Title: Hegelovo "vyvrácení" Spinozy aplikované na Marxe
Variant title:
- An application of Hegel's critique of Spinoza on Marx
Source document: Pro-Fil. 2019, vol. 20, iss. 1, pp. 27-44
Extent
27-44
-
ISSN1212-9097 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/pf19-1-1905
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/141784
Type: Article
Language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Předkládaná stať aplikuje Hegelovo "vyvrácení" spinozismu na Marxe. Nejprve osvětluje povahu Hegelova pojetí filosofické kritiky, kterou Hegel staví do kontrastu s pouhou polemikou – střetem jedné geniální mysli s druhou. Na tomto pozadí lépe vyniká Hegelovo "vyvrácení" spinozismu jako ukázky filosofické kritiky, a nikoli pouhé polemiky. Filosofická kritika si nárokuje být imanentní. Kritizovanou filosofii ničím zvnějšku neobohacuje, ale přihlíží, jak ona sama sebe překonává. Příkladem takového sebepřekonání je pochopení substance zároveň jako subjektu, či jako ducha. Toto pochopení vlastně dělá to, že dává ontologický význam tomu, čemu Hegel říká "vnější myšlení" a co na první pohled žádný ontologický význam nemá, co se zdá být pouhou ideologií, afekcí či více či méně adekvátní ideou. V této "ontologizaci myšlení" Hegel vidí to jediné skutečné vyvrácení spinozismu. Mým návrhem je přihlížet téže "ontologizaci" – řekněme "ontologizaci ideologie" u Marxe. Toto sebepřekonání Marxovy filosofie spatřuji v Hegelově vyvození pojmu státu z pojmu občanské společnosti. Hegelem vypracovaný logický či pojmový přechod od občanské společnosti ke státu odpovídá re-konceptualizaci substance v ducha. Tato re-konceptualizace vyvrací nejen spinozismus, ale i marxismus.
The proposed paper applies Hegel's "refutation" of Spinozism on Marx. First, it illuminates Hegel's conception of philosophical critique and contrasts it with a mere polemic – the clash of one brilliant mind against another. Against this background, Hegel's refutation of Spinozism excels as a case of philosophical critique and not a mere polemic. Philosophical critique demands for itself to be immanent. It does not enrich the criticised philosophy with anything external. Rather, it observes (zusehen) how the criticised philosophy overcomes itself. Hegel's famous comprehension of substance also as subject, or as Spirit, can serve as an example of such self-overcoming. What this comprehension actually does is that it provides the ontological meaning for what Hegel calls "external thinking", which, at first sight, gives the impression to be ontologically meaningless, to be a mere ideology, affection or, more or less, adequate idea. This "ontologisation of thinking" is, for Hegel, the only genuine refutation of Spinozism. The paper proposes that the same "ontologisation" – let us call it the "ontologisation of ideology" – is to be observed in order to genuinely refute Marx's philosophy. This self-overcoming of Marx's philosophy is to be observed in Hegel's deduction of the concept of the State form the concept of civil society. The logical or conceptual transition from civil society to the State developed by Hegel corresponds to the re-conceptualisation of substance into Spirit. This re-conceptualisation genuinely refutes Spinozism as well as Marxism.
Note
Tento výstup vznikl v rámci zastřešujícího Specifického vysokoškolského výzkumu 2018 řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
References
[1] Arndt, A., (2004): Unmittelbarkeit, Transcript Verlag.
[2] Arndt, A. (2012): Karl Marx. Versuch über den Zusammenhang seiner Theorie, Berlin Akademie Verlag.
[3] Arndt, A. (2015): Geschichte und Freiheitsbewusstsein, Eule der Minerva Verlag 2015.
[4] Bartuschat, W. (2017): Spinozas Philosophie, Felix Meiner Verlag.
[5] Berger, P. L. – Luckmann, Th. (1999): Sociální konstrukce reality, CDK.
[6] Bowman, B. (2012): Spinozist Pantheism and the Truth of "Sense Certainty": What the Eleusinian Mysteries Tell us about Hegel's Phenomenology', Journal of the History of Philosophy 50 (1), 85–110. | DOI 10.1353/hph.2012.0019
[7] Demmerling, Ch. (1994): Sprache und Verdinglichung, Suhrkamp.
[8] Düsing, K. (1992): Von der Substanz zum Subjekt, in Wahler, M. (hrsg.) Spinoza und der deutsche Idealismus, Königshausen und Neumann, 163–180.
[9] Fichte, J. G. (2008): Druhý úvod do vědosloví, Filosofia.
[10] Iber, Ch. (2000): In Zirkeln ums Selbstbewusstsein: Bemerkungen zu Hegels Theorie der Subjektivität, Hegel-Studien 35, 51–76.
[11] Haym, R. (1962): Hegel und seine Zeit, Georg Olms Verlagsbuchhandlung.
[12] Hegel, G. W. F. (1960): Fenomenologie ducha, Academia.
[13] Hegel, G. W. F. (1974): Dějiny filosofie III, Academia.
[14] Hegel, G. W. F. (1992a): Malá logika, Academia.
[15] Hegel, G. W. F. (1992b): Základy filosofie práva, Academia.
[16] Hegel, G. W. F. (2003): Úvod. O podstatě filosofické kritiky vůbec a jejím vztahu k současnému stavu filosofie zvláště, Filosofický časopis 51(2), 299–308.
[17] Hegel, G. W. F. (2004): Filosofie dějin, Nová tiskárna Pelhřimov.
[18] Hegel, G. W. F. (1986a): [Über] Friedrich Heinrich Jacobis Werke. Dritter Band, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 4. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[19] Hegel, G. W. F. (1986b): Wissenschaft der Logik I, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 5. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[20] Hegel, G. W. F. (1986c): Wissenschaft der Logik II, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 6. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[21] Hegel, G. W. F. (1986d): Enzyklopädie der philosophischen Wissenschaften II, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 9. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[22] Hegel, G. W. F. (1986e): Enzyklopädie der philosophischen Wissenschaften III, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 10. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[23] Hegel, G. W. F. (1986f): Vorlesungen über die Philosophie der Religion II, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 17. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[24] Hegel, G. W. F. (2008): Lectures on Logic. Indiana University Press.
[25] Heinrich M. (2016): Grundbegriffe der Kritik der politischen Ökonomie, in Quante, M. – Schweikard, D. P. (Hg.), Marx-Handbuch: Leben – Werk – Wirkung, J. B. Metzler Verlag, 173–193.
[26] Henrich, D. (1976): Hegels Grundoperation, in Guzzoni, U. (Hrsg.), Der Idealismus und seine Gegenwart, Felix Meiner Verlag, 208–230.
[27] Honneth, A. (2001): Leiden an Unbestimmtheit, Reclam.
[28] Karásek, J. (2003): Jednota rozumu a filosofie. Předmluva k Hegelovu spisu o podstatě filosofické kritiky, Filosofický časopis 51(2), 293–298.
[29] Karásek, J. (2013): Metoda jako sebevztah pojmu, Filosofický časopis, 61(5), 681–704.
[30] Larrain, J. (1979): The Concept of Ideology, Hutchinson.
[31] Latour, B. (2004): Politics of Nature, Harvard University Press.
[32] Marx, K. (1953): Kapitál I, SNPL.
[33] Marx, K. (1955): Kapitál III/I, SNPL.
[34] Marx, K. (1956): Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, in Marx, K. – Engels, B. Spisy, sv. 1, SNPL, 401–414.
[35] Marx, K. (1958a): These o Feuerbachovi, in Marx, K. – Engels, B. Spisy, sv. 3, SNPL, 17–19.
[36] Marx, K. (1958b): Německá ideologie, in Marx, K. – Engels, B. Spisy, sv. 3, SNPL, 23–551.
[37] Marx, K. (1968): [Auszüge aus James Mills Buch "Élémens d'économie politique"], MarxEngels Werke (MEW), Ergänzungsband I./40, Dietz Verlag, 445–463.
[38] Macherey, P. (2011): Hegel or Spinoza, University of Minnesota Press.
[39] Matějčková, T. (2016): Duše, zvyk a svět v Hegelově Encyklopedii filosofických věd, Filosofický časopis 64(3), 331–348.
[40] Matějčková, T. (2018): Hegelova fenomenologie světa, Oikoymenh.
[41] Melamed, Y. Y. (2012): "Omnis determinatio est negatio": determination, negation, and selfnegation in Spinoza, Kant, and Hegel, in Melamed Y. Y. – Förster, E. (ed.) Spinoza and German Idealism, Cambridge University Press, 175–196.
[42] Moder, G. (2017): Hegel and Spinoza. Substance and Negativity, Northwestern University Press.
[43] Parkinson, G. H. R. (1977): Hegel, Pantheism, and Spinoza, Journal of the History of Ideas 38(3), 449–459. | DOI 10.2307/2708674
[44] Polanyi, K. (2006): Velká transformace. CDK.
[45] Postone, M. (1993): Time, Labour, and Social Domination. A Reinterpratation of Marx critical Theory, Cambridge University Press.
[46] Pöggeler, O. (1993): Hegels Idee einer Phänomenologie des Geistes, Verlag Karl Alber
[47] Sandkaulen, B. (2007): Ontologie der Substanz. Internationales Jahrbuch des Deutschen Idealismus 5, 235–275.
[48] Sharp, H. (2011): Spinoza and the Politics of Renaturalization, The University of Chicago Press.
[49] Sobotka, M. (2003): Komentář k textu "O podstatě filosofické kritiky vůbec…", Filosofický časopis 51(2), 309–316.
[50] Spinoza, B. (2001): Etika, nakl. Dybbuk.
[51] Stahl, T. (2011): Verdinglichung als Pathologie zweiter Ordnung, DZPhil 59(5), 731–746.
[52] Vrabec, M. (2008): Omnis determinatio est negatio? Hegel a Spinoza, in Kuneš J. – Vrabec M. (ed.) Místo fenomenologie ducha v současném myšlení, Argo, 217–229.
[53] Zupančič, A. (2006): Concrete Universal, in Žižek, S. (ed.), Lacan: The Silent Partners, Verso Books, 171–197.
[54] Žižek, S. (1989): The Sublime Object of Ideology, Verso Books.
[55] Žižek, S. (2012): Less Than Nothing, Verso Books.
[56] Žižek, S. (2011): With Hegel Beyond Hegel, Criticism 53(2), 307–309. Dostupné z: < http://digitalcommons.wayne.edu/criticism/vol53/iss2/6?utm_source=digitalcommons.wayne.edu%2Fcriticism%2Fvol53%2Fiss2%2F6&utm_medium=PDF&utm_campaign=PDFCoverPages >. | DOI 10.1353/crt.2011.0011
[2] Arndt, A. (2012): Karl Marx. Versuch über den Zusammenhang seiner Theorie, Berlin Akademie Verlag.
[3] Arndt, A. (2015): Geschichte und Freiheitsbewusstsein, Eule der Minerva Verlag 2015.
[4] Bartuschat, W. (2017): Spinozas Philosophie, Felix Meiner Verlag.
[5] Berger, P. L. – Luckmann, Th. (1999): Sociální konstrukce reality, CDK.
[6] Bowman, B. (2012): Spinozist Pantheism and the Truth of "Sense Certainty": What the Eleusinian Mysteries Tell us about Hegel's Phenomenology', Journal of the History of Philosophy 50 (1), 85–110. | DOI 10.1353/hph.2012.0019
[7] Demmerling, Ch. (1994): Sprache und Verdinglichung, Suhrkamp.
[8] Düsing, K. (1992): Von der Substanz zum Subjekt, in Wahler, M. (hrsg.) Spinoza und der deutsche Idealismus, Königshausen und Neumann, 163–180.
[9] Fichte, J. G. (2008): Druhý úvod do vědosloví, Filosofia.
[10] Iber, Ch. (2000): In Zirkeln ums Selbstbewusstsein: Bemerkungen zu Hegels Theorie der Subjektivität, Hegel-Studien 35, 51–76.
[11] Haym, R. (1962): Hegel und seine Zeit, Georg Olms Verlagsbuchhandlung.
[12] Hegel, G. W. F. (1960): Fenomenologie ducha, Academia.
[13] Hegel, G. W. F. (1974): Dějiny filosofie III, Academia.
[14] Hegel, G. W. F. (1992a): Malá logika, Academia.
[15] Hegel, G. W. F. (1992b): Základy filosofie práva, Academia.
[16] Hegel, G. W. F. (2003): Úvod. O podstatě filosofické kritiky vůbec a jejím vztahu k současnému stavu filosofie zvláště, Filosofický časopis 51(2), 299–308.
[17] Hegel, G. W. F. (2004): Filosofie dějin, Nová tiskárna Pelhřimov.
[18] Hegel, G. W. F. (1986a): [Über] Friedrich Heinrich Jacobis Werke. Dritter Band, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 4. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[19] Hegel, G. W. F. (1986b): Wissenschaft der Logik I, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 5. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[20] Hegel, G. W. F. (1986c): Wissenschaft der Logik II, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 6. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[21] Hegel, G. W. F. (1986d): Enzyklopädie der philosophischen Wissenschaften II, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 9. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[22] Hegel, G. W. F. (1986e): Enzyklopädie der philosophischen Wissenschaften III, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 10. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[23] Hegel, G. W. F. (1986f): Vorlesungen über die Philosophie der Religion II, in Werke in zwanzig Bänden. Bd. 17. Hrsg. Moldenhauer, E. – Michel, K. M., Suhrkamp Verlag.
[24] Hegel, G. W. F. (2008): Lectures on Logic. Indiana University Press.
[25] Heinrich M. (2016): Grundbegriffe der Kritik der politischen Ökonomie, in Quante, M. – Schweikard, D. P. (Hg.), Marx-Handbuch: Leben – Werk – Wirkung, J. B. Metzler Verlag, 173–193.
[26] Henrich, D. (1976): Hegels Grundoperation, in Guzzoni, U. (Hrsg.), Der Idealismus und seine Gegenwart, Felix Meiner Verlag, 208–230.
[27] Honneth, A. (2001): Leiden an Unbestimmtheit, Reclam.
[28] Karásek, J. (2003): Jednota rozumu a filosofie. Předmluva k Hegelovu spisu o podstatě filosofické kritiky, Filosofický časopis 51(2), 293–298.
[29] Karásek, J. (2013): Metoda jako sebevztah pojmu, Filosofický časopis, 61(5), 681–704.
[30] Larrain, J. (1979): The Concept of Ideology, Hutchinson.
[31] Latour, B. (2004): Politics of Nature, Harvard University Press.
[32] Marx, K. (1953): Kapitál I, SNPL.
[33] Marx, K. (1955): Kapitál III/I, SNPL.
[34] Marx, K. (1956): Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva, in Marx, K. – Engels, B. Spisy, sv. 1, SNPL, 401–414.
[35] Marx, K. (1958a): These o Feuerbachovi, in Marx, K. – Engels, B. Spisy, sv. 3, SNPL, 17–19.
[36] Marx, K. (1958b): Německá ideologie, in Marx, K. – Engels, B. Spisy, sv. 3, SNPL, 23–551.
[37] Marx, K. (1968): [Auszüge aus James Mills Buch "Élémens d'économie politique"], MarxEngels Werke (MEW), Ergänzungsband I./40, Dietz Verlag, 445–463.
[38] Macherey, P. (2011): Hegel or Spinoza, University of Minnesota Press.
[39] Matějčková, T. (2016): Duše, zvyk a svět v Hegelově Encyklopedii filosofických věd, Filosofický časopis 64(3), 331–348.
[40] Matějčková, T. (2018): Hegelova fenomenologie světa, Oikoymenh.
[41] Melamed, Y. Y. (2012): "Omnis determinatio est negatio": determination, negation, and selfnegation in Spinoza, Kant, and Hegel, in Melamed Y. Y. – Förster, E. (ed.) Spinoza and German Idealism, Cambridge University Press, 175–196.
[42] Moder, G. (2017): Hegel and Spinoza. Substance and Negativity, Northwestern University Press.
[43] Parkinson, G. H. R. (1977): Hegel, Pantheism, and Spinoza, Journal of the History of Ideas 38(3), 449–459. | DOI 10.2307/2708674
[44] Polanyi, K. (2006): Velká transformace. CDK.
[45] Postone, M. (1993): Time, Labour, and Social Domination. A Reinterpratation of Marx critical Theory, Cambridge University Press.
[46] Pöggeler, O. (1993): Hegels Idee einer Phänomenologie des Geistes, Verlag Karl Alber
[47] Sandkaulen, B. (2007): Ontologie der Substanz. Internationales Jahrbuch des Deutschen Idealismus 5, 235–275.
[48] Sharp, H. (2011): Spinoza and the Politics of Renaturalization, The University of Chicago Press.
[49] Sobotka, M. (2003): Komentář k textu "O podstatě filosofické kritiky vůbec…", Filosofický časopis 51(2), 309–316.
[50] Spinoza, B. (2001): Etika, nakl. Dybbuk.
[51] Stahl, T. (2011): Verdinglichung als Pathologie zweiter Ordnung, DZPhil 59(5), 731–746.
[52] Vrabec, M. (2008): Omnis determinatio est negatio? Hegel a Spinoza, in Kuneš J. – Vrabec M. (ed.) Místo fenomenologie ducha v současném myšlení, Argo, 217–229.
[53] Zupančič, A. (2006): Concrete Universal, in Žižek, S. (ed.), Lacan: The Silent Partners, Verso Books, 171–197.
[54] Žižek, S. (1989): The Sublime Object of Ideology, Verso Books.
[55] Žižek, S. (2012): Less Than Nothing, Verso Books.
[56] Žižek, S. (2011): With Hegel Beyond Hegel, Criticism 53(2), 307–309. Dostupné z: < http://digitalcommons.wayne.edu/criticism/vol53/iss2/6?utm_source=digitalcommons.wayne.edu%2Fcriticism%2Fvol53%2Fiss2%2F6&utm_medium=PDF&utm_campaign=PDFCoverPages >. | DOI 10.1353/crt.2011.0011