Title: … einem ersamen Rath verehrt : über Widmungen der Musikalien an mährische Städte ca. 1560–1620
Variant title:
- … einem ersamen Rath verehrt : about dedications of musical compostions to Moravian cities ca. 1560–1620
Source document: Musicologica Brunensia. 2020, vol. 55, iss. 1, pp. 15-37
Extent
15-37
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2020-1-2
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/142887
Type: Article
Language
License: CC BY-SA 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The musical sources of choirs and parish churches in Moravia region from the period 1550–1620 were not preserved with a few exceptions. The same applies to music inventories, which are not available for all cities. Because of this basic information about the performing practice of parish churches is often provided by books of municipal and church accounts, books with city correspondence and other documents. Sending of musical compositions, other philosophical and historiographical texts or glorious poems to city councils, but also to abbots or bishops, was a typical phenomenon of the early modern period. In the case of four Moravian royal towns (Brno, Znojmo, Jihlava, Olomouc), the surprising is frequency of records about remunerations provided to composers for dedicated compositions or purchases of music collections. The dedication of compositions can be understood as a personal author's promotion; by donating their work, the composers not only achieved their own presentation and dissemination of this music collection, but also expected some financial reward for the provided gift. The amount of remuneration then varied according to the financial possibilities of the recipient. If we compare the discovered information across Moravia and across the Central European area, we often come to interesting parallels that will be presented in this paper.
Note
Die vorliegende Abhandlung geht teilweise aus der Forschung hervor, die im Rahmen des Doktorstudiums am Institut für Musikwissenschaften in Brünn durchgeführt wurde, siehe STUDENIČOVÁ, Hana. Městská hudební kultura na Moravě v předbělohorském období. Moravská královská města ve středoevropských souvislostech. Dissertation. Brno: Masaryk-Universität, 2019. Präsentiert wurde dieser Aufsatz an der 54. Internationalen Musikologischen Konferenz in Brünn (54. International Musicological Colloquium Brno. Urban music culture in Central Europe ca. 1450–1670. 4.–6. 11. 2019, Brno). Neue Erkenntnisse, die während der weiteren Forschung in Archiven in Tschechien, Österreich und in der Slowakei entdeckt wurden in den Text Eingang. Diese neue Forschung wurde im Rahmen des Projekts VEGA 2/0034/17 The Image of Piety in Medieval Musical Culture in Slovakia (2017–2020) durchgeführt und weitere Forschungsaufenthalten und sprachliche Korrekturen wurden auch dank des Stipendiums von Hus-Stiftung ermöglicht.
References
[1] BECK, Josef. Geschichte der Stadt Neutitschein und deren Umgebung. Neutitschein: Schnellpressendruck von J. R. Enders, 1854.
[2] BOETTICHER, Wolfgang. Orlando di Lasso und seine Zeit 1532–1594: Repertoire – Untersuchungen zur Musik der Spätrenaissance: mit 317 Notenbeispielen. Bd. 1, Monografie. Kassel: Bärenreiter-Verlag, 1958. | DOI 10.2307/2858469
[3] ČAPSKÁ, Veronika. Výzkum raně novověké směny darů a prameny osobní povahy – k možnostem antropologizace ekonomických dějin střední Evropy. In Dějiny – teorie – kritika, Jg. 14, Nr. 2, Praha: Fakulta humanitních studií UK, 2017, S. 191–225. | DOI 10.14712/24645370.2787
[4] DANĚK, Petr – BAŤA, Jan. Numero Arithmetico notata Series officiorum pro Choro Ustensi (1588) aneb pramen polyfonie plný překvapení. Musicologica Istropolitana, Jg. 2011–2012, Nr. X–XI, S. 45–67.
[5] DANĚK, Petr. Historické tisky vokální polyfonie, rané monodie, hudební teorie a instrumentální hudby v českých zemích do roku 1630: se soupisem tisků z let 1488–1628 uložených v Čechách. Praha: KLP, 2015.
[6] EITNER, Robert. Wircker, Johann. In Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon. Band 9. Graz: Akademische Druck- und Verlagsanstalt, 1959, S. 279.
[7] FEDERHOFER, Hellmut. Italienische Musik am Hofe des Fürstbischofs von Gurk, Johann Jakub von Lamberg (1603–1630). In OLSCHKI, Leo S. Collectanea Historiae Musicae. II. Florentiae: Leonis S. Olschki, 1956, S. 163–168.
[8] FEDERHOFER, Hellmut. Musikpflege und Musiker am Grazer Habsburgerhof der Erzherzöge Karl und Ferdinand von Innerösterreich: 1564–1619. Mainz: B. Schott's Söhne, 1967. | DOI 10.2307/895820
[9] GALLUS-HANDL, Jacob. Undique flammatis, Epicedion harmonicum. In DESMET, Marc – MOTNIK, Marko – GRABNAR, Klemen (eds.). Monumenta artis musicae Sloveniae. Ljubljana: Slovenska Akademija Znanosti in Umetnosti, 2015.
[10] HOLINKOVÁ, Jiřina. Dvě studie z dějin městské školy na Moravě v předbělohorském období. Olomouc: Monse, 2005.
[11] HORYNA, Martin – MAŇAS, Vladimír. Two Manuscripts of Polyphonic Music in Brno from the Mid-Sixteenth Century. Early Music 40, 2012, Nr. 4, S. 553–575. | DOI 10.1093/em/cas127
[12] CHARTERIS, Richard. Newly discovered music manuscripts from the private collection of Emil Bohn. American Institute of Musicology, Holzgerlingen: Hänssler Verlag, 1999.
[13] KAPSA, Václav – MAŇAS, Vladimír – SPÁČILOVÁ, Jana. Hudební inventáře raného novověku v českých zemích (im Druck).
[14] KOPPITZ, Hans Joachim (ed.). Die kaiserlichen Druckprivilegien im Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien: Verzeichnis der Akten vom Anfang des 16. Jahrhunderts bis zum Ende des Deutschen Reichs (1806). Wiesbaden: Otto Harrassowitz Verlag, 2008.
[15] LESZCZYŃSKA, Agnieszka. Music and Musicians in Late-Renaissance Toruń. In KRASSOWSKI, Janusz (ed.). Musica Baltica: the music culture of Baltic cities in modern times. Gdańsk: Akademia Muzyczna im. Stanisława Moniuszki, Gdańsk, 2010. Prace specjalne, S. 165–175.
[16] LESZCZYŃSKA, Agnieszka. W poszukiwaniu hanzeatyckiego sponsora: listy muzyków z przelomu XVI i XVII wieku do rad miejskich Torunia i Gdańsk. In JEŻ, Tomasz (ed.). Complexus effectuum musicologiae; studia Miroslao Perz septuagenario dedicate. Wydanie I. Kraków: Rapid, 2003, S. 239–247.
[17] LEWIS HAMMOND, Susan. Editing music in early modern Germany. London: Routledge, 2016.
[18] MAŇAS, Vladimír. Inventář hudebnin farního kostela v Novém Jičíně z roku 1630. Musicologica Brunensia, 2012, Jg. 47, Nr. 2, S. 73–77.
[19] MAŇAS, Vladimír. Rukopisy renesanční polyfonie – zapomenutá a přitom cenná součást svatojakubské farní knihovny. In Brno v minulosti a dnes: příspěvky k dějinám a výstavbě Brna. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2013, Nr. 26, S. 39–49. | DOI 10.5817/cz.muni.m210-9717-2020
[20] MAŇAS, Vladimír. Nicolaus Zangius: hudebník přelomu 16. a 17. století. Na stopě neznámému. Brno: Masarykova univerzita, 2020.
[21] MAŇAS, Vladimír. Rudolfínská Morava (im Druck).
[22] MOTNIK, Marko. Jacob Handl-Gallus: Werk – Überlieferung – Rezeption; Mit thematischem Katalog. Tutzing: Verlegt bei Hans Schneider, 2012.
[23] RIESS, Karl. Musigeschichte der Stadt Eger im 16. Jahrhundert. Brünn: Rudolf M. Rohrer, 1935. | DOI 10.1093/jrma/fki004
[24] ROSE, Stephen. The Mechanisms of the Music Trade in Central Germany, 1600–40. Journal of the Royal Musical Association, Vol. 130, N. 1 (2005), S. 1–37.
[25] SEHNAL, Jiří. Hudba na dvoře olomouckých biskupů od 13. do poloviny 17. století. Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, Nr. 60, 1970, S. 73–86.
[26] SEHNAL, Jiří. Hudba v magistrátních účtech Brna do konce třicetileté války. In Historická Olomouc a její současné problémy IV. Olomouc: Palacký-Universität, 1983, S. 335–343.
[27] SEHNAL, Jiří. Die Musik in Mähren gegen Ende des 16. Jahrhunderts und Jacobus Gallus. In Gallus Carniolus in Evropska Renesansa 1. Ljubljana: Slovenska akademija znanosti in umetnosti, 1991, S. 33–43.
[28] SEHNAL, Jiří. Hudební inventář kostela v Moravské Třebové z konce třicetileté války. Hudební věda, 2015, Jg. 52, Nr. 1, S. 5–28.
[29] SCHRAM, Wilhelm. Der Abt von Kloster-Bruck Freitag v. Cziepiroh (1573–1585). Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 3, 1899, S. 312–324. | DOI 10.37520/cnm.2022.001
[30] STRAKOVÁ, Theodora. Vokálně polyfonní skladby na Moravě v 16. a na počátku 17. století. 1: Příspěvek k poznání hudebního života na Moravě v době předbělohorské. Časopis Moravského muzea: vědy společenské, 1981, Nr. 66, S. 165–178; 2: Jakob Hand-Gallus v českých zemích. Časopis Moravského muzea: vědy společenské, 1982, Nr. 67, S. 85–95. | DOI 10.5817/mb2018-2-1
[31] STUDENIČOVÁ, Hana. Q. In Search of musicalia from the Baroque Library of the Augustinian Eremites in Brno. Musicologica Brunensia, 2018, Jg. 53, Nr. 2, S. 5–23. | DOI 10.5817/MB2018-2-1
[32] STUDENIČOVÁ, Hana: Městská hudební kultura na Moravě v předbělohorském období. Moravská královská města ve středoevropských souvislostech. Dissertation. Brno: Masaryk-Universität, 2019.
[33] STUDENIČOVÁ, Hana. Moravská královská města, Bratislava a Vídeň: shody a odlišnosti v městském hudebním prostředí v 16. a na počátku 17. století. Musicologica Slovaca 2019, Jg. 10, Nr. 2, S. 177–216.
[34] ŠEBESTA, Josef. Mecenášství renesančních Habsburků? Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2008, Praha 2010, S. 25–30.
[35] WEINHOLD, Liesbeth. Wircker, Johann. In SADIE, Stanley – TYRRELL, John (eds.). The New Grove Dictionary of Music and Musicians. 2nd ed. New York: Grove, 2001, S. 445. | DOI 10.1484/j.jaf.5.108470
[36] WILLIAMSON, Magnus. The Fate of Choirbooks in Protestant Europe. Journal of the Alamire Foundation, 2015, Vol. 7, N. 2, S. 117–131. | DOI 10.1484/J.JAF.5.108470
[37] ZAVARSKÝ, Ernest. Príspevok k dejinám hudby v Kremnici I. Hudobný archív, Jg. 1977, Nr. 2, S. 9–121.
[2] BOETTICHER, Wolfgang. Orlando di Lasso und seine Zeit 1532–1594: Repertoire – Untersuchungen zur Musik der Spätrenaissance: mit 317 Notenbeispielen. Bd. 1, Monografie. Kassel: Bärenreiter-Verlag, 1958. | DOI 10.2307/2858469
[3] ČAPSKÁ, Veronika. Výzkum raně novověké směny darů a prameny osobní povahy – k možnostem antropologizace ekonomických dějin střední Evropy. In Dějiny – teorie – kritika, Jg. 14, Nr. 2, Praha: Fakulta humanitních studií UK, 2017, S. 191–225. | DOI 10.14712/24645370.2787
[4] DANĚK, Petr – BAŤA, Jan. Numero Arithmetico notata Series officiorum pro Choro Ustensi (1588) aneb pramen polyfonie plný překvapení. Musicologica Istropolitana, Jg. 2011–2012, Nr. X–XI, S. 45–67.
[5] DANĚK, Petr. Historické tisky vokální polyfonie, rané monodie, hudební teorie a instrumentální hudby v českých zemích do roku 1630: se soupisem tisků z let 1488–1628 uložených v Čechách. Praha: KLP, 2015.
[6] EITNER, Robert. Wircker, Johann. In Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon. Band 9. Graz: Akademische Druck- und Verlagsanstalt, 1959, S. 279.
[7] FEDERHOFER, Hellmut. Italienische Musik am Hofe des Fürstbischofs von Gurk, Johann Jakub von Lamberg (1603–1630). In OLSCHKI, Leo S. Collectanea Historiae Musicae. II. Florentiae: Leonis S. Olschki, 1956, S. 163–168.
[8] FEDERHOFER, Hellmut. Musikpflege und Musiker am Grazer Habsburgerhof der Erzherzöge Karl und Ferdinand von Innerösterreich: 1564–1619. Mainz: B. Schott's Söhne, 1967. | DOI 10.2307/895820
[9] GALLUS-HANDL, Jacob. Undique flammatis, Epicedion harmonicum. In DESMET, Marc – MOTNIK, Marko – GRABNAR, Klemen (eds.). Monumenta artis musicae Sloveniae. Ljubljana: Slovenska Akademija Znanosti in Umetnosti, 2015.
[10] HOLINKOVÁ, Jiřina. Dvě studie z dějin městské školy na Moravě v předbělohorském období. Olomouc: Monse, 2005.
[11] HORYNA, Martin – MAŇAS, Vladimír. Two Manuscripts of Polyphonic Music in Brno from the Mid-Sixteenth Century. Early Music 40, 2012, Nr. 4, S. 553–575. | DOI 10.1093/em/cas127
[12] CHARTERIS, Richard. Newly discovered music manuscripts from the private collection of Emil Bohn. American Institute of Musicology, Holzgerlingen: Hänssler Verlag, 1999.
[13] KAPSA, Václav – MAŇAS, Vladimír – SPÁČILOVÁ, Jana. Hudební inventáře raného novověku v českých zemích (im Druck).
[14] KOPPITZ, Hans Joachim (ed.). Die kaiserlichen Druckprivilegien im Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien: Verzeichnis der Akten vom Anfang des 16. Jahrhunderts bis zum Ende des Deutschen Reichs (1806). Wiesbaden: Otto Harrassowitz Verlag, 2008.
[15] LESZCZYŃSKA, Agnieszka. Music and Musicians in Late-Renaissance Toruń. In KRASSOWSKI, Janusz (ed.). Musica Baltica: the music culture of Baltic cities in modern times. Gdańsk: Akademia Muzyczna im. Stanisława Moniuszki, Gdańsk, 2010. Prace specjalne, S. 165–175.
[16] LESZCZYŃSKA, Agnieszka. W poszukiwaniu hanzeatyckiego sponsora: listy muzyków z przelomu XVI i XVII wieku do rad miejskich Torunia i Gdańsk. In JEŻ, Tomasz (ed.). Complexus effectuum musicologiae; studia Miroslao Perz septuagenario dedicate. Wydanie I. Kraków: Rapid, 2003, S. 239–247.
[17] LEWIS HAMMOND, Susan. Editing music in early modern Germany. London: Routledge, 2016.
[18] MAŇAS, Vladimír. Inventář hudebnin farního kostela v Novém Jičíně z roku 1630. Musicologica Brunensia, 2012, Jg. 47, Nr. 2, S. 73–77.
[19] MAŇAS, Vladimír. Rukopisy renesanční polyfonie – zapomenutá a přitom cenná součást svatojakubské farní knihovny. In Brno v minulosti a dnes: příspěvky k dějinám a výstavbě Brna. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2013, Nr. 26, S. 39–49. | DOI 10.5817/cz.muni.m210-9717-2020
[20] MAŇAS, Vladimír. Nicolaus Zangius: hudebník přelomu 16. a 17. století. Na stopě neznámému. Brno: Masarykova univerzita, 2020.
[21] MAŇAS, Vladimír. Rudolfínská Morava (im Druck).
[22] MOTNIK, Marko. Jacob Handl-Gallus: Werk – Überlieferung – Rezeption; Mit thematischem Katalog. Tutzing: Verlegt bei Hans Schneider, 2012.
[23] RIESS, Karl. Musigeschichte der Stadt Eger im 16. Jahrhundert. Brünn: Rudolf M. Rohrer, 1935. | DOI 10.1093/jrma/fki004
[24] ROSE, Stephen. The Mechanisms of the Music Trade in Central Germany, 1600–40. Journal of the Royal Musical Association, Vol. 130, N. 1 (2005), S. 1–37.
[25] SEHNAL, Jiří. Hudba na dvoře olomouckých biskupů od 13. do poloviny 17. století. Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, Nr. 60, 1970, S. 73–86.
[26] SEHNAL, Jiří. Hudba v magistrátních účtech Brna do konce třicetileté války. In Historická Olomouc a její současné problémy IV. Olomouc: Palacký-Universität, 1983, S. 335–343.
[27] SEHNAL, Jiří. Die Musik in Mähren gegen Ende des 16. Jahrhunderts und Jacobus Gallus. In Gallus Carniolus in Evropska Renesansa 1. Ljubljana: Slovenska akademija znanosti in umetnosti, 1991, S. 33–43.
[28] SEHNAL, Jiří. Hudební inventář kostela v Moravské Třebové z konce třicetileté války. Hudební věda, 2015, Jg. 52, Nr. 1, S. 5–28.
[29] SCHRAM, Wilhelm. Der Abt von Kloster-Bruck Freitag v. Cziepiroh (1573–1585). Zeitschrift des Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 3, 1899, S. 312–324. | DOI 10.37520/cnm.2022.001
[30] STRAKOVÁ, Theodora. Vokálně polyfonní skladby na Moravě v 16. a na počátku 17. století. 1: Příspěvek k poznání hudebního života na Moravě v době předbělohorské. Časopis Moravského muzea: vědy společenské, 1981, Nr. 66, S. 165–178; 2: Jakob Hand-Gallus v českých zemích. Časopis Moravského muzea: vědy společenské, 1982, Nr. 67, S. 85–95. | DOI 10.5817/mb2018-2-1
[31] STUDENIČOVÁ, Hana. Q. In Search of musicalia from the Baroque Library of the Augustinian Eremites in Brno. Musicologica Brunensia, 2018, Jg. 53, Nr. 2, S. 5–23. | DOI 10.5817/MB2018-2-1
[32] STUDENIČOVÁ, Hana: Městská hudební kultura na Moravě v předbělohorském období. Moravská královská města ve středoevropských souvislostech. Dissertation. Brno: Masaryk-Universität, 2019.
[33] STUDENIČOVÁ, Hana. Moravská královská města, Bratislava a Vídeň: shody a odlišnosti v městském hudebním prostředí v 16. a na počátku 17. století. Musicologica Slovaca 2019, Jg. 10, Nr. 2, S. 177–216.
[34] ŠEBESTA, Josef. Mecenášství renesančních Habsburků? Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2008, Praha 2010, S. 25–30.
[35] WEINHOLD, Liesbeth. Wircker, Johann. In SADIE, Stanley – TYRRELL, John (eds.). The New Grove Dictionary of Music and Musicians. 2nd ed. New York: Grove, 2001, S. 445. | DOI 10.1484/j.jaf.5.108470
[36] WILLIAMSON, Magnus. The Fate of Choirbooks in Protestant Europe. Journal of the Alamire Foundation, 2015, Vol. 7, N. 2, S. 117–131. | DOI 10.1484/J.JAF.5.108470
[37] ZAVARSKÝ, Ernest. Príspevok k dejinám hudby v Kremnici I. Hudobný archív, Jg. 1977, Nr. 2, S. 9–121.