Title: Cesty, cestování a pohostinnost na Balkáně
Variant title:
- Routes, traveling and hospitality in the Balkans
Source document: Porta Balkanica. 2022, vol. 13, iss. 1-2, pp. [7]-24
Extent
[7]-24
-
ISSN1804-2449 (print)2570-5946 (on-line)
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77218
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The article focuses on travel in the Balkans in the period up to the beginning of the 20th century. It thematizes specific cultural institutions that initiate, enable, and come into existence thanks to the everyday practice of traveling. It clarifies the specifics that developed on the territory of the Balkan area united under the administration of the Ottoman Empire. Population movement is to be understood here in the broadest possible perspective and includes ethnic, professional or economic migration, forced or voluntary movements of individuals and entire populations.
Článek se zaměřuje na cestování v Balkánském prostoru v období do začátku 20. století. Tematizuje specifické kulturní instituce, které cestování iniciují, umožňují a díky němu i vznikají. Objasňuje specifika, jež se vyvinula na území balkánského prostoru sjednoceného pod správou Osmanské říše. Pohyb obyvatel je zde pojímat v nejširší možné perspektivě a zahrnuje etnické, subsistenční či ekonomické migrace, nucené či dobrovolné pohyby jednotlivců i celých skupin obyvatelstva.
References
[1] BADE, K. J. (2005) Evropa v pohybu: Evropské migrace dvou staletí. Praha: NLN.
[2] BOČKOVÁ, H. (2005) Vlaši na Balkáně: geneze, historie a kultura minority. Příspěvek k otázce etnokulturní tradice. Ethnologia Europae centralis 7, 73–90.
[3] BOČKOVÁ, H. (2016) Kakakačani: kultura a identita. Slovanský jih 16 (3), 3–15.
[4] BOČKOVÁ, H. (2017) Balkán jako etnografické muzeum Evropy? aneb Hledání ztraceného času. Porta Balcanica 9 (1–2), 19–28.
[5] BOČKOVÁ, H. (2019) Kolonizace, dálkové cesty, çiftlik – tři zdroje balkánské elementární kultury. In: Stehlík, P. (ed.) Od moravských luk k balkánským horám. Václavu Štěpánkovi k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 165–178.
[6] BOČKOVÁ, H. – POSPÍŠILOVÁ, J. (2006) Bulhaři v Brně: proměny profesní a etnické minority. Český lid 93, 113–135.
[7] BOGIŠIĆ, V. (1867) Pravni običaji u Slovena. Zagreb: D. Albrecht.
[8] BOGIŠIĆ, V. (1874) Zbornik sadašnjih pravnih običaja u Južnih Slovena. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.
[9] BOGIŠIĆ, V. (2004) Izabrana dela III. Pravni običaji u Crnoj Gori, Hercegovini i Albaniji. Podgorica: CID.
[10] BOTÍK, J. (2007) Etnická história Slovenska: k problematike etnicity, etnickej identity, multietnického Slovenska a zahraničných Slovákov. Bratislava: Lúč.
[11] BRODEL, F. (1998–2000) Sredizemno more i sredizemnomorskijat svjat po vremeto na Filip II. I–II. Sofija: Abagar.
[12] CVIJIĆ, J. (1922) Balkansko poluostrvo i južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija.
[13] CVIJIĆ, J. (1924) Balkánské otázky. Praha: Unie.
[14] GEORGIEVA, V. (1978) Vlijanie na gurbetčijskoto gradinarstvo vărchu bita i kulturata na naselenieto ot Tărnovskija kraj. Bălgarska etnografija 3 (3–4), 95–102.
[15] GRGURINOVIĆ, I. (2007) Načini konstruiranja Drugoga u putopisu "Crno janje, sivi sokol" Rebecce West. Etnološka istraživanja 1 (12–13), 147–158.
[16] GRGURINOVIĆ, I. (2012) Antropologija i putovanje: praksa i tekst. Studia ethnologica Croatica 24, 31–60.
[17] HARANT Z POŽIC A BEZDRUŽIC, K. (1854) Putování aneb Cesta z království Českého do města Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii I. [Erben, K. J. (ed.)] Praha: F. Řivnáč.
[18] HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC, J. (1907) Putování k Svatému hrobu. Znova vydal F. Maleček. Praha: J. Otto.
[19] HAVRÁNEK, B. (ed.) (1982) Slovník spisovného jazyka českého I. Praha: Academia.
[20] HRADEČNÝ, P. – DOSTÁLOVÁ, R. – HROCHOVÁ, V. – OLIVA, P. – VAVŘÍNEK, V. (1998) Dějiny Řecka. Praha: NLN.
[21] HROCHOVÁ, V. (1967) Byzantská města ve 13.–15. století: příspěvek k sídelní topografii středověkého Řecka. Praha: Univerzita Karlova.
[22] JANOUŠEK, P. a kol. (2007–2008) Dějiny české literatury 1945–1989 I–IV. Praha: Academia.
[23] JEZERNIK, B. (2007) Divlja Evropa: Balkan u očima putnika sa Zapada. Beograd: Biblioteka XX vek.
[24] JIREČEK, J. (1857) Deník hraběte Hermana Černína o druhé cestě poselské do Constantinopole l. 1644–1645. Vídeň: Leopold Somer.
[25] JIREČEK, K. J. (1877a) Die Herrstrasse von Belgrad nach Constantinopol und die Balkanpässe: eine historisch-geographische Studie. Prag: Tempsky.
[26] JIREČEK, K. (1877b) Václav Budovec z Budova v Cařihradě. Časopis musea království Českého 51, 417–437, 580–598.
[27] JIREČEK, K. (1888) Cesty po Bulharsku. Praha: Matice česká.
[28] KĂNČOV, V. (1970) Izbrani proizvedenija I–II. Sofija: Nauka i izkustvo.
[29] KANITZ, F. (1879) Donau-Bulgarien und der Balkan: historisch-geographischethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1878 III. Leipzig: Hermann Fries.
[30] KOJIĆ, B. Đ. (1949) Stara gradska i seoska architektura u Srbiji. Beograd: Prosveta.
[31] KOJIĆ, B. Đ. (1976) Stari balkanski gradovi, varoši i varošice. Beograd: Srbija.
[32] KOLEV, N. (1983) Transport i săobštenija. In: Etnografija na Bălgarija II. Sofija: Izdatelstvo na BAN, 142–152.
[33] KOMÁREK, J. (1940) Neznámá Makedonie. Praha: Český čtenář.
[34] KORDA-PETROVIĆ, A. (2020) Češki putopisi o Balkanu. Beograd: Savez slavističkich društava Srbije.
[35] KOŽUCHAROV, G. (1969) Architekturata na selištata s tursko naselenie po srednoto tečenie na reka Arda. Izvestija na sekcijata za teorija i istorija na gradoustrojstvoto i architekturata 22, 221–273.
[36] KRAUS, J. a kol. (2005) Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
[37] LANGER, J. – BOČKOVÁ, H. (2010) Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských: syntéza mezinárodního výzkumu. Ostrava: Šmíra-Print.
[38] LUKOVIĆ, M. (2012) Transhumantní migrace pastevců v centrálních a západních oblastech Balkánu. In: Kłodnicki, Z. – Luković, M. – Slavkovský, P. – Stoličná, R. – Válka, M. Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoje střední Evropy a Balkánu. Brno: Masarykova univerzita, 145–196.
[39] MACHOVÁ, B. (2016) Bitovo: každodenní život v makedonských horách. Brno: Masarykova univerzita.
[40] MARINOV, V. (1992) Bălgarsko običajno pravo. Sofija: Marin Drinov.
[41] MEGAS, G. A. (1951) The Greek House: its Evolution and its Relation to the Houses of the other Balkan Peoples. Athens: Ministry of Reconstruction.
[42] MICHAJLOVA, K. (2006) Stranstvaštijat sljap pevec prosjak văv folklornata kultura na slavjanite. Sofija: Ab.
[43] MINETTI, H. (1923) Osmanische provinziale Baukunst auf dem Balkan: ein Beitrag zur Baugeschichte des Balkans. Hannover: Orient-Buchhandlung Heinz Lafaire.
[44] MONTANARI, M. (2003) Hlad a hojnost. Dějiny stravování v Evropě. Praha: NLN.
[45] NEDELKOVSKI, B. (2005) Mijacite i nivnata stopanska aktivnost na Balkonot. Etnolog 11, 187–194.
[46] NIKOLOV, I. (1994) Osnovane na selište – predanija i običai. In: Popov, R. I. – Grebenarova, S. (eds.) Rodopi: tradicionna narodna duchovna i socialnonormativna kultura. Sofija: BAN, 51–61.
[47] PETRÁŇOVÁ, L. (2011) Každodennost. In: Jančář, J. a kol. Malý etnologický slovník. Strážnice, 41–42.
[48] PETRÁŇOVI, J. a L. (2000) Rolník v evropské tradiční kultuře. Praha: Set Out.
[49] PIJOAN, J. (1979) Dějiny umění 4. Praha: Odeon.
[50] PREFÁT Z VLKANOVA, V. (1947) Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestyny, to jest do krajiny někdy Židovské, země Svaté, do města Jeruzaléma k Božímu hrobu. Vydání upravil K. Hrdina. Praha: Vesmír.
[51] SKOK, P. (1973) Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika III. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.
[52] SOUKUP, V. – VODÁKOVÁ, A. – VODÁKOVÁ, O. (eds.) (2002) Sociální a kulturní antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
[53] ŠATAVA, L. (1994) Národnostní menšiny v Evropě: encyklopedická příručka. Praha: Ivo Železný.
[54] ŠESTÁK, M. – TEJCHMAN, M. – HAVLÍKOVÁ, L. – HLADKÝ, L. – PELIKÁN, J. (1998) Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: NLN.
[55] ŠÍSTEK, F. (2017) Dějiny Černé Hory. Praha: NLN.
[56] TREPTOW, K. W. (ed.) (2000) Dějiny Rumunska. Praha: NLN.
[57] VELKOV, V. a kol. (1979) Istorija na Bălgarija v četirinadeset toma I. Sofija: BAN.
[58] VOBRUBOVÁ, M. (2019) Maloasijská katastrofa a její důsledky očima potomků maloasijských Řeků. Brno: Masarykona univerzita. Bakalářská diplomová práce.
[59] VRATISLAV Z MITROVIC, V. (1976) Příhody. K vydání připravila M. Nedvědová. Praha: Československý spisovatel.
[2] BOČKOVÁ, H. (2005) Vlaši na Balkáně: geneze, historie a kultura minority. Příspěvek k otázce etnokulturní tradice. Ethnologia Europae centralis 7, 73–90.
[3] BOČKOVÁ, H. (2016) Kakakačani: kultura a identita. Slovanský jih 16 (3), 3–15.
[4] BOČKOVÁ, H. (2017) Balkán jako etnografické muzeum Evropy? aneb Hledání ztraceného času. Porta Balcanica 9 (1–2), 19–28.
[5] BOČKOVÁ, H. (2019) Kolonizace, dálkové cesty, çiftlik – tři zdroje balkánské elementární kultury. In: Stehlík, P. (ed.) Od moravských luk k balkánským horám. Václavu Štěpánkovi k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 165–178.
[6] BOČKOVÁ, H. – POSPÍŠILOVÁ, J. (2006) Bulhaři v Brně: proměny profesní a etnické minority. Český lid 93, 113–135.
[7] BOGIŠIĆ, V. (1867) Pravni običaji u Slovena. Zagreb: D. Albrecht.
[8] BOGIŠIĆ, V. (1874) Zbornik sadašnjih pravnih običaja u Južnih Slovena. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.
[9] BOGIŠIĆ, V. (2004) Izabrana dela III. Pravni običaji u Crnoj Gori, Hercegovini i Albaniji. Podgorica: CID.
[10] BOTÍK, J. (2007) Etnická história Slovenska: k problematike etnicity, etnickej identity, multietnického Slovenska a zahraničných Slovákov. Bratislava: Lúč.
[11] BRODEL, F. (1998–2000) Sredizemno more i sredizemnomorskijat svjat po vremeto na Filip II. I–II. Sofija: Abagar.
[12] CVIJIĆ, J. (1922) Balkansko poluostrvo i južnoslovenske zemlje I. Beograd: Državna štamparija.
[13] CVIJIĆ, J. (1924) Balkánské otázky. Praha: Unie.
[14] GEORGIEVA, V. (1978) Vlijanie na gurbetčijskoto gradinarstvo vărchu bita i kulturata na naselenieto ot Tărnovskija kraj. Bălgarska etnografija 3 (3–4), 95–102.
[15] GRGURINOVIĆ, I. (2007) Načini konstruiranja Drugoga u putopisu "Crno janje, sivi sokol" Rebecce West. Etnološka istraživanja 1 (12–13), 147–158.
[16] GRGURINOVIĆ, I. (2012) Antropologija i putovanje: praksa i tekst. Studia ethnologica Croatica 24, 31–60.
[17] HARANT Z POŽIC A BEZDRUŽIC, K. (1854) Putování aneb Cesta z království Českého do města Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii I. [Erben, K. J. (ed.)] Praha: F. Řivnáč.
[18] HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC, J. (1907) Putování k Svatému hrobu. Znova vydal F. Maleček. Praha: J. Otto.
[19] HAVRÁNEK, B. (ed.) (1982) Slovník spisovného jazyka českého I. Praha: Academia.
[20] HRADEČNÝ, P. – DOSTÁLOVÁ, R. – HROCHOVÁ, V. – OLIVA, P. – VAVŘÍNEK, V. (1998) Dějiny Řecka. Praha: NLN.
[21] HROCHOVÁ, V. (1967) Byzantská města ve 13.–15. století: příspěvek k sídelní topografii středověkého Řecka. Praha: Univerzita Karlova.
[22] JANOUŠEK, P. a kol. (2007–2008) Dějiny české literatury 1945–1989 I–IV. Praha: Academia.
[23] JEZERNIK, B. (2007) Divlja Evropa: Balkan u očima putnika sa Zapada. Beograd: Biblioteka XX vek.
[24] JIREČEK, J. (1857) Deník hraběte Hermana Černína o druhé cestě poselské do Constantinopole l. 1644–1645. Vídeň: Leopold Somer.
[25] JIREČEK, K. J. (1877a) Die Herrstrasse von Belgrad nach Constantinopol und die Balkanpässe: eine historisch-geographische Studie. Prag: Tempsky.
[26] JIREČEK, K. (1877b) Václav Budovec z Budova v Cařihradě. Časopis musea království Českého 51, 417–437, 580–598.
[27] JIREČEK, K. (1888) Cesty po Bulharsku. Praha: Matice česká.
[28] KĂNČOV, V. (1970) Izbrani proizvedenija I–II. Sofija: Nauka i izkustvo.
[29] KANITZ, F. (1879) Donau-Bulgarien und der Balkan: historisch-geographischethnographische Reisestudien aus den Jahren 1860–1878 III. Leipzig: Hermann Fries.
[30] KOJIĆ, B. Đ. (1949) Stara gradska i seoska architektura u Srbiji. Beograd: Prosveta.
[31] KOJIĆ, B. Đ. (1976) Stari balkanski gradovi, varoši i varošice. Beograd: Srbija.
[32] KOLEV, N. (1983) Transport i săobštenija. In: Etnografija na Bălgarija II. Sofija: Izdatelstvo na BAN, 142–152.
[33] KOMÁREK, J. (1940) Neznámá Makedonie. Praha: Český čtenář.
[34] KORDA-PETROVIĆ, A. (2020) Češki putopisi o Balkanu. Beograd: Savez slavističkich društava Srbije.
[35] KOŽUCHAROV, G. (1969) Architekturata na selištata s tursko naselenie po srednoto tečenie na reka Arda. Izvestija na sekcijata za teorija i istorija na gradoustrojstvoto i architekturata 22, 221–273.
[36] KRAUS, J. a kol. (2005) Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.
[37] LANGER, J. – BOČKOVÁ, H. (2010) Obydlí v Karpatech a přilehlých oblastech balkánských: syntéza mezinárodního výzkumu. Ostrava: Šmíra-Print.
[38] LUKOVIĆ, M. (2012) Transhumantní migrace pastevců v centrálních a západních oblastech Balkánu. In: Kłodnicki, Z. – Luković, M. – Slavkovský, P. – Stoličná, R. – Válka, M. Tradiční agrární kultura v kontextu společenského vývoje střední Evropy a Balkánu. Brno: Masarykova univerzita, 145–196.
[39] MACHOVÁ, B. (2016) Bitovo: každodenní život v makedonských horách. Brno: Masarykova univerzita.
[40] MARINOV, V. (1992) Bălgarsko običajno pravo. Sofija: Marin Drinov.
[41] MEGAS, G. A. (1951) The Greek House: its Evolution and its Relation to the Houses of the other Balkan Peoples. Athens: Ministry of Reconstruction.
[42] MICHAJLOVA, K. (2006) Stranstvaštijat sljap pevec prosjak văv folklornata kultura na slavjanite. Sofija: Ab.
[43] MINETTI, H. (1923) Osmanische provinziale Baukunst auf dem Balkan: ein Beitrag zur Baugeschichte des Balkans. Hannover: Orient-Buchhandlung Heinz Lafaire.
[44] MONTANARI, M. (2003) Hlad a hojnost. Dějiny stravování v Evropě. Praha: NLN.
[45] NEDELKOVSKI, B. (2005) Mijacite i nivnata stopanska aktivnost na Balkonot. Etnolog 11, 187–194.
[46] NIKOLOV, I. (1994) Osnovane na selište – predanija i običai. In: Popov, R. I. – Grebenarova, S. (eds.) Rodopi: tradicionna narodna duchovna i socialnonormativna kultura. Sofija: BAN, 51–61.
[47] PETRÁŇOVÁ, L. (2011) Každodennost. In: Jančář, J. a kol. Malý etnologický slovník. Strážnice, 41–42.
[48] PETRÁŇOVI, J. a L. (2000) Rolník v evropské tradiční kultuře. Praha: Set Out.
[49] PIJOAN, J. (1979) Dějiny umění 4. Praha: Odeon.
[50] PREFÁT Z VLKANOVA, V. (1947) Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestyny, to jest do krajiny někdy Židovské, země Svaté, do města Jeruzaléma k Božímu hrobu. Vydání upravil K. Hrdina. Praha: Vesmír.
[51] SKOK, P. (1973) Etimologijski rječnik hrvatskoga ili srpskoga jezika III. Zagreb: Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti.
[52] SOUKUP, V. – VODÁKOVÁ, A. – VODÁKOVÁ, O. (eds.) (2002) Sociální a kulturní antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství.
[53] ŠATAVA, L. (1994) Národnostní menšiny v Evropě: encyklopedická příručka. Praha: Ivo Železný.
[54] ŠESTÁK, M. – TEJCHMAN, M. – HAVLÍKOVÁ, L. – HLADKÝ, L. – PELIKÁN, J. (1998) Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: NLN.
[55] ŠÍSTEK, F. (2017) Dějiny Černé Hory. Praha: NLN.
[56] TREPTOW, K. W. (ed.) (2000) Dějiny Rumunska. Praha: NLN.
[57] VELKOV, V. a kol. (1979) Istorija na Bălgarija v četirinadeset toma I. Sofija: BAN.
[58] VOBRUBOVÁ, M. (2019) Maloasijská katastrofa a její důsledky očima potomků maloasijských Řeků. Brno: Masarykona univerzita. Bakalářská diplomová práce.
[59] VRATISLAV Z MITROVIC, V. (1976) Příhody. K vydání připravila M. Nedvědová. Praha: Československý spisovatel.