Title: Kritika konceptu New Age: New Age jako spiritualita, nebo lidové náboženství?
Source document: Sacra. 2011, vol. 9, iss. 1, pp. 54-64
Extent
54-64
-
ISSN1214-5351 (print)2336-4483 (online)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/118565
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
First part of this text deals with the critique of the New Age concept and shows some of its problematic aspects: the question of a common denominator of various "New Age" practices and believes, the problem of regarding New Age as the movement and low identification of participants with the term "New Age". Some critics of the New Age concept (for example Steven Sutcliffe) regard "New Age" as too general and use this term only for those forms of religiosity within which New Age or Age of Aquarius is expected. Second part of this text presents two other conceptions which are used in relation to the field of detraditionalized religiosity. These conceptions are "popular religion" and "spirituality". The aim of this study is to compare "popular religion" and "spirituality" in relationship with "New Age" and to demonstrate problematic consequences for our understanding of New Age genealogy. There are three positions. We can see New Age as a typical post-modern religiosity, or as a successor of pre-modern popular Christianity, or a successor of Western esotericism and occultism.
References
[1] Bauman, Z. 1995. Úvahy o postmoderní době. Praha: Sociologické nakladatelství.
[2] Capra, F. 1991. Tao fyziky. Bestseller, ktorý zbližuje orientálnu filozofiu a západnu vedu v humanistickom pohľade na vesmír. Bratislava: Gardenia.
[3] Chryssides, G. D. 2007. "Defining the New Age". In: Kemp, D. – Lewis, J. R. (ed.). Handbook of New Age. Leiden: Koninklijke Bril NV.
[4] Ferguson, M. 1980. The Aquarian Conspiracy: Personal and Social Transformation in the 1980s, Los Angeles: J. P. Tarcher.
[5] Frisk, L. 2005. "Je New Age konstrukt? Hľadanie novej paradigmy súčasného náboženstva". In: Moravčíková, M. a kol. New Age. Bratislava: Ústav pre vzťahy štátu a cirkví.
[6] Fujda, M. 2010. Akulturace hinduismu a formování moderní religiozity. K sociálním dějinám českého okultismu 1891–1941. Praha: Malvern.
[7] Hamplová, D. 2000. Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti: Mezinárodní srovnání na základě empirického výzkumu ISSP (International Social Survey Programme). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[8] Hanegraaff, W. J. 1996. New Age religion and Western culture: esotericism in the mirror of secular thought. Leiden: Brill.
[9] Hanegraaff, W. J. 2000. "New age religion and secularization." Numen 47, 288–312. | DOI 10.1163/156852700511568
[10] Heelas, P. 1996. The New Age Movement: the celebration of the self an the sacralization of modernity, Oxford: Blackwell Publishing.
[11] Heelas, P. 2008. Spiritualities of Life: New Age Romanticism and Consumptive Capitalism. New York: Blackwell Publishing.
[12] Heelas, P. – Woodhead, L. 2005. The Spiritual Revolution. Why Religion is Giving Way to Spirituality. Oxford: Blackwell Publishing.
[13] Hervieu-Léger, D. 1998. "The transmission and formation of socioreligious identities in modernity." International sociology 13(2), 213–228. | DOI 10.1177/026858098013002005
[14] Hervieu-Léger, D. 1999. "Religion as memory: Reference to tradition and the constitution of aheritage of belief in modern societies." In: Platvoet, J. G. - Molendijk, A. L. (eds.), The Pragmatics of Defining Religion. Contexts, Concepts and Contests. Leiden: Brill, 73–92.
[15] Hervieu-Léger, D. 2004. "Individualism, the Validation of Faith, and the Social Nature of Religion in Modernity". In: Fenn, R. K. (ed.), The Blackwell Companion to Sociology of Religion. Oxford: Blackwell Publishing, 161–175.
[16] Lužný, D. 1997. Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita.
[17] Lužný, D. 2004. Hledání ztracené jednoty. Průniky nových náboženství a ekologie. Brno: Masarykova univerzita.
[18] Lužný, D. 2008. "Jsme v menšině a chceme přežít." In: Lužný, D. – Nešpor, Z. R. a kol., Náboženství v menšině. Praha: Malvern, 195–200.
[19] Nešpor, Z. R. (ed.). 2004. Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[20] Nešpor, Z. R. – Lužný, D. 2007. Sociologie náboženství. Praha: Portál.
[21] Nešpor, Z. R. – Lužný, D. a kol. 2008. Náboženství v menšině. Praha: Malvern.
[22] Nešporová, O. 2008. "Českolipská necírkevní spirituální scéna". In: Lužný, D. – Nešpor, Z. R. a kol. Náboženství v menšině. Praha: Malvern, 143–166.
[23] Ondrašinová, M. 2010. "Jak uchopit 'neuchopitelné': diskuse o detradicionalizované spiritualitě." In: Lužný, D. – Václavík, D. a kol., Individualizace náboženství a identita. Poznámky k současné sociologii náboženství. Praha: Malvern, 118–142.
[24] Spunar, P. 1999. "Napětí mezi oficiálním a 'lidovým' náboženstvím ve středověku." In: Bělka, L. – Kováč, M. a kol. Normativní a žité náboženství. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 90–102.
[25] Sutcliffe, S. J. 2003. Children of the New Age. A history of spiritual practises. London: Routledge.
[26] Václavík, D. 2008. "New Age a spiritualita." In: Nešpor, Z. R. – Václavík, D. a kol. Příručka sociologie náboženství. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 360–367.
[27] Waardenburg, J. 1997. Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky. Brno: Ústav religionistiky filozofické fakulty Masarykovy univerzity – Goergetown.
[2] Capra, F. 1991. Tao fyziky. Bestseller, ktorý zbližuje orientálnu filozofiu a západnu vedu v humanistickom pohľade na vesmír. Bratislava: Gardenia.
[3] Chryssides, G. D. 2007. "Defining the New Age". In: Kemp, D. – Lewis, J. R. (ed.). Handbook of New Age. Leiden: Koninklijke Bril NV.
[4] Ferguson, M. 1980. The Aquarian Conspiracy: Personal and Social Transformation in the 1980s, Los Angeles: J. P. Tarcher.
[5] Frisk, L. 2005. "Je New Age konstrukt? Hľadanie novej paradigmy súčasného náboženstva". In: Moravčíková, M. a kol. New Age. Bratislava: Ústav pre vzťahy štátu a cirkví.
[6] Fujda, M. 2010. Akulturace hinduismu a formování moderní religiozity. K sociálním dějinám českého okultismu 1891–1941. Praha: Malvern.
[7] Hamplová, D. 2000. Náboženství a nadpřirozeno ve společnosti: Mezinárodní srovnání na základě empirického výzkumu ISSP (International Social Survey Programme). Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[8] Hanegraaff, W. J. 1996. New Age religion and Western culture: esotericism in the mirror of secular thought. Leiden: Brill.
[9] Hanegraaff, W. J. 2000. "New age religion and secularization." Numen 47, 288–312. | DOI 10.1163/156852700511568
[10] Heelas, P. 1996. The New Age Movement: the celebration of the self an the sacralization of modernity, Oxford: Blackwell Publishing.
[11] Heelas, P. 2008. Spiritualities of Life: New Age Romanticism and Consumptive Capitalism. New York: Blackwell Publishing.
[12] Heelas, P. – Woodhead, L. 2005. The Spiritual Revolution. Why Religion is Giving Way to Spirituality. Oxford: Blackwell Publishing.
[13] Hervieu-Léger, D. 1998. "The transmission and formation of socioreligious identities in modernity." International sociology 13(2), 213–228. | DOI 10.1177/026858098013002005
[14] Hervieu-Léger, D. 1999. "Religion as memory: Reference to tradition and the constitution of aheritage of belief in modern societies." In: Platvoet, J. G. - Molendijk, A. L. (eds.), The Pragmatics of Defining Religion. Contexts, Concepts and Contests. Leiden: Brill, 73–92.
[15] Hervieu-Léger, D. 2004. "Individualism, the Validation of Faith, and the Social Nature of Religion in Modernity". In: Fenn, R. K. (ed.), The Blackwell Companion to Sociology of Religion. Oxford: Blackwell Publishing, 161–175.
[16] Lužný, D. 1997. Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita.
[17] Lužný, D. 2004. Hledání ztracené jednoty. Průniky nových náboženství a ekologie. Brno: Masarykova univerzita.
[18] Lužný, D. 2008. "Jsme v menšině a chceme přežít." In: Lužný, D. – Nešpor, Z. R. a kol., Náboženství v menšině. Praha: Malvern, 195–200.
[19] Nešpor, Z. R. (ed.). 2004. Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
[20] Nešpor, Z. R. – Lužný, D. 2007. Sociologie náboženství. Praha: Portál.
[21] Nešpor, Z. R. – Lužný, D. a kol. 2008. Náboženství v menšině. Praha: Malvern.
[22] Nešporová, O. 2008. "Českolipská necírkevní spirituální scéna". In: Lužný, D. – Nešpor, Z. R. a kol. Náboženství v menšině. Praha: Malvern, 143–166.
[23] Ondrašinová, M. 2010. "Jak uchopit 'neuchopitelné': diskuse o detradicionalizované spiritualitě." In: Lužný, D. – Václavík, D. a kol., Individualizace náboženství a identita. Poznámky k současné sociologii náboženství. Praha: Malvern, 118–142.
[24] Spunar, P. 1999. "Napětí mezi oficiálním a 'lidovým' náboženstvím ve středověku." In: Bělka, L. – Kováč, M. a kol. Normativní a žité náboženství. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 90–102.
[25] Sutcliffe, S. J. 2003. Children of the New Age. A history of spiritual practises. London: Routledge.
[26] Václavík, D. 2008. "New Age a spiritualita." In: Nešpor, Z. R. – Václavík, D. a kol. Příručka sociologie náboženství. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 360–367.
[27] Waardenburg, J. 1997. Bohové zblízka. Systematický úvod do religionistiky. Brno: Ústav religionistiky filozofické fakulty Masarykovy univerzity – Goergetown.