Česká a polská próza sedmdesátých let 20. století z hlediska poetiky kompozice

Studie pojednává o kompoziční výstavbě české a polské prózy sedmdesátých let 20. století. Autor ukazuje na shody a rozdíly v kompoziční poetice obou národních literatur. Předmětem interpretace jsou prozaická díla Milana Kundery, Josefa Škvoreckého, Bedřicha Svatoše, Bohumila Hrabala, Jana Trefulky, Romana Ráže, Miroslava Horníčka, Jaromíra Tomečka, Vladimíra Körnera, Josefa Tomana, Oldřicha Daňka, Vladimíra Neffa, Jarmily Loukotkové a Pavla Hejcmana. Z polské prózy jsou analyzována díla Jerzyho Broszkiewicze, Tadeusze Konwického, Stanisława Ryszarda Dobrowolského, Leona Wantuły, Macieje Słomczyńského a Natalie Rolleczkové.

The study deals with the compositional construction of the Czech and Polish prose of the 1970s. The author points out the similarities and differences in the compositional poetics of either national literature. The subjects of the interpretation are the prose works by Milan Kundera, Josef Škvorecký, Bedřich Svatoš, Bohumil Hrabal, Jan Trefulka, Roman Ráž, Miroslav Horníček, Jaromír Tomeček, Vladimír Körner, Josef Toman, Oldřich Daněk, Vladimír Neff, Jarmila Loukotková and Pavel Hejcman. From the Polish prose, the author analyses the works by Jerzy Broszkiewicz, Tadeusz Konwicki, Stanisław Ryszard Dobrowolski, Maciej Słomczyński, Leon Wantuła and Natalia Rolleczek.