Title: Krajinné relikty po vinohradníckej činnosti v severnej časti Pezinských Karpát
Variant title:
- Landscape relics of viticultural activities in the north part of the Pezinok Carpathians
- Landschaftsrelikte der Weinbautätigkeit im nördlichen Teil der Bösinger Karpaten
Source document: Archaeologia historica. 2022, vol. 47, iss. 1, pp. 263-288
Extent
263-288
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2022-1-12
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.76648
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Vinohradníctvo patrí k činnostiam, ktoré majú v ľudskej spoločnosti pomerne dlhú tradíciu. V plnej miere to platí aj o oblasti juhozápadného Slovenska, kde korene pestovania viniča siahajú minimálne do veľkomoravského obdobia. V príspevku upriamujeme pozornosť na pohorie Malých Karpát, resp. na ich centrálnu časť, ktorú tvorí masív Pezinských Karpát. Na ich východných svahoch sa dodnes nachádzajú početné vinohrady, ktoré však nadväzujú na oveľa staršie viničné hory. Bohužiaľ, hospodárske aktivity v 20. storočí výrazne pozmenili pôvodnú vinohradnícku krajinu, ktorá sa v tomto regióne formovala počas viacerých storočí. Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa o identifikáciu reliktov pôvodnej vinohradníckej krajiny. K naplneniu tohto zámeru je využitá paleta dostupných prameňov – k nim prislúchajú predovšetkým písomné správy, staré mapovania, no aj klasifikované údaje z leteckého laserového skenovania (LiDAR). Potenciál, ktorý má uvedená kombinácia týchto prameňov, sa do budúcna ukazuje ako veľmi sľubný. Dokazuje to objavenie komplexu kameníc a terás, ktoré boli touto metódou objavené na svahoch Pezinských Karpát v priestore medzi obcami Dubová a Horné Orešany.
Viticulture is one of the activities that have a relatively long tradition in society. This is also true of the south-western region of Slovakia where the origins of viticulture go back at least to the Great Moravian period. In this paper we focus on the Little Carpathian Mountains, or rather, on their central part which consists of the massif of the Pezinok Carpathians. Their eastern slopes are still covered with numerous vineyards linked to much older vineyard mountains. Unfortunately, economic activities in the 20th century significantly altered the original vineyard landscape that has shaped the region over several centuries. The aim of this contribution is to identify the relics of the original vineyard landscape. A range of available sources is used to fulfil this goal; these include mainly written records and old maps but also classified airborne laser scanning (LiDAR) data. This combination of sources has great potential for the future, which is demonstrated by a complex of stone features and terraces discovered by this method on the slopes of the Pezinok Carpathians, in the area between the villages of Dubová and Horné Orešany.
References
[1] ARCANUM: Arcanum Maps, https://maps.arcanum.com/en/, cit. 26. 3. 2022.
[2] BAĎURÍK, J., 1990: Malokarpatské vinohradníctvo v 16. storočí. Bratislava.
[3] BAĎURÍK, J., 2008: Z počiatkov vinohradníctva a vinárstva starého Pezinka. In: Bozen Pezinok 1208–2008 (Pospechová, P., ed.), 83–86. Pezinok.
[4] BEHRINGER, W., 2010: Kulturní dějiny klimatu. Od doby ledové po globální oteplování. Praha – Litomyšl.
[5] BEL, M., 1779: Compendium Hungariae geographicum, ad exemplar Notitiae Hungariae novae historico-geographicae. Posonii et Cassoviae.
[6] BENKOVÁ, E., 2011: Urbáre panstva Červený Kameň zo 16. a 17. storočia ako pramene k dejinám vinohradníctva, Historia nova 2, č. 2, 51–67.
[7] BENKOVÁ, E., 2011a: Vinohradníctvo v diele Juraja Fándlyho Piľní domajší a poľní hospodár. In: Vinicola Carpathensis. K 65. narodeninám univ. prof. PhDr. Jozefa Baďuríka, CSc. (Grófová, M.–Lukačka, J., edd.), 123–133. Bratislava.
[8] BENKOVÁ, E., 2013: Die Kroaten in der Burgherrschaft Červený Kameň im 16. Jahrhundert. In: Slovakia and Croatia. Historical Parallels and Connections (until 1780) (Kucharská, V.–Kuzmová, S.–Mesiarkin, A., edd.), 339–343. Bratislava – Zagreb.
[9] BENKOVÁ, E., 2017: Vinohradníctvo na panstve Červený Kameň v ranom novoveku. Bratislava.
[10] BENKOVÁ, E.–KLOKNER, T., 2016: Kniha vinohradov z Červeného Kameňa, Historika 5, č. 2, 18–20.
[11] BENKOVÁ, E.–KLOKNER, T., 2017: O založení vinice v Častej v roku 1862, Historika 6, č. 1, 22–23.
[12] BLOM, P., 2018: Die Welt aus den Angeln. Eine Geschichte der Kleinen Eiszeit von 1570 bis 1700 sowie der Entstehung der modernen Welt, verbunden mit einigen Überlegungen zum Klima der Gegenwart. München.
[13] BOLTIŽIAR, M.–OLAH, B.–PETROVIČ, F., 2013: Historické mapy – zdroj dát pri štúdiu krajiny a jej zmien, Životné prostredie 47, 1, 8–12.
[14] BORZOVÁ, Z., 2016: Poľnohospodárske náradie včasného stredoveku na Slovensku. Nitra.
[15] BURDOVÁ, L., 2016: Vojnové udalosti 17.–18. storočia a ich dopad na mestá malokarpatského regiónu, Historika 5, č. 2, 21–26.
[16] CDAC VIII: Codex diplomaticus Arpadianus continuatus. Árpádkori új okmánytár VIII, 1261–1272 (Wenzel, G., ed.). Budapest 1870.
[17] CDAC XII: Codex diplomaticus Arpadianus continuatus. Árpádkori új okmánytár XII, 1270–1301 (Wenzel, G., ed.). Budapest 1874.
[18] CDH I: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis I, 104–1094 (Fejér, G., ed.). Budae 1829.
[19] CDH VI/2: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis VI/2, 1296–1303 (Fejér, G., ed.). Budae 1830.
[20] CDSl I: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae I, 805–1235 (Marsina, R., ed.). Bratislavae 1971.
[21] CDSl II: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae II, 1235–1260 (Marsina, R., ed.). Bratislavae 1987.
[22] CSOMA, Zs., 2007: A középkori francia-vallon hatás a Magyarországi szőlő-borkultúrára, A Herman Ottó Múzeum Évkönyve 46, 578–586.
[23] CZILCHERT, K., 1873: Pozsony megye helyrajzi és statistikai leírása. Pest.
[24] DEDÁK, D.–SULYÁN, P. G., 2014: Cserháti települések szőlőhegyeinek tájváltozásai, Tájökológiai Lapok12, 2. sz., 363–381.
[25] DONEUS, M.–KÜHTREIBER, T., 2013: Wert-Erwartungstheorie und Standortwahl. In: Die hinterlassene Landschaft – Prospektion und Interpretation in der Landschaftsarchäologie. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission, Band 78 (Doneus, M., ed.), 336–346. Wien. https://doi.org/10.2307/j.ctt1vw0qcb.21
[26] ÉGETŐ, M., 1980: Középkori szőlőművelésünk kérdéséhez, Ethnographia 91, 1. sz., 53–78.
[27] EISNER, J., 1947: Slovensko v dobe kultúry hradištnej. In: Slovenské dejiny I. (Varsik, B., ed.), 120–158. Bratislava.
[28] ELIÁŠ, P., 2009: Opustené vinohrady: vznik, biodiverzita a význam, Životné prostredie 43, 1. sz., 24–28.
[29] ENDRŐDI, J., 2009: A szőlőművelés múltja és jelene a Vászolyi-medencében. In: Geográfus Doktoranduszok IX. Országos Konferenciájának Természetföldrajzos Tanulmányai (Kiss, T., ed.), 127–140. Szeged.
[30] FÁNDLY, J., 1990: Pilní domajší a poľní hospodár I. Bratislava.
[31] FEJEŠOVÁ, M., 2019: Dubová od stredoveku do čias Pálfiovcov 1287–1590. In: Dejiny obce Dubová (Turčány, J.–Feješová, M., edd.), 21–50. Bratislava.
[32] FELCANOVÁ, Z.–FELCAN, M.–LIESKOVSKÝ, T., 2021: Archeológia neviditeľného. Prípady nedeštruktívneho výskumu v archeológii. Bratislava.
[33] FENCÍK, R. a kol., 2020: Fencík, R.–Havrlant, J.–Talich, M.–Zeman, M., Transformácia topografických sekcií tretieho vojenského mapovania územia Slovenska, Kartografické listy 28, č. 2, 35–52.
[34] FÉNYES, E., 1851: Magyarország geographiai szótára. I. kötet. Pest.
[35] FÉNYES, E., 1851a: Magyarország geographiai szótára. III. kötet. Pest.
[36] FRANKO, M., 2013: Malokarpatské kamenice, Historika 2, č. 2, 28–29.
[37] FRANKO, M., 2018: Organizácia a správa viničných hôr malokarpatských miest Svätý Jur, Pezinok a Modra. Trnava.
[38] FRČEK, J., 1933: Euchologium Sinaiticum. Texte slave avec sources grecques et traduction française. Patrologia orientalis. Tome 24, Fascicule 5, No. 120. Turnhout.
[39] GAHÉR, D., 2011: Vinohradníctvo na majetkoch grófov zo Svätého Jura a Pezinka v neskorom stredoveku. In: Vinicola Carpathensis. K 65. narodeninám univ. prof. PhDr. Jozefa Baďuríka, CSc. (Grófová, M.–Lukačka, J., edd.), 57–66. Bratislava.
[40] GAHÉR, D., 2021: Vinohradníctvo na majetkoch grófov zo Svätého Jura a Pezinka v neskorom stredoveku. In: V znamení hviezdy. Grófi zo Svätého Jura a Pezinka (Gahér, D.–Gahérová, H., edd.), 246–254. Pezinok.
[41] GÁLOVÁ, L.–DEKAN, T., 2021: Nové produkty poskytované Úradom geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, Kartografické listy 29, č. 1, 19–26.
[42] GEOPORTAL: Parametre pre lokality zberu údajov LLS, https://www.geoportal.sk/files/zbgis/lls/parametre-lokality-zberu-udajov-lls.pdf, cit. 26. 3. 2022.
[43] GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
[44] GOJDA, M., 2012: Význam moderních metod dálkového průzkumu pro studium, dokumentaci a mapování historické krajiny českých zemí. Relikty fortifikační architektury v krajině (Terezín). In: Krajina jako historické jeviště (Chodějovská, E.–Šimůnek, R., edd.), 319–346. Praha.
[45] GOJDA, M., 2017: Archeologie a dálkový průzkum. Historie, metody, prameny. Praha.
[46] GOJDA, M., ed., 2004: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Praha.
[47] GULYÁS, L. Sz., 2012: A középkori szőlőművelés és borkereskedelem információtörténeti vizsgálatának lehetőségei, Aetas 27, 4. sz., 155–175.
[48] GYÖRFFY, Gy., 1972: Az Árpád-kori szolgálónépek kérdéséhez, Történelmi Szemle 3–4, 261–320.
[49] HÁJEK, V., 2014: Kronika česká. Praha.
[50] HAJNALOVÁ, E., 1985: New palaeobotanical finds from medieval towns in Slovakia, SlArch 33, 399–438.
[51] HAJNALOVÁ, E., 2001: Ovocie a ovocinárstvo v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Nitra.
[52] HAJNALOVÁ, E., 2012: Archeobotanické nálezy z územia Bratislavy. In: Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Brezalauspurc na križovatke kultúr (Šedivý, J.–Štefanovičová, T., edd.), 52–57. Bratislava.
[53] HAJNALOVÁ, M. a kol., 2018: Hajnalová, M.–Bielichová, Z.–Rajtár, J.–Krčová, D.–Čejka, T.–Šustek, Z.–Mihályiová, J., A Roman Structure from Hurbanovo, SW Slovakia: Multiproxy Investigation of Unique Waterlogged Deposit, Interdisciplinaria Archaeologica 9, No. 1, 43–69. https://doi.org/10.24916/iansa.2018.1.4
[54] HANUŠIN, J.–ŠTEFUNKOVÁ, D., 2015: Zmeny diverzity vinohradníckej krajiny v zázemí Svätého Jura v období 1896–2011, Geografický časopis 67, 243–259.
[55] HERCZEGH, M., 1894: A bortermelés hazai fejlődése, Magyar gazdaságtörténelmi szemle 1, 3. sz., 125–135.
[56] HLAVATÁ, J., 2015: Archeologické nálezy rastlín a ich vypovedacia schopnosť vo vzťahu k poľnohospodárstvu včasného stredoveku. In: Interdisciplinárne o poľnohospodárstve včasného stredoveku (Borzová, Z., ed.), 9–46. Nitra.
[57] HLAVATÁ, J., 2017: Rastlinné potraviny, ich produkcia, úprava a skladovanie v germánskom a rímsko-provinciálnom prostredí na území stredného Dunaja. Dizertačná práca. Nitra.
[58] HOFIERKA, J. a kol., 2017: Hofierka, J.–Šašak, J.–Šupinský, J.–Gallay, M.–Kaňuk, J.–Sedlák, V., 3D mapovanie krajiny pomocou pozemného a leteckého laserového skenovania, Životné prostredie 51, č. 1, 21–27.
[59] HOLEC, R., 1991: Vinohradníctvo na Slovensku v období kapitalizmu (1848–1918), Historica – Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského 39–40, 225–232.
[60] HOLUBEC, M. a kol., 2016: Holubec, M.–Bobáľ, P.–Hronček, S.–Birošík, F., Využitie leteckého laserového skenovania pre potreby archeologického prieskumu. In: GIS Ostrava 2016 (Inspektor, T.–Horák, J.–Růžička, J., edd.), 1–7. Ostrava.
[61] HOLUBY, J. Ľ., 1910: Z prechádzky Pezinkom a jeho najbližších okolím, Slovenské pohľady 30, č. 6, 350–366.
[62] HRNČIAROVÁ, T. a kol., 2002: Hrnčiarová, T.–Klinda, J.–Berková, A.–Kramárik, J.–Finka, M.–Kosová, K.–Lauko, V.–Mládek, J.–Zaťko, M., Atlas krajiny Slovenskej republiky. Bratislava – Banská Bystrica.
[63] JAKUBÍK, J., 2012: Vývoj vojenskej kartografie na území Slovenska, Kartografické listy 20, č. 1, 28–38.
[64] JANKÓ, A.–PORUBSKÁ, B., 2013: Vojenské mapovanie na Slovensku 1769–1883. Bratislava.
[65] JAUBERT, P. A., 1840: Recueil de voyages et de mémoires. Géographie d'Édrisi. Tome second. Paris.
[66] JEDLICSKA, P., 1879: Adatok Szomolány vára- s uradalmának történetéhez, Történelmi tár, 2. füzet, 262–284.
[67] JEDLICSKA, P., 1882: Kiskárpáti emlékek. Vöröskőtől Szomolányig. Hely- s művelődéstörténeti tanulmány. Budapest.
[68] KAHOUNOVÁ, E., 1967: Spoločensko-ekonomické podmienky vývinu vinohradníctva na západnom a strednom Slovensku, Slovenský národopis 15, 503–554.
[69] KALESNÝ, F., 1972: Arbeitsgeräte der Weinbauer in der Slowakei. Ein Beitrag zur Frage der historischen Schichten und Kultureinflüsse in der Weinkultur der Slowakei, Ethnologia Slavica 4, 87–152.
[70] KAZIMÍR, Š., 1986: Pestovanie viniča a produkcia vína na Slovensku v minulosti. Bratislava.
[71] KISS, A. a kol., 2005: Kiss, A.–Barta, K.–Sümeghy, Z.–Czinege, A., Historical Land Use and Anthropogenic Features: A Case Study from Nagymaros, Acta Climatologica et Chorologica 38–39, 111–124.
[72] KISS, A. a kol., 2014: Kiss, A.–Czinege, A.–Barta, K.–Sümeghy, Z.–Grynaeus, A., Felhagyott szőlőteraszok, intenzív történeti tájhasználat és talajerózió elleni védekezés Nagymaroson, Studia Comitatensia, Új folyam 1, A Ferenczy Múzeum Évkönyve, 125–143.
[73] KORABINSKY, J. M., 1786: Geographisch-historisches und Produkten Lexikon von Ungarn. Pressburg.
[74] KRIVOSUDSKÝ, R., 2014: Viticulture in the Context of Historical Landscape in the Small Carpathian Region – Model Area of Rača, GeoScape 8, No. 1, 9–16. https://doi.org/10.2478/geosc-2014-0002
[75] KUČERA, M., 1974: Slovensko po páde Veľkej Moravy. Štúdie o hospodárskom a sociálnom vývine v 9.–13. storočí. Bratislava.
[76] KUCHAŘ, K., 1967: Mapové podklady ke geografii Československa, Acta Universitatis Carolinae Geographica 2, č. 1, 57–97.
[77] LÁTKOVÁ, M., 2020: Size or Shape? Grapevine Pips From an Archaeobotanical Perspective. In: Great Moravian Elites From Mikulčice (Poláček, L.–Baxa, P.–Bejdová, Š.–Bigoni, L.–Březinová, H.–Brukner Havelková, P.–Brůžek, J.–Brzobohatá, H.–Drtikolová Kaupová, S.–Galuška, L.–Harvát, M.–Hladík, M.–Hlavica, M.–Hošek, J.–Ibrová, A.–Kalhous, D.–Košta, J.–Kouřil, P.–Kovačiková, L.–Krupičková, Š.–Langr, J.–Látková, M.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Ottenwelter, E.–Procházka, R.–Rohanová, D.–Sedláčková, H.–Sládek, V.–Stránská, P.–Ungerman, Š.–Valášková, L.–Velemínská, J.–Velemínský, P.–Zazvonilová, E., edd.), 201–202. Brno.
[78] LÁTKOVÁ, M.–HAJNALOVÁ, M.–HAVLÍK, M., 2019: Grape vine and viticulture tradition in Mikulčice. Vinná réva a tradice vinařství v Mikulčicích, PV 60, č. 2, 79–91.
[79] LIESKOVSKÝ, J. a kol., 2013 – Lieskovský, J.–Kanka, R.–Bezák, P.–Štefunková, D.–Petrovič, F.–Dobrovodská, M., Driving forces behind vineyard abandonment in Slovakia following the move to a market-oriented economy, Land Use Policy 32, 356–365. https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2012.11.010
[80] LOPATKOVÁ, Z., 2006: Z najstarších dejín. In: Horné Orešany. Historicko-národopisná monografia (Babirát, M.–Babirát, M.–Blažo, Š.–Dobrotková, M.–Drahoš, J.–Lopatková, Z.–Mackovčin, P.–Nováková, K.–Urminský, J., edd.), 18–22. Horné Orešany.
[81] MACKOVÁ, A., 2020: Historická krajina v okolí Pezinka do začiatku 17. storočia, Historika 9, č. 1, 8–14.
[82] MAREK, M., 2006: Cudzie etniká na stredovekom Slovensku. Martin.
[83] MES II: Monumenta ecclesiae Strigoniensis II, 1273–1321 (Knauz, F., ed.). Strigonii 1882.
[84] MKP: Mestská kniha príjmov trnavskej farnosti sv. Mikuláša z roku 1495 (Rábik, V., ed.). Trnava 2006.
[85] MKT: Mestská kniha Trnavy (1392/1393) 1394–1530 (Rábik, V., ed.). Trnava 2008.
[86] MMFH IV: Magnae Moraviae Fontes Historici IV. Leges, Textus Iuridici, Supplementa (Bartoňková, D.–Haderka, K.–Havlík, L.–Ludvíkovský, J.–Vašica, J.–Večerka, R., edd.). Brno 1971.
[87] MNL: Magyar Nemzeti Levéltár, fond Jezsuita rendi térképek (17. sz.–18. sz.), sign. S 139–No. 22. Dostupné z: https://maps.hungaricana.hu/en/MOLTerkeptar/38486/?list=eyJxdWVyeSI6ICJEb2xuXHUwMGU5IE9SZVx1MDE2MWFueSJ9, cit. 26. 3. 2022.
[88] MRAVCSIK, Z.–MALATINSZKY, A.–HARMOS, K., 2012: Felhagyott szőlők botanikai és tájtörténeti vizsgálata az Északi-Cserhátban, Kitaibelia 17, sz. 1, 43.
[89] NEUMANN, M., 2014: Kostol sv. Jakuba staršieho v Trnave. Príspevok k prítomnosti Valónov na území mesta v stredoveku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 17, 15–20.
[90] NEUMANN, M., 2019: Zaniknuté cesty v okolí hradu Červený Kameň, Historika 8, č. 1, 33–36.
[91] NOVÁKOVÁ, K., 2006: Tradičná kultúra a spôsob života. In: Horné Orešany. Historicko-národopisná monografia (Babirát, M.–Babirát, M.–Blažo, Š.–Dobrotková, M.–Drahoš, J.–Lopatková, Z.–Mackovčin, P.–Nováková, K.–Urminský, J., edd.), 119–151. Horné Orešany.
[92] NYIZSALOVSZKI, R.–VIRÓK, V., 2001: Területhasználat időbeli változásai és következményei egy Tokaj-Hegyaljai településen. In: I. Magyar Földrajzi Konferencia, 1–13. Szeged.
[93] PÉTERFFY, C., 1742: Sacra Concilia Ecclesiae Romano-Catholicae in Regno Hungariae celebrata. Posonii.
[94] POPELKOVÁ, K., 2019: Tradície a každodenný život Dubovej. In: Dejiny obce Dubová (Turcsány, J.–Feješová, M., edd.), 351–392. Dubová.
[95] POSPÍŠILOVÁ, D.–ŠIMORA, R.–SEKERA, D., 2010: Research work on Vitis vinifera ssp. sylvestris in Slovakia, Czech Journal of Genetics and Plant Breeding 46 (Special Issue), S47–S49. https://doi.org/10.17221/989-CJGPB
[96] PRIKRYL, Ľ. V., 1977: Vývoj mapového zobrazovania Slovenska. Bratislava.
[97] REED, K.–OŽANIĆ ROGULJIĆ, I., 2020: The Roman Food System in Southern Pannonia (Croatia) from the 1st–4th Century A.D., Open Archaeology 6, 1, 38–62. https://doi.org/10.1515/opar-2020-0105
[98] RUMI, K. G., 1809: Geographisch-statistisches Wörterbuch des österreichischen Kaiserstaates. Wien.
[99] SOKOL, P. a kol., 2017: Sokol, P.–Havlice, J.–Knechtová, A.–Kypta, J.–Laval, F.–Neustupný, Z.–Stránská, R.–Tišerová, R.–Tomášek, M.–Vitula, P., Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek. Praha.
[100] SNA: Slovenský národný archív, fond Pálfi – zbierka máp a plánov, sign. 338.
[101] SZILASSI, P., 2003: A területhasználat változásának okai és következményei a Káli-medence példáján, Földrajzi Értesítő 52, 3–4, 189–214.
[102] SUPUKA, J.–VEREŠOVÁ, M.–ŠINKA, K., 2011: Development of Vineyards Landscape Structure with Regard to Historical and Cultural Values, Ekológia (Bratislava) 30, No. 2, 229–238. https://doi.org/10.4149/ekol_2011_02_229
[103] ŠPULEROVÁ, J. a kol., 2011: Špulerová, J.–Dobrovodská, M.–Lieskovský, J.–Bača, A.–Halabuk, A.–Kohút, F.–Mojses, M.–Kenderessy, P.–Piscová, V.–Barančok, P.–Gerhátová, K.–Krajčí, J.–Boltižiar, M., Inventory and classification of historical structures of the agricultural landscape in Slovakia, Ekológia (Bratislava) 30, No. 2, 157–170. https://doi.org/10.4149/ekol_2011_02_157
[104] ŠPULEROVÁ, J. a kol., 2016: Špulerová, J.–Dobrovodská, M.–Štefunková, D.–Piscová, V.–Petrovič, F., História vzniku a vývoja historických štruktúr tradične obhospodarovanej poľnohospodárskej krajiny, HČ 64, č. 1, 109–126.
[105] ŠPULEROVÁ, J. a kol., 2017: Špulerová, J.–Dobrovodská, M.–Štefunková, D.–Kenderessy, P.–Izsóff, M., Terraced Landscapes in Slovakia, Acta geographica Slovenica 57, 2, 99–109. https://doi.org/10.3986/AGS.4674
[106] ŠTEFUNKOVÁ, D., 2009: Fragmenty historických vinohradníckych štruktúr v obraze krajiny, Acta Facultatis Ecologiae 20, 103–112.
[107] TIBENSKÝ, J., 1962: Juraj Fándly – propagátor nových moderných metód v poľnohospodárstve na Slovensku, Agrikultúra 1, 75–88.
[108] TIBENSKÝ, J., 1998: Poctivá obec budmerická. Starodávna história. Každodenný život slovenskej dediny od najstarších čias do začiatku 18. storočia. Budmerice.
[109] TIBENSKÝ, J., 2011: Sídliskový komplex Boleráz v najstaršom ohraničení. In: Trnava 1211–2011. Historické štúdie k najstarším dejinám mesta (Rábik, V.–Dobrotková, M.–Hrnčiarik, E.–Marek, M.–Marsina, R.–Kohútová, M.–Tibenský, M., edd.), 197–212. Trnava – Kraków.
[110] VÁCLAVÍK, A., 1925: Podunajská dedina v Československu. Bratislava.
[111] VÁLYI, A., 1796: Magyar országnak leírása. Első kötet. Budán.
[112] VÁLYI, A., 1799: Magyar országnak leírása. Második kötet. Budán.
[113] VAVÁK, J., 2004: Nové nálezy z prieskumu Pezinka a Vinosadov, AVANS 2003, 196–199.
[114] VAVÁK, J., 2015: Mohutná pevnosť v Malých Karpatoch, Historika 4, č. 1, 4–7.
[115] WENZEL, G., 1887: Magyarország mezőgazdaságának története. Budapest.
[116] WMS: WMS ZBGIS. ZBGIS – všetky kategórie. Dostupné z: https://www.geoportal.sk/sk/sluzby/mapove-sluzby/wms/wms-zbgis.html, cit. 27. 3. 2022.
[117] ZBGIS: ZBGIS. Terén, DMR, sklony, orientácie. Dostupné z: https://zbgis.skgeodesy.sk/mkzbgis/sk/teren, cit. 26. 3. 2022.
[118] ZsO I: Zsigmondkori oklevéltár I, 1387–1399 (Mályusz, E., ed.). Budapest 1951.
[119] ŽUDEL, J., 1965: Osídlenie a pohyb obyvateľstva na Červenokamenskom panstve za Fuggerovcov v rokoch 1535–1583, HČ 13, č. 4, 571–599.
[2] BAĎURÍK, J., 1990: Malokarpatské vinohradníctvo v 16. storočí. Bratislava.
[3] BAĎURÍK, J., 2008: Z počiatkov vinohradníctva a vinárstva starého Pezinka. In: Bozen Pezinok 1208–2008 (Pospechová, P., ed.), 83–86. Pezinok.
[4] BEHRINGER, W., 2010: Kulturní dějiny klimatu. Od doby ledové po globální oteplování. Praha – Litomyšl.
[5] BEL, M., 1779: Compendium Hungariae geographicum, ad exemplar Notitiae Hungariae novae historico-geographicae. Posonii et Cassoviae.
[6] BENKOVÁ, E., 2011: Urbáre panstva Červený Kameň zo 16. a 17. storočia ako pramene k dejinám vinohradníctva, Historia nova 2, č. 2, 51–67.
[7] BENKOVÁ, E., 2011a: Vinohradníctvo v diele Juraja Fándlyho Piľní domajší a poľní hospodár. In: Vinicola Carpathensis. K 65. narodeninám univ. prof. PhDr. Jozefa Baďuríka, CSc. (Grófová, M.–Lukačka, J., edd.), 123–133. Bratislava.
[8] BENKOVÁ, E., 2013: Die Kroaten in der Burgherrschaft Červený Kameň im 16. Jahrhundert. In: Slovakia and Croatia. Historical Parallels and Connections (until 1780) (Kucharská, V.–Kuzmová, S.–Mesiarkin, A., edd.), 339–343. Bratislava – Zagreb.
[9] BENKOVÁ, E., 2017: Vinohradníctvo na panstve Červený Kameň v ranom novoveku. Bratislava.
[10] BENKOVÁ, E.–KLOKNER, T., 2016: Kniha vinohradov z Červeného Kameňa, Historika 5, č. 2, 18–20.
[11] BENKOVÁ, E.–KLOKNER, T., 2017: O založení vinice v Častej v roku 1862, Historika 6, č. 1, 22–23.
[12] BLOM, P., 2018: Die Welt aus den Angeln. Eine Geschichte der Kleinen Eiszeit von 1570 bis 1700 sowie der Entstehung der modernen Welt, verbunden mit einigen Überlegungen zum Klima der Gegenwart. München.
[13] BOLTIŽIAR, M.–OLAH, B.–PETROVIČ, F., 2013: Historické mapy – zdroj dát pri štúdiu krajiny a jej zmien, Životné prostredie 47, 1, 8–12.
[14] BORZOVÁ, Z., 2016: Poľnohospodárske náradie včasného stredoveku na Slovensku. Nitra.
[15] BURDOVÁ, L., 2016: Vojnové udalosti 17.–18. storočia a ich dopad na mestá malokarpatského regiónu, Historika 5, č. 2, 21–26.
[16] CDAC VIII: Codex diplomaticus Arpadianus continuatus. Árpádkori új okmánytár VIII, 1261–1272 (Wenzel, G., ed.). Budapest 1870.
[17] CDAC XII: Codex diplomaticus Arpadianus continuatus. Árpádkori új okmánytár XII, 1270–1301 (Wenzel, G., ed.). Budapest 1874.
[18] CDH I: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis I, 104–1094 (Fejér, G., ed.). Budae 1829.
[19] CDH VI/2: Codex diplomaticus Hungariae ecclesiasticus ac civilis VI/2, 1296–1303 (Fejér, G., ed.). Budae 1830.
[20] CDSl I: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae I, 805–1235 (Marsina, R., ed.). Bratislavae 1971.
[21] CDSl II: Codex diplomaticus et epistolaris Slovaciae II, 1235–1260 (Marsina, R., ed.). Bratislavae 1987.
[22] CSOMA, Zs., 2007: A középkori francia-vallon hatás a Magyarországi szőlő-borkultúrára, A Herman Ottó Múzeum Évkönyve 46, 578–586.
[23] CZILCHERT, K., 1873: Pozsony megye helyrajzi és statistikai leírása. Pest.
[24] DEDÁK, D.–SULYÁN, P. G., 2014: Cserháti települések szőlőhegyeinek tájváltozásai, Tájökológiai Lapok12, 2. sz., 363–381.
[25] DONEUS, M.–KÜHTREIBER, T., 2013: Wert-Erwartungstheorie und Standortwahl. In: Die hinterlassene Landschaft – Prospektion und Interpretation in der Landschaftsarchäologie. Mitteilungen der Prähistorischen Kommission, Band 78 (Doneus, M., ed.), 336–346. Wien. https://doi.org/10.2307/j.ctt1vw0qcb.21
[26] ÉGETŐ, M., 1980: Középkori szőlőművelésünk kérdéséhez, Ethnographia 91, 1. sz., 53–78.
[27] EISNER, J., 1947: Slovensko v dobe kultúry hradištnej. In: Slovenské dejiny I. (Varsik, B., ed.), 120–158. Bratislava.
[28] ELIÁŠ, P., 2009: Opustené vinohrady: vznik, biodiverzita a význam, Životné prostredie 43, 1. sz., 24–28.
[29] ENDRŐDI, J., 2009: A szőlőművelés múltja és jelene a Vászolyi-medencében. In: Geográfus Doktoranduszok IX. Országos Konferenciájának Természetföldrajzos Tanulmányai (Kiss, T., ed.), 127–140. Szeged.
[30] FÁNDLY, J., 1990: Pilní domajší a poľní hospodár I. Bratislava.
[31] FEJEŠOVÁ, M., 2019: Dubová od stredoveku do čias Pálfiovcov 1287–1590. In: Dejiny obce Dubová (Turčány, J.–Feješová, M., edd.), 21–50. Bratislava.
[32] FELCANOVÁ, Z.–FELCAN, M.–LIESKOVSKÝ, T., 2021: Archeológia neviditeľného. Prípady nedeštruktívneho výskumu v archeológii. Bratislava.
[33] FENCÍK, R. a kol., 2020: Fencík, R.–Havrlant, J.–Talich, M.–Zeman, M., Transformácia topografických sekcií tretieho vojenského mapovania územia Slovenska, Kartografické listy 28, č. 2, 35–52.
[34] FÉNYES, E., 1851: Magyarország geographiai szótára. I. kötet. Pest.
[35] FÉNYES, E., 1851a: Magyarország geographiai szótára. III. kötet. Pest.
[36] FRANKO, M., 2013: Malokarpatské kamenice, Historika 2, č. 2, 28–29.
[37] FRANKO, M., 2018: Organizácia a správa viničných hôr malokarpatských miest Svätý Jur, Pezinok a Modra. Trnava.
[38] FRČEK, J., 1933: Euchologium Sinaiticum. Texte slave avec sources grecques et traduction française. Patrologia orientalis. Tome 24, Fascicule 5, No. 120. Turnhout.
[39] GAHÉR, D., 2011: Vinohradníctvo na majetkoch grófov zo Svätého Jura a Pezinka v neskorom stredoveku. In: Vinicola Carpathensis. K 65. narodeninám univ. prof. PhDr. Jozefa Baďuríka, CSc. (Grófová, M.–Lukačka, J., edd.), 57–66. Bratislava.
[40] GAHÉR, D., 2021: Vinohradníctvo na majetkoch grófov zo Svätého Jura a Pezinka v neskorom stredoveku. In: V znamení hviezdy. Grófi zo Svätého Jura a Pezinka (Gahér, D.–Gahérová, H., edd.), 246–254. Pezinok.
[41] GÁLOVÁ, L.–DEKAN, T., 2021: Nové produkty poskytované Úradom geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, Kartografické listy 29, č. 1, 19–26.
[42] GEOPORTAL: Parametre pre lokality zberu údajov LLS, https://www.geoportal.sk/files/zbgis/lls/parametre-lokality-zberu-udajov-lls.pdf, cit. 26. 3. 2022.
[43] GOJDA, M., 2000: Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha.
[44] GOJDA, M., 2012: Význam moderních metod dálkového průzkumu pro studium, dokumentaci a mapování historické krajiny českých zemí. Relikty fortifikační architektury v krajině (Terezín). In: Krajina jako historické jeviště (Chodějovská, E.–Šimůnek, R., edd.), 319–346. Praha.
[45] GOJDA, M., 2017: Archeologie a dálkový průzkum. Historie, metody, prameny. Praha.
[46] GOJDA, M., ed., 2004: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. Praha.
[47] GULYÁS, L. Sz., 2012: A középkori szőlőművelés és borkereskedelem információtörténeti vizsgálatának lehetőségei, Aetas 27, 4. sz., 155–175.
[48] GYÖRFFY, Gy., 1972: Az Árpád-kori szolgálónépek kérdéséhez, Történelmi Szemle 3–4, 261–320.
[49] HÁJEK, V., 2014: Kronika česká. Praha.
[50] HAJNALOVÁ, E., 1985: New palaeobotanical finds from medieval towns in Slovakia, SlArch 33, 399–438.
[51] HAJNALOVÁ, E., 2001: Ovocie a ovocinárstvo v archeobotanických nálezoch na Slovensku. Nitra.
[52] HAJNALOVÁ, E., 2012: Archeobotanické nálezy z územia Bratislavy. In: Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Brezalauspurc na križovatke kultúr (Šedivý, J.–Štefanovičová, T., edd.), 52–57. Bratislava.
[53] HAJNALOVÁ, M. a kol., 2018: Hajnalová, M.–Bielichová, Z.–Rajtár, J.–Krčová, D.–Čejka, T.–Šustek, Z.–Mihályiová, J., A Roman Structure from Hurbanovo, SW Slovakia: Multiproxy Investigation of Unique Waterlogged Deposit, Interdisciplinaria Archaeologica 9, No. 1, 43–69. https://doi.org/10.24916/iansa.2018.1.4
[54] HANUŠIN, J.–ŠTEFUNKOVÁ, D., 2015: Zmeny diverzity vinohradníckej krajiny v zázemí Svätého Jura v období 1896–2011, Geografický časopis 67, 243–259.
[55] HERCZEGH, M., 1894: A bortermelés hazai fejlődése, Magyar gazdaságtörténelmi szemle 1, 3. sz., 125–135.
[56] HLAVATÁ, J., 2015: Archeologické nálezy rastlín a ich vypovedacia schopnosť vo vzťahu k poľnohospodárstvu včasného stredoveku. In: Interdisciplinárne o poľnohospodárstve včasného stredoveku (Borzová, Z., ed.), 9–46. Nitra.
[57] HLAVATÁ, J., 2017: Rastlinné potraviny, ich produkcia, úprava a skladovanie v germánskom a rímsko-provinciálnom prostredí na území stredného Dunaja. Dizertačná práca. Nitra.
[58] HOFIERKA, J. a kol., 2017: Hofierka, J.–Šašak, J.–Šupinský, J.–Gallay, M.–Kaňuk, J.–Sedlák, V., 3D mapovanie krajiny pomocou pozemného a leteckého laserového skenovania, Životné prostredie 51, č. 1, 21–27.
[59] HOLEC, R., 1991: Vinohradníctvo na Slovensku v období kapitalizmu (1848–1918), Historica – Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského 39–40, 225–232.
[60] HOLUBEC, M. a kol., 2016: Holubec, M.–Bobáľ, P.–Hronček, S.–Birošík, F., Využitie leteckého laserového skenovania pre potreby archeologického prieskumu. In: GIS Ostrava 2016 (Inspektor, T.–Horák, J.–Růžička, J., edd.), 1–7. Ostrava.
[61] HOLUBY, J. Ľ., 1910: Z prechádzky Pezinkom a jeho najbližších okolím, Slovenské pohľady 30, č. 6, 350–366.
[62] HRNČIAROVÁ, T. a kol., 2002: Hrnčiarová, T.–Klinda, J.–Berková, A.–Kramárik, J.–Finka, M.–Kosová, K.–Lauko, V.–Mládek, J.–Zaťko, M., Atlas krajiny Slovenskej republiky. Bratislava – Banská Bystrica.
[63] JAKUBÍK, J., 2012: Vývoj vojenskej kartografie na území Slovenska, Kartografické listy 20, č. 1, 28–38.
[64] JANKÓ, A.–PORUBSKÁ, B., 2013: Vojenské mapovanie na Slovensku 1769–1883. Bratislava.
[65] JAUBERT, P. A., 1840: Recueil de voyages et de mémoires. Géographie d'Édrisi. Tome second. Paris.
[66] JEDLICSKA, P., 1879: Adatok Szomolány vára- s uradalmának történetéhez, Történelmi tár, 2. füzet, 262–284.
[67] JEDLICSKA, P., 1882: Kiskárpáti emlékek. Vöröskőtől Szomolányig. Hely- s művelődéstörténeti tanulmány. Budapest.
[68] KAHOUNOVÁ, E., 1967: Spoločensko-ekonomické podmienky vývinu vinohradníctva na západnom a strednom Slovensku, Slovenský národopis 15, 503–554.
[69] KALESNÝ, F., 1972: Arbeitsgeräte der Weinbauer in der Slowakei. Ein Beitrag zur Frage der historischen Schichten und Kultureinflüsse in der Weinkultur der Slowakei, Ethnologia Slavica 4, 87–152.
[70] KAZIMÍR, Š., 1986: Pestovanie viniča a produkcia vína na Slovensku v minulosti. Bratislava.
[71] KISS, A. a kol., 2005: Kiss, A.–Barta, K.–Sümeghy, Z.–Czinege, A., Historical Land Use and Anthropogenic Features: A Case Study from Nagymaros, Acta Climatologica et Chorologica 38–39, 111–124.
[72] KISS, A. a kol., 2014: Kiss, A.–Czinege, A.–Barta, K.–Sümeghy, Z.–Grynaeus, A., Felhagyott szőlőteraszok, intenzív történeti tájhasználat és talajerózió elleni védekezés Nagymaroson, Studia Comitatensia, Új folyam 1, A Ferenczy Múzeum Évkönyve, 125–143.
[73] KORABINSKY, J. M., 1786: Geographisch-historisches und Produkten Lexikon von Ungarn. Pressburg.
[74] KRIVOSUDSKÝ, R., 2014: Viticulture in the Context of Historical Landscape in the Small Carpathian Region – Model Area of Rača, GeoScape 8, No. 1, 9–16. https://doi.org/10.2478/geosc-2014-0002
[75] KUČERA, M., 1974: Slovensko po páde Veľkej Moravy. Štúdie o hospodárskom a sociálnom vývine v 9.–13. storočí. Bratislava.
[76] KUCHAŘ, K., 1967: Mapové podklady ke geografii Československa, Acta Universitatis Carolinae Geographica 2, č. 1, 57–97.
[77] LÁTKOVÁ, M., 2020: Size or Shape? Grapevine Pips From an Archaeobotanical Perspective. In: Great Moravian Elites From Mikulčice (Poláček, L.–Baxa, P.–Bejdová, Š.–Bigoni, L.–Březinová, H.–Brukner Havelková, P.–Brůžek, J.–Brzobohatá, H.–Drtikolová Kaupová, S.–Galuška, L.–Harvát, M.–Hladík, M.–Hlavica, M.–Hošek, J.–Ibrová, A.–Kalhous, D.–Košta, J.–Kouřil, P.–Kovačiková, L.–Krupičková, Š.–Langr, J.–Látková, M.–Macháček, J.–Mazuch, M.–Ottenwelter, E.–Procházka, R.–Rohanová, D.–Sedláčková, H.–Sládek, V.–Stránská, P.–Ungerman, Š.–Valášková, L.–Velemínská, J.–Velemínský, P.–Zazvonilová, E., edd.), 201–202. Brno.
[78] LÁTKOVÁ, M.–HAJNALOVÁ, M.–HAVLÍK, M., 2019: Grape vine and viticulture tradition in Mikulčice. Vinná réva a tradice vinařství v Mikulčicích, PV 60, č. 2, 79–91.
[79] LIESKOVSKÝ, J. a kol., 2013 – Lieskovský, J.–Kanka, R.–Bezák, P.–Štefunková, D.–Petrovič, F.–Dobrovodská, M., Driving forces behind vineyard abandonment in Slovakia following the move to a market-oriented economy, Land Use Policy 32, 356–365. https://doi.org/10.1016/j.landusepol.2012.11.010
[80] LOPATKOVÁ, Z., 2006: Z najstarších dejín. In: Horné Orešany. Historicko-národopisná monografia (Babirát, M.–Babirát, M.–Blažo, Š.–Dobrotková, M.–Drahoš, J.–Lopatková, Z.–Mackovčin, P.–Nováková, K.–Urminský, J., edd.), 18–22. Horné Orešany.
[81] MACKOVÁ, A., 2020: Historická krajina v okolí Pezinka do začiatku 17. storočia, Historika 9, č. 1, 8–14.
[82] MAREK, M., 2006: Cudzie etniká na stredovekom Slovensku. Martin.
[83] MES II: Monumenta ecclesiae Strigoniensis II, 1273–1321 (Knauz, F., ed.). Strigonii 1882.
[84] MKP: Mestská kniha príjmov trnavskej farnosti sv. Mikuláša z roku 1495 (Rábik, V., ed.). Trnava 2006.
[85] MKT: Mestská kniha Trnavy (1392/1393) 1394–1530 (Rábik, V., ed.). Trnava 2008.
[86] MMFH IV: Magnae Moraviae Fontes Historici IV. Leges, Textus Iuridici, Supplementa (Bartoňková, D.–Haderka, K.–Havlík, L.–Ludvíkovský, J.–Vašica, J.–Večerka, R., edd.). Brno 1971.
[87] MNL: Magyar Nemzeti Levéltár, fond Jezsuita rendi térképek (17. sz.–18. sz.), sign. S 139–No. 22. Dostupné z: https://maps.hungaricana.hu/en/MOLTerkeptar/38486/?list=eyJxdWVyeSI6ICJEb2xuXHUwMGU5IE9SZVx1MDE2MWFueSJ9, cit. 26. 3. 2022.
[88] MRAVCSIK, Z.–MALATINSZKY, A.–HARMOS, K., 2012: Felhagyott szőlők botanikai és tájtörténeti vizsgálata az Északi-Cserhátban, Kitaibelia 17, sz. 1, 43.
[89] NEUMANN, M., 2014: Kostol sv. Jakuba staršieho v Trnave. Príspevok k prítomnosti Valónov na území mesta v stredoveku, Pamiatky Trnavy a Trnavského kraja 17, 15–20.
[90] NEUMANN, M., 2019: Zaniknuté cesty v okolí hradu Červený Kameň, Historika 8, č. 1, 33–36.
[91] NOVÁKOVÁ, K., 2006: Tradičná kultúra a spôsob života. In: Horné Orešany. Historicko-národopisná monografia (Babirát, M.–Babirát, M.–Blažo, Š.–Dobrotková, M.–Drahoš, J.–Lopatková, Z.–Mackovčin, P.–Nováková, K.–Urminský, J., edd.), 119–151. Horné Orešany.
[92] NYIZSALOVSZKI, R.–VIRÓK, V., 2001: Területhasználat időbeli változásai és következményei egy Tokaj-Hegyaljai településen. In: I. Magyar Földrajzi Konferencia, 1–13. Szeged.
[93] PÉTERFFY, C., 1742: Sacra Concilia Ecclesiae Romano-Catholicae in Regno Hungariae celebrata. Posonii.
[94] POPELKOVÁ, K., 2019: Tradície a každodenný život Dubovej. In: Dejiny obce Dubová (Turcsány, J.–Feješová, M., edd.), 351–392. Dubová.
[95] POSPÍŠILOVÁ, D.–ŠIMORA, R.–SEKERA, D., 2010: Research work on Vitis vinifera ssp. sylvestris in Slovakia, Czech Journal of Genetics and Plant Breeding 46 (Special Issue), S47–S49. https://doi.org/10.17221/989-CJGPB
[96] PRIKRYL, Ľ. V., 1977: Vývoj mapového zobrazovania Slovenska. Bratislava.
[97] REED, K.–OŽANIĆ ROGULJIĆ, I., 2020: The Roman Food System in Southern Pannonia (Croatia) from the 1st–4th Century A.D., Open Archaeology 6, 1, 38–62. https://doi.org/10.1515/opar-2020-0105
[98] RUMI, K. G., 1809: Geographisch-statistisches Wörterbuch des österreichischen Kaiserstaates. Wien.
[99] SOKOL, P. a kol., 2017: Sokol, P.–Havlice, J.–Knechtová, A.–Kypta, J.–Laval, F.–Neustupný, Z.–Stránská, R.–Tišerová, R.–Tomášek, M.–Vitula, P., Metodika terénní prostorové identifikace, dokumentace a popisu nemovitých archeologických památek. Praha.
[100] SNA: Slovenský národný archív, fond Pálfi – zbierka máp a plánov, sign. 338.
[101] SZILASSI, P., 2003: A területhasználat változásának okai és következményei a Káli-medence példáján, Földrajzi Értesítő 52, 3–4, 189–214.
[102] SUPUKA, J.–VEREŠOVÁ, M.–ŠINKA, K., 2011: Development of Vineyards Landscape Structure with Regard to Historical and Cultural Values, Ekológia (Bratislava) 30, No. 2, 229–238. https://doi.org/10.4149/ekol_2011_02_229
[103] ŠPULEROVÁ, J. a kol., 2011: Špulerová, J.–Dobrovodská, M.–Lieskovský, J.–Bača, A.–Halabuk, A.–Kohút, F.–Mojses, M.–Kenderessy, P.–Piscová, V.–Barančok, P.–Gerhátová, K.–Krajčí, J.–Boltižiar, M., Inventory and classification of historical structures of the agricultural landscape in Slovakia, Ekológia (Bratislava) 30, No. 2, 157–170. https://doi.org/10.4149/ekol_2011_02_157
[104] ŠPULEROVÁ, J. a kol., 2016: Špulerová, J.–Dobrovodská, M.–Štefunková, D.–Piscová, V.–Petrovič, F., História vzniku a vývoja historických štruktúr tradične obhospodarovanej poľnohospodárskej krajiny, HČ 64, č. 1, 109–126.
[105] ŠPULEROVÁ, J. a kol., 2017: Špulerová, J.–Dobrovodská, M.–Štefunková, D.–Kenderessy, P.–Izsóff, M., Terraced Landscapes in Slovakia, Acta geographica Slovenica 57, 2, 99–109. https://doi.org/10.3986/AGS.4674
[106] ŠTEFUNKOVÁ, D., 2009: Fragmenty historických vinohradníckych štruktúr v obraze krajiny, Acta Facultatis Ecologiae 20, 103–112.
[107] TIBENSKÝ, J., 1962: Juraj Fándly – propagátor nových moderných metód v poľnohospodárstve na Slovensku, Agrikultúra 1, 75–88.
[108] TIBENSKÝ, J., 1998: Poctivá obec budmerická. Starodávna história. Každodenný život slovenskej dediny od najstarších čias do začiatku 18. storočia. Budmerice.
[109] TIBENSKÝ, J., 2011: Sídliskový komplex Boleráz v najstaršom ohraničení. In: Trnava 1211–2011. Historické štúdie k najstarším dejinám mesta (Rábik, V.–Dobrotková, M.–Hrnčiarik, E.–Marek, M.–Marsina, R.–Kohútová, M.–Tibenský, M., edd.), 197–212. Trnava – Kraków.
[110] VÁCLAVÍK, A., 1925: Podunajská dedina v Československu. Bratislava.
[111] VÁLYI, A., 1796: Magyar országnak leírása. Első kötet. Budán.
[112] VÁLYI, A., 1799: Magyar országnak leírása. Második kötet. Budán.
[113] VAVÁK, J., 2004: Nové nálezy z prieskumu Pezinka a Vinosadov, AVANS 2003, 196–199.
[114] VAVÁK, J., 2015: Mohutná pevnosť v Malých Karpatoch, Historika 4, č. 1, 4–7.
[115] WENZEL, G., 1887: Magyarország mezőgazdaságának története. Budapest.
[116] WMS: WMS ZBGIS. ZBGIS – všetky kategórie. Dostupné z: https://www.geoportal.sk/sk/sluzby/mapove-sluzby/wms/wms-zbgis.html, cit. 27. 3. 2022.
[117] ZBGIS: ZBGIS. Terén, DMR, sklony, orientácie. Dostupné z: https://zbgis.skgeodesy.sk/mkzbgis/sk/teren, cit. 26. 3. 2022.
[118] ZsO I: Zsigmondkori oklevéltár I, 1387–1399 (Mályusz, E., ed.). Budapest 1951.
[119] ŽUDEL, J., 1965: Osídlenie a pohyb obyvateľstva na Červenokamenskom panstve za Fuggerovcov v rokoch 1535–1583, HČ 13, č. 4, 571–599.