Title: Metodika mikroprostorové evidence polohy nálezů v sídlištních objektech
Variant title:
- Methodology of micro-spatial recording of the position of finds in settlement features
Source document: Studia archaeologica Brunensia. 2013, vol. 18, iss. 1, pp. [137]-158
Extent
[137]-158
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129085
Type: Article
Language
Summary language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem příspěvku je prezentovat možný přístup k řešení problematiky vzniku výplní archeologických objektů. Za tímto účelem probíhal na lokalitě Těšetice-Kyjovice "Sutny" v letech 2008–2010 metodický experiment. Jedná se o polykulturní lokalitu se stopami osídlení od neolitu po dobu halštatskou, a tedy vhodnou pro praktické řešení některých otázek sídlištní archeologie. Při exkavaci výplně obj. 738 lengyelské kultury s příměsí materiálu kultury s lineární keramikou byly použity tři metody exkavace: s prostorovou evidencí artefaktů v kvadrantech 1 × 1 m, s prostorovou evidencí zanesenou do plánů 1:10 a s prostorovou evidencí v absolutních souřadnicích pomocí totální stanice. V příspěvku se zaměříme hlavně na problematiku metodiky exkavace a mikroprostorové evidence archeologického materiálu. Rozbory této terénní situace a srovnání použitých metod exkavace jsou vhodné k identifikaci formačních procesů, zejména vzniku a původu intruzí v sídlištních objektech.
The aim of the paper is to present a possible solution to the issue of the origin of fillings of settlement features. In 2008–2010, a methodological experiment was carried out in the Těšetice-Kyjovice "Sutny" site. It is a multicultural site with traces of settlement from the Neolithic up to the Hallstatt period and is suitable for addressing some issues of the settlement archaeology. During the excavation of filling of feature 738 of the Lengyel Culture, with admixture of material from the Linear Pottery Culture, three excavation methods were used: spatial recording of artefacts in quadrants 1 × 1 m; spatial recording on 1:10 plans; and spatial recording in absolute coordinates using a total station. In the article we will focus mainly on the issue of excavation methodology and micro-spatial recording of archaeological material. Analyses of this terrain situation and comparison of the applied excavation methods are suitable for identifying formation processes, in particular the origin and nature of intrusions in settlement features.
References
[1] Andrísek, Ľ. 2010: Priebežná analýza archeologickej lokality na príklade výskumu náleziska Praha 9-Vinoř v rokoch 2008 a 2009. In: Blažová, E. – Gálová, L. (eds.), GIS v archeológii 2010. Zborník z konferencie. Nitra 25. – 26. 11. 2010. Nitra, 26–30.
[2] Andrísek, Ľ. – Ernée, M. 2010: Kultúrna vrstva. Diskusia metodiky exkavácie a vyhodnotenia kultúrneho súvrstvia na lokalite Praha 10-Záběhlice, Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiment v archeologii 11/2010, 70–74.
[3] Benito-Calvo, A. – de la Tore, I. 2011: Analysis of orientation patterns in Olduvai Bed I assemblages using GIS, Journal of Human Evolution 61, 50–60. | DOI 10.1016/j.jhevol.2011.02.011
[4] Bollong, C. A. 1994: Analysis of the stratigraphy and formation processes using patterns of pottery sherd dispersion, Journal of Field Archaeology 21, 15–28.
[5] Clark, D. L. 1968: Analytical Archaeology. London.
[6] Conkey, M. W. et al. 1980: The Identification of Prehistoric Hunter-Gatherer Aggregation Sites: The Case of Altamira, Current Anthropology 21, 609–630. | DOI 10.1086/202540
[7] Čapek, L. 2010: Depoziční a postdepoziční procesy na parcelách Českých Budějovic (případová studie z domu čp. 16). Keramika – Kvantifikace – Statistika – Chronologie. Plzeň.
[8] Dresler, P. 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Dissertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 11. Brno.
[9] Edwards, B. 2012: Social structures: pits and depositional practice in Neolithic Northumberland. In: Anderson-Whymark, H. – Thomas, J. (eds.), Regional Perspectives on Neolithic pit Deposition: Beyond the Mundane. Neolithic Studies Group Seminar Papers 12. Oxford – Oakville, 77–99.
[10] Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické, Supplemetum 20. Praha.
[11] Hodder, I. 1992: Theory and Practice in Archaeology. London.
[12] Huntley, J. P. – Stalibrass, S. (eds.) 2000: Taphonomy and Interpretation. Symposia of the Association for Environmental Archaeology 14. Oxford.
[13] Chapman, J. 2000: Fragmentation in archaeology: people, places and broken objects in the prehistory of south-eastern Europe. London.
[14] Chapman, J. – Gaydarska, B. I. 2007: Parts and wholes: fragmentation in prehistoric context. Oxford.
[15] Jarošová, M. 2010: Environmentální přístup ke studiu výplní archeologických objektů. Brno. Bakalářská práce na PřF MU (http://is.muni.cz/ /th/270312/prif_b/).
[16] Jarošová, M. – Lisá, L. – Přichystal, A. – Parma, D. – Petr, L. – Kos, P. 2010: Geoarcheologický výzkum halštatské zemnice v Modřicích u Brna, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 17/1–2, 39–45.
[17] Kazdová, E. 1988: Osídlení lidu s vypíchanou keramikou v Sutnách u Těšetic-Kyjovic, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 33, 109–120.
[18] Kazdová, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech. In: Prostředník, J. – Vokolek, V. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 1997. Turnov – Hradec Králové, 60–65.
[19] Kazdová, E. – Šabatová, K. 2007: Výjimečná nálezová situace s neolitickými plastikami střelického typu z Těšetic-Kyjovic "Suten", Pravěk NŘ 17, 27–40.
[20] Kintigh, K. W. 1990: Intrasite Spatial Analysis: A Commentary on Major Methods. In: Voorrips, A. (ed.), Mathematics and Information Science in Archaeology: A Flexible Framework. Studies in Modern Archaeology 3. Bonn, 165–200.
[21] Koetje, T. A. 1991: Simulated Archaeological Levels and the Analysis of Le Flageolet II, the Dordogne, France, Journal of Field Archaeology 18, 187–198.
[22] Kontogiorgos, D. 2007: Geoarchaeological and Microartifact Analysis of Archaeological Sediments. A Case Study from a Neolithic Tell Site in Greece. New York.
[23] Kruťová, M. 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 99–120.
[24] Kuča, M. – Trampota, F. – Kazdová, E. – Prokeš, L. – Petřík, J. – Kolář, J. – Fajkošová, Z. 2010: Kyjovice (okr. Znojmo) "Sutny", Přehled výzkumů 50, 315–318.
[25] Kuna, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení. In: E. Neustupný (ed.), Archeologie nenalezeného: sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla. Plzeň – Praha, 199–132.
[26] Kuna, M. 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M. – Profantová, N. (eds.), Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum v Roztokách. Praha, 122–124.
[27] Kuna, M. – Němcová, A. et al. 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[28] Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 2. Praha, 21–38.
[29] Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 3. Praha, 9–16.
[30] Květina, P. – Končelová, M. 2011: Sherds on the map: Intra-site GIS of a Neolithic site. In: Posluschny, A. – Danielisova, A. – Verhagen, P. (eds.), Go your own least cost path – Spatial technology and archaeological interpretation. British Archaeological Reports, International Series 2284. Oxford, 55–65.
[31] Last, J. 1998: The Residue of Yesterday's Existence: Settlement Space and Discard at Miskovice and Bylany. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 1. Praha, 17–46.
[32] Link, T. – Schimmlepfennig, D. (Hrsg.) 2012: Taphonomische Forschungen (nich nur) Neolithikum. Fokus Jungsteinzeit. Berichte der AG Neolithikum 3. Kerpen-Loogh.
[33] Macphail, R. I. – Haită, C. – Bailey, D. W. – Andreescu, R. – Mirea, P. 2008: The soil micromorphology of enigmatic Early Neolithic pit-features at Măgura, southern Romania, Studii de preistorie 5, 61–77.
[34] Motyková, K. 1973: Sídliště lidu popelnicových polí u Sobčic, Památky archeologické 64, 235–271.
[35] Nerudová, Z. 2011: Nové skládanky kamenné štípané industrie z Vedrovic V, Acta musei Moraviae, Scientiae sociales 96/2, 3–10.
[36] Neustupný, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490–509.
[37] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[38] Nováček, K. 2003: Reziudalita v městských souvrstvích. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 131–146.
[39] Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Prostorová analýza keramiky (Activities on a Neolithic Site of Bylany. An Intrasite Spatial Analysis of Pottery). Praha.
[40] Pavlů, I. – Zápotocká, M. – Soudský, O. 1987: Bylany. Katalog B, F. Výzkum 1953–1967. Praha.
[41] Pleiner, R. 1958: Úvaha o halštatsko-laténské sídlištní keramice severozápadních Čech podle nálezu chaty v Dobříčanech u Žatce, Památky archeologické 49, 119–142.
[42] Rulf, J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439–461.
[43] Řídký, J. – Květina, P. – Půlpán, M. – Kovačiková, L. – Stolz, D. – Brejcha, R. – Šreinová, B. – Šrein, V. 2012: Analýza a interpretace nálezů z příkopu neolitického rondelu ve Vchynicích (okr. Litoměřice), Archeologické rozhledy 64, 628–694.
[44] Schiffer, M. B. 1976: Behavioral Archaeology. New York.
[45] Schiffer, M. B. 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.
[46] Sommer, U. 1991: Zur Entstehung archäologischer Fundvergesellschaftungen: Versuch einer archäologischen Taphonomie. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 6. Bonn.
[47] Sosna, D. 2008: Hodnocení distribuce izolovaných kostí na hřbitově u kostela Sv. Ducha ve Všerubech: využití randomizačních metod. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 61–75.
[48] Stäuble, H. 1997: Häuser, Gruben und Fundverteilung. In: Lüning, J. (ed.), Ein Siedlungsplatz der Ältesten Bandkeramik in Bruchenbrücken, Stadt Friedberg/Hessen. Universitätforschungen zur prähistorischen Archäologie 39. Bonn, 17–150.
[49] Stäuble, H. 2005: Häuser und absolute Datierung der Ältesten Bandkeramik. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 117. Bonn.
[50] Stockton, E. D. 1973: Shaw's Creek Shelter: Human Displacement of Artefacts and its Significance, Mankind 9, 112–117.
[51] Šída, P. 2007: Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti horního Pojizeří. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 3. Praha – Brno.
[52] Šída, P. 2012: Metody terénního výzkumu a vyhodnocení paleolitických a mezolitických situací. Ústí nad Orlicí.
[53] Šída, P. – Chvojka, O. – Pokorný, P. 2009: Výsledky první etapy výzkumu mezolitické lokality Švarcenberk 7 u Ponědrážky (okr. Jindřichův Hradec), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22, 5–18.
[54] Škrdla, P. – Nývltová Fišáková, M. – Nývlt, D. 2008: Gravettské osídlení Napajedelské brány, Přehled výzkumů 49, 47–82.
[55] Šneiderová, K. 1955: Neolitická stavba u Sobčic v Podkrkonoší, Archeologické rozhledy 7, 149–155.
[56] Tichý, R. – Dohnálková, H. – Lisá, L. 2010: Odpadní jámy nebo blátivé louže? Zaplňování archeologických objektů/vznik výplní jako klíčový faktor pro širší interpretace, Živá archeologie. (Re) konstrukce a experiment v archeologii 11/2010, 138–142.
[57] Vařeka, P. 2003: Archeologie pravěkých jam. Typologie zahloubených objektů na sídlišti knovízské kultury v Praze-Hostivaři. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neústupných let. Plzeň, 219–256.
[58] Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592–614.
[2] Andrísek, Ľ. – Ernée, M. 2010: Kultúrna vrstva. Diskusia metodiky exkavácie a vyhodnotenia kultúrneho súvrstvia na lokalite Praha 10-Záběhlice, Živá archeologie. (Re)konstrukce a experiment v archeologii 11/2010, 70–74.
[3] Benito-Calvo, A. – de la Tore, I. 2011: Analysis of orientation patterns in Olduvai Bed I assemblages using GIS, Journal of Human Evolution 61, 50–60. | DOI 10.1016/j.jhevol.2011.02.011
[4] Bollong, C. A. 1994: Analysis of the stratigraphy and formation processes using patterns of pottery sherd dispersion, Journal of Field Archaeology 21, 15–28.
[5] Clark, D. L. 1968: Analytical Archaeology. London.
[6] Conkey, M. W. et al. 1980: The Identification of Prehistoric Hunter-Gatherer Aggregation Sites: The Case of Altamira, Current Anthropology 21, 609–630. | DOI 10.1086/202540
[7] Čapek, L. 2010: Depoziční a postdepoziční procesy na parcelách Českých Budějovic (případová studie z domu čp. 16). Keramika – Kvantifikace – Statistika – Chronologie. Plzeň.
[8] Dresler, P. 2011: Opevnění Pohanska u Břeclavi. Dissertationes archaeologicae brunenses/pragensesque 11. Brno.
[9] Edwards, B. 2012: Social structures: pits and depositional practice in Neolithic Northumberland. In: Anderson-Whymark, H. – Thomas, J. (eds.), Regional Perspectives on Neolithic pit Deposition: Beyond the Mundane. Neolithic Studies Group Seminar Papers 12. Oxford – Oakville, 77–99.
[10] Ernée, M. 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen. Památky archeologické, Supplemetum 20. Praha.
[11] Hodder, I. 1992: Theory and Practice in Archaeology. London.
[12] Huntley, J. P. – Stalibrass, S. (eds.) 2000: Taphonomy and Interpretation. Symposia of the Association for Environmental Archaeology 14. Oxford.
[13] Chapman, J. 2000: Fragmentation in archaeology: people, places and broken objects in the prehistory of south-eastern Europe. London.
[14] Chapman, J. – Gaydarska, B. I. 2007: Parts and wholes: fragmentation in prehistoric context. Oxford.
[15] Jarošová, M. 2010: Environmentální přístup ke studiu výplní archeologických objektů. Brno. Bakalářská práce na PřF MU (http://is.muni.cz/ /th/270312/prif_b/).
[16] Jarošová, M. – Lisá, L. – Přichystal, A. – Parma, D. – Petr, L. – Kos, P. 2010: Geoarcheologický výzkum halštatské zemnice v Modřicích u Brna, Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 17/1–2, 39–45.
[17] Kazdová, E. 1988: Osídlení lidu s vypíchanou keramikou v Sutnách u Těšetic-Kyjovic, Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university E 33, 109–120.
[18] Kazdová, E. 1998: Poznámky k intruzím keramiky v neolitických sídlištních objektech. In: Prostředník, J. – Vokolek, V. (eds.), Otázky neolitu a eneolitu našich zemí 1997. Turnov – Hradec Králové, 60–65.
[19] Kazdová, E. – Šabatová, K. 2007: Výjimečná nálezová situace s neolitickými plastikami střelického typu z Těšetic-Kyjovic "Suten", Pravěk NŘ 17, 27–40.
[20] Kintigh, K. W. 1990: Intrasite Spatial Analysis: A Commentary on Major Methods. In: Voorrips, A. (ed.), Mathematics and Information Science in Archaeology: A Flexible Framework. Studies in Modern Archaeology 3. Bonn, 165–200.
[21] Koetje, T. A. 1991: Simulated Archaeological Levels and the Analysis of Le Flageolet II, the Dordogne, France, Journal of Field Archaeology 18, 187–198.
[22] Kontogiorgos, D. 2007: Geoarchaeological and Microartifact Analysis of Archaeological Sediments. A Case Study from a Neolithic Tell Site in Greece. New York.
[23] Kruťová, M. 2003: Transformační procesy a problém intruzí v archeologii. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 99–120.
[24] Kuča, M. – Trampota, F. – Kazdová, E. – Prokeš, L. – Petřík, J. – Kolář, J. – Fajkošová, Z. 2010: Kyjovice (okr. Znojmo) "Sutny", Přehled výzkumů 50, 315–318.
[25] Kuna, M. 2002: Intruze jako doklad "nenalezených" fází pravěkého osídlení. In: E. Neustupný (ed.), Archeologie nenalezeného: sborník přátel, kolegů a žáků k životnímu jubileu Slavomila Vencla. Plzeň – Praha, 199–132.
[26] Kuna, M. 2005: Objekty a struktura obytného areálu. In: Kuna, M. – Profantová, N. (eds.), Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum v Roztokách. Praha, 122–124.
[27] Kuna, M. – Němcová, A. et al. 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[28] Květina, P. 2002: Příspěvek k otázce formativních procesů archeologického materiálu. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 2. Praha, 21–38.
[29] Květina, P. 2005: Možnosti mikroprostorové analýzy artefaktů v archeologických objektech. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 3. Praha, 9–16.
[30] Květina, P. – Končelová, M. 2011: Sherds on the map: Intra-site GIS of a Neolithic site. In: Posluschny, A. – Danielisova, A. – Verhagen, P. (eds.), Go your own least cost path – Spatial technology and archaeological interpretation. British Archaeological Reports, International Series 2284. Oxford, 55–65.
[31] Last, J. 1998: The Residue of Yesterday's Existence: Settlement Space and Discard at Miskovice and Bylany. In: Pavlů, I. (ed.), Bylany Varia 1. Praha, 17–46.
[32] Link, T. – Schimmlepfennig, D. (Hrsg.) 2012: Taphonomische Forschungen (nich nur) Neolithikum. Fokus Jungsteinzeit. Berichte der AG Neolithikum 3. Kerpen-Loogh.
[33] Macphail, R. I. – Haită, C. – Bailey, D. W. – Andreescu, R. – Mirea, P. 2008: The soil micromorphology of enigmatic Early Neolithic pit-features at Măgura, southern Romania, Studii de preistorie 5, 61–77.
[34] Motyková, K. 1973: Sídliště lidu popelnicových polí u Sobčic, Památky archeologické 64, 235–271.
[35] Nerudová, Z. 2011: Nové skládanky kamenné štípané industrie z Vedrovic V, Acta musei Moraviae, Scientiae sociales 96/2, 3–10.
[36] Neustupný, E. 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy 48, 490–509.
[37] Neustupný, E. 2007: Metoda archeologie. Plzeň.
[38] Nováček, K. 2003: Reziudalita v městských souvrstvích. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neustupných let. Plzeň, 131–146.
[39] Pavlů, I. 2010: Činnosti na neolitickém sídlišti Bylany. Prostorová analýza keramiky (Activities on a Neolithic Site of Bylany. An Intrasite Spatial Analysis of Pottery). Praha.
[40] Pavlů, I. – Zápotocká, M. – Soudský, O. 1987: Bylany. Katalog B, F. Výzkum 1953–1967. Praha.
[41] Pleiner, R. 1958: Úvaha o halštatsko-laténské sídlištní keramice severozápadních Čech podle nálezu chaty v Dobříčanech u Žatce, Památky archeologické 49, 119–142.
[42] Rulf, J. 1997: Intruze keramiky. Příspěvek ke kritice pramenů, Archeologické rozhledy 49, 439–461.
[43] Řídký, J. – Květina, P. – Půlpán, M. – Kovačiková, L. – Stolz, D. – Brejcha, R. – Šreinová, B. – Šrein, V. 2012: Analýza a interpretace nálezů z příkopu neolitického rondelu ve Vchynicích (okr. Litoměřice), Archeologické rozhledy 64, 628–694.
[44] Schiffer, M. B. 1976: Behavioral Archaeology. New York.
[45] Schiffer, M. B. 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.
[46] Sommer, U. 1991: Zur Entstehung archäologischer Fundvergesellschaftungen: Versuch einer archäologischen Taphonomie. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 6. Bonn.
[47] Sosna, D. 2008: Hodnocení distribuce izolovaných kostí na hřbitově u kostela Sv. Ducha ve Všerubech: využití randomizačních metod. In: Macháček, J. (ed.), Počítačová podpora v archeologii 2. Brno, 61–75.
[48] Stäuble, H. 1997: Häuser, Gruben und Fundverteilung. In: Lüning, J. (ed.), Ein Siedlungsplatz der Ältesten Bandkeramik in Bruchenbrücken, Stadt Friedberg/Hessen. Universitätforschungen zur prähistorischen Archäologie 39. Bonn, 17–150.
[49] Stäuble, H. 2005: Häuser und absolute Datierung der Ältesten Bandkeramik. Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 117. Bonn.
[50] Stockton, E. D. 1973: Shaw's Creek Shelter: Human Displacement of Artefacts and its Significance, Mankind 9, 112–117.
[51] Šída, P. 2007: Využívání kamenné suroviny v mladší a pozdní době kamenné. Dílenské areály v oblasti horního Pojizeří. Dissertationes archaeologicae Brunenses/Pragensesque 3. Praha – Brno.
[52] Šída, P. 2012: Metody terénního výzkumu a vyhodnocení paleolitických a mezolitických situací. Ústí nad Orlicí.
[53] Šída, P. – Chvojka, O. – Pokorný, P. 2009: Výsledky první etapy výzkumu mezolitické lokality Švarcenberk 7 u Ponědrážky (okr. Jindřichův Hradec), Archeologické výzkumy v jižních Čechách 22, 5–18.
[54] Škrdla, P. – Nývltová Fišáková, M. – Nývlt, D. 2008: Gravettské osídlení Napajedelské brány, Přehled výzkumů 49, 47–82.
[55] Šneiderová, K. 1955: Neolitická stavba u Sobčic v Podkrkonoší, Archeologické rozhledy 7, 149–155.
[56] Tichý, R. – Dohnálková, H. – Lisá, L. 2010: Odpadní jámy nebo blátivé louže? Zaplňování archeologických objektů/vznik výplní jako klíčový faktor pro širší interpretace, Živá archeologie. (Re) konstrukce a experiment v archeologii 11/2010, 138–142.
[57] Vařeka, P. 2003: Archeologie pravěkých jam. Typologie zahloubených objektů na sídlišti knovízské kultury v Praze-Hostivaři. In: Šmejda, L. – Vařeka, P. (eds.), Sedmdesát neústupných let. Plzeň, 219–256.
[58] Vencl, S. 2001: Souvislosti chápání pojmu "nálezový celek" v české archeologii, Archeologické rozhledy 53, 592–614.