Title: K využití materiálu získaného hloubením hradního příkopu
Variant title:
- The use of material yielded by digging castle moats
- Zur Verwendung des beim Ausheben eines Burggraben gewonnenen Materials
Source document: Archaeologia historica. 2014, vol. 39, iss. 2, pp. 421-437
Extent
421-437
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130322
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek uvádí možnosti využití materiálu vytěženého při hloubení hradního příkopu. Kromě obvyklého navršení vnějšího valu šlo zejména o zdroj stavebního kamene, pokud příkop zasahoval do skalního podloží a pokud poskytovalo vhodný materiál. Vedle toho jsou doloženy případy, kdy vytěžený materiál nebyl nikterak využit a vytvořil výsypky, sledovatelné na svazích při koncích šíjových příkopů. U vodních hradů bývalo využito vytěžené zeminy na navážky zvyšující úroveň hradního areálu oproti jeho okolí.
This contribution discusses the possible use of the material obtained during the digging of castle moats. Apart from its typical employment in raising the external ramparts, the material was a source of building stone in cases when the moat interfered with rock subsoil, provided the stone proved a suitable building material. However, there were also cases when the excavated earth was not used and made mounds, visible on the slopes by the ends of dry moats. In water castles, the excavated earth was used to raise the level of the castle complex in contrast to the surrounding area.
References
[1] ČECHURA, J.–RYANTOVÁ, M., 1989: Stavební činnost na Zvíkově v letech 1431–1472 – Bautätigkeit auf der Burg Zvíkov in den Jahren 1431–1472, CB 1, 35–66.
[2] ČECHURA, J.–RYANTOVÁ, M., 1998: Stavební činnost na Zvíkově v letech 1431–1573 a její prameny – Bauliche Aktivitäten auf Burg Klingenberg (Zvíkov) in der Zeit von 1431–1573 und ihre Quellen, SbNM A LII, 1–4.
[3] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[4] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L., 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha.
[5] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[6] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha.
[8] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
[9] HEJNA, A., 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách – Beitrag zum Studium der kleinen befestigten Herrensitze der Přemyslidenzeit in Böhmen, PA LXXIV, 366–436.
[10] HUDEC, L.–KNAPOVÁ, A., 1980: Státní zámek Pardubice, Hydrogeologický průzkum a doplnění inženýrsko geologického průzkumu, Rudný projekt Brno, ulož. v Geofondu Praha, č. P51 426/1+G.
[11] HUDEC, L.–KNAPOVÁ, A., 1983: Švihov – statické zabezpečení a rekonstrukce hradu – inženýrsko geologický průzkum, Rudný projekt Košice, závod Brno, ulož. v archivu plánů Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, sign. D 2735.
[12] KAMENICKÁ, E., 1994: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rabí ve světle archeologických výzkumů – Archäologische Erforschungen auf der Burg Rábí in den Jahren 1988–1991, CB 4, 311–326.
[13] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[14] KUČA, K., 1993: Vodní hrad v Chlumci nad Cidlinou – Die Wasserburg in Chlumec ab der Cidlina, CB 3, 151–178.
[15] KYPTA, J., 2008: O metodě typologického výzkumu hradů (na příkladu tzv. hradů přechodného typu) – Zur Methode der typologischen Burgenforschung (am Beispiel der sog. Burgen des Übergangstyps), AR LX, 565–610.
[16] LANCINGER, L.–LÍBAL, D., 1970: Hrad Rabí, stavebně historický průzkum, strojopis SÚRPMO ulož. v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště v Plzni.
[17] PLAČEK, M., 1982: K problematice hradů s plášťovou zdí na Moravě – Zur Problematik der Mantelmauerburgen in Mähren, AH 7, 335–359.
[18] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[19] PLAČEK, M., 2009: Rondelové fortifikace pozdního středověku a raného novověku a jejich uplatnění u nás. In: Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v širších souvislostech (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 333–348. Olomouc.
[20] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[21] PROCHÁZKA, Z., 1991: Postavení hradu na Velkém Kouřimu ve vývoji českého hradního stavitelství – Position der Burg auf dem Grossen Kouřim in der Entwicklung des bömischen Burgenbaus, CB 2, 67–78.
[22] PROCHÁZKA, Z., 2002: Archeologický výzkum hradu Lacembok 1999–2000 – Archäologische Untersuchung der Burg Lacembok, CB 8, 193–214.
[23] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu – Von den sog. Burgen des Übergangstyps, AR LVII, 351–380.
[24] SEDLÁČEK, A., 1895: Hrady, zámky a tvrze království českého 10. Praha.
[25] ŠEBEK, F., 1990: Dějiny Pardubic I. Pardubice.
[26] ŠIMEČEK, P., 2010: Zrození hradu. K technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu – Die Geburt einer Burg. Der unvollendete Bau der Burg in Újezd u Kunštátu. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 117–121. Brno.
[27] ŠTĚTINA, J., 2002: Stavební vývoj Nového hradu u Adamova – Bauentwicklung der Neuen Burg bei Adamov, CB 8, 339–374.
[28] ŠTĚTINA, J., 2011: Čtyři kresebné rekonstrukce hradu Olomučany, Hláska XXII, 5–8.
[29] ŠTÝBR, J., 1984: Závěrečná zpráva inženýrsko geologického průzkumu Rábí – jižní hradební okruh, ulož. v Geofondu Praha, č. P 48 704.
[30] TOMÍČEK, T.–ÚLOVEC, J.–VALENTA, P., 2003–2004: Hrad Kuncberk u Křince, Vlastivědný zpravodaj Polabí 37, 36–72.
[31] UNGER, J., 2010: Fortifikační význam vnějších náspů středověkých opevnění – Die Festungbedeutung der Aussenerdwälle mittelalterlicher Befestigungen. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 61–67. Brno.
[32] UNGER, J., 2006: K interpretaci výsledků archeologického výzkumu v Týnci nad Sázavou (o. Benešov) – The contribution towards the interpretation of results of the archeological excavation at Týnec nad Sázavou, Archaeologia Pragensia 18, 227–244.
[33] UNGER, J., 2006a: Starší fáze vnějšího opevnění hradu Rabí – Eine ältere Phase der äusseren Wehranlage der Burg Rabí. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2005, 32–36. Plzeň.
[34] VARHANÍK, J., 2002: Věž rotundy v Týnci nad Sázavou – Turm der Rotunde in Týnec nad Sázavou. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2001, 182–188. Plzeň.
[35] VARHANÍK, J., 2013: Předpolí středověké fortifikace a možnosti jeho obrany – Das Vorfeld der mittelalterlicher Fortifikation und die Möglichkeit seiner Verteidigung, Svorník 11, 5–14.
[36] VARHANÍK, J.–KRUŠINOVÁ, L.–KYNCL, J.–KYNCL, T., 2005: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část) – Die Esere Befestigung der Burg Rabí, PRP 13, č. 2, 55–96.
[37] VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 1986: K morfologii a petrografii raně gotické výstavby hradu Zvíkova – On the morfology and petrografy of the early gothique construction of the Zvíkov castle, Památky a příroda, č. 11, 65–71.
[38] VRLA, R., 2003: Hrad Starý Světlov – Die Burg Starý Světlov, PRP 10, č. 1, 96–108.
[39] WOLF, V., 1998: K problematice tzv. kolonizačních provizorií (Úvaha nad funkcí a fortifikací) – Zu den Provisorien der Kolonisierung (Erwängungen über die Fortifikationen und ihre Funktion, CB 6, 107–116.
[2] ČECHURA, J.–RYANTOVÁ, M., 1998: Stavební činnost na Zvíkově v letech 1431–1573 a její prameny – Bauliche Aktivitäten auf Burg Klingenberg (Zvíkov) in der Zeit von 1431–1573 und ihre Quellen, SbNM A LII, 1–4.
[3] ČIŽMÁŘ, M., 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[4] ČTVERÁK, V.–LUTOVSKÝ, M.–SLABINA, M.–SMEJTEK, L., 2003: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha.
[5] DURDÍK, T., 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
[6] DURDÍK, T., 2007: Hrady přechodného typu v Čechách. Praha.
[7] DURDÍK, T., 2008: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha.
[8] GABRIEL, F.–PANÁČEK, J., 2000: Hrady okresu Česká Lípa. Praha.
[9] HEJNA, A., 1983: Příspěvek ke studiu malých opevněných sídel doby přemyslovské v Čechách – Beitrag zum Studium der kleinen befestigten Herrensitze der Přemyslidenzeit in Böhmen, PA LXXIV, 366–436.
[10] HUDEC, L.–KNAPOVÁ, A., 1980: Státní zámek Pardubice, Hydrogeologický průzkum a doplnění inženýrsko geologického průzkumu, Rudný projekt Brno, ulož. v Geofondu Praha, č. P51 426/1+G.
[11] HUDEC, L.–KNAPOVÁ, A., 1983: Švihov – statické zabezpečení a rekonstrukce hradu – inženýrsko geologický průzkum, Rudný projekt Košice, závod Brno, ulož. v archivu plánů Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni, sign. D 2735.
[12] KAMENICKÁ, E., 1994: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rabí ve světle archeologických výzkumů – Archäologische Erforschungen auf der Burg Rábí in den Jahren 1988–1991, CB 4, 311–326.
[13] KOHOUTEK, J., 1995: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín.
[14] KUČA, K., 1993: Vodní hrad v Chlumci nad Cidlinou – Die Wasserburg in Chlumec ab der Cidlina, CB 3, 151–178.
[15] KYPTA, J., 2008: O metodě typologického výzkumu hradů (na příkladu tzv. hradů přechodného typu) – Zur Methode der typologischen Burgenforschung (am Beispiel der sog. Burgen des Übergangstyps), AR LX, 565–610.
[16] LANCINGER, L.–LÍBAL, D., 1970: Hrad Rabí, stavebně historický průzkum, strojopis SÚRPMO ulož. v Národním památkovém ústavu, územní odborné pracoviště v Plzni.
[17] PLAČEK, M., 1982: K problematice hradů s plášťovou zdí na Moravě – Zur Problematik der Mantelmauerburgen in Mähren, AH 7, 335–359.
[18] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[19] PLAČEK, M., 2009: Rondelové fortifikace pozdního středověku a raného novověku a jejich uplatnění u nás. In: Historická Olomouc XVII. Úsvit renesance na Moravě za vlády Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského (1479–1516) v širších souvislostech (Hlobil, I.–Perůtka, M., edd.), 333–348. Olomouc.
[20] PROCHÁZKA, R., 2009: Vývoj opevňovací techniky na Moravě a v českém Slezsku v raném středověku. Brno.
[21] PROCHÁZKA, Z., 1991: Postavení hradu na Velkém Kouřimu ve vývoji českého hradního stavitelství – Position der Burg auf dem Grossen Kouřim in der Entwicklung des bömischen Burgenbaus, CB 2, 67–78.
[22] PROCHÁZKA, Z., 2002: Archeologický výzkum hradu Lacembok 1999–2000 – Archäologische Untersuchung der Burg Lacembok, CB 8, 193–214.
[23] RAZÍM, V., 2005: O tzv. hradech přechodného typu – Von den sog. Burgen des Übergangstyps, AR LVII, 351–380.
[24] SEDLÁČEK, A., 1895: Hrady, zámky a tvrze království českého 10. Praha.
[25] ŠEBEK, F., 1990: Dějiny Pardubic I. Pardubice.
[26] ŠIMEČEK, P., 2010: Zrození hradu. K technologii počáteční fáze nedokončeného hradu u Újezdu u Kunštátu – Die Geburt einer Burg. Der unvollendete Bau der Burg in Újezd u Kunštátu. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 117–121. Brno.
[27] ŠTĚTINA, J., 2002: Stavební vývoj Nového hradu u Adamova – Bauentwicklung der Neuen Burg bei Adamov, CB 8, 339–374.
[28] ŠTĚTINA, J., 2011: Čtyři kresebné rekonstrukce hradu Olomučany, Hláska XXII, 5–8.
[29] ŠTÝBR, J., 1984: Závěrečná zpráva inženýrsko geologického průzkumu Rábí – jižní hradební okruh, ulož. v Geofondu Praha, č. P 48 704.
[30] TOMÍČEK, T.–ÚLOVEC, J.–VALENTA, P., 2003–2004: Hrad Kuncberk u Křince, Vlastivědný zpravodaj Polabí 37, 36–72.
[31] UNGER, J., 2010: Fortifikační význam vnějších náspů středověkých opevnění – Die Festungbedeutung der Aussenerdwälle mittelalterlicher Befestigungen. In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. AMMS II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 61–67. Brno.
[32] UNGER, J., 2006: K interpretaci výsledků archeologického výzkumu v Týnci nad Sázavou (o. Benešov) – The contribution towards the interpretation of results of the archeological excavation at Týnec nad Sázavou, Archaeologia Pragensia 18, 227–244.
[33] UNGER, J., 2006a: Starší fáze vnějšího opevnění hradu Rabí – Eine ältere Phase der äusseren Wehranlage der Burg Rabí. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2005, 32–36. Plzeň.
[34] VARHANÍK, J., 2002: Věž rotundy v Týnci nad Sázavou – Turm der Rotunde in Týnec nad Sázavou. In: Dějiny staveb. Sborník příspěvků z konference Dějiny staveb 2001, 182–188. Plzeň.
[35] VARHANÍK, J., 2013: Předpolí středověké fortifikace a možnosti jeho obrany – Das Vorfeld der mittelalterlicher Fortifikation und die Möglichkeit seiner Verteidigung, Svorník 11, 5–14.
[36] VARHANÍK, J.–KRUŠINOVÁ, L.–KYNCL, J.–KYNCL, T., 2005: Vnější opevnění hradu Rabí (II. část) – Die Esere Befestigung der Burg Rabí, PRP 13, č. 2, 55–96.
[37] VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 1986: K morfologii a petrografii raně gotické výstavby hradu Zvíkova – On the morfology and petrografy of the early gothique construction of the Zvíkov castle, Památky a příroda, č. 11, 65–71.
[38] VRLA, R., 2003: Hrad Starý Světlov – Die Burg Starý Světlov, PRP 10, č. 1, 96–108.
[39] WOLF, V., 1998: K problematice tzv. kolonizačních provizorií (Úvaha nad funkcí a fortifikací) – Zu den Provisorien der Kolonisierung (Erwängungen über die Fortifikationen und ihre Funktion, CB 6, 107–116.