Title: Prostorová distribuce středověkých až raně novověkých keramických skupin z městské radnice v Českých Budějovicích pomocí analytických nástrojů v geografických informačních systémech
Variant title:
- Spatial distribution of medieval and early modern ceramic groups from town-hall in České Budějovice with utilization of analytical tools in geographic information systems
- Räumliche Verteilung mittelalterlicher und frühneuzeitlicher Keramikgruppen aus dem Rathaus in České Budějovice mit Hilfe der analytischen Werkzeuge in Geoinformationssystemen
Source document: Workshopy ke středověké a novověké keramice : Panská Lhota 2015. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor). 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2016, pp. 6-17
Extent
6-17
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135468
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Cílem příspěvku je studium prostorové distribuce středověké až raně novověké keramiky z archeologického výzkumu na nádvoří městské radnice v Českých Budějovicích s využitím prostorových nástrojů v geografických informačních systémech, jako je analýza hustoty (Kernel Density) a rozptylu (Standard Distance). Pomocí těchto exploračních prostorových analýz je sledována distribuce keramických skupin/tříd. Výsledkem je interpretace prostorových struktur vzhledem k chronologickému vývoji a funkčnímu využití jednotlivých areálů městských parcel včetně poznání způsobu nakládání s domácím odpadem.
The paper is focused on the study of spatial distribution of medieval and post-medieval pottery from archaeological excavation in the courtyard of the town hall in České Budějovice using spatial tools in geographic information system for intrasite analyses such as analysis of density (Kernel Density) and variance of distance (Standard Distance). Using these exploratory spatial analyses helps to follow up the distribution of ceramic groups/fabrics. The result is an interpretation of spatial patterns according to chronological development and functional utilization of individual areas of urban plots, including the way of disposal of household waste.
cze
eng
References
[1] BARCELÓ, J. A., 2002: Archaeological thinking: between space and time, Archeologia e Calcolatori 13, 237–257.
[2] BAXTER, M. J. – BEARDAH, C. C. – WRIGHT, R. V. S., 1997: Some Archaeological Application of Kernel Density Estimates, Journal of Archaeological Science 24, 347–354. | DOI 10.1006/jasc.1996.0119
[3] BLANKHOLM, H. P., 1991: Intrasite Spatial Analysis in Theory and Practise. Aarhus.
[4] ČAPEK, L., 2013: Archeologické transformace v městském prostředí, rkp. nepublikované disertační práce ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[5] ČAPEK, L. – ČEKALOVÁ, M. – ŘÍHA, J., 2013: Středověká keramika z Českých Budějovic a možnosti jejího archeometrického studia, Archeologia historica 38, 525–542.
[6] ČULÍKOVÁ, L. – MALINA, O., 2015: Metody získávání dat – povrchový průzkum. In: Krištuf, P.–Zíková, T. a kol., Výzkum krajiny: vybrané antropologické a archeologické metody, 20–27. Plzeň.
[7] DUCKE, B., 2015: Spatial Cluster Detection in Archaeology: Current Theory and Practice. In: Mathematics and Archaeology (Barceló, J. A. – Bogdanovic, I., edd.), 352–368. London – New York.
[8] ERNÉE, M., 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen – Urgeschichtliche Kulturschicht als archäologische Quelle. Praha.
[9] HIETALA, H., ed., 1986: Intrasite Spatial Analysis in Archaeology. Cambridge.
[10] HODDER, I.–ORTON, C., 1976: Spatial Analysis in Archaeology. Cambridge.
[11] JANKOVSKÁ, V. – KOČÁR, P. – MILITKÝ, J. – POKORNÝ, P. – ZAVŘEL, P., 2002: Archeobotany of the High Medieval town of České Budějovice – Archebotanika středověkého města České Budějovice, Archeologické rozhledy LIV, 813–836.
[12] JERVIS, B., 2014: Pottery and Social Life in Medieval England – Towards a Relational Approach. Oxford and Philadelphia.
[13] KRIŠTUF, P. – ŠVEJCAR, O., 2015: Metody zpracování a vyhodnocení dat – možnosti zpracování archeologických dat v GIS. In: Krištuf, P.–Zíková, T. a kol., Výzkum krajiny: vybrané antropologické a archeologické metody, 40–102. Plzeň.
[14] KUNA, M. – NĚMCOVÁ, A. a kol., 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[15] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[16] MALINA, O., 2011: Stabilizace sídelní sítě vrcholného středověku ve střední a západní Evropě, rkp. nepublikované disertační práce ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[17] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských stratigrafií, Archaeologia historica 39, 89–117.
[18] MILITKÝ, J., 2001: Zpráva o archeologickém výzkumu na lokalitě: České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II., čp. 1–2 (areál historické radnice – sezóny 1996–1997), ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[19] MITCHELL, A., 2005: The ESRI Guide to GIS Analysis, Volume 2. Spatial Measurements and Statistics. ESRI Press. New York.
[20] NEUSTUPNÝ, E., 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy XLVIII, 490–509.
[21] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy XXXIV, 525–549.
[22] NOVÁČEK, K., 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: Sedmdesát neústupných let (Šmejda, L. – Vařeka, P., edd.), 131–146. Plzeň.
[23] NOVÁČEK, K. – TETOUR, M., 2003: Možnosti využití databázových systémů pro zpracování keramického materiálu. Formalizovaná deskriptivní databáze KLASIKER, nestránkováno.
[24] ORTON, C., 2004: Point pattern analysis revisited, Archeologia e Calcolatori 15, 299–315.
[25] ORTON, C. – TYERS, P. – VINCE, A., 1993: Pottery in archaeology. Cambridge.
[26] PROCHÁZKA, R. – PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století. Příloha 1, Přehled výzkumů 48, 143–299.
[27] SHENNAN, S., 1988: Quantifying Archaeology. Edinburgh.
[28] SOMMER, U., 1991: Zur Entstehung archäologischer Fundvergesellschaftungen. Versuch einer archäologischen Taphonomie. In: Studien zur Siedlungsarchäologie, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie. Band 6. Bonn.
[29] SCHIFFER, M. B., 1983: Toward the identification of formation processes, American Antiquity 48, 675–706. | DOI 10.2307/279771
[30] SCHIFFER, M. B., 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.
[31] VAŘEKA, P., 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (Zjišťovací výzkum v letech 1998–1999), Archaeologia Pragensia 16, 217–249.
[2] BAXTER, M. J. – BEARDAH, C. C. – WRIGHT, R. V. S., 1997: Some Archaeological Application of Kernel Density Estimates, Journal of Archaeological Science 24, 347–354. | DOI 10.1006/jasc.1996.0119
[3] BLANKHOLM, H. P., 1991: Intrasite Spatial Analysis in Theory and Practise. Aarhus.
[4] ČAPEK, L., 2013: Archeologické transformace v městském prostředí, rkp. nepublikované disertační práce ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[5] ČAPEK, L. – ČEKALOVÁ, M. – ŘÍHA, J., 2013: Středověká keramika z Českých Budějovic a možnosti jejího archeometrického studia, Archeologia historica 38, 525–542.
[6] ČULÍKOVÁ, L. – MALINA, O., 2015: Metody získávání dat – povrchový průzkum. In: Krištuf, P.–Zíková, T. a kol., Výzkum krajiny: vybrané antropologické a archeologické metody, 20–27. Plzeň.
[7] DUCKE, B., 2015: Spatial Cluster Detection in Archaeology: Current Theory and Practice. In: Mathematics and Archaeology (Barceló, J. A. – Bogdanovic, I., edd.), 352–368. London – New York.
[8] ERNÉE, M., 2008: Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen – Urgeschichtliche Kulturschicht als archäologische Quelle. Praha.
[9] HIETALA, H., ed., 1986: Intrasite Spatial Analysis in Archaeology. Cambridge.
[10] HODDER, I.–ORTON, C., 1976: Spatial Analysis in Archaeology. Cambridge.
[11] JANKOVSKÁ, V. – KOČÁR, P. – MILITKÝ, J. – POKORNÝ, P. – ZAVŘEL, P., 2002: Archeobotany of the High Medieval town of České Budějovice – Archebotanika středověkého města České Budějovice, Archeologické rozhledy LIV, 813–836.
[12] JERVIS, B., 2014: Pottery and Social Life in Medieval England – Towards a Relational Approach. Oxford and Philadelphia.
[13] KRIŠTUF, P. – ŠVEJCAR, O., 2015: Metody zpracování a vyhodnocení dat – možnosti zpracování archeologických dat v GIS. In: Krištuf, P.–Zíková, T. a kol., Výzkum krajiny: vybrané antropologické a archeologické metody, 40–102. Plzeň.
[14] KUNA, M. – NĚMCOVÁ, A. a kol., 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[15] MACHÁČEK, J., 2001: Studie k velkomoravské keramice. Metody, analýzy a syntézy, modely. Brno.
[16] MALINA, O., 2011: Stabilizace sídelní sítě vrcholného středověku ve střední a západní Evropě, rkp. nepublikované disertační práce ulož. na KAR FF ZČU v Plzni.
[17] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských stratigrafií, Archaeologia historica 39, 89–117.
[18] MILITKÝ, J., 2001: Zpráva o archeologickém výzkumu na lokalitě: České Budějovice, náměstí Přemysla Otakara II., čp. 1–2 (areál historické radnice – sezóny 1996–1997), ulož. v archivu Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.
[19] MITCHELL, A., 2005: The ESRI Guide to GIS Analysis, Volume 2. Spatial Measurements and Statistics. ESRI Press. New York.
[20] NEUSTUPNÝ, E., 1996: Poznámky k pravěké sídlištní keramice, Archeologické rozhledy XLVIII, 490–509.
[21] NEUSTUPNÝ, E., 1986: Nástin archeologické metody, Archeologické rozhledy XXXIV, 525–549.
[22] NOVÁČEK, K., 2003: Rezidualita v městských souvrstvích. In: Sedmdesát neústupných let (Šmejda, L. – Vařeka, P., edd.), 131–146. Plzeň.
[23] NOVÁČEK, K. – TETOUR, M., 2003: Možnosti využití databázových systémů pro zpracování keramického materiálu. Formalizovaná deskriptivní databáze KLASIKER, nestránkováno.
[24] ORTON, C., 2004: Point pattern analysis revisited, Archeologia e Calcolatori 15, 299–315.
[25] ORTON, C. – TYERS, P. – VINCE, A., 1993: Pottery in archaeology. Cambridge.
[26] PROCHÁZKA, R. – PEŠKA, M., 2007: Základní rysy vývoje brněnské keramiky ve 12.–13./14. století. Příloha 1, Přehled výzkumů 48, 143–299.
[27] SHENNAN, S., 1988: Quantifying Archaeology. Edinburgh.
[28] SOMMER, U., 1991: Zur Entstehung archäologischer Fundvergesellschaftungen. Versuch einer archäologischen Taphonomie. In: Studien zur Siedlungsarchäologie, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie. Band 6. Bonn.
[29] SCHIFFER, M. B., 1983: Toward the identification of formation processes, American Antiquity 48, 675–706. | DOI 10.2307/279771
[30] SCHIFFER, M. B., 1987: Formation Processes of the Archaeological Record. Albuquerque.
[31] VAŘEKA, P., 2002: Keramika pozdního středověku až počátku novověku z areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v Praze 1 (Zjišťovací výzkum v letech 1998–1999), Archaeologia Pragensia 16, 217–249.