusammenarbeit mit der Stadt Lützen vom 5. bis 8. November 2009 in Lützen (Reichel, M.–Schuberth, I., edd.), 92–102. Lützen – Göteborg.
[60] MELLER, H., ed., 2009: Schlachtfeldarchäologie. 1. Mitteldeutscher Archäologentag vom 09. bis 11. Oktober in Halle (Saale). Tagung des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 2. Halle (Saale).
[61] MELLER, H.–SCHEFZIK, M., edd., 2015: Krieg. Eine archäologische Spurensuche. Halle (Saale).
[62] MERTLÍK, P., 2013: Stavba pevností v Čechách po sedmileté válce – Festungsbau in Böhmen nach dem Siebenjährigen Krieg. In: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. Specializované konference stavebně historic Praha.
[63] MEVALDOVÁ, H., 1990: Folk Tales on the Hussars at Nebesa by Aš, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 61–66.
[64] NEJMAN, M., 2010: Popis lokalit s polními fortifikacemi na severním bojišti války o bavorské dědictví zakreslených na mapových listech I. vojenského mapování. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 45–59. Jaroměř – Josefov.
[65] NEUVIRTOVÁ, A., 2010: Identifikace novověkých polních opevnění na území Ústeckého kraje na základě historických map. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 104–106. Jaroměř – Josefov.
[66] NICKLISCH, N. a kol., 2015: Nicklisch, N.–Knipper, C.–Held, P.–Pickard, L.–Ramstahler, F.–Friederich, S.– Alt, K. W., Die 47 Soldaten aus dem Massengrab – Ergebnisse der Bioarchäologischen Untersuchungen. In: Krieg. Eine archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 405–420. Halle (Saale).
[67] PAJER, J., 1990: On the development of a new scientific discipline – post-mediaeval archaeology, Studies in Post-Mediaeval Archeology 1, 23–28.
[68] PERNES, J., a kol., 2003: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1626–1918. Praha.
[69] POLLARD, T., ed., 2009: Culloden. The History and Archaeology of the Last Clan Battle. Barnsley.
[70] PREUSZ, M. a kol., v tisku: Preusz, M.–Matoušek, V.–Hrnčiřík, P.–Šámal, Z., Zlaté rouno z bronzu. Katolický vojenský přívěsek z bojiště u Rozvadova/Waidhausu 1621, AZČ.
[71] PROCHÁZKA, Z., ed., 1986: Vojenské dějiny Československa. II. díl (1526–1918). Praha.
[72] RENNER, J., 1912: Srážka u Rakovníka v r. 1620. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu rakovnického 1. Rakovník.
[73] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, k. o. Kamenné Žehrovice, okr. Kladno. Historie a výzkum, AH 6, 475–479.
[74] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno, AH 7, 247–252.
[75] SIGL, J., 1978: Drobné záchranné výzkumy a průzkumy na území Hradce Králové v letech 1970–1976, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech V/1, 55–65.
[76] SCOTT, D.–BABITS, L.–HAECKER, CH., edd., 2007: Fields of Conflict. Battlefield Archaeology from the Roman Empire to the Korean War 1, 2. Westport, Connecticut – London.
[77] SLAVÍK, J., ed., 2010: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent. Jaroměř – Josefov.
[78] SMETÁNKA, Z., 1967: Záchranný výzkum na Bílé hoře – Praha západ, 22. IV. 1955, ulož. v archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., čj. 6642/67.
[79] SMRŽ, Z., 2012: Polní opevnění z roku 1813 v trati Mašov (Maschow) na západním okraji Loun. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2009–2010 (Černá, E. –Kuljavceva-Hlavová, J.–Sýkora, M., edd.), 195–203. Most.
[80] SMRŽ, Z.–HLUŠTÍK, A., 2007: Polní opevnění z roku 1813 mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří. Výsledky letecké prospekce a historického bádání – Fieldfortifications dating from 1813 between Postoloprty and Budyně nad Ohří. Results of aerial prospecting and historical research, AR LIX, 713–746.
[81] SYMONDS, J.–VAŘEKA, P., 2016: Paysans et soldats. Archaeologie des villages de Boheme abandonnes durant la guerre de trente Ans. In: Violences de Guerre, violences de masse (Guilaine, J.–Semelin, J., edd.), 129–145. Paris.
[82] ŠÁMAL, Z., 2011: Archeologové na bojišti (Několik poznámek k detektorovému průzkumu rakovnického bojiště z roku 1620). In: Bitva u Rakovníka 1620 (Blažková, K., ed.), 50–59. Rakovník.
[83] ŠMEJDA, M., ed., 2015: Archeologie opevnění. Konferenční příspěvky, AZČ 9, 5–82.
[84] VAŘEKA, P., 2009: Zaniklá středověká vesnice Vojkov na Černokostelecku – svědectví archeologie, Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny 2009/1, 43–54.
[85] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves na Zbirožsku, AZČ 7, 131–143.
[86] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I – Archaeology of deserted medieval villages in Rokycany region I. Plzeň.
[87] WALDHAUSER, J., 2009: Švédský vojenský tábor ze třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha-východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav) – Das schwedische Militärläger aus dem Dreissigjährigen Krieg im Raum von Katastern Stará Boleslav (Bez. Prag-Ost) und Hlavenec (Bez. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.
[88] ZUMAN, F., 1931: Švédský tábor ve Staré Boleslavi, Ročenka okresní jednoty musejní v Brandýse n. L., 5–17.
[89] ŽEGKLITZ, J., 2013: Archaeology of the Modern Period in the Czech Territories: A Long Tradition and Long Beginnings. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 53–69. Rockville.
[2] ALTOVÁ, B. a kol., 2008: Altová, B.–Kössl, A.–Matoušek, V.–Procházka, Z.–Šimek, J., Tzv. Tillyho šance u Rozvadova ve světle terénní dokumentace a ikonografických pramenů, předběžná zpráva – Die sogenannten Tilly-Schanzen bei Rosshaupt (Rozvadov) im Licht der Terraindokumentation sowie der ikonographischen und kartographischen Quellen, Landkreis Tachau (Tachov), Westböhmen. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2003–2007. Sborník k životnímu jubileu Zdeňka Smrže (Černá, E.–Kuljavceva-Hlavová, J., edd.), 359–374. Most.
[3] BABITS, L. E.–GANDULLA, S., 2015: The Archaeology of French and Indian War Frontier Forts. University Press of Florida.
[4] BENEŠ, J.–KUBŮ, F.–TÖRÖK, J., 1995: Soubor militarií z počátku třicetileté války z Volarských šancí – Die an den Wallerer Schanzen gefundene Militarienkollektion aus dem Anfang des Dreissigjährigen Krieges, AR XLVII, 461–480.
[5] BLAŽKOVÁ, K., ed., 2011: Bitva u Rakovníka 1620. Rakovník.
[6] BLÁHA, R.–SIGL, J,. 2007: Archaeological excavation of a Modern period brickworks on the Kimberly – Clark site in Jaroměř. In: Studies in Post-Mediaeval Archeology 2, 137–144. Praha.
[7] BOHUNOVÁ, M.–UNGER, J., 1999: Graves of Soldiers of the Battle of Austerlitz 1805, Osteoarchaeology of the Napoleonic Battlefields, Abstracts of the 1st International Conference. Camerino, Tolentino, Pollenza: Universita degli Studi di Camerino, Facolta di Scienze Matematiche Fisiche e Naturali, Associazione Antropologica Italiana, 2.
[8] BUCHVALDEK, M., 1999: Slovanské pohřebiště v Sulejovicích, okr. Litoměřice – Slawische Gräberfeld in Sulejovice, Kr. Litoměřice, Studia Mediaevalia Pragensia 4, 81–116.
[9] ČIŽMÁŘ, M.–GEISLEROVÁ, K.–UNGER, J., edd., 2000: Výzkumy 1993–1998. Brno.
[10] ČÍŽEK, J.–SLAVÍK, J., 2010: Zemní opevnění z 18. století ve východních Čechách. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 37–44. Jaroměř – Josefov.
[11] DAŇHEL, M., 2008: Archeologické zjištění vojenského tábora z třicetileté války u Křenova (okr. Přerov), Střední Morava 27, 49–64.
[12] DRAGOUN, B.–MATOUŠEK, V.–TUČEK, J., 2007: Experimentální stavba modelu polního opevnění ze třicetileté války v Uhřínově, (Re)konstrukce a experiment v archeologii. Živá archeologie 8, 61–66.
[13] FRIEDERICH, S.–SCHRÖDER, O., 2015: Das Massengrab von Lützen. In: Krieg. Eine archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 399–404. Halle (Saale).
[14] GOJDA, M., 2013: Výzkum, dokumentace a mapování novověkých polních opevnění prostřednictvím letecké prospekce, fotografie a laserového skenování – Identification, documentation and mapping historical field defensive features through aerial reconnaissance, photography and airborne laser scanning. In: Archeologie a letecké laserové skenování země – Archaeology and airborne laser scanning of the landscape (Gojda, M.–John, J., edd.), 38–49. Plzeň.
[15] GRABOLLE, R. a kol., 2009: Grabolle, R.–Matoušek, V.–Meduna, P.–Smrž, Z., Die Schlacht bei Třebel/ Triebl im Jahr 1647 und weitere Untersuchungen zur Archäologie des Krieges in der Tschechischen Republik. In: Schlachtefelderarchäologie/Battlefield Archeology. 1. Mitteldeutscher Archäologentag vom 09. bis 11. Oktober 2008 in Halle (Saale), Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 2 (Meller, H., ed.), 173–186. Halle (Saale).
[16] GROF, V., 2010: Polní opevňovací práce v polovině 19. století, výtah z předpisů pro důstojníky rakouské a pruské armády v polní službě. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 78–97. Jaroměř – Josefov.
[17] HÁJKOVÁ, O.–LOUDA, J., 2013: Polní opevnění z bramborové války na Vrchlabsku dochovaná v terénu, na papíře a v lidové tradici – Feldbefestigungen aus dem "Kartoffelkrieg" in der Gegend von Vrchlabí, die im Gelände, auf dem Papier und in der Volkstradition erhalten blieben. In: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebně historického průzkumu uspořádané 12.–15. 6. 2012 v Žacléři. Svorník 11 (Kuprová, R.–Buroň, M., edd.), 120–124. Praha.
[18] HAVEL, J., 1980: Hromadný hrob bělohorských bojovníků – Ein Massengrab der krieger vom Weissen Berg / Bílá Hora, Archaeologica Pragensia 1, 227–231.
[19] HEJHAL, P.–HORNÍK, P., v tisku: Polní opevnění z války o bavorské dědictví mezi Třemi Bubny a Jaroměří, AVČ 10.
[20] HOMANN, A., 2013: Battlefield Archaeology of Central Europe – With a Focus on Early Modern Battlefields. In: Historical Archaeology in Central Europe, Society for Historical Archaeology, Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 203–230. Rockville.
[21] HORÁČKOVÁ, L.–BENEŠOVÁ, L., 1997: Findings of War-Time Injuries from the Battle of Austerlitz, Anthropologie 35, 283–289.
[22] HORÁČKOVÁ, L.–VARGOVÁ, L., 1999: Bone remains from a Common Grave Pit from the Battle of Austerlitz (Anthropology and Paleopathology), Journal of Paleopathology 11, 5–13.
[23] HORNOFOVÁ, M., 2002: Reflexe třicetileté války v pověstech Plánsko-Bezdružicka. Nepublikovaná diplomová práce, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha.
[24] HRNČIŘÍK, P., 2013: Příspěvek k nálezům munice v prostoru bojiště Rozvadov 1621 – souhrn za období 2010–2012, Tachovský sborník 33, 17–32.
[25] HROCH, M. a kol., 2005: Encyklopedie dějin novověku 1492–1815. Praha.
[26] JANATA, T.–MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R., 2013: Historical-cartographic research on battlefields of the Thirty Years' War: the engraving of the siege of Pilsen in 1618, Kartografické listy 21, 18–26.
[27] JANATA, T.–MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R., 2016: Geospatial Approach to a Thirty-Years-War Military Encampment in Central Moravia Using Iconographic Sources. In: Proceedings of 6th International conference on cartography and GIS (Bandrova, T.– Konečný, M., edd.), 90–96. Sofia.
[28] JANSKÁ, E., 1966: Hromadný hrob bělohorských bojovníků – The Collective Grave of White Mountain Fighters. In: Staletá Praha II, 107–110, 306–307. Praha.
[29] KARPIŃSKI, T.–WRZOSEK, J., 2013: Bitwa pod Sarbinowem (Zorndorf), pow. Myśliborski, w świetle badań archeologicznych, Archeologia środkowego Nadodrza X, 113–139.
[30] KODERA, P., 2009: Zaniklá osada Vojkov na Černokostelecku v raně novověkých písemných pramenech, Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny 2009/1, 55–62.
[31] KOCH, T., 2014: Jankow 1645. Týnec nad Sázavou.
[32] KOVANDOVÁ, M.–MATOUŠEK, V., 2004: Terénní dokumentace Švédské šance nad hradem Kynžvartem – Terraindokumentation der Schwedeneschanze oberhalb der Burg Königswart, Sborník Chebského muzea, 61–66.
[33] KOVÁRNÍK, J. a kol., 2006: Kovárník, J.–Horáčková, L.–Vargová, L.–Mucha, L.–Vachunková, A., Hromadné hroby vojáků na Brněnské ulici z bitvy u Znojma v roce 1809 – Mass Graves of Soldiers in Brněnská Street from the Battle of Znojmo, Ve službách archeologie 7, 313–328.
[34] KRŮL, M., 2010: Stav výzkumu novověkých opevnění slezsko-uhersko-polské hranice. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 6–18. Jaroměř – Josefov.
[35] KRŮL, M., 2013: Stavebněhistorický vývoj jablunkovských šancí – Bauhistorische Entwicklung der Jablunkauer Schanze. In: Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebněhistorického průzkumu uspořádané 12.–15. června 2012 v Žacléři. Svorník 11 (Kuprová, R.–Buroň, M., edd.), 113–119. Praha.
[36] KRŮL, M., 2015: Vodovod na Velké šanci v Mostech u Jablunkova – Water Duct to the Great Fort in Mosty u Jablunkova, Těšínsko 58, č. 2, 1–14.
[37] KUBŮ, F.–ZAVŘEL, P., 1988: Pozůstatky valového opevnění rakouské armády v bitvě u Zahájí dne 25. 5. 1742 – Überreste einer Schanzenbefestigung der österreichischen Armee aus der Schacht bei Zahájí am 25. 5. 1742, AVJČ 5, 183–190.
[38] KUNA, M. a kol., 2004: Nedestruktivní archeologie – Non-Destructive Archaeology. Theory, Methods and Goals. Praha.
[39] KUNA, M. a kol., 2014: Archeologický atlas Čech. Vybrané památky od pravěku do 20. století – Archaeological Atlas of Bohemia. Selected Sites from Prehistory to the 20th Century. Praha.
[40] KUPROVÁ, R.–BUROŇ, M., edd., 2013: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebně historického průzkumu uspořádané 12.–15. 6. 2012 v Žacléři. Svorník 11. Praha.
[41] LOSKOTOVÁ, I.–HANÁK, V., 1995–1996: Švédský zákop před Brnem, Forum brunense 7, 143–151.
[42] MATOUŠEK, V., 2004: Výstavba modelu polního opevnění z roku 1647 u Olbramova na Tachovsku, (Re)konstrukce a experiment v archeologii. Živá archeologie 5, 260–277.
[43] MATOUŠEK, V., 2006: Třebel. Obraz krajiny s bitvou – Třebel. Das Landschaftsbild mit der Schlacht. Praha.
[44] MATOUŠEK, V., 2006a: Building a Model of a Field Fortification of the "Thirty Year's War" near Olbramov, Czech Republic. In: Past Tense. Studies in the Archaeology of Conflict (Pollard, T.–Banks, I., edd.), 115–132. Brill Leiden – Boston.
[45] MATOUŠEK, V., 2010: Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální – Bohemia Beautifull, Bohemia Mine. The Changes of the Bohemian Landscape in the Industrial Age. Praha.
[46] MATOUŠEK, V., 2011: Archeologický výzkum novověku a moderní doby v České republice. Několik poznámek k historii, současnému stavu a perspektivám – Modern archaeology formation process in the Czech Lands, Historická sociologie 2, 37–58.
[47] MATOUŠEK, V., 2011a: Zpráva o 1. sezoně systematického archeologického výzkumu bojiště z roku 1621 u Rozvadova, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 32, 3–13.
[48] MATOUŠEK, V., 2013: Předběžná zpráva o 2. a 3. sezoně archeologického výzkumu bojiště u Rozvadova z roku 1621, Sborník Muzea Českého lesa v Tachově 33, 3–14.
[49] MATOUŠEK, V., 2013a: Budování polních opevnění v období třicetileté války. Zkušenosti z archeologických výzkumů na území Čech – Der Bau der feldbefetigungsanlagen in der Zeit der Dreissigjährigen Krieges. Die Erfahrungen aus den archäologischen Grabungen im Gebiet Böhmens. In: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. specializované konference stavebně historického průzkumu uspořádané 12.–15. 6. 2012 v Žacléři. Svorník 11 (Kuprová, R.–Buroň, M., edd.), 191–200. Praha.
[50] MATOUŠEK, V., 2015: Archeologie novověku – univerzální disciplína pro studium třicetileté války, průmyslové revoluce i současné konzumní společnosti? – Archaeology of modern times – a universal discipline for the study of the Thirty Years War, Industrial Revolution and contemporary consumer society? (Some remarks on the interest in archaeology overlapping the Middle Ages), Hospodářské dějiny 28, 67–86.
[51] MATOUŠEK, V., 2015a: Poznámky k terénnímu studiu polních opevnění ze 17.–19. století. Zkušenosti z českých zemí – Anmerkungen zum terrainstudium der Feldbefestigungen des 17.–19. Jahrhunderts. Erfahrungen aus den Ländern Tschechiens. In: Archeologie opevnění. Konferenční příspěvky. Archeologie západních Čech 9 (Šmejda, M., ed.), 70–82. Plzeň.
[52] MATOUŠEK, V., 2017: Documentation, recognition and protection of modern field fortifications in the Czech Republic (case study): The Thirty Years' war, International Journal of Heritage Architecture 1–2. Studies, repairs, maintenance 1, 144–152.
[53] MATOUŠEK, V.–BLAŽKOVÁ, T., 2012: The image and reality of battlefields from the Thirty Year's War. A preliminary report on a project for the systematic study of engravings of the battlefields from the Thirty Year's War in the territory of the Czech Republic, Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 269–288.
[54] MATOUŠEK, V. a kol., 1990: Matoušek, V.–Hájek, J.–Kubů, Fr.–Meduna, P., A complex investigation of a field fortification of the seven year's war (1756–1763) at the site of Nebesa by Aš (Asch), Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 29–66.
[55] MATOUŠEK, V. a kol., 2007: Matoušek, V.–Šimek, J.–Altová, B.–Karlík, P., Pohled na zámek Brandýs nad Labem a opevnění švédského tábora v prostoru Staré Boleslavi z roku 1640 v díle M. Meriana, Historická geografie 34, 93–148.
[56] MATOUŠEK, V.–ZIMOVÁ, R.–JANATA, T., 2012: Optický klam generála Kleinträtla. Rytina bojů u Teplé v září 1647 ve světle mezioborového studia – Visual Trickery of General Kleinträtl. The Engraving of the Battle near Teplá in September 1647 in the Light of Interdisciplinary Studies. In: Krajina jako historické jeviště. K poctě Evy Semotanové (Chodějovská, E.–Šimůnek, R., edd.), 63–80. Praha.
[57] MEDUNA, P., 1990: Morphology of field fortifications of the 17th–19th centuries. A contribution to surface research, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 75–86.
[58] MEHLER, N., 2013: Breaking new Ground: Historical Archaeology in Central Europe. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 11–30. Rockville.
[59] MEHLER, N., 2011: Vom Little Big Horn bis Lützen – zur Strategie der Schlachtfeldarchäologie in Mitteldeutschland. In: Leben und Sterben auf dem Schlachtfeld von Lützen, beiträge eines wissenschaftlichen Kolloqiums der Schwedischen Lützen – Stiftung Göteborg in Zusammenarbeit mit der Stadt Lützen vom 5. bis 8. November 2009 in Lützen (Reichel, M.–Schuberth, I., edd.), 92–102. Lützen – Göteborg.
[60] MELLER, H., ed., 2009: Schlachtfeldarchäologie. 1. Mitteldeutscher Archäologentag vom 09. bis 11. Oktober in Halle (Saale). Tagung des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 2. Halle (Saale).
[61] MELLER, H.–SCHEFZIK, M., edd., 2015: Krieg. Eine archäologische Spurensuche. Halle (Saale).
[62] MERTLÍK, P., 2013: Stavba pevností v Čechách po sedmileté válce – Festungsbau in Böhmen nach dem Siebenjährigen Krieg. In: Opevnění. Sborník příspěvků z 11. Specializované konference stavebně historic Praha.
[63] MEVALDOVÁ, H., 1990: Folk Tales on the Hussars at Nebesa by Aš, Studies in Post-Medieval Archaeology 1, 61–66.
[64] NEJMAN, M., 2010: Popis lokalit s polními fortifikacemi na severním bojišti války o bavorské dědictví zakreslených na mapových listech I. vojenského mapování. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 45–59. Jaroměř – Josefov.
[65] NEUVIRTOVÁ, A., 2010: Identifikace novověkých polních opevnění na území Ústeckého kraje na základě historických map. In: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent (Slavík, J., ed.), 104–106. Jaroměř – Josefov.
[66] NICKLISCH, N. a kol., 2015: Nicklisch, N.–Knipper, C.–Held, P.–Pickard, L.–Ramstahler, F.–Friederich, S.– Alt, K. W., Die 47 Soldaten aus dem Massengrab – Ergebnisse der Bioarchäologischen Untersuchungen. In: Krieg. Eine archäologische Spurensuche (Meller, H.–Schefzik, M., edd.), 405–420. Halle (Saale).
[67] PAJER, J., 1990: On the development of a new scientific discipline – post-mediaeval archaeology, Studies in Post-Mediaeval Archeology 1, 23–28.
[68] PERNES, J., a kol., 2003: Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1626–1918. Praha.
[69] POLLARD, T., ed., 2009: Culloden. The History and Archaeology of the Last Clan Battle. Barnsley.
[70] PREUSZ, M. a kol., v tisku: Preusz, M.–Matoušek, V.–Hrnčiřík, P.–Šámal, Z., Zlaté rouno z bronzu. Katolický vojenský přívěsek z bojiště u Rozvadova/Waidhausu 1621, AZČ.
[71] PROCHÁZKA, Z., ed., 1986: Vojenské dějiny Československa. II. díl (1526–1918). Praha.
[72] RENNER, J., 1912: Srážka u Rakovníka v r. 1620. Věstník Muzejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu rakovnického 1. Rakovník.
[73] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, k. o. Kamenné Žehrovice, okr. Kladno. Historie a výzkum, AH 6, 475–479.
[74] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno, AH 7, 247–252.
[75] SIGL, J., 1978: Drobné záchranné výzkumy a průzkumy na území Hradce Králové v letech 1970–1976, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech V/1, 55–65.
[76] SCOTT, D.–BABITS, L.–HAECKER, CH., edd., 2007: Fields of Conflict. Battlefield Archaeology from the Roman Empire to the Korean War 1, 2. Westport, Connecticut – London.
[77] SLAVÍK, J., ed., 2010: Polní opevnění od třicetileté války do roku 1945. Monumentae vivent. Jaroměř – Josefov.
[78] SMETÁNKA, Z., 1967: Záchranný výzkum na Bílé hoře – Praha západ, 22. IV. 1955, ulož. v archivu nálezových zpráv ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i., čj. 6642/67.
[79] SMRŽ, Z., 2012: Polní opevnění z roku 1813 v trati Mašov (Maschow) na západním okraji Loun. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2009–2010 (Černá, E. –Kuljavceva-Hlavová, J.–Sýkora, M., edd.), 195–203. Most.
[80] SMRŽ, Z.–HLUŠTÍK, A., 2007: Polní opevnění z roku 1813 mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří. Výsledky letecké prospekce a historického bádání – Fieldfortifications dating from 1813 between Postoloprty and Budyně nad Ohří. Results of aerial prospecting and historical research, AR LIX, 713–746.
[81] SYMONDS, J.–VAŘEKA, P., 2016: Paysans et soldats. Archaeologie des villages de Boheme abandonnes durant la guerre de trente Ans. In: Violences de Guerre, violences de masse (Guilaine, J.–Semelin, J., edd.), 129–145. Paris.
[82] ŠÁMAL, Z., 2011: Archeologové na bojišti (Několik poznámek k detektorovému průzkumu rakovnického bojiště z roku 1620). In: Bitva u Rakovníka 1620 (Blažková, K., ed.), 50–59. Rakovník.
[83] ŠMEJDA, M., ed., 2015: Archeologie opevnění. Konferenční příspěvky, AZČ 9, 5–82.
[84] VAŘEKA, P., 2009: Zaniklá středověká vesnice Vojkov na Černokostelecku – svědectví archeologie, Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny 2009/1, 43–54.
[85] VAŘEKA, P., 2014: Zaniklá středověká a časně novověká ves na Zbirožsku, AZČ 7, 131–143.
[86] VAŘEKA, P. a kol., 2006: Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I – Archaeology of deserted medieval villages in Rokycany region I. Plzeň.
[87] WALDHAUSER, J., 2009: Švédský vojenský tábor ze třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha-východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav) – Das schwedische Militärläger aus dem Dreissigjährigen Krieg im Raum von Katastern Stará Boleslav (Bez. Prag-Ost) und Hlavenec (Bez. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.
[88] ZUMAN, F., 1931: Švédský tábor ve Staré Boleslavi, Ročenka okresní jednoty musejní v Brandýse n. L., 5–17.
[89] ŽEGKLITZ, J., 2013: Archaeology of the Modern Period in the Czech Territories: A Long Tradition and Long Beginnings. In: Historical Archaeology in Central Europe. Society for Historical Archaeology. Special Publication No. 10 (Mehler, N., ed.), 53–69. Rockville.