Title: Otázka zemědělství a potravinářské produkce středověkých hornických komunit
Variant title:
- Farming and food production in medieval mining communities
- Zur Frage der Landwirtschaft und Nahrungsmittelproduktion mittelalterlicher Bergbau‑kommunitäten
Source document: Archaeologia historica. 2018, vol. 43, iss. 1, pp. 213-245
Extent
213-245
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2018-1-12
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/138130
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Předmětem studie je otázka obživy a vlastní zemědělské produkce středověkých hornických komunit. Informace o chovu dobytka a spotřebě potravin obsahují báňské zákoníky a další právní prameny 13. a 14. století. Cenné poznatky v podobě archeobotanických a archeozoologických dat přinášejí v posledních letech archeologické výzkumy zaniklých hornických osad na přemyslovském území. Při komplexním přístupu si lze přinejmenším položit otázku, zda byl z hlediska spotřeby potravin režim jejich hospodářství zcela pasivní, konzumní, a tedy plně závislý na okolní zemědělské produkční sféře, či zda měl charakter subsistenčního hospodaření. Autoři se pozastaví i nad doloženým zvířectvem v hornických osadách z hlediska produkce potravin vs. účelového chovu tahounů pro práci v dolech, v úpravnách a v dopravě.
This study focuses on the issue of subsistence and farming production in medieval mining communities. Information about the breeding of cattle and food consumption can be found in mining codes of law and other legal sources from the 13th and 14th centuries. In recent years, valuable information in the form of archaeobotanical and archaeozoological data has been provided by archaeological research into deserted mining settlements on a territory owned by tbe Premyslid dynasty. With this comprehensive approach, we can ask whether the form of their agriculture was completely passive and consumerist in regard to food consumption, and thus fully dependent on nearby production areas, or whether it had the character of self-subsistent economy. The authors also discuss animals associated with mining settlements from the perspective of food production vs. breeding horses for work in the mines and cleaning shops and for transport.
References
[1] CDB V/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus V/1 (1253–1266) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1974.
[2] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus V/2 (1267–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.
[3] CDB VI/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus VI/1 (1278–1283) (Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J.–Nechutová, J., edd.). Praha 2007.
[4] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, Opus posthumum Antonii Boczek. Tomus quintus ab annis 1294–1306 (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.
[5] CDS II/12: Codex Diplomaticus Saxoniae, Urkundenbuch der Stadt Freiberg in Sachsen. Band I. (Ermisch, H., ed.). Leipzig 1883.
[6] CIB I: Codex iuris Bohemici, Tomus Primus. Aetatem Přemyslidarum continens (Jireček, H., ed.). Pragae 1867.
[7] CIM II: Codex juris municipalis regni Bohemiae II. Privilegia královských měst venkovských v království Českém z let 1225–1419 (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.
[8] TOMASCHEK, J. A., ed., 1897: Das alte Bergrecht von Iglau und seine bergrechtlichen Schöffensprüche. Innsbruck.
[9] CRKAL, J., 2017: Zaniklé hutnické areály v poloze Altes Schloss / Starý Zámek u Kovářské. Výsledky povrchového a archeologického výzkumu 2010–2016. Nálezová zpráva čj. 401/17, ulož. v archivu ÚAPPSZČ v Mostě.
[10] HENDRYCHOVÁ, L.–KOČÁR, P., 2007: Jihlava – Plus – Staré Hory. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu Zip, o. p. s., Plzeň.
[11] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2005: Jihlava, Staré Hory – U Mlékárny. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu ZIP, o. p. s., Plzeň.
[12] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2006: Jihlava – U Mlékárny (výzkumná sezóna 2005). Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu ZIP, o. p. s., Plzeň.
[13] KOČÁR, P.–MIHÁLYIOVÁ, J., 2003: Jihlava dálniční obchvat, zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu ZIP, o. p. s., Plzeň.
[14] KOČÁROVÁ, R.–ŘEŘICHOVÁ, Z., 2007: Jihlava – Staré Hory – Plus (II. etapa zpracování botanických zbytků). Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu Zip, o. p. s., Plzeň.
[15] KYSELÝ, R., 2015: Determinace zvířecích kostí z lokalit Kremsiger, Starý Zámek I, II a Vysoký kámen v rámci projektu Archaeomontan (2013–2014). Zpráva o archeozoologické analýze, ulož. v archivu ÚAPPSZČ v Mostě.
[16] SŮVOVÁ, Z., 2012: Jihlava – Na Dolech, U Mlékárny a Obchvat, osteologická analýza. Nepublikovaná zpráva, ulož. v ZČU Plzeň.
[17] ALPER, G.–RÖMER-STREHL, C., 2003: Johanneser Kurhaus: ein mittelalterlicher Blei-/Silbergewinnungsplatz bei Clausthal-Zellerfeld im Oberharz. Reihe A, Monographien, Bd. 32. Rahden, Westf.
[18] BAILLY-MAÎTRE, M-C., 2016: Chapitre 3. L'agglomération de Brandes. In: Bailly-Maître, Marie-Christine–Bruno Dupraz, Joëlle, Brandes-En-Oisans, La Mine D'argent Des Dauphins (XIIe-XIVe siècles). Nové vydání [online], 105–152. Lyon.
[19] BALÁŠOVÁ, M.–BURGHARDT, I., 2014: Neznámá listina z roku 1339 jako nejstarší písemný doklad o těžbě stříbra v českém Krušnohoří – Eine unbekannte Urkunde aus dem Jahr 1339 als ältester schriftlicher Nachweis von Silberbergbau im böhmischen Erzgebirge. In: Archaeomontan 2014 (Smolnik, R.–Kubenz, S., edd.), 167–175, 175–180. Dresden.
[20] BIELICHOVÁ, Z.–LABUDA, J., 2017: Nálezy zvieracích kostí z výskumu Glanzenbergu, tzv. "Starého mesta" v Banskej Štiavnici. In: Zborník Slovenského Banského múzea 25, 30–69. Banská Štiavnica.
[21] DERNER, K., 2017: Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Nepublikovaná diplomová práce, Ústav pro archeologii FF UK, Praha.
[22] DOLL, M., 1998: Tierknochen. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band 2. Die Funde, 167–179. Bonn.
[23] DOLEŽALOVÁ, K., 2012: Středověké keramické lampy v Jihlavě a na Starých Horách u Jihlavy – The Mediaeval Ceramics Lamps from Jihlava and from Staré Hory (Altenberg) near Jihlava. In: Stříbrná Jihlava 2010. Acta rerum naturalium 12, 211–220. Jihlava.
[24] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. Výsledky průzkumu v letech 1990–2001, edice písemných pramenů – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13.–14. Jahrhundert. In: Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty (Nováček, K., ed.), 43–119. Praha – Most.
[25] FROLÍK, J.–TOMÁŠEK, M., 2002: Kutná Hora. Příspěvek archeologie k nejstarší topografii a komunikačnímu schématu města. In: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej (Buśko, C.– Klápště, J.–Leciejewicz, L.–Moźdioch, S., edd.), 99–106. Wrocław – Praha.
[26] HERBIG, CH., 2012: Archäobotanik auf sächsischen Burgen, Ausgrabungen in Sachsen 3. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 24, 200–202.
[27] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.
[28] HOFFMANN, Y., 2011: Die Geschichte von Dippoldiswalde. In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in SachsenArbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 22 (Smolnik, R., ed.), 95–104. Dresden.
[29] HOFFMANN, Y.–RICHTER, U., 2012: Entstehung und Blüte der Stadt Freiberg. Die bauliche Entwicklung der Bergstadt vom 12. bis zum Ende des 17. Jahrhundert. Halle (Saale).
[30] HORÁK, J.–KLÍR, T., 2017: Pedogenesis, Pedochemistry and the Functional Structure of the Waldhufendorf Field System of the Deserted Medieval Village Spindelbach, the Czech Republic. Interdisciplinaria Archaeologica Natural Sciences in Archaeology (IANSA) 8 (1/2017), nestr. Dostupné z http://iansa.eu/papers/IANSA-2017-01-horak_onlinefirst.pdf.
[31] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví – Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg) – Archäologische Ausgrabungen des mittelalterlichen Bergbau-, Aufbereitungs-und Siedlungsplatzes in den Jahren 2002–2006. Zum Studium des mittelalterlichen Erzbergbaus. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9 (Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae). Praha – Brno.
[32] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A .–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.– Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Region Pelhřimov, PA CIII, 339–418.
[33] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Libor, P.–Malý, K., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian-Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages. Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas philosophica 422. Brno.
[34] ISENBERG, E., 1998: Pollendiagramm. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band 2. Die Funde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 237–238. Bonn.
[35] JAN, L., 2006: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno.
[36] JANČÁREK, P., 1971: Města českého Krušnohoří v předbělohorské době: příspěvek ke studiu jejich sociální struktury. Ústí nad Labem.
[37] KAŠÁK, K., 2012: Hlubinné dobývání zlata v Kašperských Horách. Nepublikovaná diplomová práce, Katedra archeologie ZČU, Plzeň.
[38] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.
[39] KOČÁR, P. a kol., 2014: Kočár, P.–Kočárová, R.–Petr, L.–Crkal, J.–Derner, K.–Lissek, P., Rostlinné zbytky z vrcholně středověkých hornických lokalit Krušných hor – Pflanzenreste aus den hochmittelalterlichen Bergbaustandorten im Erzgebirge. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven. Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 119–135. Dresden.
[40] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[41] KLÍR, T., 2010: Osídlení horských oblastí Čech ve středověku a raném novověku – východiska interdisciplinárního výzkumu – Die Besiedelung der Gebirgsgegenden Böhmens im Mittelalter und der frühen Neuzeit – Ausgangspunkte für eine interdisziplinäre Forschung, AH 35, 373–391.
[42] KLÍR, T., 2016: Zaniklé středověké vsi ve výzkumném záměru Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy v Praze. Zaniklý Spindelbach (Krušné hory), Kří a Hol (střední Čechy). In: Wieś zaginiona: stan i perspektywy badań (Nocuń, P.–Przybyła-Dumin, A.–Fokt, K., edd.) [online], 17–58. Chorzów.
[43] KŘEPELKOVÁ, A., 1957: Příspěvek k hospodářským a sociálním dějinám kutnohorských havířů na sklonku XV. a v první polovině XVI. století, Středočeský sborník historický 1, 67–83.
[44] LABUDA, J., 2004: Banská Štiavnica ako príklad osídľovania banských regionov – Banská Štiavnica als Beispiel für die Besiedlung der Bergbauregionen, AH 29, 261–266.
[45] LABUDA, J., 2016: Glanzenberg v Banskej Štiavnici. Archeologický výskum zaniknutej lokality. Krupina.
[46] LADOVÁ, M., 1960: Kutnohorské rejstříky počtů dolových 1472–1532, Příspěvky k dějinám Kutné Hory 1, 121–146.
[47] LOBBEDEY, U., 1998: Zeitstellung, Struktur und Bedeutung der Bergbausiedlung Altenberg. In: Dahm, C.– Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band 1. Die Befunde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 21–31. Bonn.
[48] LUGGIN, A., 2003: Archäobotanische Analysen der Pflanzlichen Makroreste aus dem Mittelalterlichen Bergbaurevier auf dem Kristberg, Gem. Silbertal. In: Mittelalterlicher Bergbau auf dem Kristberg im Montalfon Vorarlberg (Österreich) (Krause, R., ed.), 45–74. Bonn.
[49] MAUR, E., 1984: Protirobotní bouře na Přísečnickém panství v letech 1664–1665, Ústecký sborník historický 1983, 219–228.
[50] NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, M.–PROCHÁZKA, R.–SŮVOVÁ, Z., 2016: Vyhodnocení osteologických pozůstatků z výzkumu parcel domů Dominikánská 11–19 a Kobližná 3 v Brně. K otázce organizace zásobování měst masem ve vrcholném středověku, PV 57, č. 2, 95–176.
[51] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[52] ROUS, P., 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy. In: Stříbrná Jihlava 1998, 102–115. Jihlava – Havlíčkův Brod.
[53] ROUS, P., 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2001, 66–81. Jihlava – Pelhřimov – Havlíčkův Brod.
[54] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49–58.
[55] RÖSCH, M. a kol., 1994: Rösch, M.–Karg, S.–Sillmann, M., Vierhundert Jahre gelagert: Pflanzenreste in Decken und Wänden. Botanische Dokumente zu Ernährung, Landwirtschaft und Landschaft aus der Langen Straße 49. In: Hausgeschichten. Bauen und Wohnen im alten Hall und seiner Katharinenvorstadt. Kataloge des Hällisch-Fränkischen Museums Schwäbisch-Hall 8 (Bedal, A.–Fehle, I., edd.), 475–491. Sigmaringen.
[56] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2000: Sídelní a těžební aktivity v areálu Kašperských Hor. Nepublikovaná diplomová práce, Katedra archeologie ZČU, Plzeň.
[57] SCHUBERT, M.–WEGNER, M., 2015: Die Grabung Roter Hirsch – Hochmittelalterliche Wohn- und Werkstätten der Dippoldiswalder Bergleute – Archeologický výzkum Roter Hirsch – vrcholně středověké sídliště a pracovní areál horníků z Dippoldiswalde – The excavation Roter Hirsch – high mediaeval dwellings and workshops of the Dippoldiswalde miners. In: ArchaeoMontan 2015. Montanarchäologie im Osterzgebirge – Montánní archeologie ve východním Krušnohoří. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 30 (Smolnik, R., ed.), 207–244. Dresden.
[58] SCHUBERT, M.–WEGNER, M.–HERBIG, CH., 2014: Die Grabung Roter Hirsch – Erste Ergebnisse zur hochmittelalterlichen Siedlung der Dippoldiswalder Bergleute – Archeologický výzkum lokality Roter Hirsch – první výsledky studia sídliště středověkých horníků z Dippoldiswalde. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven – Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 215–221, 228–231. Dresden.
[59] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
[60] SKRUŽNÝ, L., 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece ve slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně, AH 5, 221–242.
[61] SOMER, T., 2016: Pohledský urbář (kolem roku 1328), Havlíčkobrodsko. Sborník příspěvků o historii regionu 30, 7–38.
[62] STEUER, H.–GOLDENBERG, G., 2002: Bergbausiedlungen des Mittelalters im südlichen Schwarzwald. In: Interdisziplinäre Beiträge zur Siedlungsarchäologie. Gedenkschrift für Walter Janssen. Internationale Archäologie. Studia honoraria 17 (Ettel, P.–Friedrich, R.–Schier, W., edd.), 403–423. Rahden/Westfallen.
[63] STOPP, B., 2003: Tierknochenfunde und zur Ernährungsstrategie der mittelalterlichen Bergleute auf dem Kristberg. In: Rüdiger Krause: Mittelalterlicher Bergbau auf dem Kristberg im Montafon, Vorarlberg (Österreich). Frankfurter archäologische Schriften, 75–88. Bonn.
[64] STRASSBURGER, M., 2015: Montanarchäologie und Wirtschaftsgeschichte des Bergbaus im Schauinsland vom 13. Jahrhundert bis um 1800. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie. Band 275. Bonn.
[65] ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ, M., 1945/2011: Česká strava lidová [reprint]. Praha.
[66] VELÍMSKÝ, F., 2007: Nově evidované středověké montánní aktivity na Kutnohorsku – Neu entdeckte Spuren alten Bergbaus bei Kutná Hora (Kuttenberg). In: Stříbrná Jihlava 2007, 90–101. Jihlava.
[67] VELÍMSKÝ, F., 2012: Zaniklý těžební areál U Všech Svatých na Horách Kutných – Desserted mining site U Všech Svatých (Allerheiligen/All Saints) near Kutná Hora (Kuttenberg), Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 203–209.
[68] VELÍMSKÝ, F.–KONČELOVÁ, M., 2012: Archeologický výzkum zaniklého těžebního areálu u kostela sv. Václava v Pněvicích (okr. Kutná Hora) – Archaeological research of desserted mining area near the church of St. Wenceslaus in Pněvice (Pnewitz, district Kuttenberg), Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 253–256.
[69] VIERECK, S., 1998: Die Textil- und Lederfunde. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg. Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band II., 113–157. Bonn.
[70] WALDHAUSER, J. A KOL., 1993: Waldhauser, J.–Daněček, V.–Nováček, K., Eine hochmittelalterliche Aufbereitungslage für goldhaltige Erze im Bergbaurevier von Kašperské Hory (Bergreichenstein) in Böhmen. In: Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium "Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa" in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990 (Steuer, H.–Zimmermann, U., edd.), 391–400. Sigmaringen.
[71] ZIMOLA, D., 2012: Hornická sídliště v okolí Jihlavy podle archeologických pramenů – Mining settlements around Jihlava according to archaeological recources, AVV 3, 27–57.
[72] ŽEMLIČKA, J., 2011: Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků. Praha.
[73] ŽEMLIČKA, J., 2014: Království v pohybu. Praha.
[2] CDB V/2: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus V/2 (1267–1278) (Šebánek, J.–Dušková, S., edd.). Pragae 1981.
[3] CDB VI/1: Codex diplomaticus et epistolarius regni Bohemiae. Tomus VI/1 (1278–1283) (Sviták, Z.–Krmíčková, H.–Krejčíková, J.–Nechutová, J., edd.). Praha 2007.
[4] CDM V: Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, Opus posthumum Antonii Boczek. Tomus quintus ab annis 1294–1306 (Chytil, J., ed.). Brunae 1850.
[5] CDS II/12: Codex Diplomaticus Saxoniae, Urkundenbuch der Stadt Freiberg in Sachsen. Band I. (Ermisch, H., ed.). Leipzig 1883.
[6] CIB I: Codex iuris Bohemici, Tomus Primus. Aetatem Přemyslidarum continens (Jireček, H., ed.). Pragae 1867.
[7] CIM II: Codex juris municipalis regni Bohemiae II. Privilegia královských měst venkovských v království Českém z let 1225–1419 (Čelakovský, J., ed.). Praha 1895.
[8] TOMASCHEK, J. A., ed., 1897: Das alte Bergrecht von Iglau und seine bergrechtlichen Schöffensprüche. Innsbruck.
[9] CRKAL, J., 2017: Zaniklé hutnické areály v poloze Altes Schloss / Starý Zámek u Kovářské. Výsledky povrchového a archeologického výzkumu 2010–2016. Nálezová zpráva čj. 401/17, ulož. v archivu ÚAPPSZČ v Mostě.
[10] HENDRYCHOVÁ, L.–KOČÁR, P., 2007: Jihlava – Plus – Staré Hory. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu Zip, o. p. s., Plzeň.
[11] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2005: Jihlava, Staré Hory – U Mlékárny. Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu ZIP, o. p. s., Plzeň.
[12] KOČÁR, P.–KOČÁROVÁ, R., 2006: Jihlava – U Mlékárny (výzkumná sezóna 2005). Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu ZIP, o. p. s., Plzeň.
[13] KOČÁR, P.–MIHÁLYIOVÁ, J., 2003: Jihlava dálniční obchvat, zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu ZIP, o. p. s., Plzeň.
[14] KOČÁROVÁ, R.–ŘEŘICHOVÁ, Z., 2007: Jihlava – Staré Hory – Plus (II. etapa zpracování botanických zbytků). Nálezová zpráva o archeobotanické analýze, ulož. v archivu Zip, o. p. s., Plzeň.
[15] KYSELÝ, R., 2015: Determinace zvířecích kostí z lokalit Kremsiger, Starý Zámek I, II a Vysoký kámen v rámci projektu Archaeomontan (2013–2014). Zpráva o archeozoologické analýze, ulož. v archivu ÚAPPSZČ v Mostě.
[16] SŮVOVÁ, Z., 2012: Jihlava – Na Dolech, U Mlékárny a Obchvat, osteologická analýza. Nepublikovaná zpráva, ulož. v ZČU Plzeň.
[17] ALPER, G.–RÖMER-STREHL, C., 2003: Johanneser Kurhaus: ein mittelalterlicher Blei-/Silbergewinnungsplatz bei Clausthal-Zellerfeld im Oberharz. Reihe A, Monographien, Bd. 32. Rahden, Westf.
[18] BAILLY-MAÎTRE, M-C., 2016: Chapitre 3. L'agglomération de Brandes. In: Bailly-Maître, Marie-Christine–Bruno Dupraz, Joëlle, Brandes-En-Oisans, La Mine D'argent Des Dauphins (XIIe-XIVe siècles). Nové vydání [online], 105–152. Lyon.
[19] BALÁŠOVÁ, M.–BURGHARDT, I., 2014: Neznámá listina z roku 1339 jako nejstarší písemný doklad o těžbě stříbra v českém Krušnohoří – Eine unbekannte Urkunde aus dem Jahr 1339 als ältester schriftlicher Nachweis von Silberbergbau im böhmischen Erzgebirge. In: Archaeomontan 2014 (Smolnik, R.–Kubenz, S., edd.), 167–175, 175–180. Dresden.
[20] BIELICHOVÁ, Z.–LABUDA, J., 2017: Nálezy zvieracích kostí z výskumu Glanzenbergu, tzv. "Starého mesta" v Banskej Štiavnici. In: Zborník Slovenského Banského múzea 25, 30–69. Banská Štiavnica.
[21] DERNER, K., 2017: Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k. ú. Přísečnice). Nepublikovaná diplomová práce, Ústav pro archeologii FF UK, Praha.
[22] DOLL, M., 1998: Tierknochen. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band 2. Die Funde, 167–179. Bonn.
[23] DOLEŽALOVÁ, K., 2012: Středověké keramické lampy v Jihlavě a na Starých Horách u Jihlavy – The Mediaeval Ceramics Lamps from Jihlava and from Staré Hory (Altenberg) near Jihlava. In: Stříbrná Jihlava 2010. Acta rerum naturalium 12, 211–220. Jihlava.
[24] DOLEŽEL, J.–SADÍLEK, J., 2004: Středověký důlní komplex v trati Havírna u Štěpánova nad Svratkou. Příspěvek k dějinám těžby stříbra v oblasti severozápadní Moravy ve 13. a 14. století. Výsledky průzkumu v letech 1990–2001, edice písemných pramenů – Mittelalterlicher Bergbaukomplex im Flurstück Havírna bei Štěpánov nad Svratkou. Ein Beitrag zur Geschichte des Silberbergbaus in Nordwestmähren im 13.–14. Jahrhundert. In: Mediaevalia archaeologica 6. Těžba a zpracování drahých kovů: sídelní a technologické aspekty (Nováček, K., ed.), 43–119. Praha – Most.
[25] FROLÍK, J.–TOMÁŠEK, M., 2002: Kutná Hora. Příspěvek archeologie k nejstarší topografii a komunikačnímu schématu města. In: Civitas et villa. Miasto i wieś w średniowiecznej Europie środkowej (Buśko, C.– Klápště, J.–Leciejewicz, L.–Moźdioch, S., edd.), 99–106. Wrocław – Praha.
[26] HERBIG, CH., 2012: Archäobotanik auf sächsischen Burgen, Ausgrabungen in Sachsen 3. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege, Beiheft 24, 200–202.
[27] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.
[28] HOFFMANN, Y., 2011: Die Geschichte von Dippoldiswalde. In: Aufbruch unter Tage. Stand und Aufgaben der montanarchäologischen Forschung in SachsenArbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 22 (Smolnik, R., ed.), 95–104. Dresden.
[29] HOFFMANN, Y.–RICHTER, U., 2012: Entstehung und Blüte der Stadt Freiberg. Die bauliche Entwicklung der Bergstadt vom 12. bis zum Ende des 17. Jahrhundert. Halle (Saale).
[30] HORÁK, J.–KLÍR, T., 2017: Pedogenesis, Pedochemistry and the Functional Structure of the Waldhufendorf Field System of the Deserted Medieval Village Spindelbach, the Czech Republic. Interdisciplinaria Archaeologica Natural Sciences in Archaeology (IANSA) 8 (1/2017), nestr. Dostupné z http://iansa.eu/papers/IANSA-2017-01-horak_onlinefirst.pdf.
[31] HRUBÝ, P., 2011: Jihlava – Staré Hory. Archeologický výzkum středověkého důlního, úpravnického a obytného areálu v letech 2002–2006. Příspěvek ke studiu středověkého rudného hornictví – Jihlava – Staré Hory (Iglau – Altenberg) – Archäologische Ausgrabungen des mittelalterlichen Bergbau-, Aufbereitungs-und Siedlungsplatzes in den Jahren 2002–2006. Zum Studium des mittelalterlichen Erzbergbaus. Dissertationes archaeologicae brunenses pragensesque 9 (Jan Klápště et Zdeněk Měřínský curantibus editae). Praha – Brno.
[32] HRUBÝ, P. a kol., 2012: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Hoch, A .–Kočár, P.–Malý, K.–Macháňová, L.–Petr, L.– Štelcl, J., Středověký úpravnický a hornický areál Cvilínek u Černova na Pelhřimovsku – Das mittelalterliche Aufbereitungs- und Bergbauareal Cvilínek bei Černov in der Region Pelhřimov, PA CIII, 339–418.
[33] HRUBÝ, P. a kol., 2014: Hrubý, P.–Hejhal, P.–Kočár, P.–Libor, P.–Malý, K., Centrální Českomoravská vrchovina na prahu vrcholného středověku. Archeologie, geochemie a rozbory sedimentárních výplní niv – Central Bohemian-Moravian Highlands on the threshold of the High Middle Ages. Archaeology, geochemistry and the analyses of alluvial sediments. Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity – Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas philosophica 422. Brno.
[34] ISENBERG, E., 1998: Pollendiagramm. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band 2. Die Funde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 237–238. Bonn.
[35] JAN, L., 2006: Václav II. a struktury panovnické moci. Brno.
[36] JANČÁREK, P., 1971: Města českého Krušnohoří v předbělohorské době: příspěvek ke studiu jejich sociální struktury. Ústí nad Labem.
[37] KAŠÁK, K., 2012: Hlubinné dobývání zlata v Kašperských Horách. Nepublikovaná diplomová práce, Katedra archeologie ZČU, Plzeň.
[38] KEJŘ, J., 1998: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha.
[39] KOČÁR, P. a kol., 2014: Kočár, P.–Kočárová, R.–Petr, L.–Crkal, J.–Derner, K.–Lissek, P., Rostlinné zbytky z vrcholně středověkých hornických lokalit Krušných hor – Pflanzenreste aus den hochmittelalterlichen Bergbaustandorten im Erzgebirge. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven. Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 119–135. Dresden.
[40] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna českých zemí ve středověku. Praha.
[41] KLÍR, T., 2010: Osídlení horských oblastí Čech ve středověku a raném novověku – východiska interdisciplinárního výzkumu – Die Besiedelung der Gebirgsgegenden Böhmens im Mittelalter und der frühen Neuzeit – Ausgangspunkte für eine interdisziplinäre Forschung, AH 35, 373–391.
[42] KLÍR, T., 2016: Zaniklé středověké vsi ve výzkumném záměru Ústavu pro archeologii Univerzity Karlovy v Praze. Zaniklý Spindelbach (Krušné hory), Kří a Hol (střední Čechy). In: Wieś zaginiona: stan i perspektywy badań (Nocuń, P.–Przybyła-Dumin, A.–Fokt, K., edd.) [online], 17–58. Chorzów.
[43] KŘEPELKOVÁ, A., 1957: Příspěvek k hospodářským a sociálním dějinám kutnohorských havířů na sklonku XV. a v první polovině XVI. století, Středočeský sborník historický 1, 67–83.
[44] LABUDA, J., 2004: Banská Štiavnica ako príklad osídľovania banských regionov – Banská Štiavnica als Beispiel für die Besiedlung der Bergbauregionen, AH 29, 261–266.
[45] LABUDA, J., 2016: Glanzenberg v Banskej Štiavnici. Archeologický výskum zaniknutej lokality. Krupina.
[46] LADOVÁ, M., 1960: Kutnohorské rejstříky počtů dolových 1472–1532, Příspěvky k dějinám Kutné Hory 1, 121–146.
[47] LOBBEDEY, U., 1998: Zeitstellung, Struktur und Bedeutung der Bergbausiedlung Altenberg. In: Dahm, C.– Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg: Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band 1. Die Befunde. Denkmalpflege und Forschung in Westfalen. Band 34, 21–31. Bonn.
[48] LUGGIN, A., 2003: Archäobotanische Analysen der Pflanzlichen Makroreste aus dem Mittelalterlichen Bergbaurevier auf dem Kristberg, Gem. Silbertal. In: Mittelalterlicher Bergbau auf dem Kristberg im Montalfon Vorarlberg (Österreich) (Krause, R., ed.), 45–74. Bonn.
[49] MAUR, E., 1984: Protirobotní bouře na Přísečnickém panství v letech 1664–1665, Ústecký sborník historický 1983, 219–228.
[50] NÝVLTOVÁ FIŠÁKOVÁ, M.–PROCHÁZKA, R.–SŮVOVÁ, Z., 2016: Vyhodnocení osteologických pozůstatků z výzkumu parcel domů Dominikánská 11–19 a Kobližná 3 v Brně. K otázce organizace zásobování měst masem ve vrcholném středověku, PV 57, č. 2, 95–176.
[51] RICHTER, M., 1982: Hradišťko u Davle, městečko ostrovského kláštera. Praha.
[52] ROUS, P., 1998: Středověké hornické sídliště neznámého jména u Havlíčkova Brodu na k. ú. Termesivy. In: Stříbrná Jihlava 1998, 102–115. Jihlava – Havlíčkův Brod.
[53] ROUS, P., 2001: K závěrečné fázi vrcholně středověkého hornictví na Havlíčkobrodsku. In: Stříbrná Jihlava 2001, 66–81. Jihlava – Pelhřimov – Havlíčkův Brod.
[54] ROUS, P., 2004: Stříbrorudné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století, Archaeologia technica 15, 49–58.
[55] RÖSCH, M. a kol., 1994: Rösch, M.–Karg, S.–Sillmann, M., Vierhundert Jahre gelagert: Pflanzenreste in Decken und Wänden. Botanische Dokumente zu Ernährung, Landwirtschaft und Landschaft aus der Langen Straße 49. In: Hausgeschichten. Bauen und Wohnen im alten Hall und seiner Katharinenvorstadt. Kataloge des Hällisch-Fränkischen Museums Schwäbisch-Hall 8 (Bedal, A.–Fehle, I., edd.), 475–491. Sigmaringen.
[56] SCHNEIDERWINKLOVÁ, P., 2000: Sídelní a těžební aktivity v areálu Kašperských Hor. Nepublikovaná diplomová práce, Katedra archeologie ZČU, Plzeň.
[57] SCHUBERT, M.–WEGNER, M., 2015: Die Grabung Roter Hirsch – Hochmittelalterliche Wohn- und Werkstätten der Dippoldiswalder Bergleute – Archeologický výzkum Roter Hirsch – vrcholně středověké sídliště a pracovní areál horníků z Dippoldiswalde – The excavation Roter Hirsch – high mediaeval dwellings and workshops of the Dippoldiswalde miners. In: ArchaeoMontan 2015. Montanarchäologie im Osterzgebirge – Montánní archeologie ve východním Krušnohoří. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 30 (Smolnik, R., ed.), 207–244. Dresden.
[58] SCHUBERT, M.–WEGNER, M.–HERBIG, CH., 2014: Die Grabung Roter Hirsch – Erste Ergebnisse zur hochmittelalterlichen Siedlung der Dippoldiswalder Bergleute – Archeologický výzkum lokality Roter Hirsch – první výsledky studia sídliště středověkých horníků z Dippoldiswalde. In: ArchaeoMontan 2014. Ergebnisse und Perspektiven – Výsledky a výhledy. Arbeits- und Forschungsberichte zur sächsischen Bodendenkmalpflege. Beiheft 29 (Smolnik, R., ed.), 215–221, 228–231. Dresden.
[59] SCHWABENICKY, W., 2009: Der mittelalterliche Silberbergbau im Erzgebirgsvorland und im westlichen Erzgebirge. Chemnitz.
[60] SKRUŽNÝ, L., 1980: Několik poznámek k otázce vývoje a funkce pece ve slovanských, středověkých a novověkých objektech i mimo ně, AH 5, 221–242.
[61] SOMER, T., 2016: Pohledský urbář (kolem roku 1328), Havlíčkobrodsko. Sborník příspěvků o historii regionu 30, 7–38.
[62] STEUER, H.–GOLDENBERG, G., 2002: Bergbausiedlungen des Mittelalters im südlichen Schwarzwald. In: Interdisziplinäre Beiträge zur Siedlungsarchäologie. Gedenkschrift für Walter Janssen. Internationale Archäologie. Studia honoraria 17 (Ettel, P.–Friedrich, R.–Schier, W., edd.), 403–423. Rahden/Westfallen.
[63] STOPP, B., 2003: Tierknochenfunde und zur Ernährungsstrategie der mittelalterlichen Bergleute auf dem Kristberg. In: Rüdiger Krause: Mittelalterlicher Bergbau auf dem Kristberg im Montafon, Vorarlberg (Österreich). Frankfurter archäologische Schriften, 75–88. Bonn.
[64] STRASSBURGER, M., 2015: Montanarchäologie und Wirtschaftsgeschichte des Bergbaus im Schauinsland vom 13. Jahrhundert bis um 1800. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie. Band 275. Bonn.
[65] ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ, M., 1945/2011: Česká strava lidová [reprint]. Praha.
[66] VELÍMSKÝ, F., 2007: Nově evidované středověké montánní aktivity na Kutnohorsku – Neu entdeckte Spuren alten Bergbaus bei Kutná Hora (Kuttenberg). In: Stříbrná Jihlava 2007, 90–101. Jihlava.
[67] VELÍMSKÝ, F., 2012: Zaniklý těžební areál U Všech Svatých na Horách Kutných – Desserted mining site U Všech Svatých (Allerheiligen/All Saints) near Kutná Hora (Kuttenberg), Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 203–209.
[68] VELÍMSKÝ, F.–KONČELOVÁ, M., 2012: Archeologický výzkum zaniklého těžebního areálu u kostela sv. Václava v Pněvicích (okr. Kutná Hora) – Archaeological research of desserted mining area near the church of St. Wenceslaus in Pněvice (Pnewitz, district Kuttenberg), Acta Rerum Naturalium – Přírodovědný časopis Vysočiny 12, 253–256.
[69] VIERECK, S., 1998: Die Textil- und Lederfunde. In: Dahm, C.–Lobbedey, U.–Weisgerber, G., Der Altenberg. Bergwerk und Siedlung aus dem 13. Jahrhundert im Siegerland. Band II., 113–157. Bonn.
[70] WALDHAUSER, J. A KOL., 1993: Waldhauser, J.–Daněček, V.–Nováček, K., Eine hochmittelalterliche Aufbereitungslage für goldhaltige Erze im Bergbaurevier von Kašperské Hory (Bergreichenstein) in Böhmen. In: Montanarchäologie in Europa. Berichte zum internationalen Kolloquium "Frühe Erzgewinnung und Verhüttung in Europa" in Freiburg in Breisgau vom 4. bis 7. Oktober 1990 (Steuer, H.–Zimmermann, U., edd.), 391–400. Sigmaringen.
[71] ZIMOLA, D., 2012: Hornická sídliště v okolí Jihlavy podle archeologických pramenů – Mining settlements around Jihlava according to archaeological recources, AVV 3, 27–57.
[72] ŽEMLIČKA, J., 2011: Přemysl Otakar II. Král na rozhraní věků. Praha.
[73] ŽEMLIČKA, J., 2014: Království v pohybu. Praha.