Title: Experimentální výroba laténské grafitové keramiky v Panské Lhotě
Variant title:
- Experimental production of La Tène graphite pottery in Panská Lhota
- Experimentelle Herstellung von latènezeitlicher Keramik in Panská Lhota
Source document: Workshopy ke středověké a novověké keramice : Panská Lhota 2015. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor). 1. vydání Brno: Masarykova univerzita, 2016, pp. 56-67
Extent
56-67
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135472
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Příspěvek se zabývá tématem grafitové keramiky z doby laténské, zejména jejími funkčními vlastnostmi. Teoretická část se snaží především kriticky zhodnotit dosud předpokládané a obecně rozšířené představy o vlastnostech grafitové keramiky. Dále se zaměřuje na některé technologické aspekty grafitové keramiky, kterými jsou množství grafitu v keramické hmotě a optimální teplota výpalu grafitové keramiky. Všechny tyto informace jsou pak využity v praktické části, jež popisuje experimenty s grafitovou keramikou, které byly provedeny letos na vědecko-výzkumné základně ÚAM FF MU v Panské Lhotě. Cílem těchto experimentů bylo ověřit některé z obecně předpokládaných užitkových vlastností grafitové keramiky.
The paper is focused on the topic of graphite pottery from the La Tène period, particularly on its functional properties. The theoretical part mainly tries to critically evaluate the hitherto assumed and widespread ideas of properties of graphite pottery. It is also targeted at several technological aspects of graphite pottery, for example the graphite content in ceramic material and the optimal firing temperature of graphite pottery. All this information is then used in practical part which describes the experiments with graphite pottery which were carried out in 2015 in the scientific and research base of the Department of Archaeology and Museology, Faculty of Arts, Masaryk University, at Panská Lhota. The aim of these experiments was to verify some of the generally assumed utility properties of graphite pottery.
References
[1] BAZOVSKÝ, I. – ČAMBAL, R. – GREGOR, M., 2008: Výrobné objekty z neskorej doby laténskej v Chorvátskom Grobe, časť Čierna Voda. In: Barbarská sídliště, chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů, (Droberjar, E.–Komoróczy, B.–Vachůtová, D., edd.), 495–516. Brno.
[2] BENADIK, B., 1961: Grafitová keramika v laténskych hroboch na Slovensku – Die Graphitkeramik in latènezeitlichen Gräbern in der Slowakei, Slovenská archeológia 9, 175–208.
[3] BERÁNKOVÁ, V., 1996: Grafitová keramika z jihozápadní Moravy, rkp. diplomové práce ulož. v ÚGV PřF MU, Brno.
[4] BÍBR, P., 1997: Petrografický výzkum mikulčické grafitové keramiky, rkp. diplomové práce ulož. v ÚGV PřF MU, Brno.
[5] BOČKOVÁ, Z. – DOLEŽALOVÁ, K. – KOCHAN, Š. – MAZÁČKOVÁ, J. – SLAVÍČEK, K. – TĚSNOHLÍDEK, J., 2014: Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě, Archeologia historica 39, 119–137.
[6] BŘEŇ, J., 1987: K výrobě tuhové keramiky na keltském oppidu v Třísově, okres Český Krumlov, Časopis Národního muzea, řada historická 156, 1–9.
[7] BŘEZINOVÁ, G. – GREGOR, M., 2012: Grafitová keramika zo sídlisk doby laténskej z Nitry. Mineralogicko-petrografické štúdium, Študijné zvesti 52, 9–25.
[8] FUSEK, G. – SPIŠIAK, J., 2005: Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky. Archeológia a mineralógia, Slovenská archeológia 53, 265–336.
[9] GREGOR, M. – BŘEZINOVÁ, G., 2008: Technológia výroby laténskej keramiky z Nitry-Šindolky: mineralogicko-petrografické štúdium. In: Ve službách archeologie 1/08, 85–96. Brno.
[10] GREGOR, M. – ČAMBAL, R., 2009: Preliminary mineralogical and petrographic study of La Tène household ceramics from Bratislava's oppidum (Slovakia). In: Vessels: Inside and outside. Proceedings of the conference EMAC '07, 9th European Meeting on Ancient Ceramics (Biró, K. T.–Szilágyiand, V.–Kreiter, A., edd.), 255–264. Budapest.
[11] GREGEROVÁ, M. et al., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[12] HANÍK, D., 2010: Keltská grafitová keramika. In: 6. Študentská vedecká konferencia. Zborník príspevkov (Chovanec, M.–Sipko, J., edd.), 349–362. Prešov.
[13] HANYKÝŘ, V. – KÜTZENDÖRFER, J., 2002: Technologie keramiky. Praha.
[14] HAVANCSÁK, I. et al., 2009: Kelta grafitos kerámia: Elmélet és gyakorlat Dunaszentgyörgyi kerámiák ásványtani, petrográfiai és geokémiai viszgalatának tükrében, Archeometriai Mühely 2009/1, 39–52.
[15] HAVANCSÁK, I. et al., 2014: Archaeometric investigation of Celtic graphitic pottery from two archaeological sites in Hungary. In: Craft and Science. International perspectives on archaeological ceramics (Martinón-Torres, M., ed.), 191–199. Doha.
[16] HLAVA, M., 2008: Grafit v době laténské na Moravě, Památky archeologické XCIX, 189–258.
[17] HLOŽEK, M., 2003: Výrobní centra laténské keramiky na jižní Moravě a jejich technologická identifikace, rkp. diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[18] HLOŽEK, M., 2012: Multidisciplinární technologická analýza neolitické keramiky, rkp. disertační práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[19] HLOŽEK, M. – GREGEROVÁ, M., 2001: Předběžné výsledky mikropetrografických rozborů laténské grafitové keramiky z jihovýchodní Moravy. In: Ve službách archeologie II. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii, 117–128. Brno.
[20] HORÁKOVÁ-JANSOVÁ, L., 1955: Laténská tuhová keramika v Čechách a na Moravě, Památky archeologické XLVI, 134–182.
[21] KAPPEL, I., 1969: Die Graphittonkeramik von Manching. Die Ausgrabungen in Manching. Band 2. Wiesbaden.
[22] KÖHLER, A. – MORTON, F., 1954: Mineralogische Untersuchung prähistorischer Keramik aus Hallstatt, Germania 32, 66–72.
[23] KREITER, A. et al., 2013: Ceramic technology and the materiality of Celtic graphitic pottery. In: Exchange Networks and Local Transformations Interaction and local change in Europe and the Mediterranean from the Bronze Age to the Iron Age (Alberti, M. E.– Sabatini, S., edd.), 169–179. Exeter.
[24] KRISTOVÁ, L., 1994: Mikropetrografický výzkum moravské grafitové keramiky, rkp. diplomové práce ulož. v ÚGV PřF MU, Brno.
[25] KUŽVART, M., 1984: Ložiska nerudních surovin. Praha.
[26] MACKERLE, J., 1955: Slovanské zásobnice, Archeologické rozhledy VII, 83–90.
[27] MAKYTA, F., 1971: Příspěvek k poznání technologie výroby laténské keramiky. In: Sborník československé společnosti archeologické 4, 97–98. Praha.
[28] NEKUDA, V. – REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[29] PODBORSKÝ, V., 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada E 15, 7–102.
[30] PROCHÁZKA, V. et al., 2011: Suroviny pro výrobu jihočeské keramiky bohaté grafitem v několika prehistorických a historických obdobích, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 299–315.
[31] RZEŹNIK, P. – STOKSIK, H., 2004: Silesian graphittonkeramik of the 12th–13th centuries in the light specialist analyses of vessels from Racibórz – Grafitová keramika ze Slezska 12.–13. století ve světle analýz nádob z Ratiboře, Archeologické rozhledy LVI, 321–342.
[32] THÉR, R., 2004: Experimentální výpaly keramiky v uzavřených vypalovacích zařízeních z období neolit–halštat, Rekonstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie 5, 93–121.
[33] THÉR, R., 2008: Příspěvek experimentu k identifikaci technologie výpalu keramiky: teplotní profil výpalu. In: Ve službách archeologie 2/08, 129–142. Brno.
[34] THÉR, R., 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí, rkp. disertační práce ulož. v Ústavu antropologie PřF MU, Brno.
[35] THÉR, R. – MANGEL, T., 2014: Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby, Archeologické rozhledy LXVI, 3–39.
[36] TICHÝ, R., 1961: O používání tuhy v mladší době kamenné, Památky archeologické LII, 76–84.
[37] TICHÝ, R. – TINTĚRA, L., 2001: Výpal keramiky v jámě (zahloubeném ohništi), Rekonstrukce a experiment v archeologii 2, 114–120.
[38] TINTĚRA, L. – ČERVINKOVÁ, H. – ČERVINKA, J., 1986: Experimentální ověření výrobních možností milířovitých hrnčířských pecí, Archaeologica Pragensia 7, 273–292.
[39] TREBSCHE, P., 2011: Eisenzeitliche Graphittonkeramik im mittleren Donauraum. In: Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages (Schmotz, K., ed.), 449–481. Deggendorf.
[40] VOSS, R., 1991: Versuche zur Holzkohle- und teergewinnung, Experimentelle archeologie 6, 393–398.
[41] WIRSKA-PARACHONIAK, M., 1980: Produkcja ceramiczna Celtów na terenach Polski Południowej, Materiały Archeologiczne Nowej Huty 6, 29–159.
[42] WOERMANN, E., 1969: Mikroskopische Untersuchungen an Graffitonscherben und Rohgraphitproben von Manching und anderen mitteleuropäischen Fundstellen. In: Die Graphittonkeramik von Manching, Die Ausgrabungen in Manching, Band 2 (Kappel, I., ed.), 138–143. Wiesbaden.
[43] IN-POČASÍ – Meteostanice Jihlava, http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=jihlava&historie, cit. 15. 7. a 11. 10. 2015.
[2] BENADIK, B., 1961: Grafitová keramika v laténskych hroboch na Slovensku – Die Graphitkeramik in latènezeitlichen Gräbern in der Slowakei, Slovenská archeológia 9, 175–208.
[3] BERÁNKOVÁ, V., 1996: Grafitová keramika z jihozápadní Moravy, rkp. diplomové práce ulož. v ÚGV PřF MU, Brno.
[4] BÍBR, P., 1997: Petrografický výzkum mikulčické grafitové keramiky, rkp. diplomové práce ulož. v ÚGV PřF MU, Brno.
[5] BOČKOVÁ, Z. – DOLEŽALOVÁ, K. – KOCHAN, Š. – MAZÁČKOVÁ, J. – SLAVÍČEK, K. – TĚSNOHLÍDEK, J., 2014: Experimentální výroba keramiky v Panské Lhotě, Archeologia historica 39, 119–137.
[6] BŘEŇ, J., 1987: K výrobě tuhové keramiky na keltském oppidu v Třísově, okres Český Krumlov, Časopis Národního muzea, řada historická 156, 1–9.
[7] BŘEZINOVÁ, G. – GREGOR, M., 2012: Grafitová keramika zo sídlisk doby laténskej z Nitry. Mineralogicko-petrografické štúdium, Študijné zvesti 52, 9–25.
[8] FUSEK, G. – SPIŠIAK, J., 2005: Vrcholnostredoveká grafitová keramika z Nitry-Šindolky. Archeológia a mineralógia, Slovenská archeológia 53, 265–336.
[9] GREGOR, M. – BŘEZINOVÁ, G., 2008: Technológia výroby laténskej keramiky z Nitry-Šindolky: mineralogicko-petrografické štúdium. In: Ve službách archeologie 1/08, 85–96. Brno.
[10] GREGOR, M. – ČAMBAL, R., 2009: Preliminary mineralogical and petrographic study of La Tène household ceramics from Bratislava's oppidum (Slovakia). In: Vessels: Inside and outside. Proceedings of the conference EMAC '07, 9th European Meeting on Ancient Ceramics (Biró, K. T.–Szilágyiand, V.–Kreiter, A., edd.), 255–264. Budapest.
[11] GREGEROVÁ, M. et al., 2010: Petroarcheologie keramiky v historické minulosti Moravy a Slezska. Brno.
[12] HANÍK, D., 2010: Keltská grafitová keramika. In: 6. Študentská vedecká konferencia. Zborník príspevkov (Chovanec, M.–Sipko, J., edd.), 349–362. Prešov.
[13] HANYKÝŘ, V. – KÜTZENDÖRFER, J., 2002: Technologie keramiky. Praha.
[14] HAVANCSÁK, I. et al., 2009: Kelta grafitos kerámia: Elmélet és gyakorlat Dunaszentgyörgyi kerámiák ásványtani, petrográfiai és geokémiai viszgalatának tükrében, Archeometriai Mühely 2009/1, 39–52.
[15] HAVANCSÁK, I. et al., 2014: Archaeometric investigation of Celtic graphitic pottery from two archaeological sites in Hungary. In: Craft and Science. International perspectives on archaeological ceramics (Martinón-Torres, M., ed.), 191–199. Doha.
[16] HLAVA, M., 2008: Grafit v době laténské na Moravě, Památky archeologické XCIX, 189–258.
[17] HLOŽEK, M., 2003: Výrobní centra laténské keramiky na jižní Moravě a jejich technologická identifikace, rkp. diplomové práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[18] HLOŽEK, M., 2012: Multidisciplinární technologická analýza neolitické keramiky, rkp. disertační práce ulož. v ÚAM FF MU, Brno.
[19] HLOŽEK, M. – GREGEROVÁ, M., 2001: Předběžné výsledky mikropetrografických rozborů laténské grafitové keramiky z jihovýchodní Moravy. In: Ve službách archeologie II. Přírodovědné metody v archeologii a antropologii, 117–128. Brno.
[20] HORÁKOVÁ-JANSOVÁ, L., 1955: Laténská tuhová keramika v Čechách a na Moravě, Památky archeologické XLVI, 134–182.
[21] KAPPEL, I., 1969: Die Graphittonkeramik von Manching. Die Ausgrabungen in Manching. Band 2. Wiesbaden.
[22] KÖHLER, A. – MORTON, F., 1954: Mineralogische Untersuchung prähistorischer Keramik aus Hallstatt, Germania 32, 66–72.
[23] KREITER, A. et al., 2013: Ceramic technology and the materiality of Celtic graphitic pottery. In: Exchange Networks and Local Transformations Interaction and local change in Europe and the Mediterranean from the Bronze Age to the Iron Age (Alberti, M. E.– Sabatini, S., edd.), 169–179. Exeter.
[24] KRISTOVÁ, L., 1994: Mikropetrografický výzkum moravské grafitové keramiky, rkp. diplomové práce ulož. v ÚGV PřF MU, Brno.
[25] KUŽVART, M., 1984: Ložiska nerudních surovin. Praha.
[26] MACKERLE, J., 1955: Slovanské zásobnice, Archeologické rozhledy VII, 83–90.
[27] MAKYTA, F., 1971: Příspěvek k poznání technologie výroby laténské keramiky. In: Sborník československé společnosti archeologické 4, 97–98. Praha.
[28] NEKUDA, V. – REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[29] PODBORSKÝ, V., 1970: Jihomoravská halštatská sídliště I, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada E 15, 7–102.
[30] PROCHÁZKA, V. et al., 2011: Suroviny pro výrobu jihočeské keramiky bohaté grafitem v několika prehistorických a historických obdobích, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 24, 299–315.
[31] RZEŹNIK, P. – STOKSIK, H., 2004: Silesian graphittonkeramik of the 12th–13th centuries in the light specialist analyses of vessels from Racibórz – Grafitová keramika ze Slezska 12.–13. století ve světle analýz nádob z Ratiboře, Archeologické rozhledy LVI, 321–342.
[32] THÉR, R., 2004: Experimentální výpaly keramiky v uzavřených vypalovacích zařízeních z období neolit–halštat, Rekonstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie 5, 93–121.
[33] THÉR, R., 2008: Příspěvek experimentu k identifikaci technologie výpalu keramiky: teplotní profil výpalu. In: Ve službách archeologie 2/08, 129–142. Brno.
[34] THÉR, R., 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí, rkp. disertační práce ulož. v Ústavu antropologie PřF MU, Brno.
[35] THÉR, R. – MANGEL, T., 2014: Inovace a specializace v hrnčířském řemesle v době laténské: model vývoje forem organizace výroby, Archeologické rozhledy LXVI, 3–39.
[36] TICHÝ, R., 1961: O používání tuhy v mladší době kamenné, Památky archeologické LII, 76–84.
[37] TICHÝ, R. – TINTĚRA, L., 2001: Výpal keramiky v jámě (zahloubeném ohništi), Rekonstrukce a experiment v archeologii 2, 114–120.
[38] TINTĚRA, L. – ČERVINKOVÁ, H. – ČERVINKA, J., 1986: Experimentální ověření výrobních možností milířovitých hrnčířských pecí, Archaeologica Pragensia 7, 273–292.
[39] TREBSCHE, P., 2011: Eisenzeitliche Graphittonkeramik im mittleren Donauraum. In: Vorträge des 29. Niederbayerischen Archäologentages (Schmotz, K., ed.), 449–481. Deggendorf.
[40] VOSS, R., 1991: Versuche zur Holzkohle- und teergewinnung, Experimentelle archeologie 6, 393–398.
[41] WIRSKA-PARACHONIAK, M., 1980: Produkcja ceramiczna Celtów na terenach Polski Południowej, Materiały Archeologiczne Nowej Huty 6, 29–159.
[42] WOERMANN, E., 1969: Mikroskopische Untersuchungen an Graffitonscherben und Rohgraphitproben von Manching und anderen mitteleuropäischen Fundstellen. In: Die Graphittonkeramik von Manching, Die Ausgrabungen in Manching, Band 2 (Kappel, I., ed.), 138–143. Wiesbaden.
[43] IN-POČASÍ – Meteostanice Jihlava, http://www.in-pocasi.cz/meteostanice/stanice.php?stanice=jihlava&historie, cit. 15. 7. a 11. 10. 2015.