Title: Metodika zpracování keramického souboru na příkladě nálezů povelkomoravské a mladohradištní keramiky z lokality Kostice – Zadní hrúd
Variant title:
- Methods of analysis and evaluation of a pottery assemblage, using the example of post-Great Moravian and Late Hillfort pottery from the Kostice – Zadní hrúd site
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2014, vol. 19, iss. 2, pp. [131]-161
Extent
[131]-161
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129990
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek se zabývá především metodologií zpracování souboru archeologických pramenů se zaměřením na raně středověkou keramiku. Cílem je shrnout systematiku postupu při zpracovávání keramiky a způsoby vyhodnocení početného souboru získaných dat. Příspěvek současně seznamuje čtenáře s velice zajímavou lokalitou Kostice – Zadní hrúd v prostoru dolního Podyjí a s jejím keramickým souborem povelkomoravské a mladohradištní keramiky, který doplnil naše dosavadní představy o vývoji jihomoravské keramiky v dané oblasti v tomto období. Výzkumy na této lokalitě značně přispěly k poznání vývoje osídlení v dolním Podyjí. Kostice – Zadní hrúd se díky jedinečnosti svých nálezů zařadily mezi nejzajímavější a nejlépe prozkoumané lokality povelkomoravského a mladohradištního období.
The paper deals mainly with methods of analysis and evaluation of an assemblage of archaeological finds, and is targeted at early medieval pottery. The aim is to summarise the system of analyses and evaluation with respect to pottery and the processing of the voluminous set of data obtained. The paper also familiarises readers with the very interesting locality of Kostice – Zadní hrúd in the Lower Dyje region and with its assemblage of 10th–12th century ceramic finds, which has enhanced our previous knowledge of the development of South Moravian pottery in the given area at that time. The excavations carried out at this site have provided a great deal of new knowledge on settlement development in the Lower Dyje region. Due to the uniqueness of its finds, Kostice–Zadní hrúd is classed among the most interesting and most extensively-examined localities of the post-Great Moravian and Late Hillfort Periods (10th – 12th century).
Note
Tato práce vznikla v rámci projektu "Mezi Velkou a přemyslovskou Moravou. Archeologie kolapsu a oživení raně středověké společnosti" (reg. č. GAP405/12/0111) podporovaného GA ČR.
References
[1] Biermann, F. – Macháček, J. 2012: Pennigsberg und Pohansko – vergleichende Untersuchungen zu Landnutzungssystemen und Siedlungsstrukturen im frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa. In: Biermann, F. – Kersting, T. – Klammt, A. – Westphalen, T. (Hrsg.), Transformationen und Umbrüche des 12./13. Jahrhunderts. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 64. Langenweißbach, 181–190.
[2] Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[3] Macháček, J. 2007: Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelalterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System. Bonn.
[4] Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525–549.
[5] Neustupný, E. 1997: Syntéza struktur formalizovanými metodami (vektorová syntéza). In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii. Brno, 237–258.
[6] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[7] Procházka, R. 2009: Moravská keramika kolem r. 1000 – otázka kontinuity a změny. In: Spotkania Bytomskie 6. Wroclaw, 151–185.
[8] Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, Přehled výzkumů 48, 143–270.
[9] Shennan, S. 1997: Quantifying Archaeology. Edinburgh.
[10] Videman, J. v tisku: Frühmittelalterliche Münzfunde aus der Umgebung von Pohansko. In: Biermann, F. – Macháček, J. (Hrsg.), Vom Burgwall zum Marktort. Komparative Untersuchungen zu Landnutzungssystemen und Siedlungsstrukturen in frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa (6./7.–12./13. Jahrhundert). Bonn.
[2] Macháček, J. 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[3] Macháček, J. 2007: Pohansko bei Břeclav. Ein frühmittelalterliches Zentrum als sozialwirtschaftliches System. Bonn.
[4] Neustupný, E. 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy 38, 525–549.
[5] Neustupný, E. 1997: Syntéza struktur formalizovanými metodami (vektorová syntéza). In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii. Brno, 237–258.
[6] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[7] Procházka, R. 2009: Moravská keramika kolem r. 1000 – otázka kontinuity a změny. In: Spotkania Bytomskie 6. Wroclaw, 151–185.
[8] Procházka, R. – Peška, M. 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století, Přehled výzkumů 48, 143–270.
[9] Shennan, S. 1997: Quantifying Archaeology. Edinburgh.
[10] Videman, J. v tisku: Frühmittelalterliche Münzfunde aus der Umgebung von Pohansko. In: Biermann, F. – Macháček, J. (Hrsg.), Vom Burgwall zum Marktort. Komparative Untersuchungen zu Landnutzungssystemen und Siedlungsstrukturen in frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa (6./7.–12./13. Jahrhundert). Bonn.