Title: Základní společensko-politické reálie současné Bosny a Hercegoviny a jejich translatologické reflexe v češtině
Variant title:
- Basic socio-political facts of contemporary Bosnia and Herzegovina and their translatological reflection in Czech
Source document: Opera Slavica. 2019, vol. 29, iss. 4, pp. 27-40
Extent
27-40
-
ISSN1211-7676 (print)2336-4459 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/OS2019-4-3
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141991
Type: Article
Language
License: CC BY-SA 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Článek se zabývá staršími a aktuálními významy srbochorvatských onym vyjadřujících základní společensko-politické reálie současné Bosny a Hercegoviny (Bosanac, Bošnjak, Musliman, Srpska), významy adjektiv bosanski a bošnjački a jejich překladovými ekvivalenty v češtině. Dochází k závěru, že české ekvivalenty Bosňan a Bosňák navzdory údajům ve starších slovnících češtiny nelze v současnosti chápat jako synonyma, a to samé platí i o adjektivech bosenský a bosňácký, českých ekvivalentech příslušných srbochorvatských adjektiv. Při užívání pojmů spjatých se složitou společensko-politickou situací v Bosně a Hercegovině v cizích jazycích je třeba postupovat velice obezřetně.
The article deals with the older and current meanings of Serbo-Croatian onymes expressing the basic socio-political facts of contemporary Bosnia and Herzegovina (Bosanac, Bošnjak, Musliman, Srpska), the meanings of adjectives bosanski and bošnjački and their translation equivalents in Czech. It concludes that, despite the data in older Czech dictionaries, Czech equivalents Bosňan "Bosnian" and Bosňák "Bosniak" cannot currently be understood as synonyms, and the same is true of adjectives bosenský "Bosnian" and bosňácký "Bosniak", Czech equivalents of the respective Serbo-Croatian adjectives. The use of terms related to the difficult socio-political situation in Bosnia and Herzegovina in foreign languages needs to be very cautious.
References
[1] PSJČ 2007–2008 [1935–1937]: HUJER, O., SMETÁNKA, E., WEINGART, M., HAVRÁNEK, B., ŠMILAUER, V., ZÍSKAL, A. (red.): Příruční slovník jazyka českého. Díl I. A–J. Praha: Česká akademie věd a umění, Státní nakladatelství, 1935–1937. Digitalizované vydání: Ústav pro jazyk český, v. v. i., 2007–2008. [online]. [cit. 23. 10. 2019]. https://bara.ujc.cas.cz/psjc/.
[2] RBJ 2007: ČEDIĆ, I. (ur.): Rječnik bosanskog jezika. Sarajevo: Institut za jezik, 2007.
[3] RHJ 2000: ŠONJE, J. (gl. ur.): Rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb: Leksikografski zavod Miroslav Krleža, Školska knjiga, 2000.
[4] RHSKJ 1967: Rječnik hrvatskosrpskoga književnog jezika, knjiga prva: A–F. Zagreb: Matica hrvatska, 1967.
[5] RSHKJ 1967: Rečnik srpskohrvatskoga književnog jezika, knjiga prva: A–E. Novi Sad: Matica srpska, 1967.
[6] RSHKJ 1969: Rečnik srpskohrvatskoga književnog jezika, knjiga treća: K–O (kosjerić–ogranuti). Novi Sad: Matica srpska, 1969.
[7] RSHKNJ 1962: Rečnik srpskohrvatskog književnog i narodnog jezika, knjiga II: bogoljub–vražogrnci. Beograd: SANU, 1962.
[8] RSHKNJ 1988: Rečnik srpskohrvatskog književnog i narodnog jezika, knjiga XIII: Moire–naklapuša. Beograd: SANU, 1988.
[9] RSJ 2007: Rečnik srpskoga jezika. Novi Sad: Matica srpska, 2007.
[10] RSSKJ 2000 [1966]: MOSKOVLJEVIĆ, M.: Rečnik savremenog srpskog književnog jezika s jezičkim savetnikom. Beograd: Gutenbergov Alaksija, 2000. (1. izd. 1966)
[11] SJČ 1952 [1934–1937]: [VÁŠA, P. a] TRÁVNÍČEK, F.: Slovník jazyka českého. Čtvrté, přepracované a doplněné vydání. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. (1. vyd. 1934–1937.)
[12] SR 1852: STEFANOVIĆ KARADŽIĆ, V.: Srpski rječnik, istumačen njemačkijem i latinskijem riječima. Wien: U štampariji jermenskoga manastira, 1852. (2. izd.) [online]. [cit. 23. 10. 2019]. http://digital.bms.rs/ebiblioteka/pageFlip/reader/index.php?type=publications&id=1255&m=2#page/1/mode/2up.
[13] SR 1966 [1818]: STEFANOVIĆ [KARADŽIĆ], V.: Srpski rječnik, istolkovan njemačkim i latinskim riječma. Wien: P. P. Armeniern, 1818. hVydáno jako Srpski rječnik (1818). Sabrana dela Vuka Karadžića. Knjiga druga. Beograd: Prosveta, 1966.i
[14] SSJČ 1989 [1960]: HAVRÁNEK, B. (hl. red.): Slovník spisovného jazyka českého. I a–g. Praha: Academia, 1989. (1. vyd. 1960.)
[15] SSČ 2000 [1978]: FILIPEC, J., DANEŠ, F. (hl. red.): Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2000. (1. vyd. 1978.)
[16] ŠRBJ 1999: JAHIĆ, Dž.: Trilogija o bosanskom jeziku, knjiga III. Školski rječnik bosanskog jezika. Sarajevo: Ljiljan, 1999.
[17] VRHJ 2003: ANIĆ, V.: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb: Novi Liber, 2003.
[18] HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Ediční řada Monografie. Svazek č. 12. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005.
[19] HLADKÝ, L.: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996.
[20]
[21] KLIMEŠ, L.: Slovník cizích slov. 5., přepracované a doplněné vydání. Praha: SPN, 1994.
[22] KREJČÍ, P.: Eight Fragments from the World of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin Languages. Selected South Slavonic Studies 1. Brno: Masaryk University, 2018.
[23] KREJČÍ, P.: Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora). In: BOGOCZOVÁ, I., NEDOMOVÁ, Z. (red.): Area Slavica 2. Slovanské jazyky ve světle termínu. Ostrava: Ostravská univerzita, 2018, s. 23–39.
[24] MRDJEN, S.: Narodnost u popisima. Promjenljiva i nestalna kategorija. In: Stanovništvo, 1–4, 2002, s. 77–104
[2] RBJ 2007: ČEDIĆ, I. (ur.): Rječnik bosanskog jezika. Sarajevo: Institut za jezik, 2007.
[3] RHJ 2000: ŠONJE, J. (gl. ur.): Rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb: Leksikografski zavod Miroslav Krleža, Školska knjiga, 2000.
[4] RHSKJ 1967: Rječnik hrvatskosrpskoga književnog jezika, knjiga prva: A–F. Zagreb: Matica hrvatska, 1967.
[5] RSHKJ 1967: Rečnik srpskohrvatskoga književnog jezika, knjiga prva: A–E. Novi Sad: Matica srpska, 1967.
[6] RSHKJ 1969: Rečnik srpskohrvatskoga književnog jezika, knjiga treća: K–O (kosjerić–ogranuti). Novi Sad: Matica srpska, 1969.
[7] RSHKNJ 1962: Rečnik srpskohrvatskog književnog i narodnog jezika, knjiga II: bogoljub–vražogrnci. Beograd: SANU, 1962.
[8] RSHKNJ 1988: Rečnik srpskohrvatskog književnog i narodnog jezika, knjiga XIII: Moire–naklapuša. Beograd: SANU, 1988.
[9] RSJ 2007: Rečnik srpskoga jezika. Novi Sad: Matica srpska, 2007.
[10] RSSKJ 2000 [1966]: MOSKOVLJEVIĆ, M.: Rečnik savremenog srpskog književnog jezika s jezičkim savetnikom. Beograd: Gutenbergov Alaksija, 2000. (1. izd. 1966)
[11] SJČ 1952 [1934–1937]: [VÁŠA, P. a] TRÁVNÍČEK, F.: Slovník jazyka českého. Čtvrté, přepracované a doplněné vydání. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952. (1. vyd. 1934–1937.)
[12] SR 1852: STEFANOVIĆ KARADŽIĆ, V.: Srpski rječnik, istumačen njemačkijem i latinskijem riječima. Wien: U štampariji jermenskoga manastira, 1852. (2. izd.) [online]. [cit. 23. 10. 2019]. http://digital.bms.rs/ebiblioteka/pageFlip/reader/index.php?type=publications&id=1255&m=2#page/1/mode/2up.
[13] SR 1966 [1818]: STEFANOVIĆ [KARADŽIĆ], V.: Srpski rječnik, istolkovan njemačkim i latinskim riječma. Wien: P. P. Armeniern, 1818. hVydáno jako Srpski rječnik (1818). Sabrana dela Vuka Karadžića. Knjiga druga. Beograd: Prosveta, 1966.i
[14] SSJČ 1989 [1960]: HAVRÁNEK, B. (hl. red.): Slovník spisovného jazyka českého. I a–g. Praha: Academia, 1989. (1. vyd. 1960.)
[15] SSČ 2000 [1978]: FILIPEC, J., DANEŠ, F. (hl. red.): Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2000. (1. vyd. 1978.)
[16] ŠRBJ 1999: JAHIĆ, Dž.: Trilogija o bosanskom jeziku, knjiga III. Školski rječnik bosanskog jezika. Sarajevo: Ljiljan, 1999.
[17] VRHJ 2003: ANIĆ, V.: Veliki rječnik hrvatskoga jezika. Zagreb: Novi Liber, 2003.
[18] HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Ediční řada Monografie. Svazek č. 12. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005.
[19] HLADKÝ, L.: Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno: Doplněk, 1996.
[20]
[21] KLIMEŠ, L.: Slovník cizích slov. 5., přepracované a doplněné vydání. Praha: SPN, 1994.
[22] KREJČÍ, P.: Eight Fragments from the World of Serbian, Croatian, Bosnian and Montenegrin Languages. Selected South Slavonic Studies 1. Brno: Masaryk University, 2018.
[23] KREJČÍ, P.: Lingvonyma v ústavách postjugoslávských státních útvarů (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora). In: BOGOCZOVÁ, I., NEDOMOVÁ, Z. (red.): Area Slavica 2. Slovanské jazyky ve světle termínu. Ostrava: Ostravská univerzita, 2018, s. 23–39.
[24] MRDJEN, S.: Narodnost u popisima. Promjenljiva i nestalna kategorija. In: Stanovništvo, 1–4, 2002, s. 77–104