Title: Sídelní kontext venkovské sakrální architektury : Vykleky číšníka Zbraslava a jeho ženy Domaslavy
Variant title:
- Settlement context of sacred country architecture : Vykleky estate of courtier Zbraslav and his wife Domaslava
- Der Siedlungskontext der ältesten ländlichen Sakralarchitektur : das Dorf Vykleky des Kellermeisters Zbraslav und seiner Frau Domoslava
Source document: Archaeologia historica. 2013, vol. 38, iss. 2, pp. 327-353
Extent
327-353
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128326
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Zaniklé Vykleky na Nymbursku přitahují českou archeologii středověku ze dvou příčin. Prvou je kostel, původně stojící osamoceně na návrší ve vzdálenosti asi 400 m od vrcholně středověké vsi. Druhou příčinou je venkovské sídlo Zbraslava († 1238), jednoho z předních dvořanů krále Václava I. Otázka zní, zda předpokládané Zbraslavovo sídlo můžeme skutečně situovat do blízkosti kostela a zda s ním tvořilo jeden nedílný celek. Odpověď zatím zůstává zamítavá. Povrchové sběry nedoložily žádné sídelní aktivity ani na místě kostela ani v jeho bezprostředním okolí. Analýza písemných pramenů a širších topografických souvislostí zároveň ukazuje, že Vykleky nebyly běžnou venkovskou lokalitou, ale patřily do specifické kategorie míst v zázemí tehdejších center. Časná existence kostela by zde proto nepřekvapovala, a tak není třeba jeho vznik spojovat až se Zbraslavem nebo jeho rodinou.
The defunct village of Vykleky in the Nymburk region has attracted the attention of Czech medieval archaeologists for two reasons. There was a solitary church situated, in the high Middle Ages, on a hill about 400 m from the village. The second reason is the country estate of Zbraslav († 1238), one of King Wenceslas I's prominent courtiers. The question is: was Zbraslav's estate really situated in the proximity of the church, and did they make up a single whole? The current answer is no. Surface collections have proved no settlement activities on the church site nor around it. Analyses of written sources and broader topographic connections show that Vykleky was not an ordinary country location but belonged in the specific category of villages in the hinterland of the period centres. The early existence of a church is thus not surprising, and its origin was not necessarily connected with Zbraslav and his family.
Note
Příspěvek vznikl v rámci výzkumných projektů GA ČR "P405/10/0556" (Archeologie přemyslovských Čech) a "P405/12/P715" (Venkovská sídla v Čechách v období proměn 14.–16. století), jejichž nositeli je Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Dále byl podpořen Grantovou agenturou UK v rámci projektu "č. 403 411" (Sídelní kontext nejstarší sakrální architektury na Vysočině), jehož nositelem je Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Der vorliegende Beitrag entstand im Rahmen der Forschungsprojekte der Förderagentur der Tschechischen Republik "P405/10/0556" (Archäologie des přemyslidischen Böhmens) und "P405/12/P715" (Landsitze in Böhmen in der Übergangszeit des 14.–16. Jhdts.), deren Träger die Philosophische Fakultät der Karls-Universität in Prag ist. Ferner wurde er von der Förderagentur der Karls-Universität im Rahmen des Projektes "Nr. 403 411" (Siedlungskontext der ältesten Sakralarchitektur auf der Böhmisch-Mährischen Höhe) gefördert, dessen Träger die Fakultät für Katholische Theologie der Karls-Universität in Prag ist.
References
[1] AČ 36: Archiv český 36, Desky dvorské království českého. Díl 3. Druhá kniha provolací z let 1411–1448 (Friedrich, G., ed.). Praha 1941.
[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.,). Pragae 1912.
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1–2, 1231–1240 (Friedrich, G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1942–1962.
[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/1–2, 1241–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962–1965.
[6] GEOMETRISCHER GRUND: Geometrischer Grund Rieß von dem Dorf Chleb, 1778, 1/3 linie = 1 sáh (ca 1 : 2 597), J. Jirasek, rkp. kol., Státní oblastní archiv středních Čech Praha, fond Velkostatek Poděbrady, inv. č. 4 478.
[7] MGH SS 12: Herbordi Vita Ottonis Episcopi Babenbergensis. In: Monumenta Germaniae Historica – Scriptores 12, (Pertz, G. H., ed.), 746–822. Hannoverae 1856.
[8] MGH SS 20: Herbordi Vita Ottonis Episcopi Babenbergensis. In: Monumenta Germaniae Historica – Scriptores 20, (Pertz, G. H., ed.), 704–769. Hannoverae 1868.
[9] DRC: Decem registra censuum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente (Emler, J., ed.). Praha 1881.
[10] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253 (Erben, K. J., ed.). Pragae 1855.
[11] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[12] RDP: Registra decimarum papalium čili Registra desátků papežských z diecézí pražské (Tomek, V. V., ed.). Pojednání královské společnosti nauk, tř. VI, sv. 6. Praha 1873.
[13] ZUKH: Zlomek urbáře kláštera Hradišťského (Emler, J., ed.). Rozpravy Královské české společnosti nauk, tř. VI, sv. 12. Praha 1884.
[14] BARTOŠKOVÁ, A., 2000: Libice nad Cidlinou – výzkum předhradí v roce 1997 – Libice nad Cidlinou – Untersuchungen in der Vorburg im J. 1997, PA XCI, 315–344.
[15] BLAŽKOVÁ, G., 2011: Hmotná kultura Pražského hradu raného novověku ve světle archeologických nálezů (Text) – The material culture of Prague Castle in the Early Modern period in light of archaeological finds (Text). Dizertační práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Praha.
[16] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Keramika. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 393–394, 397–458. Praha.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2001: Soubor keramiky z počátků vrcholného středověku ze Staré Boleslavi – A ceramic assemblage dating to the beginning of the High Middle Ages from Stará Bolerslav, Archeologické výzkumy ve středních Čechách 5, 599–621.
[18] BRYCH, V., 1989: Nesvětice, zaniklá středověká ves na Mostecku. Současný stav a perspektivy výzkumu – Nesvětice, mittelalterliche Ortswüstung im Bez. Most, AH 14, 311–318.
[19] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří I., II. – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. Praha.
[20] ČORNEJOVÁ, M., 2009: Tvoření nejstarších českých místních jmen. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 383. Brno.
[21] DRNOVSKÝ, P., 2012: Středověké osídlení na dolním toku řeky Bystřice – Medieval settlement in the middle stream of the river Bystřice. Diplomová práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, Filozofická fakulta univerzity Karlovy v Praze.
[22] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Vývoj osídlení a jeho proměny – Chrudim Region (East Bohemia) in the Early Middle Ages. Development of Settlement and Related Structural Changes – Das Chrudimer Land im Frühmittelalter. Die Entwicklung der Besiedlung und seine strukturellen Probleme. Hradec Králové.
[23] GABRIEL, F.–PEŘINA, I., 2009: Problém vývoje keramiky ve středním Pojizeří – Probleme der Keramikentwicklung in der mittleren Isergegend (Pojizeří), AH 34, 71–83.
[24] HELLICH, J., 1912: Paměti Chleb. In: Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti III.1. Soudní okres nymburský (Kožíšek, J., ed.), 158–173. Poděbrady.
[25] HELLICH, J., 1918: Výzkumy na hradišti a tvrzi Havraňské u Poděbrad, PA XXX, 35–37.
[26] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M., 1974: Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu u Poděbrad – Die slawische und mittelalterliche Besiedlung auf dem Oškobrh bei Poděbrady, PA XLV, 111–184.
[27] CHARVÁTOVÁ, K., 1998: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách (1142–1420). 1. svazek. Fundace 12. století. Praha.
[28] CHARVÁTOVÁ, K.–VALENTOVÁ, J.–CHARVÁT, P., 1985: Sídliště 13. století mezi Malínem a Novými Dvory, o. Kutná Hora – A 13th-Century Settlement between the Communities of Malín and Nové Dvory, Distr. of Kutná Hora – Селище 13-го века между Малин и Нове-Дворы в p-не г. Кутна-Гора, PA LXXVI, 101–165.
[29] JEŽEK, M., 2007: Jaroměřsko v raném středověku – The Jaroměř region in the Early Middle Ages, AR LIX, 523–570.
[30] KALHOUS, D., 2010: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část I.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part I), Mediaevalia Historica Bohemica 13/2, 7–58.
[31] KALHOUS, D., 2011: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část II.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part II), Mediaevalia Historica Bohemica 14/1, 7–70.
[32] KALISTOVÁ, J., 1971: Otazníky kolem Miletína, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 12, 357–360.
[33] KALOUSEK, J., 1875: Veleliby, Vykleky a Havraň, PA X, 485–492.
[34] KIBIC, K., ml., 2004: Ke stavební historii kostela sv. Václava v Bratčicích – Zur Baugeschichte der St. Wenzelskirche in Bratčice, PRP 11/1, 92–103.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka – Die mittelaterliche Besiedlung im Raum von Černý Kostelec – Средневоковое заселение Чернокостелецка, PA LIX, 423–472.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna Českých zemí ve středověku. Praha.
[37] KLÁPŠTĚ, J., 2010: Boemia plena est ecclesiis et religione divina. In: Čechy jsou plné kostelů. Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 217–227. Praha.
[38] KLÁPŠTĚ, J., 2011: O rané šlechtě v českých zemích. Malý náčrt velkého tématu. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 61–66. Praha.
[39] KLÍR, T., 2002: Osídlení mezi Nymburkem a Křincem ve středověku a raném novověku – Settlement between Nymburk and Křinec in the Medieval and Early Modern Periods, Polabí 36, 92–157
[40] KLÍR, T., 2003: Plužiny pozdně středověkých sídel na příkladě severovýchodního Nymburska – Anbauflächen spätmittelalterlicher Siedlungen am Beispiel der nordöstlichen Nimburger Region, Mediaevalia Historica Bohemica 9, 246–291.
[41] KLÍR, T., 2005: Výzkumy Jana Hellicha na středověkých lokalitách Poděbradska – Jan Hellichs Untersuchungen der mittelalterlichen Fundstäten in der Umgebung von Poděbrady, Studia Mediaevalia Pragensia 5, 61–111.
[42] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku – Besiedlung und landwirtschaftliche Nutzung marginaler Böden im späten Mittelalter und der frühen Neuzeit – The Settlements and Agriculture of the Margins in the Later Middle Age and Early Modern Age. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/ Pragensesque 5. Praha.
[43] KLÍR, T.–SEDLÁČEK, Z., 2001: Středověké archeologické nálezy v obci Sokoleč, okr. Nymburk – Medieval archaeological finds from Sokoleč (Nymburk district), Polabí 35, 12–36.
[44] KURPELOVÁ, M.–COUFAL, L.–ČULÍK, J., 1975: Agroklimatické podmienky ČSSR. Bratislava.
[45] MACHEK, A., 1969: Zátluky-Sluki-Zásada?, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 10, 372.
[46] MALINA, O., 2011: Stabilizace sídelní sítě vrcholného středověku ve střední a západní Evropě. Dizertační práce, Katedra archeologie, Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň.
[47] MAŘÍK, J., 2009: Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku – Early Medieval Agglomeration of Libice and its Hinterland. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 7. Praha.
[48] MEDUNA, P., 1992: "Curia Radunice" a její odraz v archeologických pramenech – "Curia Radunica" und ihr Abbild in archäologischen Quellen. In: Sborník společnosti přátel starožitností 3. Miroslavu Richterovi k životnímu jubileu (Durdík, T., ed.), 27–30. Praha.
[49] MEDUNA, P., 1993: K rekonstrukci vnitřní struktury hradské organizace Přemyslovců v severozápadních Čechách – Zur Rekonstruktion der Innenburgorganisationstruktur der Premysliden in nord-westlichen Böhmen. In: Lokalne ośrodki władzy państwowej w XI–XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej. Spotkania Bytomskie 1 (Moździoch, S., ed.), 91–108. Wrocław.
[50] MEDUNA, P., 2009: Curia Radonice – výjimka nebo pravidlo? In: Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu, (Mašek, M.–Sommer, P.–Žemlička, J., eds.), Praha, 203–211.
[51] NOVÁČEK, K., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – Architektura – Artefakty – The Kladruby Abbey. Settlement – Architecture – Artefacts. Plzeň.
[52] NOVÝ, R., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století – Diplomatische Bemerkungen zu den Donationsurkunden der böhmischen Klöster und Kapitel bis zum Ende des 12. Jahrhunderts, Studia Mediaevalia Pragensia 2, 125–146.
[53] PEKAŘ, J., 1916: O správním rozdělení země české do polovice 13. století. In: Sborník prací historických k šedesátým narozeniním dvor. rady prof. dr. Jaroslava Golla, 81–123. Praha.
[54] PETRÁČEK, T., 2003: Fenomén darovaných lidí v českých zemích 11.–12. století.
[55] PLESKALOVÁ, J., 1998: Tvoření nejstarších českých osobních jmen. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 317. Brno.
[56] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: ITM. Forschungsprobleme des frühen Mittelalters I, 193–205. Brno.
[57] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. Praha.
[58] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 4. Praha.
[59] SEDLÁČKOVÁ, H.–VELÍMSKÝ, T., 1993: Archeologický výzkum v historickém jádru Nymburka v roce 1990 – Archäologische Forschungen im Stadtkern von Nymburk im Jahre 1990, AR XLV, 644–660.
[60] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum) – Die Gemeinde Třebonín in der Čáslaver Gegend im frühen Mittelalter, AR XXVII, 72–85.
[61] SOVADINA, M., 1995: Dvůr Václava I. – Der Hof König Wenzels I., Sborník archivních prací 45, 3–40.
[62] SVOBODA, J., 1964: Staročeská osobní jména a naše příjmení – Древнечешские личные соъственные имена и современные чешске фамилии. Praha.
[63] SVOBODA, J.–ŠMILAUER, V., 1960: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny 5. Praha.
[64] ŠIMÁK, J. V., 1917: Dějinné paměti okresu mnichovohradišťského. Díl I. Mnichovo Hradiště.
[65] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny I.5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.
[66] ŠOLLE, M., 1972: Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen slawischen Keramik im Bereiche Ostböhmens, Vznik a počátky Slovanů 7, 141–177.
[67] ŠPOK, O., 2007: Dějiny johanitské komendy v Hrobníkách a Hlubčicích do počátku husitských válek – History of the House of the Order of st. John of Jeruzalem in Hrobníky and Hlubčice before the Beginning of the Hassite War. Bakalářská práce, Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[68] ŠULC, J.–JAROŠ, J.–KOŠTÁK, J. a kol., 1999: Košátky, Slivna a okolí od minulosti k dnešku. Košátky.
[69] VELÍMSKÝ, T., 1990: Archäologie und Anfänge der mittelalterlichen Städte in Böhmen. In: Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 19, Archäologische Stadtkernforschungen in Sachsen, 121–158. Berlin.
[70] VELÍMSKÝ, T., 2007: Paní Bohatěj a její blízcí. Šlechta, moc a reprezentace ve středověku. Colloquia mediaevalia Pragensia 9 (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 2007. Praha.
[71] UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH I–IV: Umělecké památky Čech I.–IV. (Poche, E., ed.). Praha 1977–1982.
[72] VOGT, K., 1938: Die Burg in Böhmen bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Forschungen zur Sudetendeutschen Heimatkunde 8. Reichenberg – Leipzig.
[73] VOJTĚCHOVSKÝ, T., 2012: Geomorfologická analýza archeologického naleziště Vykleky. Bakalářská práce, Fakulta stavební, ČVUT v Praze.
[74] WOLF, V., 1966: K lokalizaci vsi Sluki z let 1238–1241, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 7, 365.
[75] WOLF, V., 1969: Kolonizace olešnického újezdu. In: Miscellanea. Sborník příspěvků k osmdesátinám prof. Jaroslava Procházky, 62–64. Trutnov.
[76] WOLF, V., 1971: Zaniklá ves a tvrz Zátluky na Královédvorsku lokalizována, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 12, 148–151.
[77] ZEMĚPISNÝ LEXIKON ČSR, 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny (Demek, J., ed.). Praha.
[78] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století – Die Entwicklung der Besiedlung des unteren Tales des Flusses Ohře und des Böhmischen Mittelgebirges bis zum 14. Jahrhundert. Praha.
[79] ŽEMLIČKA, J., 1983: Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví. Vznik a rozklad jednoho feudálního dominia z první poloviny 13. stol. – Кoролевский официант Збраслав и его наследство. Образование и разложение одного феодального владения из 1 половины 13 века, Historická geografie 21, 117–132.
[80] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.
[81] ŽEMLIČKA, J., 2012: Epizody z vládní praxe Přemysla Otakara II. O revindikacích, hradech a nucené směně – Episodes from the Governmental Practice of Přemysl Otakar II. On Revindications, Castles and Forced Changes. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 521–535. Brno.
[82] ŽEMLIČKA, J., 2012a: K pozemkové výbavě české nobility ve starším středověku – On the Landed Property of Czech Nobility in the Early Middle Ages, ČČH 110, 189–233.
[2] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, 805–1197 (Friedrich, G., ed.). Pragae 1904–1907.
[3] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae II, 1198–1230 (Friedrich, G., ed.,). Pragae 1912.
[4] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae III/1–2, 1231–1240 (Friedrich, G.–Kristen, Z., edd.). Pragae 1942–1962.
[5] CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae IV/1–2, 1241–1253 (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1962–1965.
[6] GEOMETRISCHER GRUND: Geometrischer Grund Rieß von dem Dorf Chleb, 1778, 1/3 linie = 1 sáh (ca 1 : 2 597), J. Jirasek, rkp. kol., Státní oblastní archiv středních Čech Praha, fond Velkostatek Poděbrady, inv. č. 4 478.
[7] MGH SS 12: Herbordi Vita Ottonis Episcopi Babenbergensis. In: Monumenta Germaniae Historica – Scriptores 12, (Pertz, G. H., ed.), 746–822. Hannoverae 1856.
[8] MGH SS 20: Herbordi Vita Ottonis Episcopi Babenbergensis. In: Monumenta Germaniae Historica – Scriptores 20, (Pertz, G. H., ed.), 704–769. Hannoverae 1868.
[9] DRC: Decem registra censuum bohemica compilata aetate bellum husiticum praecedente (Emler, J., ed.). Praha 1881.
[10] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253 (Erben, K. J., ed.). Pragae 1855.
[11] RBM: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II, 1253–1310 (Emler, J., ed.). Pragae 1882.
[12] RDP: Registra decimarum papalium čili Registra desátků papežských z diecézí pražské (Tomek, V. V., ed.). Pojednání královské společnosti nauk, tř. VI, sv. 6. Praha 1873.
[13] ZUKH: Zlomek urbáře kláštera Hradišťského (Emler, J., ed.). Rozpravy Královské české společnosti nauk, tř. VI, sv. 12. Praha 1884.
[14] BARTOŠKOVÁ, A., 2000: Libice nad Cidlinou – výzkum předhradí v roce 1997 – Libice nad Cidlinou – Untersuchungen in der Vorburg im J. 1997, PA XCI, 315–344.
[15] BLAŽKOVÁ, G., 2011: Hmotná kultura Pražského hradu raného novověku ve světle archeologických nálezů (Text) – The material culture of Prague Castle in the Early Modern period in light of archaeological finds (Text). Dizertační práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Praha.
[16] BOHÁČOVÁ, I., 2003: Keramika. In: Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku Mediaevalia archaeologica 5 (Boháčová, I., ed.), 393–394, 397–458. Praha.
[17] BOHÁČOVÁ, I.–ŠPAČEK, J., 2001: Soubor keramiky z počátků vrcholného středověku ze Staré Boleslavi – A ceramic assemblage dating to the beginning of the High Middle Ages from Stará Bolerslav, Archeologické výzkumy ve středních Čechách 5, 599–621.
[18] BRYCH, V., 1989: Nesvětice, zaniklá středověká ves na Mostecku. Současný stav a perspektivy výzkumu – Nesvětice, mittelalterliche Ortswüstung im Bez. Most, AH 14, 311–318.
[19] BUBENÍK, J., 1988: Slovanské osídlení středního Poohří I., II. – Die slawische Besiedlung im Einzugsgebiet der mittleren Ohře. Praha.
[20] ČORNEJOVÁ, M., 2009: Tvoření nejstarších českých místních jmen. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 383. Brno.
[21] DRNOVSKÝ, P., 2012: Středověké osídlení na dolním toku řeky Bystřice – Medieval settlement in the middle stream of the river Bystřice. Diplomová práce, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou, Filozofická fakulta univerzity Karlovy v Praze.
[22] FROLÍK, J.–SIGL, J., 1995: Chrudimsko v raném středověku. Vývoj osídlení a jeho proměny – Chrudim Region (East Bohemia) in the Early Middle Ages. Development of Settlement and Related Structural Changes – Das Chrudimer Land im Frühmittelalter. Die Entwicklung der Besiedlung und seine strukturellen Probleme. Hradec Králové.
[23] GABRIEL, F.–PEŘINA, I., 2009: Problém vývoje keramiky ve středním Pojizeří – Probleme der Keramikentwicklung in der mittleren Isergegend (Pojizeří), AH 34, 71–83.
[24] HELLICH, J., 1912: Paměti Chleb. In: Poděbradsko. Obraz minulosti i přítomnosti III.1. Soudní okres nymburský (Kožíšek, J., ed.), 158–173. Poděbrady.
[25] HELLICH, J., 1918: Výzkumy na hradišti a tvrzi Havraňské u Poděbrad, PA XXX, 35–37.
[26] HRDLIČKA, L.–RICHTER, M., 1974: Slovanské a středověké osídlení Oškobrhu u Poděbrad – Die slawische und mittelalterliche Besiedlung auf dem Oškobrh bei Poděbrady, PA XLV, 111–184.
[27] CHARVÁTOVÁ, K., 1998: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách (1142–1420). 1. svazek. Fundace 12. století. Praha.
[28] CHARVÁTOVÁ, K.–VALENTOVÁ, J.–CHARVÁT, P., 1985: Sídliště 13. století mezi Malínem a Novými Dvory, o. Kutná Hora – A 13th-Century Settlement between the Communities of Malín and Nové Dvory, Distr. of Kutná Hora – Селище 13-го века между Малин и Нове-Дворы в p-не г. Кутна-Гора, PA LXXVI, 101–165.
[29] JEŽEK, M., 2007: Jaroměřsko v raném středověku – The Jaroměř region in the Early Middle Ages, AR LIX, 523–570.
[30] KALHOUS, D., 2010: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část I.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part I), Mediaevalia Historica Bohemica 13/2, 7–58.
[31] KALHOUS, D., 2011: Od Libice ke Kolínu. Dějiny jedné oblasti do husitství (část II.) – From Libice to Kolín. The history of one region until the Hussite Movement (Part II), Mediaevalia Historica Bohemica 14/1, 7–70.
[32] KALISTOVÁ, J., 1971: Otazníky kolem Miletína, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 12, 357–360.
[33] KALOUSEK, J., 1875: Veleliby, Vykleky a Havraň, PA X, 485–492.
[34] KIBIC, K., ml., 2004: Ke stavební historii kostela sv. Václava v Bratčicích – Zur Baugeschichte der St. Wenzelskirche in Bratčice, PRP 11/1, 92–103.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka – Die mittelaterliche Besiedlung im Raum von Černý Kostelec – Средневоковое заселение Чернокостелецка, PA LIX, 423–472.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna Českých zemí ve středověku. Praha.
[37] KLÁPŠTĚ, J., 2010: Boemia plena est ecclesiis et religione divina. In: Čechy jsou plné kostelů. Boemia plena est ecclesiis. Kniha k poctě PhDr. Anežky Merhautové, DrSc. (Studničková, M., ed.), 217–227. Praha.
[38] KLÁPŠTĚ, J., 2011: O rané šlechtě v českých zemích. Malý náčrt velkého tématu. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti. Věnováno Petru Sommerovi k životnímu jubileu (Doležalová, E.–Meduna, P., edd.), 61–66. Praha.
[39] KLÍR, T., 2002: Osídlení mezi Nymburkem a Křincem ve středověku a raném novověku – Settlement between Nymburk and Křinec in the Medieval and Early Modern Periods, Polabí 36, 92–157
[40] KLÍR, T., 2003: Plužiny pozdně středověkých sídel na příkladě severovýchodního Nymburska – Anbauflächen spätmittelalterlicher Siedlungen am Beispiel der nordöstlichen Nimburger Region, Mediaevalia Historica Bohemica 9, 246–291.
[41] KLÍR, T., 2005: Výzkumy Jana Hellicha na středověkých lokalitách Poděbradska – Jan Hellichs Untersuchungen der mittelalterlichen Fundstäten in der Umgebung von Poděbrady, Studia Mediaevalia Pragensia 5, 61–111.
[42] KLÍR, T., 2008: Osídlení zemědělsky marginálních půd v mladším středověku a raném novověku – Besiedlung und landwirtschaftliche Nutzung marginaler Böden im späten Mittelalter und der frühen Neuzeit – The Settlements and Agriculture of the Margins in the Later Middle Age and Early Modern Age. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/ Pragensesque 5. Praha.
[43] KLÍR, T.–SEDLÁČEK, Z., 2001: Středověké archeologické nálezy v obci Sokoleč, okr. Nymburk – Medieval archaeological finds from Sokoleč (Nymburk district), Polabí 35, 12–36.
[44] KURPELOVÁ, M.–COUFAL, L.–ČULÍK, J., 1975: Agroklimatické podmienky ČSSR. Bratislava.
[45] MACHEK, A., 1969: Zátluky-Sluki-Zásada?, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 10, 372.
[46] MALINA, O., 2011: Stabilizace sídelní sítě vrcholného středověku ve střední a západní Evropě. Dizertační práce, Katedra archeologie, Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Plzeň.
[47] MAŘÍK, J., 2009: Libická sídelní aglomerace a její zázemí v raném středověku – Early Medieval Agglomeration of Libice and its Hinterland. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 7. Praha.
[48] MEDUNA, P., 1992: "Curia Radunice" a její odraz v archeologických pramenech – "Curia Radunica" und ihr Abbild in archäologischen Quellen. In: Sborník společnosti přátel starožitností 3. Miroslavu Richterovi k životnímu jubileu (Durdík, T., ed.), 27–30. Praha.
[49] MEDUNA, P., 1993: K rekonstrukci vnitřní struktury hradské organizace Přemyslovců v severozápadních Čechách – Zur Rekonstruktion der Innenburgorganisationstruktur der Premysliden in nord-westlichen Böhmen. In: Lokalne ośrodki władzy państwowej w XI–XII wieku w Europie Środkowo-Wschodniej. Spotkania Bytomskie 1 (Moździoch, S., ed.), 91–108. Wrocław.
[50] MEDUNA, P., 2009: Curia Radonice – výjimka nebo pravidlo? In: Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu, (Mašek, M.–Sommer, P.–Žemlička, J., eds.), Praha, 203–211.
[51] NOVÁČEK, K., 2010: Kladrubský klášter 1115–1421. Osídlení – Architektura – Artefakty – The Kladruby Abbey. Settlement – Architecture – Artefacts. Plzeň.
[52] NOVÝ, R., 1991: Diplomatické poznámky k donačním listinám českých klášterů a kapitul do konce 12. století – Diplomatische Bemerkungen zu den Donationsurkunden der böhmischen Klöster und Kapitel bis zum Ende des 12. Jahrhunderts, Studia Mediaevalia Pragensia 2, 125–146.
[53] PEKAŘ, J., 1916: O správním rozdělení země české do polovice 13. století. In: Sborník prací historických k šedesátým narozeniním dvor. rady prof. dr. Jaroslava Golla, 81–123. Praha.
[54] PETRÁČEK, T., 2003: Fenomén darovaných lidí v českých zemích 11.–12. století.
[55] PLESKALOVÁ, J., 1998: Tvoření nejstarších českých osobních jmen. Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica 317. Brno.
[56] PRINCOVÁ-JUSTOVÁ, J., 1994: Die burgwallzeitliche Keramik aus Libice nad Cidlinou. In: ITM. Forschungsprobleme des frühen Mittelalters I, 193–205. Brno.
[57] PROFOUS, A., 1947: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. Praha.
[58] PROFOUS, A.–SVOBODA, J., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl 4. Praha.
[59] SEDLÁČKOVÁ, H.–VELÍMSKÝ, T., 1993: Archeologický výzkum v historickém jádru Nymburka v roce 1990 – Archäologische Forschungen im Stadtkern von Nymburk im Jahre 1990, AR XLV, 644–660.
[60] SMETÁNKA, Z.–ŠKABRADA, J., 1975: Třebonín na Čáslavsku v raném středověku (Povrchový průzkum) – Die Gemeinde Třebonín in der Čáslaver Gegend im frühen Mittelalter, AR XXVII, 72–85.
[61] SOVADINA, M., 1995: Dvůr Václava I. – Der Hof König Wenzels I., Sborník archivních prací 45, 3–40.
[62] SVOBODA, J., 1964: Staročeská osobní jména a naše příjmení – Древнечешские личные соъственные имена и современные чешске фамилии. Praha.
[63] SVOBODA, J.–ŠMILAUER, V., 1960: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny 5. Praha.
[64] ŠIMÁK, J. V., 1917: Dějinné paměti okresu mnichovohradišťského. Díl I. Mnichovo Hradiště.
[65] ŠIMÁK, J. V., 1938: České dějiny I.5. Středověká kolonisace v zemích českých. Praha.
[66] ŠOLLE, M., 1972: Zur Entwicklung der frühmittelalterlichen slawischen Keramik im Bereiche Ostböhmens, Vznik a počátky Slovanů 7, 141–177.
[67] ŠPOK, O., 2007: Dějiny johanitské komendy v Hrobníkách a Hlubčicích do počátku husitských válek – History of the House of the Order of st. John of Jeruzalem in Hrobníky and Hlubčice before the Beginning of the Hassite War. Bakalářská práce, Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno.
[68] ŠULC, J.–JAROŠ, J.–KOŠTÁK, J. a kol., 1999: Košátky, Slivna a okolí od minulosti k dnešku. Košátky.
[69] VELÍMSKÝ, T., 1990: Archäologie und Anfänge der mittelalterlichen Städte in Böhmen. In: Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 19, Archäologische Stadtkernforschungen in Sachsen, 121–158. Berlin.
[70] VELÍMSKÝ, T., 2007: Paní Bohatěj a její blízcí. Šlechta, moc a reprezentace ve středověku. Colloquia mediaevalia Pragensia 9 (Nodl, M.–Wihoda, M., edd.), 2007. Praha.
[71] UMĚLECKÉ PAMÁTKY ČECH I–IV: Umělecké památky Čech I.–IV. (Poche, E., ed.). Praha 1977–1982.
[72] VOGT, K., 1938: Die Burg in Böhmen bis zum Ende des 12. Jahrhunderts. Forschungen zur Sudetendeutschen Heimatkunde 8. Reichenberg – Leipzig.
[73] VOJTĚCHOVSKÝ, T., 2012: Geomorfologická analýza archeologického naleziště Vykleky. Bakalářská práce, Fakulta stavební, ČVUT v Praze.
[74] WOLF, V., 1966: K lokalizaci vsi Sluki z let 1238–1241, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 7, 365.
[75] WOLF, V., 1969: Kolonizace olešnického újezdu. In: Miscellanea. Sborník příspěvků k osmdesátinám prof. Jaroslava Procházky, 62–64. Trutnov.
[76] WOLF, V., 1971: Zaniklá ves a tvrz Zátluky na Královédvorsku lokalizována, Zpravodaj místopisné komise ČSAV 12, 148–151.
[77] ZEMĚPISNÝ LEXIKON ČSR, 1987: Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny (Demek, J., ed.). Praha.
[78] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století – Die Entwicklung der Besiedlung des unteren Tales des Flusses Ohře und des Böhmischen Mittelgebirges bis zum 14. Jahrhundert. Praha.
[79] ŽEMLIČKA, J., 1983: Královský číšník Zbraslav a jeho dědictví. Vznik a rozklad jednoho feudálního dominia z první poloviny 13. stol. – Кoролевский официант Збраслав и его наследство. Образование и разложение одного феодального владения из 1 половины 13 века, Historická geografie 21, 117–132.
[80] ŽEMLIČKA, J., 2002: Počátky Čech královských 1198–1253. Proměna státu a společnosti. Praha.
[81] ŽEMLIČKA, J., 2012: Epizody z vládní praxe Přemysla Otakara II. O revindikacích, hradech a nucené směně – Episodes from the Governmental Practice of Přemysl Otakar II. On Revindications, Castles and Forced Changes. In: Mezi raným a vrcholným středověkem. Pavlu Kouřilovi k šedesátým narozeninám přátelé, kolegové a žáci (Doležel, J.–Wihoda, M., edd.), 521–535. Brno.
[82] ŽEMLIČKA, J., 2012a: K pozemkové výbavě české nobility ve starším středověku – On the Landed Property of Czech Nobility in the Early Middle Ages, ČČH 110, 189–233.