Title: Tesáky s člunkovitými záštitami a jejich postavení ve vývoji chladných zbraní
Variant title:
- Hunting knives with cymbiform guards and their position in the evolution of cold weapons
- Jagdschwerter mit bootförmigen Parierstangen und ihre Stellung in der Entwicklung kalter Waffen
Source document: Archaeologia historica. 2012, vol. 37, iss. 2, pp. 691-732
Extent
691-732
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128289
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
V předkládané studii je podán pokus o shrnutí dosavadních poznatků o jednom specifickém typu středověkých jednosečných zbraní obecně nazývaných jako tesáky s člunkovitými záštitami. Jsou zde v mnoha případech poprvé publikovány zbraně daného druhu, na jejichž základě je navržena jednoduchá typologie záštit podle tvaru jejich těla. Jisté místo je ve studii věnováno i plochým asymetrickým hlavicím zdobeným vloženými hvězdami či rozetkami, které byly dříve spojovány výhradně právě s tesáky s člunkovitými záštitami, což se po shrnutí poznatků jeví jako mylné. Zdobené hlavice mohou být totiž využity také při konstrukci i zcela typologicky odlišných zbraní. Díky komparaci poznatků o nálezových okolnostech jednotlivých exemplářů a ikonografických pramenů lze studovaný typ tesáků datovat do průběhu především druhé poloviny 15. století.
The study attempts to summarise existing knowledge about a specific type of single-edged medieval weapons, generally known as hunting knives with cymbiform guards. Weapons of this kind are published in the article for the first time. Starting from this type of knife, a simple typology of guards has been devised, based upon the shape of the body. The study also discusses flat and asymmetrical heads decorated with inserted stars and rosettes, previously exclusively associated with hunting knives with cymbiform (boat-shaped and keeled) guards, a fact that appears erroneous in the light of the collated information. Decorated heads were also used in the design of weapons that were typologically completely different. Comparison of find circumstances of the individual examples and iconographic sources help date the type of hunting knives analysed to the second half of the 15th century.
References
[1] ANONYM, kolem 1450: Gladiatoria. Biblioteka Jagiellonska Kraków, Ms. germ. quart. 16.
[2] LECKÜCHNER, Hans, 1482: Bayerische Staatsbibliothek München, Cgm. 582.
[3] ALEKSIĆ, M., 2007: Mediaeval Swords from Southeastern Europe. Material from 12th to 15th Century. Belgrade.
[4] ANONYM, 1857: Inventář pozůstalosti po Karlovi Škrétovi ze Závořic, PA II, 325–328.
[5] ANONYM 1863: Zavraždění pana Bošinského. Z kněh Svědomí 14. G. v bibl. mus, Časopis Musea království Českého XXXVII, 404–410.
[6] ANONYM 1922: Zu den Tafeln. II. alte Trachten, Tafel II, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde IX, 72.
[7] BAČA, R.–KRUPA, V., 1991: Ojedinelé a hromadné nálezy v múzeu v Piešťanoch – Einzel- und Mehrfunde im Museum von Piešťany, AVANS 1989, 19. Nitra.
[8] BERGSTRÄSZER, G., 1943: Der Meister der Karlsruher Passion und der Meister der Gewandstudien, Die graphischen Künste – Neue Folge VII, 5–12.
[9] BLACKMORE, H., 1971: Hunting Weapons. London.
[10] BLASIUS, F., 1986: Bildprogramm und Realität. Untersuchungen zur oberrheinischen Tafelmalerei um die Mitte des 15. Jahrhunderts am Beispiel der "Karlsruher Passion". Frankfurt am Main.
[11] BOCCIA, L. G., 1967: Nove secoli di armi da caccia. Firenze.
[12] BOEHEIM, W., 1890: Handbuch der Waffenkunde. Das Waffenwesen in seiner historischen Entwickelung vom Beginn des Mittelalters bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. Leipzig.
[13] BOEHEIM, W., 1884: Über einige Jagdwaffen und Jagdgeräthe, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses II, 129–144. Wien.
[14] BOEHEIM, W., 1894: Album herrvoragender Gegenstände aus der Waffensammlung des Allerhöchsten Kaiserhauses. Wien.
[15] BOHLMANN, R., 1936: Über Jagd-, Schwein- und Landsknechtsschwerter, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde XIV – Neue Folge 5, 117–121.
[16] БОХАН, Ю., 1997: Клiнковая зброя у Вялікім княстве Літоўскім у другой палове XIV – канцы XVI ст., Гістарычна-археалагічны зборнік 11, 51–70. Мінск.
[17] БОХАН, Ю., 2003: Зброя Вялікага княства Літоўскага 1385–1576. Мінск.
[18] BOŁDYREW, A., 2005: Produkcja i koszty uzbrojenia w Polsce XVI wieku. Warszawa.
[19] BRUNNER, K.–DAIM, F., 1981: Ritter, Knappen, Edelfrauen. Ideologie und Realität des Rittertums im Mittelalter. Wien – Köln – Graz.
[20] BRYCH, V., 1994: Středověký tesák z tvrze Martinic a problémy studia krátkých jednobřitých zbraní – Die mittelalterliche Hauswehr aus der Feste Martinice und die Problematik der kurzen einschneidigen Waffen, CB 4, 257–264.
[21] BURIAN, V., 1960: Nálezy z husitského opevnění kartouzky v Dolanech u Olomouce – Funde aus der Hussitenfeste Kartouzky in Dolany bei Olomouc, AR XII, 204–212.
[22] COWGILL, J.–DE NEERGAARD, M.–GRIFFITHS, N., 2003: Knives and Scabbards. London.
[23] ČEPELA, V., 2010: Tri stredoveké chladné zbrane v zbierkach SNM – Múzea Červený Kameň – Three middle-aged cold weapons in the collections of Slovak National Museum – Múzeum Červený Kameň, Vojenská história XIV, 75–87.
[24] ČERNOHORSKÝ, K., 1961: Středověká hliněná akvamanilia z moravských nálezů – Die mittelalterlichen Ton-Aquamanilien aus den mährischen Funden, PA LII, 580–589.
[25] DENKSTEIN, V., 1973: Elementy wschodnie i zachodnie w czeskim uzbrojeniu XV wieku, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 283–288.
[26] DREGER, E. H. M., 1926: Waffensammlung Dreger. Mit einer Einführung in die Systematik der Waffen. Berlin – Leipzig.
[27] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, nepubl. diplomová práce ulož. na ÚAM FF MU Brno.
[28] DURDÍK, J., 1962: Soupis středověkých militarií jako podklad pro studium vývoje materiálně technické základny středověkého vojenství, Historie a vojenství 1962, 839–849.
[29] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky Okresního muzea v Chrudimi – Mediaeval military equipment in the collections of the Chrudim regional museum. Chrudim.
[30] DURDÍK, T., 1986: Několik poznámek ke středověkým militáriím ze sbírek Okresního muzea v Havlíčkově Brodě, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XIII, 99–103.
[31] DVOŘÁK, R., 1900: Vlastivěda moravská I. Země a lid. Dějiny Moravy. Brno.
[32] DVOŘÁK, R., 1906: Dějiny markrabství moravského. Stručné vydání. Brno.
[33] DVOŘÁK, R., 1931: Dvě nejkrásnější zátiší v Pojihlaví a Pooslaví, Od Horácka k Podyjí VIII, 217–224.
[34] FISCHEL, L., 1952: Die Karlsruher Passion und ihr Meister. Karlsruhe.
[35] FISCHER, L., 1935: Jagdkammer des Reichsgrafen R. v. Kaunitz. Schloss Neuschloss. Rüstungen, Schwerter und Einzelwaffen aus verschiedenem Besitz Waffen aus den Burgen Feistritz und Greifenstein. Auktion in Luzern. Galerie Fischer, im Hotel National. Luzern.
[36] FLOREK, M., 2006: Militaria z późnośredniowiecznego folwarku rycerskiego w Suchynii, pow. Kraśnik, woj. Lubelskie, Acta Militaria Mediaevalia II, 211–216.
[37] FRANZEN, W., 2002: Die Karlsruher Passion und das "Erzählen in Bildern". Studien zur süddeutschen Tafelmalerei des 15. Jahrhunderts. Berlin.
[38] FRANZENSHULD VON, E. H. E., 1883: Ein höfisches Kartenspiel des XV. Jahrhunderts, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses I, 101–115. Wien.
[39] FRÖHLICH, J., 2000: Dvě barokní ocílky z Písecka, ČSPS CVIII, 110–111.
[40] FRÖHLICH, J., 2003: Ještě jednou k datování ocílek, ČSPS CXI, 111–112.
[41] GAJDA, P., 1986: Kordy i tasaki w zbiorach polskich z okresu średniowiecza i początków XVI wieku, nepubl. diplom. práce, Uniwersytet Łodzki.
[42] GAMBER, O.–BEAUFORT, CH., 1990: Katalog der Leibrüstkammer. II. Teil. Der Zeitraum von 1530–1560. Wien.
[43] GEISBERG, M., 1924: Meister der Graphik. Der Meister E. S. Leipzig.
[44] GEMBARZEWSKI, B., 1936: Przyczynki do historji średniowiecznej broni siecznej polskiej lub z Polską związanej, Broń i barwa III, 34–42.
[45] GESSLER, E. A.–FISCHER, T., 1927: Schwerter-Sammlung des Herrn Dr. ing. h. c. M. Dreger – Berlin. Versteigerung am 2. August 1927 in Luzern durch die Häuser Th. Fischer. Luzern – Berlin.
[46] GESSLER, E. A.–FISCHER, T., 1933: Bedeutende Waffensammlungen aus Fürstlichem Besitz. Auktion in Zürich. Galerie Fischer, Zunfthaus zur Meise. Luzern.
[47] GLINIANOWICZ, M., 2005: Stan badań nad uzbrojeniem późnośredniowiecznym w Małopolsce, Acta Militaria Mediaevalia I, 143–164.
[48] GŁOSEK, M., 1990: Broń biała długa. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1350–1450 (Nadolski, A., ed.), 111–124. Łódź.
[49] GŁOSEK, M., 1992: Interesujący zabytek broni białej z Poręby Wielkiej, Rocznik Sadecki XX, 35–40.
[50] GŁOSEK, M., 2003: Broń biała. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1450–1500 (Nowakowski, A., ed.), 25–42.
[51] GŁOSEK, M.–KAJZER, L.–NADOLSKI, A., 1978: Broń średniowieczna z ziem polskich. Katalog. Łódź.
[52] GOŠ, V., 1975: Středověká cesta v Mohelnici – Eine mittelalterliche Straße in Mohelnice (Müglitz), VVM XXVII, 291–294.
[53] GOŠ, V., 1979: Jak se jezdívalo v Mohelnici před 400 lety, SM 38, 47–49.
[54] GOŠ, V., 2002: Archeologové na Novém Hradu u Kopřivné na Šumpersku – Archäologen auf der Burg Nový Hrad bei Kopřivná in der Region Schönbergs (Šumpersko), VVM LIV, 183–187.
[55] HAENEL, E., 1923: Kostbare Waffen aus der Dresdner Rüstkammer. Leipzig.
[56] HÁSKOVÁ, J., 1982: Sociální struktura Litomyšle a peněžní hotovosti jejích obyvatel na přelomu 15. a 16. Století – Die Sozialstruktur der Stadt Litomyšl und die Barschaften ihrer Einwohner an der Wende des 15. und 16. Jahrhunderts, ČNM A XXXVI, 1–47.
[57] HEINZ-MOHR, G., 1999: Lexikon symbolů. Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha.
[58] HLAVATÝ, J., 1859: Archaeologické sbírky Musea království Českého III. Zbraně a brnění, PA III, 90–93.
[59] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Budapest.
[60] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.
[61] HUMMELBERGER, W., 1980: Die Bewaffnung der Bürgerschaft im Spätmittelalter am beispiel Wiens. In: Das Leben in der Stadt des Spätmittelalters (Kühnel, H., ed.), 191–206. Wien.
[62] JANÁČEK, J., 1958: Obrázek ze života rudolfinské Prahy. Z manuálu Jana Kotvy, cechmistra poctivého pořádku kočovského. Praha.
[63] JANOCHA, H., 1998: Gród i zamek w Starym Drawsku (Drahimiu) gmina Czaplinek – walory obronne i uzbrojenie załogi w oparciu o wyniki badań archeologicznych, Koszalińskie zeszyty muzealne 22, 69–132.
[64] JANSKÁ, E., 1963: Ke zhodnocení středověkého zbrojního materiálu v poděbradském muzeu, Polabí III–IV, 42–48.
[65] JANSKÁ, E., 1964: Jan Roháč na Sióně, Historie a vojenství 1964, 225–261.
[66] JANSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sión, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře, řada A – Historická 6–7, 5–72.
[67] KENCZLER, H., 1915: Zwei Altarflügel aus der ersten Hälfte des XV. Jahrhunderts in der Kaiserlichen Gemäldegalerie zu Wien und im Rákóczi-Museum zu Kaschau, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses XXXII, 254–278.
[68] KERN von, G., 1997: Ritter und Bewaffnung. In: Ritter, Burgen, Dörfer. Katalog zur Austellung "Mittelalterliches Leben in Stadt und Land", 48–73. Tüchersfeld.
[69] KIECOŇ, M., 2002: Opava (okr. Opava), Krnovská ulice 17 – Opava (Bez. Opava), Krnovská Str. 17, PV 43, 286.
[70] KIECOŇ, M.–ZEZULA, M., 2005: Dřevohliněná zástavba v Opavě ve středověku (současný stav výzkumu) – Die hölzerne Bebauung in Opava (Troppau) im Mittelalter (der gleichzeitige Forschungsstand). In: Forum Urbes Medii Aevi II, 26–43. Brno.
[71] KLČO, M., 2004: Nové nálezy militárií z Drahoviec – Neue Militaria – Funde aus Drahovce, Balneologický spravodajca XXXVIII, 194–199.
[72] KLČO, M.–KRUPA, V., 1991: Chladné zbrane zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch I. Tesáky – The cold weapons from the collections of the Museum of balneology, Balneologický spravodajca XXX, 27–31.
[73] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994: Katalóg zbraní zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch – Waffenkatalog aus der Sammlung des Balneologischen Museums in Piešťany. Piešťany.
[74] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké zbrane v zbierkach Balneologického múzea v Piešťanoch. In: Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo sympózia usporiadaného pri príležitosti výstavy Zbrane a zbroj (Malečková, K., ed.), 37–52. Bojnice.
[75] KLUCKERT, E., 2006: Románské malířství. In: Románské umění. Architektura, sochařství, malířství (Toman, R., ed.), 382–460. Praha.
[76] KNITTLER, H., 2002: Qualitätsvorschriften in Handwerksordnungen, Medium Aevum Quotidianum 45, 7–19. Krems.
[77] KOUŘIL, P., 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejna a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě, Beitrag zum Kennen der Burgen Kozlov, Kufštejn und Rabštejn im mittleren Jihlava-Tal in Südwestmähren, AH 3, 131–145.
[78] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I–II – Die Schmiede in Sezimovo Ústí und Analyse der Produkte aus Eisen. Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 3. Praha – Sezimov Ústí – Tábor.
[79] KRENN, P., 2001: Zum Schutz des Landes. Die Dauerausstellung in der Kanonenhalle des Grazer Landeszeughauses, Waffen- und Kostümkunde 43, 67–73.
[80] KUBEŠ, A., 1902: Manové bývalého benediktinského kláštera třebického. Brno.
[81] ŁAWRYNOWICZ, O., 2010: O zapomnianym puginale z Grochowalska, Acta Militaria Mediaevalia VI, 253–262.
[82] LEITNER, Q., 1870: Die Waffensammlung des österreichischen Kaiserhauses im. k.k. Artillerie-Arsenal-Museum zu Wien. Wien.
[83] LEUTENEGGER, M. A. R., 2004: Brigantinen in der Schweiz. In: Das Brigantinen-Symposium auf Schloss Tirol (Spindler, K.–Stadler, H., edd.), 78–103. Tirol.
[84] LUDIKOVSKÝ, K., 1980: Středověký tesák z Křepic, Mittelalterliches Weidmesser aus Křepice (Bez. Břeclav), PV 1978, 50–51.
[85] LÜDTKE, D.–ROLLER, S.–ROTH, M.–BAUDISCH, J., 1996: Die Karlsruher Passion. Ein Hauptwerk Straßburger Malerei der Spätgotik. Karlsruhe.
[86] MANN, J., 1962: Wallace Collection Catalogues. European Arms and Armour II. Arms. London.
[87] MAREK, L., 2004: Przyczynek do poznania broni białej wrocławskiej piechoty z XIV–XVI wieku. In: Wrocław na przełomie średniowiecza i czasów nowożytnych. Materialne przejawy życia codziennego (Piekalski, J.–Wachowski, K., edd.), 41–56. Wrocław.
[88] MAREK, L., 2006: Średniowieczne i nowożytne kordy ze Śląska, Acta Militaria Mediaevalia II, 189–206.
[89] MAREK, L., 2008: Broń biała na Śląsku. XIV–XVI wiek. Wrocław.
[90] MAREK, L.–MICHALAK, A., 2008: Głowica kordu z wieży rycerskiej w Witkowie. In: Ad Oderam fluvium. Księga dedykowana pamięci Edwarda Dąbrowskiego (Gruszka, B., ed.), 467–485. Zielona Góra.
[91] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2000: Bronzene Hundeplastik aus der mittelalterlichen Wüstung Mstěnice (Bez. Třebíč, Mähren, CZ) – ihre chronologische Stellung und Funktion im Lichte ähnlicher Funde. In: Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Festschrift für Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag (Bouzek, J.–Friesinger, H.–Pieta, K.–Komoróczy, B., edd.), 121–128. Brno.
[92] MICHALAK, A., 2010: Wieża rycerska rodziny von Warnsdorf w Witkowie, Z otchłani wieków 65, 167–173.
[93] MICHALAK, A.–WAWRZYNIAK, P., 2009: Między bronią a narzędziem, czyli w co przekuto miecz ze Świebodzina? Acta Militaria Mediaevalia V, 197–212.
[94] MICHALAK, A.–WAWRZYNIAK, P., 2011: Nowożytny topór z Kożuchowa, Archeologia Środkowego Nadodrza VIII, 155–168. Zielona Góra.
[95] MICHNA, P., 1997: Tesák z Janoslavic na Šumpersku. Příspěvek k poznání jednoho druhu archeologických nálezů – Eine Hauswehr aus Janoslavice in der Umgegend von Šumperk. Neuere Kenntnisse über eine Art von archäologischen Funden. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 259–266. Brno.
[96] MILLER, J., 1998: Konfliktní soužití: Královské město – šlechta – duchovenstvo v raném novověku. Edice: Knihy půhonné a nálezové královského města Olomouce (1516–1616). Olomouc.
[97] NEKUDA, R., 2007: Chladné a palné zbraně ze Mstěnic jako doklad agresivity středověku, Živá archeologie 8, 55–60.
[98] NEKUDA, R.–USTOHAL, V., 2003: Militária ze Mstěnic – Military Artifacts from Mstěnice, Ve službách archeologie IV, 223–228.
[99] NEKUDA, V., 1960: Zaniklá středověká osada Mstěnice u Hrotovic na Moravě – Die mittelalterliche Ortswüstung Mstěnice bei Hrotovice in Mähren, ČMMZ XLV, 143–163.
[100] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu – Die Ortswüstungen Mährens in der Epoche des Feudalismus. Brno.
[101] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960–1970 – Die mittelalterliche Wüstung Mstěnice (Bez. Třebíč, ČSSR). 10 Jahre der Grabungsarbeiten 1960–1970, VVM XXIV, 12–47.
[102] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[103] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[104] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.
[105] NOWAKOWSKI, A., 1994: Uzbrojenie indywidualne. In: Polska technika wojskowa do 1500 roku (Nadolski, A., ed.), 198–249. Warszawa.
[106] NOWAKOWSKI, P. A., 2006: Arsenały domowe rycerstwa polskiego w średniowieczu. Toruń.
[107] OBERPFALCER, F., 1937: Vyznání na mučidlech. Texty ze starých knih černých, jinak smolných. Praha.
[108] PETERSON, H. L., 1968: Daggers and Fighting Knives of the Western World. From the Stone Age till 1900. New York.
[109] PFEIFFER, F.–FELLNER, F., 1843: Die Weingartner Liederhandschrift. Stuttgart.
[110] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky – Burgen im oberen Svratka-Flussgebiet, AH 11, 189–200.
[111] PLAČEK, M., 1991: Povrchový průzkum hradu Aueršperka (k. ú. Dvořiště, okr. Žďár n. Sáz.) – Oberflächenuntersuchung der Burg Aueršperk (Gemeinde Dvořiště, Bez. Žďár n. Sáz.), PV 1988, 59.
[112] PLAČEK, M., 1991a: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné – Burgen im Flußgebiet der Jihlava und Rokytná, VVM XLIII, 145–158
[113] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[114] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů – Feudalsitze im Flussgebiet der Bystřice, Nedvědička und Bobrůvka im Lichte archäologischer Funde. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka (Nekuda, V.–Unger, J.–Čižmář, M., edd.), 407–425. Brno.
[115] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. toročia z Posádky pri Gajaroch – Denkmäler der materiellen Kultur des 15. Jahrhunderts von der Lokalität Posádka bei Gajary, Zborník Slovenského národného múzea LXIX – História 2, 107–140.
[116] POLLA, B.–EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B., 1975: Stredoveké pamiatky hmotnej kultúry z archeologických výskumov na Devínskom hrade – Mittelalterliche Denkmäler der materiellen Kultur aus archäologischen Grabungen auf der Burg Devín, Zborník Slovenského národného múzea LXIX – História 15, 97–168.
[117] QUAAS, G., 1997: Jagdwaffen – Aus der Sammlung des Deutschen Historischen Museums. Magazin. Mitteilungen des Deutschen Historischen Museums 7. Berlin.
[118] QUAAS, G., 2002: Hofjagd. Aus den Sammlungen des Deutschen Historischen Museums. München.
[119] QUARG, G., 1967: Conrad Kyeser aus Eichstätt – Bellifortis. Düsseldorf.
[120] RAMBALDI, K., 1922: Waffen mit astrologischen und kabalistischen Zeichen, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde IX, 128–138.
[121] RICKEVIČIUTE, K., 1995: Karmelavos kapinyna, Lietuvos archeologija 11, 73–103. Vilnius.
[122] RÖBER, R., 2004: Schlagmarkierungen auf mittelalterlichen Schmiedeobjekten – Ein Beitrag zum Aussagepotential gewerblicher Zeichen. In: Schmiedehandwerk in Mittelalter und Neuzeit. Beiträge des 6. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks (Melzer, W., ed.), 139–161. Soest.
[123] ROCH, W., 1913: Führer durch das Stadtmuseum Bautzen. Bautzen.
[124] ROUS, P., 1985: Nálezy v havlíčkobrodském muzeu s možným vztahem k husitství, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XII, 106–112.
[125] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[126] SADÍLEK, J., 1998: Pernštejnské hrady na horním povodí Svratky – Die Pernštejn-Burgen im oberen Flugebiet der Svratka, CB 6, 325–340.
[127] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Praha.
[128] SEIFERT, G., 1973: Der Hirschfänger. Schweäbisch Hall.
[129] SEITZ, H., 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich. Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.
[130] SCHNEIDER, H., 1960: Untersuchungen an mittelalterlichen Dolchen aus dem Gebiete der Schweiz, Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 20, 91–105.
[131] SCHNEIDER, H., 1977: Der Schweizerdolch. Zürich.
[132] SCHÖBEL, J., 1976: Jagdwaffen und Jagdgerät des Historischen Museums zu Dresden. Berlin.
[133] STÖCKLEIN, H.–LEMPERTZ, M., 1934: Waffensammlung Konsul a.d. Hans C. Leiden/Köln. Math. Lempertz'sche Kunstversteigerung. Katalog 364. Köln.
[134] STRAKA, J., 1937: Z táborské knihy černé. Tábor.
[135] SVOBODA, J. F., 1948: Vlastivěda moravská. Novoměstský okres. Brno.
[136] SWARYCZEWSKI, A.–ŚCIBAŁŁO, F., 1979: Katalog zbiorów broni i uzbrojenia w Muzeum w Będzinie. Katowice.
[137] SZYMCZAK, J., 1989: Produkcja i koszty uzbrojenia rycerskiego w Polsce XIII–XV w. Łódź.
[138] SZYMCZAK, J., 1990: Organizacja produkcji i ceny uzbrojenia. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1350–1450 (Nadolski, A., ed.), 208–382. Łódź.
[139] SZYMCZAK, J., 1992: Ceduła na sąd boży z 1511 roku, Acta Universitatis Lodziensis – Folia Historica 44, 111–125.
[140] SZYMCZAK, J., 2003: Ceny broni, koni i oporządzenia jeździeckiego. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1450–1500 (Nowakowski, A., ed.), 227–282. Toruń.
[141] TESKE, G., 2003: Późnośredniowieczna broń biała ze Zborowa koło Kalisza, Rocznik Kaliski 29, 237–242.
[142] THOMAS, B., 1955: The Hunting Knives of Emperor Maximilian I., The Metropolitan Museum of Art Bulletin XIII, 201–208.
[143] THOMAS, B., 1963: Die Rüstkammer von Stift Kremsmünster in Oberösterreich, Waffen- und Kostümkunde 5, 41–62.
[144] UHLEMANN, H. R., 1968: Kostbare Blankwaffen aus dem Deutschen Klingenmuseum Solingen. Düsseldorf.
[145] URBANAVIČIUS, V., 1979: Jakštaičių senkapis, Lietuvos archeologija 1, 122–151.
[146] WAGNER, E.–DROBNÁ, Z.–DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. Praha.
[147] WALTHER, I. F.–SIEBERT, I., 1992: Codex Manesse. Die Miniaturen der Großen Heidelberger Liederhandschrift. Frankfurt am Main.
[148] WILCZEK, H. von, 1908: Erinnerungen eines Waffensammiers. Wien.
[149] WILKINSON-LATHAM, R. J., 1973: Pictorial History of Swords and Bayonets including Dirks and Daggers. London.
[150] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.
[151] WOCEL, J. E., 1852: Vyvinování křesťanského umění a nejstarší památky jeho, zvláště v Čechách, Časopis českého museum XXVI, 37–71.
[152] WOLFSON, M., 1991: Originalität und Tradition. Zu den ikonographischen und künstlerischen Quellen der Karlsruher Passion, Zeitschrift des deutschen Vereins für Kunstwissenschaft 45, 67–87.
[153] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008: Tesáky ze sbírek Státního hradu Zvíkova – Weidmesser aus den Sammlungen der staatlichen Burg Zvíkov, CB 11, 461–472.
[154] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008a: Značené vrcholně a pozdně středověké dlouhé meče ze sbírek Městského muzea v Broumově – Gekennzeichnete Langschwert des Hoch- und Spätmittelalters aus den Sammlungen des Städtischen Museums in Broumov, AH 33, 471–490.
[155] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově – Mittelalterliche und frühneuzeitliche kalte Waffen aus den Sammlungen des Stadtmuseums Moravský Krumlov (Mährisch Kromau). In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 127–188. Brno.
[156] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011a: Středověká militaria ze sbírek Městského muzea v Počátkách – Medieval militaria from the collections of the Town museum in Počátky, Archeologické výzkumy na Vysočině 2/2011, 93–103.
[157] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011b: Tesáky s prořezávanými záštitnými trny z moravských sbírek – Dussacks with perforated knuckle-bows from Moravian collections, AR LXIII, 501–516.
[158] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011c: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea v Úsově na Moravě – Medieval and early modern weaponry from the collection of the Hunting and Forestry Museum in Úsov in Moravia, Acta Militaria Mediaevalia VII, 105–159.
[159] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011d: Tesák z holešické tvrze na Příbramsku. In: Non sensistis gladios. Studia ofiarowane Marianowi Głoskowi w 70. rocznicę urodzin (Ławrynowicz, O.–Maik, J.–Nowakowski, P. A., edd.), 515–530. Łódź.
[160] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku: Tesák s unikátní konstrukcí záštitného trnu ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně, ČMMZ XCVII, v tisku.
[161] ŽÁKOVSKÝ, P.–HOŠEK, J.–BÁRTA, P., v tisku: Dussacks with broad blades and the probable method of their manufacturing. In: Weapons Bring Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe (Marek, L., ed.). Wrocław.
[162] ŻYGULSKI, Z. jun., 1975: Broń w dawnej Polsce na tle uzbrojenia Europy i Bliskiego Wschodu. Warszawa.
[2] LECKÜCHNER, Hans, 1482: Bayerische Staatsbibliothek München, Cgm. 582.
[3] ALEKSIĆ, M., 2007: Mediaeval Swords from Southeastern Europe. Material from 12th to 15th Century. Belgrade.
[4] ANONYM, 1857: Inventář pozůstalosti po Karlovi Škrétovi ze Závořic, PA II, 325–328.
[5] ANONYM 1863: Zavraždění pana Bošinského. Z kněh Svědomí 14. G. v bibl. mus, Časopis Musea království Českého XXXVII, 404–410.
[6] ANONYM 1922: Zu den Tafeln. II. alte Trachten, Tafel II, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde IX, 72.
[7] BAČA, R.–KRUPA, V., 1991: Ojedinelé a hromadné nálezy v múzeu v Piešťanoch – Einzel- und Mehrfunde im Museum von Piešťany, AVANS 1989, 19. Nitra.
[8] BERGSTRÄSZER, G., 1943: Der Meister der Karlsruher Passion und der Meister der Gewandstudien, Die graphischen Künste – Neue Folge VII, 5–12.
[9] BLACKMORE, H., 1971: Hunting Weapons. London.
[10] BLASIUS, F., 1986: Bildprogramm und Realität. Untersuchungen zur oberrheinischen Tafelmalerei um die Mitte des 15. Jahrhunderts am Beispiel der "Karlsruher Passion". Frankfurt am Main.
[11] BOCCIA, L. G., 1967: Nove secoli di armi da caccia. Firenze.
[12] BOEHEIM, W., 1890: Handbuch der Waffenkunde. Das Waffenwesen in seiner historischen Entwickelung vom Beginn des Mittelalters bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. Leipzig.
[13] BOEHEIM, W., 1884: Über einige Jagdwaffen und Jagdgeräthe, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses II, 129–144. Wien.
[14] BOEHEIM, W., 1894: Album herrvoragender Gegenstände aus der Waffensammlung des Allerhöchsten Kaiserhauses. Wien.
[15] BOHLMANN, R., 1936: Über Jagd-, Schwein- und Landsknechtsschwerter, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde XIV – Neue Folge 5, 117–121.
[16] БОХАН, Ю., 1997: Клiнковая зброя у Вялікім княстве Літоўскім у другой палове XIV – канцы XVI ст., Гістарычна-археалагічны зборнік 11, 51–70. Мінск.
[17] БОХАН, Ю., 2003: Зброя Вялікага княства Літоўскага 1385–1576. Мінск.
[18] BOŁDYREW, A., 2005: Produkcja i koszty uzbrojenia w Polsce XVI wieku. Warszawa.
[19] BRUNNER, K.–DAIM, F., 1981: Ritter, Knappen, Edelfrauen. Ideologie und Realität des Rittertums im Mittelalter. Wien – Köln – Graz.
[20] BRYCH, V., 1994: Středověký tesák z tvrze Martinic a problémy studia krátkých jednobřitých zbraní – Die mittelalterliche Hauswehr aus der Feste Martinice und die Problematik der kurzen einschneidigen Waffen, CB 4, 257–264.
[21] BURIAN, V., 1960: Nálezy z husitského opevnění kartouzky v Dolanech u Olomouce – Funde aus der Hussitenfeste Kartouzky in Dolany bei Olomouc, AR XII, 204–212.
[22] COWGILL, J.–DE NEERGAARD, M.–GRIFFITHS, N., 2003: Knives and Scabbards. London.
[23] ČEPELA, V., 2010: Tri stredoveké chladné zbrane v zbierkach SNM – Múzea Červený Kameň – Three middle-aged cold weapons in the collections of Slovak National Museum – Múzeum Červený Kameň, Vojenská história XIV, 75–87.
[24] ČERNOHORSKÝ, K., 1961: Středověká hliněná akvamanilia z moravských nálezů – Die mittelalterlichen Ton-Aquamanilien aus den mährischen Funden, PA LII, 580–589.
[25] DENKSTEIN, V., 1973: Elementy wschodnie i zachodnie w czeskim uzbrojeniu XV wieku, Kwartalnik Historii Kultury Materialnej XXI, 283–288.
[26] DREGER, E. H. M., 1926: Waffensammlung Dreger. Mit einer Einführung in die Systematik der Waffen. Berlin – Leipzig.
[27] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 16. století, nepubl. diplomová práce ulož. na ÚAM FF MU Brno.
[28] DURDÍK, J., 1962: Soupis středověkých militarií jako podklad pro studium vývoje materiálně technické základny středověkého vojenství, Historie a vojenství 1962, 839–849.
[29] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírky Okresního muzea v Chrudimi – Mediaeval military equipment in the collections of the Chrudim regional museum. Chrudim.
[30] DURDÍK, T., 1986: Několik poznámek ke středověkým militáriím ze sbírek Okresního muzea v Havlíčkově Brodě, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XIII, 99–103.
[31] DVOŘÁK, R., 1900: Vlastivěda moravská I. Země a lid. Dějiny Moravy. Brno.
[32] DVOŘÁK, R., 1906: Dějiny markrabství moravského. Stručné vydání. Brno.
[33] DVOŘÁK, R., 1931: Dvě nejkrásnější zátiší v Pojihlaví a Pooslaví, Od Horácka k Podyjí VIII, 217–224.
[34] FISCHEL, L., 1952: Die Karlsruher Passion und ihr Meister. Karlsruhe.
[35] FISCHER, L., 1935: Jagdkammer des Reichsgrafen R. v. Kaunitz. Schloss Neuschloss. Rüstungen, Schwerter und Einzelwaffen aus verschiedenem Besitz Waffen aus den Burgen Feistritz und Greifenstein. Auktion in Luzern. Galerie Fischer, im Hotel National. Luzern.
[36] FLOREK, M., 2006: Militaria z późnośredniowiecznego folwarku rycerskiego w Suchynii, pow. Kraśnik, woj. Lubelskie, Acta Militaria Mediaevalia II, 211–216.
[37] FRANZEN, W., 2002: Die Karlsruher Passion und das "Erzählen in Bildern". Studien zur süddeutschen Tafelmalerei des 15. Jahrhunderts. Berlin.
[38] FRANZENSHULD VON, E. H. E., 1883: Ein höfisches Kartenspiel des XV. Jahrhunderts, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses I, 101–115. Wien.
[39] FRÖHLICH, J., 2000: Dvě barokní ocílky z Písecka, ČSPS CVIII, 110–111.
[40] FRÖHLICH, J., 2003: Ještě jednou k datování ocílek, ČSPS CXI, 111–112.
[41] GAJDA, P., 1986: Kordy i tasaki w zbiorach polskich z okresu średniowiecza i początków XVI wieku, nepubl. diplom. práce, Uniwersytet Łodzki.
[42] GAMBER, O.–BEAUFORT, CH., 1990: Katalog der Leibrüstkammer. II. Teil. Der Zeitraum von 1530–1560. Wien.
[43] GEISBERG, M., 1924: Meister der Graphik. Der Meister E. S. Leipzig.
[44] GEMBARZEWSKI, B., 1936: Przyczynki do historji średniowiecznej broni siecznej polskiej lub z Polską związanej, Broń i barwa III, 34–42.
[45] GESSLER, E. A.–FISCHER, T., 1927: Schwerter-Sammlung des Herrn Dr. ing. h. c. M. Dreger – Berlin. Versteigerung am 2. August 1927 in Luzern durch die Häuser Th. Fischer. Luzern – Berlin.
[46] GESSLER, E. A.–FISCHER, T., 1933: Bedeutende Waffensammlungen aus Fürstlichem Besitz. Auktion in Zürich. Galerie Fischer, Zunfthaus zur Meise. Luzern.
[47] GLINIANOWICZ, M., 2005: Stan badań nad uzbrojeniem późnośredniowiecznym w Małopolsce, Acta Militaria Mediaevalia I, 143–164.
[48] GŁOSEK, M., 1990: Broń biała długa. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1350–1450 (Nadolski, A., ed.), 111–124. Łódź.
[49] GŁOSEK, M., 1992: Interesujący zabytek broni białej z Poręby Wielkiej, Rocznik Sadecki XX, 35–40.
[50] GŁOSEK, M., 2003: Broń biała. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1450–1500 (Nowakowski, A., ed.), 25–42.
[51] GŁOSEK, M.–KAJZER, L.–NADOLSKI, A., 1978: Broń średniowieczna z ziem polskich. Katalog. Łódź.
[52] GOŠ, V., 1975: Středověká cesta v Mohelnici – Eine mittelalterliche Straße in Mohelnice (Müglitz), VVM XXVII, 291–294.
[53] GOŠ, V., 1979: Jak se jezdívalo v Mohelnici před 400 lety, SM 38, 47–49.
[54] GOŠ, V., 2002: Archeologové na Novém Hradu u Kopřivné na Šumpersku – Archäologen auf der Burg Nový Hrad bei Kopřivná in der Region Schönbergs (Šumpersko), VVM LIV, 183–187.
[55] HAENEL, E., 1923: Kostbare Waffen aus der Dresdner Rüstkammer. Leipzig.
[56] HÁSKOVÁ, J., 1982: Sociální struktura Litomyšle a peněžní hotovosti jejích obyvatel na přelomu 15. a 16. Století – Die Sozialstruktur der Stadt Litomyšl und die Barschaften ihrer Einwohner an der Wende des 15. und 16. Jahrhunderts, ČNM A XXXVI, 1–47.
[57] HEINZ-MOHR, G., 1999: Lexikon symbolů. Obrazy a znaky křesťanského umění. Praha.
[58] HLAVATÝ, J., 1859: Archaeologické sbírky Musea království Českého III. Zbraně a brnění, PA III, 90–93.
[59] HOLL, I.–PARÁDI, N., 1982: Das mittelalterliche Dorf Sarvaly. Budapest.
[60] HOSÁK, L., 1938: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha.
[61] HUMMELBERGER, W., 1980: Die Bewaffnung der Bürgerschaft im Spätmittelalter am beispiel Wiens. In: Das Leben in der Stadt des Spätmittelalters (Kühnel, H., ed.), 191–206. Wien.
[62] JANÁČEK, J., 1958: Obrázek ze života rudolfinské Prahy. Z manuálu Jana Kotvy, cechmistra poctivého pořádku kočovského. Praha.
[63] JANOCHA, H., 1998: Gród i zamek w Starym Drawsku (Drahimiu) gmina Czaplinek – walory obronne i uzbrojenie załogi w oparciu o wyniki badań archeologicznych, Koszalińskie zeszyty muzealne 22, 69–132.
[64] JANSKÁ, E., 1963: Ke zhodnocení středověkého zbrojního materiálu v poděbradském muzeu, Polabí III–IV, 42–48.
[65] JANSKÁ, E., 1964: Jan Roháč na Sióně, Historie a vojenství 1964, 225–261.
[66] JANSKÁ, E., 1965: Hrad Jana Roháče z Dubé Sión, Sborník Oblastního muzea v Kutné Hoře, řada A – Historická 6–7, 5–72.
[67] KENCZLER, H., 1915: Zwei Altarflügel aus der ersten Hälfte des XV. Jahrhunderts in der Kaiserlichen Gemäldegalerie zu Wien und im Rákóczi-Museum zu Kaschau, Jahrbuch der Kunsthistorischen Sammlungen des allerhöchsten Kaiserhauses XXXII, 254–278.
[68] KERN von, G., 1997: Ritter und Bewaffnung. In: Ritter, Burgen, Dörfer. Katalog zur Austellung "Mittelalterliches Leben in Stadt und Land", 48–73. Tüchersfeld.
[69] KIECOŇ, M., 2002: Opava (okr. Opava), Krnovská ulice 17 – Opava (Bez. Opava), Krnovská Str. 17, PV 43, 286.
[70] KIECOŇ, M.–ZEZULA, M., 2005: Dřevohliněná zástavba v Opavě ve středověku (současný stav výzkumu) – Die hölzerne Bebauung in Opava (Troppau) im Mittelalter (der gleichzeitige Forschungsstand). In: Forum Urbes Medii Aevi II, 26–43. Brno.
[71] KLČO, M., 2004: Nové nálezy militárií z Drahoviec – Neue Militaria – Funde aus Drahovce, Balneologický spravodajca XXXVIII, 194–199.
[72] KLČO, M.–KRUPA, V., 1991: Chladné zbrane zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch I. Tesáky – The cold weapons from the collections of the Museum of balneology, Balneologický spravodajca XXX, 27–31.
[73] KLČO, M.–KRUPA, V., 1994: Katalóg zbraní zo zbierok Balneologického múzea v Piešťanoch – Waffenkatalog aus der Sammlung des Balneologischen Museums in Piešťany. Piešťany.
[74] KLČO, M.–KRUPA, V., 2004: Stredoveké zbrane v zbierkach Balneologického múzea v Piešťanoch. In: Zbrane a zbroj. Zborník príspevkov zo sympózia usporiadaného pri príležitosti výstavy Zbrane a zbroj (Malečková, K., ed.), 37–52. Bojnice.
[75] KLUCKERT, E., 2006: Románské malířství. In: Románské umění. Architektura, sochařství, malířství (Toman, R., ed.), 382–460. Praha.
[76] KNITTLER, H., 2002: Qualitätsvorschriften in Handwerksordnungen, Medium Aevum Quotidianum 45, 7–19. Krems.
[77] KOUŘIL, P., 1978: Příspěvek k poznání hradů Kozlova, Kufštejna a Rabštejna ve středním Pojihlaví na jz. Moravě, Beitrag zum Kennen der Burgen Kozlov, Kufštejn und Rabštejn im mittleren Jihlava-Tal in Südwestmähren, AH 3, 131–145.
[78] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa I–II – Die Schmiede in Sezimovo Ústí und Analyse der Produkte aus Eisen. Sezimovo Ústí – Archäologie der mittelalterlichen Untertanenstadt 3. Praha – Sezimov Ústí – Tábor.
[79] KRENN, P., 2001: Zum Schutz des Landes. Die Dauerausstellung in der Kanonenhalle des Grazer Landeszeughauses, Waffen- und Kostümkunde 43, 67–73.
[80] KUBEŠ, A., 1902: Manové bývalého benediktinského kláštera třebického. Brno.
[81] ŁAWRYNOWICZ, O., 2010: O zapomnianym puginale z Grochowalska, Acta Militaria Mediaevalia VI, 253–262.
[82] LEITNER, Q., 1870: Die Waffensammlung des österreichischen Kaiserhauses im. k.k. Artillerie-Arsenal-Museum zu Wien. Wien.
[83] LEUTENEGGER, M. A. R., 2004: Brigantinen in der Schweiz. In: Das Brigantinen-Symposium auf Schloss Tirol (Spindler, K.–Stadler, H., edd.), 78–103. Tirol.
[84] LUDIKOVSKÝ, K., 1980: Středověký tesák z Křepic, Mittelalterliches Weidmesser aus Křepice (Bez. Břeclav), PV 1978, 50–51.
[85] LÜDTKE, D.–ROLLER, S.–ROTH, M.–BAUDISCH, J., 1996: Die Karlsruher Passion. Ein Hauptwerk Straßburger Malerei der Spätgotik. Karlsruhe.
[86] MANN, J., 1962: Wallace Collection Catalogues. European Arms and Armour II. Arms. London.
[87] MAREK, L., 2004: Przyczynek do poznania broni białej wrocławskiej piechoty z XIV–XVI wieku. In: Wrocław na przełomie średniowiecza i czasów nowożytnych. Materialne przejawy życia codziennego (Piekalski, J.–Wachowski, K., edd.), 41–56. Wrocław.
[88] MAREK, L., 2006: Średniowieczne i nowożytne kordy ze Śląska, Acta Militaria Mediaevalia II, 189–206.
[89] MAREK, L., 2008: Broń biała na Śląsku. XIV–XVI wiek. Wrocław.
[90] MAREK, L.–MICHALAK, A., 2008: Głowica kordu z wieży rycerskiej w Witkowie. In: Ad Oderam fluvium. Księga dedykowana pamięci Edwarda Dąbrowskiego (Gruszka, B., ed.), 467–485. Zielona Góra.
[91] MĚŘÍNSKÝ, Z.–ZUMPFE, E., 2000: Bronzene Hundeplastik aus der mittelalterlichen Wüstung Mstěnice (Bez. Třebíč, Mähren, CZ) – ihre chronologische Stellung und Funktion im Lichte ähnlicher Funde. In: Gentes, Reges und Rom. Auseinandersetzung – Anerkennung – Anpassung. Festschrift für Jaroslav Tejral zum 65. Geburtstag (Bouzek, J.–Friesinger, H.–Pieta, K.–Komoróczy, B., edd.), 121–128. Brno.
[92] MICHALAK, A., 2010: Wieża rycerska rodziny von Warnsdorf w Witkowie, Z otchłani wieków 65, 167–173.
[93] MICHALAK, A.–WAWRZYNIAK, P., 2009: Między bronią a narzędziem, czyli w co przekuto miecz ze Świebodzina? Acta Militaria Mediaevalia V, 197–212.
[94] MICHALAK, A.–WAWRZYNIAK, P., 2011: Nowożytny topór z Kożuchowa, Archeologia Środkowego Nadodrza VIII, 155–168. Zielona Góra.
[95] MICHNA, P., 1997: Tesák z Janoslavic na Šumpersku. Příspěvek k poznání jednoho druhu archeologických nálezů – Eine Hauswehr aus Janoslavice in der Umgegend von Šumperk. Neuere Kenntnisse über eine Art von archäologischen Funden. In: Z pravěku do středověku. Sborník k 70. narozeninám Vladimíra Nekudy (Nekuda, R.–Unger, J., edd.), 259–266. Brno.
[96] MILLER, J., 1998: Konfliktní soužití: Královské město – šlechta – duchovenstvo v raném novověku. Edice: Knihy půhonné a nálezové královského města Olomouce (1516–1616). Olomouc.
[97] NEKUDA, R., 2007: Chladné a palné zbraně ze Mstěnic jako doklad agresivity středověku, Živá archeologie 8, 55–60.
[98] NEKUDA, R.–USTOHAL, V., 2003: Militária ze Mstěnic – Military Artifacts from Mstěnice, Ve službách archeologie IV, 223–228.
[99] NEKUDA, V., 1960: Zaniklá středověká osada Mstěnice u Hrotovic na Moravě – Die mittelalterliche Ortswüstung Mstěnice bei Hrotovice in Mähren, ČMMZ XLV, 143–163.
[100] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu – Die Ortswüstungen Mährens in der Epoche des Feudalismus. Brno.
[101] NEKUDA, V., 1972: Středověká ves Mstěnice. Deset let archeologického výzkumu 1960–1970 – Die mittelalterliche Wüstung Mstěnice (Bez. Třebíč, ČSSR). 10 Jahre der Grabungsarbeiten 1960–1970, VVM XXIV, 12–47.
[102] NEKUDA, V., 1985: Mstěnice. Zaniklá středověká ves 1. Hrádek – tvrz – dvůr – předsunutá opevnění. Brno.
[103] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[104] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě – Hausberge und Festen in Mähren. Brno.
[105] NOWAKOWSKI, A., 1994: Uzbrojenie indywidualne. In: Polska technika wojskowa do 1500 roku (Nadolski, A., ed.), 198–249. Warszawa.
[106] NOWAKOWSKI, P. A., 2006: Arsenały domowe rycerstwa polskiego w średniowieczu. Toruń.
[107] OBERPFALCER, F., 1937: Vyznání na mučidlech. Texty ze starých knih černých, jinak smolných. Praha.
[108] PETERSON, H. L., 1968: Daggers and Fighting Knives of the Western World. From the Stone Age till 1900. New York.
[109] PFEIFFER, F.–FELLNER, F., 1843: Die Weingartner Liederhandschrift. Stuttgart.
[110] PLAČEK, M., 1986: Hrady v horním povodí Svratky – Burgen im oberen Svratka-Flussgebiet, AH 11, 189–200.
[111] PLAČEK, M., 1991: Povrchový průzkum hradu Aueršperka (k. ú. Dvořiště, okr. Žďár n. Sáz.) – Oberflächenuntersuchung der Burg Aueršperk (Gemeinde Dvořiště, Bez. Žďár n. Sáz.), PV 1988, 59.
[112] PLAČEK, M., 1991a: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné – Burgen im Flußgebiet der Jihlava und Rokytná, VVM XLIII, 145–158
[113] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[114] POLÁČEK, L., 1990: Feudální sídla v povodí Bystřice, Nedvědičky a Bobrůvky ve světle archeologických nálezů – Feudalsitze im Flussgebiet der Bystřice, Nedvědička und Bobrůvka im Lichte archäologischer Funde. In: Pravěké a slovanské osídlení Moravy. Sborník k 80. narozeninám Josefa Poulíka (Nekuda, V.–Unger, J.–Čižmář, M., edd.), 407–425. Brno.
[115] POLLA, B., 1962: Pamiatky hmotnej kultúry 15. toročia z Posádky pri Gajaroch – Denkmäler der materiellen Kultur des 15. Jahrhunderts von der Lokalität Posádka bei Gajary, Zborník Slovenského národného múzea LXIX – História 2, 107–140.
[116] POLLA, B.–EGYHÁZY-JUROVSKÁ, B., 1975: Stredoveké pamiatky hmotnej kultúry z archeologických výskumov na Devínskom hrade – Mittelalterliche Denkmäler der materiellen Kultur aus archäologischen Grabungen auf der Burg Devín, Zborník Slovenského národného múzea LXIX – História 15, 97–168.
[117] QUAAS, G., 1997: Jagdwaffen – Aus der Sammlung des Deutschen Historischen Museums. Magazin. Mitteilungen des Deutschen Historischen Museums 7. Berlin.
[118] QUAAS, G., 2002: Hofjagd. Aus den Sammlungen des Deutschen Historischen Museums. München.
[119] QUARG, G., 1967: Conrad Kyeser aus Eichstätt – Bellifortis. Düsseldorf.
[120] RAMBALDI, K., 1922: Waffen mit astrologischen und kabalistischen Zeichen, Zeitschrift für historische Waffen- und Kostümkunde IX, 128–138.
[121] RICKEVIČIUTE, K., 1995: Karmelavos kapinyna, Lietuvos archeologija 11, 73–103. Vilnius.
[122] RÖBER, R., 2004: Schlagmarkierungen auf mittelalterlichen Schmiedeobjekten – Ein Beitrag zum Aussagepotential gewerblicher Zeichen. In: Schmiedehandwerk in Mittelalter und Neuzeit. Beiträge des 6. Kolloquiums des Arbeitskreises zur archäologischen Erforschung des mittelalterlichen Handwerks (Melzer, W., ed.), 139–161. Soest.
[123] ROCH, W., 1913: Führer durch das Stadtmuseum Bautzen. Bautzen.
[124] ROUS, P., 1985: Nálezy v havlíčkobrodském muzeu s možným vztahem k husitství, Zpravodaj Krajského muzea východních Čech XII, 106–112.
[125] ROYT, J.–ŠEDINOVÁ, H., 1998: Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii. Praha.
[126] SADÍLEK, J., 1998: Pernštejnské hrady na horním povodí Svratky – Die Pernštejn-Burgen im oberen Flugebiet der Svratka, CB 6, 325–340.
[127] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2. J–N. Praha.
[128] SEIFERT, G., 1973: Der Hirschfänger. Schweäbisch Hall.
[129] SEITZ, H., 1965: Blankwaffen I. Geschichte und Typenentwicklung im europäischen Kulturbereich. Von der prähistorischen Zeit bis zum Ende des 16. Jahrhunderts. Braunschweig.
[130] SCHNEIDER, H., 1960: Untersuchungen an mittelalterlichen Dolchen aus dem Gebiete der Schweiz, Zeitschrift für Schweizerische Archäologie und Kunstgeschichte 20, 91–105.
[131] SCHNEIDER, H., 1977: Der Schweizerdolch. Zürich.
[132] SCHÖBEL, J., 1976: Jagdwaffen und Jagdgerät des Historischen Museums zu Dresden. Berlin.
[133] STÖCKLEIN, H.–LEMPERTZ, M., 1934: Waffensammlung Konsul a.d. Hans C. Leiden/Köln. Math. Lempertz'sche Kunstversteigerung. Katalog 364. Köln.
[134] STRAKA, J., 1937: Z táborské knihy černé. Tábor.
[135] SVOBODA, J. F., 1948: Vlastivěda moravská. Novoměstský okres. Brno.
[136] SWARYCZEWSKI, A.–ŚCIBAŁŁO, F., 1979: Katalog zbiorów broni i uzbrojenia w Muzeum w Będzinie. Katowice.
[137] SZYMCZAK, J., 1989: Produkcja i koszty uzbrojenia rycerskiego w Polsce XIII–XV w. Łódź.
[138] SZYMCZAK, J., 1990: Organizacja produkcji i ceny uzbrojenia. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1350–1450 (Nadolski, A., ed.), 208–382. Łódź.
[139] SZYMCZAK, J., 1992: Ceduła na sąd boży z 1511 roku, Acta Universitatis Lodziensis – Folia Historica 44, 111–125.
[140] SZYMCZAK, J., 2003: Ceny broni, koni i oporządzenia jeździeckiego. In: Uzbrojenie w Polsce średniowiecznej 1450–1500 (Nowakowski, A., ed.), 227–282. Toruń.
[141] TESKE, G., 2003: Późnośredniowieczna broń biała ze Zborowa koło Kalisza, Rocznik Kaliski 29, 237–242.
[142] THOMAS, B., 1955: The Hunting Knives of Emperor Maximilian I., The Metropolitan Museum of Art Bulletin XIII, 201–208.
[143] THOMAS, B., 1963: Die Rüstkammer von Stift Kremsmünster in Oberösterreich, Waffen- und Kostümkunde 5, 41–62.
[144] UHLEMANN, H. R., 1968: Kostbare Blankwaffen aus dem Deutschen Klingenmuseum Solingen. Düsseldorf.
[145] URBANAVIČIUS, V., 1979: Jakštaičių senkapis, Lietuvos archeologija 1, 122–151.
[146] WAGNER, E.–DROBNÁ, Z.–DURDÍK, J., 1956: Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. Praha.
[147] WALTHER, I. F.–SIEBERT, I., 1992: Codex Manesse. Die Miniaturen der Großen Heidelberger Liederhandschrift. Frankfurt am Main.
[148] WILCZEK, H. von, 1908: Erinnerungen eines Waffensammiers. Wien.
[149] WILKINSON-LATHAM, R. J., 1973: Pictorial History of Swords and Bayonets including Dirks and Daggers. London.
[150] WINTER, Z., 1906: Dějiny řemesel a obchodu v Čechách v XIV. a XV. století. Praha.
[151] WOCEL, J. E., 1852: Vyvinování křesťanského umění a nejstarší památky jeho, zvláště v Čechách, Časopis českého museum XXVI, 37–71.
[152] WOLFSON, M., 1991: Originalität und Tradition. Zu den ikonographischen und künstlerischen Quellen der Karlsruher Passion, Zeitschrift des deutschen Vereins für Kunstwissenschaft 45, 67–87.
[153] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008: Tesáky ze sbírek Státního hradu Zvíkova – Weidmesser aus den Sammlungen der staatlichen Burg Zvíkov, CB 11, 461–472.
[154] ŽÁKOVSKÝ, P., 2008a: Značené vrcholně a pozdně středověké dlouhé meče ze sbírek Městského muzea v Broumově – Gekennzeichnete Langschwert des Hoch- und Spätmittelalters aus den Sammlungen des Städtischen Museums in Broumov, AH 33, 471–490.
[155] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011: Středověké a raně novověké chladné zbraně ze sbírek Městského muzea v Moravském Krumlově – Mittelalterliche und frühneuzeitliche kalte Waffen aus den Sammlungen des Stadtmuseums Moravský Krumlov (Mährisch Kromau). In: Hrad jako technický problém. Technologie a formy výstavby středověkých opevněných sídel. Archaeologia mediaevalis Moravica et Silesiana II/2010 (Měřínský, Z., ed.), 127–188. Brno.
[156] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011a: Středověká militaria ze sbírek Městského muzea v Počátkách – Medieval militaria from the collections of the Town museum in Počátky, Archeologické výzkumy na Vysočině 2/2011, 93–103.
[157] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011b: Tesáky s prořezávanými záštitnými trny z moravských sbírek – Dussacks with perforated knuckle-bows from Moravian collections, AR LXIII, 501–516.
[158] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011c: Středověká a raně novověká militaria ze sbírek Lovecko-lesnického muzea v Úsově na Moravě – Medieval and early modern weaponry from the collection of the Hunting and Forestry Museum in Úsov in Moravia, Acta Militaria Mediaevalia VII, 105–159.
[159] ŽÁKOVSKÝ, P., 2011d: Tesák z holešické tvrze na Příbramsku. In: Non sensistis gladios. Studia ofiarowane Marianowi Głoskowi w 70. rocznicę urodzin (Ławrynowicz, O.–Maik, J.–Nowakowski, P. A., edd.), 515–530. Łódź.
[160] ŽÁKOVSKÝ, P., v tisku: Tesák s unikátní konstrukcí záštitného trnu ze sbírek Moravského zemského muzea v Brně, ČMMZ XCVII, v tisku.
[161] ŽÁKOVSKÝ, P.–HOŠEK, J.–BÁRTA, P., v tisku: Dussacks with broad blades and the probable method of their manufacturing. In: Weapons Bring Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe (Marek, L., ed.). Wrocław.
[162] ŻYGULSKI, Z. jun., 1975: Broń w dawnej Polsce na tle uzbrojenia Europy i Bliskiego Wschodu. Warszawa.