Title: Počátky Jednoty umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků v kontextu vídeňské Tonkünstler-Sozietät
Variant title:
- Beginnings of the Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků in the context of Viennese Tonkünstler-Sozietät
Source document: Musicologica Brunensia. 2022, vol. 57, iss. 1, pp. 129-151
Extent
129-151
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2022-1-8
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.77391
Type: Article
Language
License: CC BY-SA 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků [Prague's Society of Musicians] (1803–1903) played a key role in establishing the concert life of Prague of the nineteenth century. Jednota drew the interest of researchers with its extensive presentations of George Friedrich Händel's oratorio works. It was founded on the model of the Tonkünstler-Sozietät (1771), which regularly performed oratorios and is considered to be one of the earliest public concert institutions in Vienna. Both societies were established with the same goal: the proceeds of the benefit concerts went into a fund, which was used to secure disabled musicians or surviving widows and orphans. The aim of the study is to outline the development of the Prague Society in connection with similar philanthropic organizations, especially the Vienna Tonküstler-Sozietät, and to reveal to what extent they may have influenced each other.
References
[1] Geld Journale 1825–1826. CZ-Pnm, nesign.
[2] Prager Theater-Almanach auf das Jahr 1808. Prag, 1808. CZ-Pu, sign. 65 F 001349/1809.
[3] Satzungen der zu ihrer eigenen, dann ihrer Wittwen und Waisen Versorgung vereinigten prager Tonkünstler-Gesellschaft, welche mit höchstem Hofdekrete vom 1sten März 1803 gnädigst bestätigt worden sind. Prag: Gottlieb Haase 1810. CZ-Pnm, sign. H 04132.
[4] Reglement betreffend die Stiftung eines Fonds zur Unterstützung der Wittwen und Waisen verstorbener Mitglieder des Königl. Orchesters. Berlin: Georg Decker, 1800. D-Bga, VD18 10034366.
[5] ANTONICEK, Theophil. Vergangenheit muß unsre Zukunft bilden: Die patriotische Musikbewegung in Wien und ihr Vorkämpfer Ignaz von Mosel. Revue belge de Musicologie / Belgisch Tijdschrift voor Muziekwetenschap, 1972/1973, Vol. 26/27, s. 38–49.
[6] ANTONICEK, Theophil. Zur Pflege Händelscher Musik in der 2. Hälfte des 18. Jahrhunderts. Wien: Hermann Böhlaus Nachf., 1966. Sitzungsberichte / Österreichische Akademie der Wissenschaften.
[7] BRAUN, Peter von. Biographische Skizze über Florian Leopold Gassmann. Wiener Theater Almanach für das Jahr 1795. Wien: Jos. Camesina & Comp., 1795, s. 31–56.
[8] BURNEY, Charles. The Present State of Music in France and Italy. London: T. Becket & Co. in the Strand., 1771.
[9] BURNEY, Charles. The Present State of Music in Germany, the Netherlands, and United Provinces. Volume 1. London: T. Becket & Co. in the Strand., 1773.
[10] DUNLOP, Alison Jayne. Forgotten musicians. Documenting musical life at the Viennese imperial court in the eighteenth century. Musicologica Brunensia, 2012, roč. 47, č. 1, s. 93–112.
[11] FREEMANNOVÁ, Michaela. Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků – Tonkünstler Wittwen-und-Waisen Societät (1803–1903) a její role v životě Prahy 19. století. In Od středověkých bratrstev k moderním spolkům, Documenta Pragensia 18. Praha 2000, s. 177–199.
[12] FREEMANNOVÁ, Michaela. Hvězdy a květiny. Händel, Haydn, Mendelssohn a jejich postavení v hudebních dějinách českých zemí. In Freemannová, Michaela (ed.). Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2009. Händel – Haydn – Mendelssohn a jejich "druhý život" v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století. Praha 2012, s. 11–22.
[13] FREEMANNOVÁ, Michaela. Prague's Society of Musicians (1803–1903/1930) and its rôle in the music and social life of the city. Hudební věda, 2003, roč. 40, č. 1, s. 3–28.
[14] FREEMANNOVÁ–KOPECKÁ, Michaela. Zur Händel-Rezeption in den Böhmischen Ländern in Vergangenheit und Gegenwart. In Händel-Jahrbuch 35, 1989, s. 120–133.
[15] FRITZ-HILSCHER, Elisabeth. Die großen Oratorien-Produktionen der Tonkünstler-Societät in Wien – Kontrapunkt oder Nachfolger der höfischen Oratorienpflege des Barock? Musicologica Brunensia, 2014, roč. 49, č. 1, s. 211–234.
[16] Geschichte der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien von 1812 bis heute [online]. [cit. 14. 3. 2022] Dostupné z: https://www.musikverein.at/geschichte-der-musikfreunde.
[17] HANSLICK, Eduard. Geschichte des Concertwesens in Wien. Wien: Wilhelm Braumüller, 1869.
[18] HILSCHER, Elisabeth Theresia. Bruderschaft. In Boisits, Barbara (hg.). Oesterreichisches Musiklexikon online. [online] 18. 2. 2002 [cit. 28. 3. 2022]. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1553/0x0001f96f.
[19] HILSCHER, Elisabeth Theresia. Tonkünstler-Sozietät, Wiener. In Boisits, Barbara (hg.). Oesterreichisches Musiklexikon online. [online]. 15. 5. 2005. [cit. 15. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_T/Tonkuenstler-Societaet.xml.
[20] KONRAD, Ulrich (ed.). Mozart. Briefe und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Bd. III. Kassel [...]: Bärenreiter, 2005.
[21] KOPECKÁ, Michaela. Händelovo a Bachovo dílo v provedení Jednotou umělců hudebních (Tonkünstler-Sozietät). In PEČMAN, Rudolf (ed.). Händel a Bach. O dnešním pojetí jejich díla. Brno 1992, s. 175–182.
[22] LAŠŤOVKA, Marek [et al.]. Pražské spolky. Praha: Scriptorium, 1998.
[23] LINK, Dorothea. Mozart's Appointment to the Viennese Court. In Link, Dorothea – Nagley, Judith (eds.). Words About Mozart: Essays in Honor of Stanley Sadie. Woodbridge: Boydell Press, 2005, s. 153–169.
[24] LUDVOVÁ, Jitka. Pražský divadelní almanach: 230 let Stavovského divadla. Praha: Institut umění – Divadelní ústav 2013.
[25] McVEIGH, Simon. Concert Life in London from Mozart to Haydn. Cambridge: Cambridge University Press, 1993.
[26] MELIŠ, Emanuel. O působení jednoty hudebních umělců Pražských k podporování vdov a sirotků. Dalibor, 1863, roč. 6, č. 11, s. 81–82.
[27] MIKULEC, Jiří. Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha 2000.
[28] MORROW, Mary Sue. Concert Life in Haydn's Vienna: Aspects of a Developing Musical and Social Institution. New York: Pendragon Press, 1989.
[29] MOTNIK, Marko. Oratorien am Wiener Theater nächst der Burg in der Ära Durazzo. In Eybl, Martin – Hilscher, Elisabeth. Studien zur Musikwissenschaft - Beihefte der Denkmäler der Tonkunst in Österreich. Band 60. Wien: Hollitzer Verlag, 2019.
[30] PERUTKOVÁ, Jana. Giulio Cesare in Egitto am Wiener Kärntnertortheater im Jahre 1731. Ein Beitrag zur Rezeption der Werke von G. F. Händel in der Habsburgermonarchie in der 1. Hälfte des 18. Jahrhunderts. Hudební věda, 2012, roč. 49, č. 1–2, s. 95–122.
[31] PERUTKOVÁ, Jana. Oratorios Performed at the Holy Sepulchre in the Bohemian Lands and Austria in the 18th Century (Part I). Musicologica Brunensia, 2018, roč. 53, č. 1, s. 79–96.
[32] PIPPA, Drummond. The Royal Society of Musicians in the Eighteenth Century. Music & Letters, 1978, roč. 59, č. 3, s. 268–289.
[33] POHL, Carl Friedrich. Denkschrift aus Anlass des Hundertjährigen Bestehens der Tonkünstler-Societät, im Jahre 1862 reorganisiert als "Haydn" Witwen- und Waisen-Versorgungs-Verein der Tonkünstler in Wien. Wien 1871.
[34] SADIE, Stanley (ed.). Royal Society of Musicians of Great Britain. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Vol. 21. 2nd. Ed. London: Macmillan Publishers Limited 2001, s. 822.
[35] SLOUKA, Petr. Lobkowiczký hudební archiv. In MACEK, Petr (ed.). ČHS [online]. 24. 11. 2017 Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1004407.
[36] STEBLIN, Rita. Die Konzerte der Prager Tonkünstler-Societät im Ständetheater zwischen 1804 und 1822: Notizen aus Johann Nepomuk von Choteks Tagebüchern. Hudební věda, 2013, roč. 50, č. 1–2, s. 47–62.
[37] WAGNER, Undine. Händels oratorische Werke im Prager Musikleben – Aufführungen und musikpublizistische Resonanz. In Freemannová, Michaela (ed.). Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2009. Händel – Haydn – Mendelssohn a jejich "druhý život" v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století. Praha 2012, s. 74–112.
[38] WUCHNER, Emily. The Tonkünstler-Sozietät and the oratorio in Vienna, 1771–1798. Diss. University of Illinois at Urbana-Champaign, 2017.
[2] Prager Theater-Almanach auf das Jahr 1808. Prag, 1808. CZ-Pu, sign. 65 F 001349/1809.
[3] Satzungen der zu ihrer eigenen, dann ihrer Wittwen und Waisen Versorgung vereinigten prager Tonkünstler-Gesellschaft, welche mit höchstem Hofdekrete vom 1sten März 1803 gnädigst bestätigt worden sind. Prag: Gottlieb Haase 1810. CZ-Pnm, sign. H 04132.
[4] Reglement betreffend die Stiftung eines Fonds zur Unterstützung der Wittwen und Waisen verstorbener Mitglieder des Königl. Orchesters. Berlin: Georg Decker, 1800. D-Bga, VD18 10034366.
[5] ANTONICEK, Theophil. Vergangenheit muß unsre Zukunft bilden: Die patriotische Musikbewegung in Wien und ihr Vorkämpfer Ignaz von Mosel. Revue belge de Musicologie / Belgisch Tijdschrift voor Muziekwetenschap, 1972/1973, Vol. 26/27, s. 38–49.
[6] ANTONICEK, Theophil. Zur Pflege Händelscher Musik in der 2. Hälfte des 18. Jahrhunderts. Wien: Hermann Böhlaus Nachf., 1966. Sitzungsberichte / Österreichische Akademie der Wissenschaften.
[7] BRAUN, Peter von. Biographische Skizze über Florian Leopold Gassmann. Wiener Theater Almanach für das Jahr 1795. Wien: Jos. Camesina & Comp., 1795, s. 31–56.
[8] BURNEY, Charles. The Present State of Music in France and Italy. London: T. Becket & Co. in the Strand., 1771.
[9] BURNEY, Charles. The Present State of Music in Germany, the Netherlands, and United Provinces. Volume 1. London: T. Becket & Co. in the Strand., 1773.
[10] DUNLOP, Alison Jayne. Forgotten musicians. Documenting musical life at the Viennese imperial court in the eighteenth century. Musicologica Brunensia, 2012, roč. 47, č. 1, s. 93–112.
[11] FREEMANNOVÁ, Michaela. Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků – Tonkünstler Wittwen-und-Waisen Societät (1803–1903) a její role v životě Prahy 19. století. In Od středověkých bratrstev k moderním spolkům, Documenta Pragensia 18. Praha 2000, s. 177–199.
[12] FREEMANNOVÁ, Michaela. Hvězdy a květiny. Händel, Haydn, Mendelssohn a jejich postavení v hudebních dějinách českých zemí. In Freemannová, Michaela (ed.). Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2009. Händel – Haydn – Mendelssohn a jejich "druhý život" v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století. Praha 2012, s. 11–22.
[13] FREEMANNOVÁ, Michaela. Prague's Society of Musicians (1803–1903/1930) and its rôle in the music and social life of the city. Hudební věda, 2003, roč. 40, č. 1, s. 3–28.
[14] FREEMANNOVÁ–KOPECKÁ, Michaela. Zur Händel-Rezeption in den Böhmischen Ländern in Vergangenheit und Gegenwart. In Händel-Jahrbuch 35, 1989, s. 120–133.
[15] FRITZ-HILSCHER, Elisabeth. Die großen Oratorien-Produktionen der Tonkünstler-Societät in Wien – Kontrapunkt oder Nachfolger der höfischen Oratorienpflege des Barock? Musicologica Brunensia, 2014, roč. 49, č. 1, s. 211–234.
[16] Geschichte der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien von 1812 bis heute [online]. [cit. 14. 3. 2022] Dostupné z: https://www.musikverein.at/geschichte-der-musikfreunde.
[17] HANSLICK, Eduard. Geschichte des Concertwesens in Wien. Wien: Wilhelm Braumüller, 1869.
[18] HILSCHER, Elisabeth Theresia. Bruderschaft. In Boisits, Barbara (hg.). Oesterreichisches Musiklexikon online. [online] 18. 2. 2002 [cit. 28. 3. 2022]. Dostupné z: https://dx.doi.org/10.1553/0x0001f96f.
[19] HILSCHER, Elisabeth Theresia. Tonkünstler-Sozietät, Wiener. In Boisits, Barbara (hg.). Oesterreichisches Musiklexikon online. [online]. 15. 5. 2005. [cit. 15. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.musiklexikon.ac.at/ml/musik_T/Tonkuenstler-Societaet.xml.
[20] KONRAD, Ulrich (ed.). Mozart. Briefe und Aufzeichnungen. Gesamtausgabe, Bd. III. Kassel [...]: Bärenreiter, 2005.
[21] KOPECKÁ, Michaela. Händelovo a Bachovo dílo v provedení Jednotou umělců hudebních (Tonkünstler-Sozietät). In PEČMAN, Rudolf (ed.). Händel a Bach. O dnešním pojetí jejich díla. Brno 1992, s. 175–182.
[22] LAŠŤOVKA, Marek [et al.]. Pražské spolky. Praha: Scriptorium, 1998.
[23] LINK, Dorothea. Mozart's Appointment to the Viennese Court. In Link, Dorothea – Nagley, Judith (eds.). Words About Mozart: Essays in Honor of Stanley Sadie. Woodbridge: Boydell Press, 2005, s. 153–169.
[24] LUDVOVÁ, Jitka. Pražský divadelní almanach: 230 let Stavovského divadla. Praha: Institut umění – Divadelní ústav 2013.
[25] McVEIGH, Simon. Concert Life in London from Mozart to Haydn. Cambridge: Cambridge University Press, 1993.
[26] MELIŠ, Emanuel. O působení jednoty hudebních umělců Pražských k podporování vdov a sirotků. Dalibor, 1863, roč. 6, č. 11, s. 81–82.
[27] MIKULEC, Jiří. Barokní náboženská bratrstva v Čechách. Praha 2000.
[28] MORROW, Mary Sue. Concert Life in Haydn's Vienna: Aspects of a Developing Musical and Social Institution. New York: Pendragon Press, 1989.
[29] MOTNIK, Marko. Oratorien am Wiener Theater nächst der Burg in der Ära Durazzo. In Eybl, Martin – Hilscher, Elisabeth. Studien zur Musikwissenschaft - Beihefte der Denkmäler der Tonkunst in Österreich. Band 60. Wien: Hollitzer Verlag, 2019.
[30] PERUTKOVÁ, Jana. Giulio Cesare in Egitto am Wiener Kärntnertortheater im Jahre 1731. Ein Beitrag zur Rezeption der Werke von G. F. Händel in der Habsburgermonarchie in der 1. Hälfte des 18. Jahrhunderts. Hudební věda, 2012, roč. 49, č. 1–2, s. 95–122.
[31] PERUTKOVÁ, Jana. Oratorios Performed at the Holy Sepulchre in the Bohemian Lands and Austria in the 18th Century (Part I). Musicologica Brunensia, 2018, roč. 53, č. 1, s. 79–96.
[32] PIPPA, Drummond. The Royal Society of Musicians in the Eighteenth Century. Music & Letters, 1978, roč. 59, č. 3, s. 268–289.
[33] POHL, Carl Friedrich. Denkschrift aus Anlass des Hundertjährigen Bestehens der Tonkünstler-Societät, im Jahre 1862 reorganisiert als "Haydn" Witwen- und Waisen-Versorgungs-Verein der Tonkünstler in Wien. Wien 1871.
[34] SADIE, Stanley (ed.). Royal Society of Musicians of Great Britain. In The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Vol. 21. 2nd. Ed. London: Macmillan Publishers Limited 2001, s. 822.
[35] SLOUKA, Petr. Lobkowiczký hudební archiv. In MACEK, Petr (ed.). ČHS [online]. 24. 11. 2017 Dostupné z: https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1004407.
[36] STEBLIN, Rita. Die Konzerte der Prager Tonkünstler-Societät im Ständetheater zwischen 1804 und 1822: Notizen aus Johann Nepomuk von Choteks Tagebüchern. Hudební věda, 2013, roč. 50, č. 1–2, s. 47–62.
[37] WAGNER, Undine. Händels oratorische Werke im Prager Musikleben – Aufführungen und musikpublizistische Resonanz. In Freemannová, Michaela (ed.). Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2009. Händel – Haydn – Mendelssohn a jejich "druhý život" v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století. Praha 2012, s. 74–112.
[38] WUCHNER, Emily. The Tonkünstler-Sozietät and the oratorio in Vienna, 1771–1798. Diss. University of Illinois at Urbana-Champaign, 2017.