Title: Současný stav poznání zaniklé středověké vsi Stříteže (k. ú. Svinov u Pavlova)
Variant title:
- The current state of knowledge of the deserted medieval village of Střítež (Svinov u Pavlova cadastre)
- Aktueller Erkenntnisstand zur mittelalterlichen Dorfwüstung Střítež (Katastergebiet Svinov bei Pavlov)
Source document: Archaeologia historica. 2023, vol. 48, iss. 2, pp. 611-639
Extent
611-639
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2023-2-14
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.78661
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Článek je věnován současnému stavu poznání zaniklé středověké vsi Střítež (k. ú. Svinov u Pavlova), která se nacházela v kopcovité krajině poblíž dálkové komunikace spojující Mohelnicko s Malou Hanou a Moravskotřebovskem. Nejstarší písemná zpráva o vesnici pochází z poloviny 14. století, kdy příslušela k panství hradu Vraní Hora. Její zánik bývá spojován s obdobím česko-uherských válek. Poté zde ještě několik století existoval dvůr, který byl v 19. století přestavěn na myslivnu. Z areálu zaniklé vsi máme k dispozici několik kolekcí nálezů získaných povrchovými sběry, včetně využití detektoru kovů. Na základě analýzy získaného materiálu lze založení vesnice klást do druhé poloviny 13. století a její zánik do průběhu 15. století. Ojediněle vyzvednuté raně novověké nálezy souvisí s provozem dvora, který zde byl obnoven v 16. století, popřípadě s existencí nedaleké komunikace.
This article is devoted to the current state of knowledge of the deserted medieval village of Střítež (Svinov u Pavlova cadastre) which was located in a hilly landscape near the long-distance road connecting the Mohelnice region with Malá Haná and the Moravská Třebová region. The oldest written record of the village dates back to the mid-14th century, when it belonged to the estate of Vraní Hora Castle. Its decline is often associated with the period of the Bohemian-Hungarian wars. After that, there was a manor for several centuries which was converted into a gamekeeper's house in the 19th century. There are several collections of finds from the area of the deserted village obtained by surface collections, including the use of a metal detector. On the basis of the analysis of the material acquired, the foundation of the village can be placed in the second half of the 13th century and its demise in the 15th century. The sporadic early modern age finds recovered are related to the operation of the manor restored in the 16th century, or to the existence of a nearby road.
References
[1] BELCREDI, L., 2006: Bystřec. O založení, životě a zániku středověké vsi. Archeologický výzkum zaniklé středověké vsi Bystřece 1975–2005. Brno.
[2] BOLINA, P.–NĚMCOVÁ, J.–ŠLÉZAR, P., 2008: Studie k počátkům hradů na Moravskotřebovsku – Zum Beginn der Burg in der Region Moravská Třebová (Mährisch Trübau), CB 11, 53–88.
[3] BURIAN, V., 1985: Nález pražských grošů Karla IV. (1346–1378) u Horní Loděnice – Nových Dvorců a problematika historie Ulrichovy vsi – De grossis Pragensibus Caroli IV (1346–1378) prope pagum Horní Loděnice – Nové Dvorce inventis necnon de historia Ulrici Villae (Ulrichova Ves), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 234, 1–11.
[4] BŘEZINA, J., 1963: Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava.
[5] BYSTROŇ, F., 2018: Šumperk, Radniční ulice: Interpretace vrcholně středověkých a raně novověkých archeologických situací – Šumperk – Radniční Street. Interpretation od Late Medieval and Early Modern archaeological situations, Pravěk NŘ 26, 107–122.
[6] ČAPEK, L. a kol., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky. Plzeň – Brno.
[7] ČAPEK, L. a kol., 2022: Čapek, L.–Procházka, R.–Sedláčková, L.–Těsnohlídková, K., Regionalizace keramiky – nástin hlavních výrobně-distribučních okruhů a jejich chronologie. In: Vrcholně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace (Čapek, L. a kol., edd.), 71–169. Plzeň.
[8] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
[9] ČERVINKA, I. L., 1936: Pusté vsi na bývalém panství Tršickém, Záhorská kronika XIX, 51–53.
[10] DAŇHEL, M., 2013: Příspěvek k počátku města Úsova – On the Origins of the Town Úsov, Archeologické centrum Olomouc příspěvková organizace. Ročenka 2012, 127–133.
[11] DEMEK, J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Praha.
[12] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur der mittelalterlichen Kolonisation des Hochlandes Drahanská vrchovina, AH 28, 123–173.
[13] DOLEŽEL, J., 2014: Proměna perspektivy: K dalším možnostem studia středověkého osídlení Drahanské vrchoviny – A Transformation of Perspective: On Other Possibilities for Medieval settlement Research in the Drahan Highlands. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště (Boháčová, I.–Sommer, P., edd.), 69–86. Praha.
[14] DOLEŽALOVÁ, K., 2015: Výzkum vrcholně a pozdně středověké keramiky na území České republiky se zaměřením na deskripční systémy a třídění keramiky podle technologie výroby – History of high and late medieval pottery research in Czech Republic focused on descriptive systems and technological categories, Acta Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni 7, 39–66.
[15] DOSTÁL, J., 1953: Lokalisace zaniklých osad v kraji Olomouckém, ČSPS 61, 60–62.
[16] DRESLER, P.–TENCER, M.–VÁGNER, M., 2015: Prospekce zaniklé středověké vesnice Opatovice, k. ú. Hrušky – A survey of the deserted medieval village of Opatovice, cadastral district of Hrušky, Studia archaeologica Brunensia 20, 113–132.
[17] DROBNÝ, T.–KAUEROVÁ, V.–VÍTEK, T., 1997: Tvrz ve Vranově Lhotě (okr. Svitavy). Výsledky stavebně-historického průzkumu – Die Fest in Vranova Lhota (Kreis Svitavy). Ergebnisse der Bauhistorischen Untersuchung, ZPP 57, 255–262.
[18] DRNOVSKÝ, P.–GURICOVÁ, L., 2016: Podkovy z tzv. staré sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové. Poznámky k typologii středověkých a novověkých nálezů – Horseshoes from so called Old collection of the Museum of East Bohemia, Hradec Králové. Comments on typology of medieval and modern finds, Živá archeologie 18, 53–61.
[19] DURDÍK, T.–FROLÍK, J., 1993: Hrad Vildštejn na Chrudimsku – Die Burg Vildštejn bei Chrudim, CB 3, 47–72.
[20] FALTÝNEK, K., 2009: Podolí u Bouzova (okr. Olomouc), PV 50, 426.
[21] FALTÝNEK, K., 2010: Ješov (okr. Olomouc), PV 51, 438.
[22] FALTÝNEK, K., 2013: Měrotín (okr. Olomouc), PV 54, 230–231.
[23] FALTÝNEK, K.–HLUBEK, L., 2021: Archeologické lokality a nálezy na území spádové obce Bílá Lhota, Zajímavosti Litovelska. Sborník Muzejní společnosti Litovelska 2015–2020, 27–48.
[24] FALTÝNEK, K.–HLUBEK, L., 2022: Kolekce archeologických nálezů z Doubravice, Archeologie Moravy a Slezska XXII, 82–94.
[25] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, 119–159.
[26] FRÖHLICH, J., 1996: Doplněk k souboru militarií z třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVIII, 519–521.
[27] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. století na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX, 291–303.
[28] GOŠ, V., 1980: Keramika z doby husitské na severní Moravě – Die Keramik der Hussitenzeit in Nordmähren, AH 5, 369–374.
[29] GOŠ, V., 1984: K otázce zahloubených obydlí ve 13. století na severní Moravě (Zemnice č. 16 z Loštic-náměstí) – Zur Problematik der nordmährichen Grubenhäuser im 13. Jahrhundert (Objekt nr. 16 am Stadtplazt von Loštice), VVM XXXVI, 171–178.
[30] GOŠ, V., 1996: Archeologický výzkum kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku – Archäologische Erforschung der Mariä Verkündungskirche in Šumperk. In: Šumperk, město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 59–69. Šumperk.
[31] GOŠ, V., 2007: Loštice, město středověkých hrnčířů – Loštice – town of medieval potters. Opava.
[32] GOŠ, V., 2016: Nálezový soubor z Nového hradu u Hanušovic. Etuda z archeologie všedního dne – Set of finds from the Nový hrad castle near Hanušovice – an etude from everyday archaeology, Pravěk NŘ 24, 265–294.
[33] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2009: Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk, Studies in Post-Medieval Archeology 3, 125–156.
[34] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2013: Šumperk, ulice Na Hradbách: provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem – Šumperk, Na Hradbách Street: a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue, AH 38, 203–217.
[35] GOŠ, V.–KAPL, V., 1984: Středověké vápenické pece z Libivé u Mohelnice, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 3, 72–78.
[36] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.
[37] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXLVIII, 399–404.
[38] GOŠ, V.–ŠEBESTA, E., 1972: Středověká jáma v Šumperku – Eine mittelalteriche Gurbe in Šumperk (Mähr. Schönberg), VVM XXIV, 272–276.
[39] HALAMA, J., 2017: Pavlov (k. ú. Svinov u Pavlova, okr. Šumperk), PV 58, 242.
[40] HALAMA, J., 2018: Dvě raně středověké sekerky z podhůří Jeseníků a Králického Sněžníku – Early medieval axes from Jeseníky and Králický Sněžník foothills, Praehistorica XXXII, 59–65.
[41] HAVELKA, J., 1884: Střítežská křtitelnice, ČVSMO I, 168–169.
[42] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, Z., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí – Bemerkungen zur Herstellung von Reliefkacheln aus der Renaissance im Hinblick auf Funde im Mittleren Elbetal, ČNM A CLV, 146–166.
[43] HLUBEK, L., 2019: Vývoj raně středověkého osídlení na Šternbersku – Development of Early Medieval Settlement in the Šternberk Region, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 318, 5–22.
[44] HLUBEK, L., 2020: Zaniklá středověká ves Prlov (okr. Olomouc), Střední Morava 49, 85–91.
[45] HLUBEK, L., 2021: Výsledky záchranného archeologického výzkumu na předhradí hradu Tepence v letech 1971–1975 – The results of the rescue excavation in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975, PV 62, 79–107.
[46] HLUBEK, L., 2021a: Hlubočky (okr. Olomouc), PV 62, 227–228.
[47] HOSÁK, L., 1931: Zaniklé osady na Moravě, ČVSMO XLIV, 33–55.
[48] HOSÁK, L., 1954: Středověká kolonisace v povodí Třebůvky a Moravské Sázavy, ČSPS 62, 215–226.
[49] HOSÁK, L., 1959: Historický místopis střední a severní Moravy. Okres olomoucký. Okres prostějovský. Olomouc.
[50] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha.
[51] HOŠEK, E., 1960: Z minulosti mohelnického městského statku Stříteže, Severní Morava 5, 57–59.
[52] CHALÁNEK, J., 2020: Kostel Všech svatých ve Vyšehorkách a tvrz Líšnice ve světle archeologických pramenů – All Saints' Church in Vyšehorky and the Lísnice Fort from the Perspective of Archaeologial Sources, Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Ročenka 2019, 247–257.
[53] KEJVAL, P.–NĚMCOVÁ, J., 2016: Doklad domácí produkce červeně malované keramiky v Moravské Třebové ve středověku – Beleg zur Produktion von Rot bemalten Keramik in Mährish Trübau des Mittelalters, Moravskotřebovské vlastivědné listy 24, 24–37.
[54] KOLOMAZNÍČEK, V., 2021: Panství pánů z Holštejna z pohledu archeologie. Svědectví zaniklých středověkých vesnic – The Holštejn Demesne from the Archaeological Perspective. The Testimony of Deserted Medieval Villages. Olomouc.
[55] KOVÁČIK, P. a kol., 2021: Kováčik, P.–Dudková, V.–Frömelová, S.–Hanšut, M.–Lafková, H., Dva lokační dřevohlinité suterény v Mohelnici – Two wooden-clay basements dated to location horizont in Mohlenice, Pravěk NŘ 30, 143–180.
[56] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[57] KRŠKOVÁ, M., 2016: Novověká keramika z Loštic – náměstí Míru – Modern Ceramics from Loštice – Náměstí Míru, Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Ročenka 2015, 95–114.
[58] KROUPA, P.–VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 2020: Nález fragmentu kamenné raně gotické křtitelnice v obci Křešín – Fund eins Framents des steineren frühgotische Taufbeckers in der Gemeide Křešín/Kreschin, PRP XXVII, 131–135.
[59] MAČALOVÁ, H., 1984: Výsledky výzkumu v Lošticích-Žádlovicích, okr. Šumperk – Zu den Forschungsergebnissen in Loštice-Žádlovice, Bez. Šumperk, AH 9, 101–110.
[60] MAKAS, S., 1962: Střítež u Klopiny, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 102, 13–20.
[61] MARTÍNEK, J.–VÍCH, D., 2014: Hradiště u Vrážného a jeho význam v kontextu sítě starých cest – A hillfort near Vrážné and its importance in the context of a network of old routes, AH 39, 549–561.
[62] MAZÁČKOVÁ, J., 2017: Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538 – An outline of the process of abandonment of settlement sites in the Brtnice demesne as of the year 1538, AH 42, 745–771.
[63] MAZÁČKOVÁ, J.–DOLEŽALOVÁ, K.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2016: Zaniklé středověké vesnice na Moravě, dějiny bádání a stav výzkumu – Deserted Medieval Villages in Moravia, History and the Current State of Research, Górnośląski Park Etnograficzny w Chorzowie 4, 59–80.
[64] MAZÁČOVÁ, P., 2012: Opasek jako symbol a součást středověkého oděvu. Příspěvek k hmotné kultuře českého středověku. Olomouc.
[65] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese, Studie AÚ AV ČR v Brně XVII, Brno.
[66] MELZER, M.–SCHULZ, J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk.
[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89–105.
[68] MORAVEC, Z., 2018: Železné předměty z archeologického výzkumu na Masarykově náměstí v Ostravě v roce 2006. Ostrava.
[69] MUSIL, F., 1998: K vývoji šlechtických sídel na Šumpersku a Bruntálsku (1. část), Střední Morava 7, 26–37.
[70] MUSIL, F., 2000: Otazníky nad středomoravskými Střítežemi – Fragen nad den mittelmährischen Ortschaften Střítež, VVM LII, 239–246.
[71] NEKUDA, R., 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska – Korpus der münzdatierten Keramik in Mähren und Schlesien, AH 5, 389–450.
[72] NEKUDA, R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice 2: Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[73] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé vesnice na Moravě v období feudalismu – Die Ortswüstungen Mährens in der Epoche des Feudalismus. Brno.
[74] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag zaniklá středověká ves u Slavonic – Pfaffenschlag defunct medieval village near Slavonice. Brno.
[75] NEKUDA, V., 2007: Středověká vesnice na Moravě – Das mittelalterliche Dorf in Mähren. Brno.
[76] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[77] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[78] NĚMCOVÁ, J., 2006: Středověké osídlení Moravskotřebovska ve světle archeologických pramenů. Rkp. nepubl. diplomové práce, FPF SlU.
[79] NISLER, P., 2003: Zaniklé vsi na Moravskotřebovsku – Einegangene Dörfen in der Umgebung von Moravská Třebová, Moravskotřebovské vlastivědné listy 14, 11–16.
[80] NOVÁK, J., 2017: Zaniklé středověké vesnice v zázemí královského města Uničova – The Deserted Middle Ages Villages in the Background of the Royal Town of Uničov, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 314, 117–129.
[81] NOVÁK, J., 2022: Mizející krajina Šternberska, Moravsko Berounska a Dvorecka – The Vanishing Landscape of Šternbersko, Moravskoberounsko and Dvorecko, ZPP 82, 573–583.
[82] NOVÁK, M., 2004: Príspevok k výskumu stredovekých kamenných krstiteľníc na Slovensku – Beitrag zur Erforschung der mittelalterlichen Steintaufbecken in der Slowakei, AH 29, 507–522.
[83] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravský hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[84] PLAČEK, M.–PROCHÁZKA, R., 1989: K historii hradu Vraní Hory v okrese Svitavy – Zur Geschichte der Krähenburg (Burg Vraní Hora), VVM XLI, 77–82.
[85] PROCHÁZKA, R., 2022: K otázce vývoje a rozšíření pokliček a tzv. pokliček-misek v keramických okruzích střední Evropy ve středověku – Zur Frage der Entwicklung und Verbreitung von Deckeln und sogenannten Deckeln-Schüsseln in den mitteleuropäischen Keramikkreisen im Mittelalter, PA CXIII, 257–310.
[86] SADÍLEK, J.–NISLER, P., 1999: Střítež u Mohelnice (zaniklá středověká ves s tvrzí), Střední Morava 9, 102–109.
[87] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. Díl 2. J–N. Praha.
[88] SAWICKI, J., 2021: Dress Accessories from Prague, c. 1200 – c. 1800. Catalogue of finds. Praha – Wrocław.
[89] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl. Praha.
[90] SVOBODOVÁ, I., 2009: Lesnická sbírka Muzea v Bruntále. Bruntál.
[91] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Invančicích (přelom 16. a 17. století) – Massenfunde aus dem Brunnen im Areal der ehemaligen Brüdergemeine der Böhmishen Brüder in Ivančice. Ivančice.
[92] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsbung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.
[93] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of st. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian Aristocracy, PV 60, 161–198.
[94] ŠLÉZAR, P.–NOVÁK, J.–FALTÝNEK, K., v tisku: Podoba, funkce a provoz městských parcel v době lokace města Litovle na příkladu archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara čp. 777 v Litovli – The form, function and operation of urban plots at the time of the location of the town of Litovel on the example of archaeological research at Přemysl Otakar Square No. 777 in Litovel, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 324.
[95] ŠMERAL, J., 2008: Vranová Lhota a její držitelé v 15. století, Střední Morava 26, 116–119.
[96] ŠTIPL, C., 2006: Střítež. Mariánské poutní místo a lesní statek města Mohelnice. Mohelnice.
[97] TAUBEROVÁ, M., 2012: Lidový šperk z Čech, Moravy a Slezska ze sbírek Národního muzea. Praha.
[98] TYMONOVÁ, M., 1989: Terénní a sbírkotvorná činnost archeologického oddělení v letech 1986–1988, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 260, 16–26.
[99] TYMONOVÁ, M., 2020: Medievální archeologie v českém Slezsku – Medieval archaeology in Czech Silesia, AH 45, 553–597.
[100] VÁGNER, M. kol., 2018: Vágner, M.–Tencer, T.–Prišťiaková, M.–Šimík, J.–Dresler, P., Zaniklá středověká ves "Vsisko" z pohledu metod nedestruktivní prospekce – Deserted medieval village "Vsisko" from the perspective of non-destructive survey methods, Studia archaeologica Brunensia 23, 105–122.
[101] VÁGNER, M.–ŠKVRŇÁK, J.–DRESLER, P., 2020: Nové poznatky k ohrazeným středověkým vesnicím na jižní Moravě z pohledu dálkového průzkumu Země – New information about enclosed medieval villages in South Moravia from the perspective of remote sensing, AH 45, 93–121.
[102] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militárií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách – The military gear of armed groups prior to the Hussite Revolution. An assemblage of military gear from Orlík Castle near Brandýs nad Orlicí in east Bohemia, PA CVII, 279–351.
[103] VRÁNOVÁ, V.–VRÁNA, J., 2012: Nálezy podkov z hradu Tepence – Finds of horseshoes from Tepenec castle, AH 37, 733–746.
[104] WALDHAUSER, J., 2009: Švédský vojenský tábor ze třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha-východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.
[105] WEINELT, H., 1937: Grundriss der Schönhengster Burgenkude, Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes 33, 1–88.
[106] ZDO I: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466 (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brno 1856.
[107] ZDO II: Moravské zemské desky II. sv. řady olomoucké 1480–1566 (Matějek, F. ed.). Brno 1948.
[108] ZEZULA, M. a kol., 2022: Zezula, M.–Moravec, Z.–Hlas, J.–Prix, D.–Theuer, J., Rabensdorf – zaniklá hornická ves. In: Paměť krajiny slezských a moravských Sudet v ohrožení. Kritický katalog výstavy (Kočí Dudková, V.–Kováčik, P., edd.), 210–237. Opava.
[109] ŽIVÉ MAPY: www.zivemapy.cz, vyhledáno 11. 1. 2023.
[2] BOLINA, P.–NĚMCOVÁ, J.–ŠLÉZAR, P., 2008: Studie k počátkům hradů na Moravskotřebovsku – Zum Beginn der Burg in der Region Moravská Třebová (Mährisch Trübau), CB 11, 53–88.
[3] BURIAN, V., 1985: Nález pražských grošů Karla IV. (1346–1378) u Horní Loděnice – Nových Dvorců a problematika historie Ulrichovy vsi – De grossis Pragensibus Caroli IV (1346–1378) prope pagum Horní Loděnice – Nové Dvorce inventis necnon de historia Ulrici Villae (Ulrichova Ves), Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 234, 1–11.
[4] BŘEZINA, J., 1963: Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Ostrava.
[5] BYSTROŇ, F., 2018: Šumperk, Radniční ulice: Interpretace vrcholně středověkých a raně novověkých archeologických situací – Šumperk – Radniční Street. Interpretation od Late Medieval and Early Modern archaeological situations, Pravěk NŘ 26, 107–122.
[6] ČAPEK, L. a kol., 2018: Čapek, L.–Těsnohlídková, K.–Slavíček, K.–Všianský, D.–Pracný, P., Technologie výroby a archeometrické studium středověké keramiky. Plzeň – Brno.
[7] ČAPEK, L. a kol., 2022: Čapek, L.–Procházka, R.–Sedláčková, L.–Těsnohlídková, K., Regionalizace keramiky – nástin hlavních výrobně-distribučních okruhů a jejich chronologie. In: Vrcholně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace (Čapek, L. a kol., edd.), 71–169. Plzeň.
[8] ČERNÝ, E., 1992: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
[9] ČERVINKA, I. L., 1936: Pusté vsi na bývalém panství Tršickém, Záhorská kronika XIX, 51–53.
[10] DAŇHEL, M., 2013: Příspěvek k počátku města Úsova – On the Origins of the Town Úsov, Archeologické centrum Olomouc příspěvková organizace. Ročenka 2012, 127–133.
[11] DEMEK, J. a kol., 1987: Hory a nížiny. Praha.
[12] DOLEŽEL, J., 2003: K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny – Zur ethnischen Struktur der mittelalterlichen Kolonisation des Hochlandes Drahanská vrchovina, AH 28, 123–173.
[13] DOLEŽEL, J., 2014: Proměna perspektivy: K dalším možnostem studia středověkého osídlení Drahanské vrchoviny – A Transformation of Perspective: On Other Possibilities for Medieval settlement Research in the Drahan Highlands. In: Středověká Evropa v pohybu. K poctě Jana Klápště (Boháčová, I.–Sommer, P., edd.), 69–86. Praha.
[14] DOLEŽALOVÁ, K., 2015: Výzkum vrcholně a pozdně středověké keramiky na území České republiky se zaměřením na deskripční systémy a třídění keramiky podle technologie výroby – History of high and late medieval pottery research in Czech Republic focused on descriptive systems and technological categories, Acta Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni 7, 39–66.
[15] DOSTÁL, J., 1953: Lokalisace zaniklých osad v kraji Olomouckém, ČSPS 61, 60–62.
[16] DRESLER, P.–TENCER, M.–VÁGNER, M., 2015: Prospekce zaniklé středověké vesnice Opatovice, k. ú. Hrušky – A survey of the deserted medieval village of Opatovice, cadastral district of Hrušky, Studia archaeologica Brunensia 20, 113–132.
[17] DROBNÝ, T.–KAUEROVÁ, V.–VÍTEK, T., 1997: Tvrz ve Vranově Lhotě (okr. Svitavy). Výsledky stavebně-historického průzkumu – Die Fest in Vranova Lhota (Kreis Svitavy). Ergebnisse der Bauhistorischen Untersuchung, ZPP 57, 255–262.
[18] DRNOVSKÝ, P.–GURICOVÁ, L., 2016: Podkovy z tzv. staré sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové. Poznámky k typologii středověkých a novověkých nálezů – Horseshoes from so called Old collection of the Museum of East Bohemia, Hradec Králové. Comments on typology of medieval and modern finds, Živá archeologie 18, 53–61.
[19] DURDÍK, T.–FROLÍK, J., 1993: Hrad Vildštejn na Chrudimsku – Die Burg Vildštejn bei Chrudim, CB 3, 47–72.
[20] FALTÝNEK, K., 2009: Podolí u Bouzova (okr. Olomouc), PV 50, 426.
[21] FALTÝNEK, K., 2010: Ješov (okr. Olomouc), PV 51, 438.
[22] FALTÝNEK, K., 2013: Měrotín (okr. Olomouc), PV 54, 230–231.
[23] FALTÝNEK, K.–HLUBEK, L., 2021: Archeologické lokality a nálezy na území spádové obce Bílá Lhota, Zajímavosti Litovelska. Sborník Muzejní společnosti Litovelska 2015–2020, 27–48.
[24] FALTÝNEK, K.–HLUBEK, L., 2022: Kolekce archeologických nálezů z Doubravice, Archeologie Moravy a Slezska XXII, 82–94.
[25] FALTÝNEK, K.–NOVÁK, J.–ŠLÉZAR, P., 2018: Raně středověké osídlení v Moravičanech na Soutoku – Early Middle Ages settlement in Moravičany at the Soutok, PV 59, 119–159.
[26] FRÖHLICH, J., 1996: Doplněk k souboru militarií z třicetileté války z Volarských šancí, AR XLVIII, 519–521.
[27] GOŠ, V., 1977: Slovanská keramika 10.–13. století na severní Moravě – Slawische Keramik des 10.–13. Jahrhunderts in Nordmähren, VVM XXIX, 291–303.
[28] GOŠ, V., 1980: Keramika z doby husitské na severní Moravě – Die Keramik der Hussitenzeit in Nordmähren, AH 5, 369–374.
[29] GOŠ, V., 1984: K otázce zahloubených obydlí ve 13. století na severní Moravě (Zemnice č. 16 z Loštic-náměstí) – Zur Problematik der nordmährichen Grubenhäuser im 13. Jahrhundert (Objekt nr. 16 am Stadtplazt von Loštice), VVM XXXVI, 171–178.
[30] GOŠ, V., 1996: Archeologický výzkum kostela Zvěstování Panny Marie v Šumperku – Archäologische Erforschung der Mariä Verkündungskirche in Šumperk. In: Šumperk, město a jeho obyvatelé (Melzer, M., ed.), 59–69. Šumperk.
[31] GOŠ, V., 2007: Loštice, město středověkých hrnčířů – Loštice – town of medieval potters. Opava.
[32] GOŠ, V., 2016: Nálezový soubor z Nového hradu u Hanušovic. Etuda z archeologie všedního dne – Set of finds from the Nový hrad castle near Hanušovice – an etude from everyday archaeology, Pravěk NŘ 24, 265–294.
[33] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2009: Ceramics from the town fortification moat (?) in Šumperk, Studies in Post-Medieval Archeology 3, 125–156.
[34] GOŠ, V.–HALAMA, J., 2013: Šumperk, ulice Na Hradbách: provizorium či lehká dřevohliněná stavba ze 13. století, malé zamyšlení nad velkým problémem – Šumperk, Na Hradbách Street: a temporary feature or a light wood-clay construction from the 13th century; a small reflection on a big issue, AH 38, 203–217.
[35] GOŠ, V.–KAPL, V., 1984: Středověké vápenické pece z Libivé u Mohelnice, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 3, 72–78.
[36] GOŠ, V.–KAREL, J., 1979: Slovanské a středověké zásobnice severní Moravy – Slavonic and medieval storage jars of northern Moravia, AR XXXI, 163–175.
[37] GOŠ, V.–NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXLVIII, 399–404.
[38] GOŠ, V.–ŠEBESTA, E., 1972: Středověká jáma v Šumperku – Eine mittelalteriche Gurbe in Šumperk (Mähr. Schönberg), VVM XXIV, 272–276.
[39] HALAMA, J., 2017: Pavlov (k. ú. Svinov u Pavlova, okr. Šumperk), PV 58, 242.
[40] HALAMA, J., 2018: Dvě raně středověké sekerky z podhůří Jeseníků a Králického Sněžníku – Early medieval axes from Jeseníky and Králický Sněžník foothills, Praehistorica XXXII, 59–65.
[41] HAVELKA, J., 1884: Střítežská křtitelnice, ČVSMO I, 168–169.
[42] HAZLBAUER, Z.–ŠPAČEK, Z., 1986: Poznámky k výrobě reliéfních renesančních kachlů s přihlédnutím k nálezům ve středním Polabí – Bemerkungen zur Herstellung von Reliefkacheln aus der Renaissance im Hinblick auf Funde im Mittleren Elbetal, ČNM A CLV, 146–166.
[43] HLUBEK, L., 2019: Vývoj raně středověkého osídlení na Šternbersku – Development of Early Medieval Settlement in the Šternberk Region, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 318, 5–22.
[44] HLUBEK, L., 2020: Zaniklá středověká ves Prlov (okr. Olomouc), Střední Morava 49, 85–91.
[45] HLUBEK, L., 2021: Výsledky záchranného archeologického výzkumu na předhradí hradu Tepence v letech 1971–1975 – The results of the rescue excavation in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975, PV 62, 79–107.
[46] HLUBEK, L., 2021a: Hlubočky (okr. Olomouc), PV 62, 227–228.
[47] HOSÁK, L., 1931: Zaniklé osady na Moravě, ČVSMO XLIV, 33–55.
[48] HOSÁK, L., 1954: Středověká kolonisace v povodí Třebůvky a Moravské Sázavy, ČSPS 62, 215–226.
[49] HOSÁK, L., 1959: Historický místopis střední a severní Moravy. Okres olomoucký. Okres prostějovský. Olomouc.
[50] HOSÁK, L., 2004: Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha.
[51] HOŠEK, E., 1960: Z minulosti mohelnického městského statku Stříteže, Severní Morava 5, 57–59.
[52] CHALÁNEK, J., 2020: Kostel Všech svatých ve Vyšehorkách a tvrz Líšnice ve světle archeologických pramenů – All Saints' Church in Vyšehorky and the Lísnice Fort from the Perspective of Archaeologial Sources, Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Ročenka 2019, 247–257.
[53] KEJVAL, P.–NĚMCOVÁ, J., 2016: Doklad domácí produkce červeně malované keramiky v Moravské Třebové ve středověku – Beleg zur Produktion von Rot bemalten Keramik in Mährish Trübau des Mittelalters, Moravskotřebovské vlastivědné listy 24, 24–37.
[54] KOLOMAZNÍČEK, V., 2021: Panství pánů z Holštejna z pohledu archeologie. Svědectví zaniklých středověkých vesnic – The Holštejn Demesne from the Archaeological Perspective. The Testimony of Deserted Medieval Villages. Olomouc.
[55] KOVÁČIK, P. a kol., 2021: Kováčik, P.–Dudková, V.–Frömelová, S.–Hanšut, M.–Lafková, H., Dva lokační dřevohlinité suterény v Mohelnici – Two wooden-clay basements dated to location horizont in Mohlenice, Pravěk NŘ 30, 143–180.
[56] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[57] KRŠKOVÁ, M., 2016: Novověká keramika z Loštic – náměstí Míru – Modern Ceramics from Loštice – Náměstí Míru, Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace. Ročenka 2015, 95–114.
[58] KROUPA, P.–VARHANÍK, J.–ZAVŘEL, J., 2020: Nález fragmentu kamenné raně gotické křtitelnice v obci Křešín – Fund eins Framents des steineren frühgotische Taufbeckers in der Gemeide Křešín/Kreschin, PRP XXVII, 131–135.
[59] MAČALOVÁ, H., 1984: Výsledky výzkumu v Lošticích-Žádlovicích, okr. Šumperk – Zu den Forschungsergebnissen in Loštice-Žádlovice, Bez. Šumperk, AH 9, 101–110.
[60] MAKAS, S., 1962: Střítež u Klopiny, Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci 102, 13–20.
[61] MARTÍNEK, J.–VÍCH, D., 2014: Hradiště u Vrážného a jeho význam v kontextu sítě starých cest – A hillfort near Vrážné and its importance in the context of a network of old routes, AH 39, 549–561.
[62] MAZÁČKOVÁ, J., 2017: Nástin procesu zanikání sídel ve středověku na panství Brtnice v územním rozsahu k roku 1538 – An outline of the process of abandonment of settlement sites in the Brtnice demesne as of the year 1538, AH 42, 745–771.
[63] MAZÁČKOVÁ, J.–DOLEŽALOVÁ, K.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2016: Zaniklé středověké vesnice na Moravě, dějiny bádání a stav výzkumu – Deserted Medieval Villages in Moravia, History and the Current State of Research, Górnośląski Park Etnograficzny w Chorzowie 4, 59–80.
[64] MAZÁČOVÁ, P., 2012: Opasek jako symbol a součást středověkého oděvu. Příspěvek k hmotné kultuře českého středověku. Olomouc.
[65] MĚCHUROVÁ, Z., 1997: Konůvky – zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese, Studie AÚ AV ČR v Brně XVII, Brno.
[66] MELZER, M.–SCHULZ, J. a kol., 1993: Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk.
[67] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI, 89–105.
[68] MORAVEC, Z., 2018: Železné předměty z archeologického výzkumu na Masarykově náměstí v Ostravě v roce 2006. Ostrava.
[69] MUSIL, F., 1998: K vývoji šlechtických sídel na Šumpersku a Bruntálsku (1. část), Střední Morava 7, 26–37.
[70] MUSIL, F., 2000: Otazníky nad středomoravskými Střítežemi – Fragen nad den mittelmährischen Ortschaften Střítež, VVM LII, 239–246.
[71] NEKUDA, R., 1980: Korpus středověké keramiky datované mincemi z Moravy a Slezska – Korpus der münzdatierten Keramik in Mähren und Schlesien, AH 5, 389–450.
[72] NEKUDA, R.–NEKUDA, V., 1997: Mstěnice 2: Zaniklá středověká ves u Hrotovic. Dům a dvůr ve středověké vesnici. Brno.
[73] NEKUDA, V., 1961: Zaniklé vesnice na Moravě v období feudalismu – Die Ortswüstungen Mährens in der Epoche des Feudalismus. Brno.
[74] NEKUDA, V., 1975: Pfaffenschlag zaniklá středověká ves u Slavonic – Pfaffenschlag defunct medieval village near Slavonice. Brno.
[75] NEKUDA, V., 2007: Středověká vesnice na Moravě – Das mittelalterliche Dorf in Mähren. Brno.
[76] NEKUDA, V.–REICHERTOVÁ, K., 1968: Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Brno.
[77] NEKUDA, V.–UNGER, J., 1981: Hrádky a tvrze na Moravě. Brno.
[78] NĚMCOVÁ, J., 2006: Středověké osídlení Moravskotřebovska ve světle archeologických pramenů. Rkp. nepubl. diplomové práce, FPF SlU.
[79] NISLER, P., 2003: Zaniklé vsi na Moravskotřebovsku – Einegangene Dörfen in der Umgebung von Moravská Třebová, Moravskotřebovské vlastivědné listy 14, 11–16.
[80] NOVÁK, J., 2017: Zaniklé středověké vesnice v zázemí královského města Uničova – The Deserted Middle Ages Villages in the Background of the Royal Town of Uničov, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 314, 117–129.
[81] NOVÁK, J., 2022: Mizející krajina Šternberska, Moravsko Berounska a Dvorecka – The Vanishing Landscape of Šternbersko, Moravskoberounsko and Dvorecko, ZPP 82, 573–583.
[82] NOVÁK, M., 2004: Príspevok k výskumu stredovekých kamenných krstiteľníc na Slovensku – Beitrag zur Erforschung der mittelalterlichen Steintaufbecken in der Slowakei, AH 29, 507–522.
[83] PLAČEK, M., 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravský hradů, hrádků a tvrzí. Praha.
[84] PLAČEK, M.–PROCHÁZKA, R., 1989: K historii hradu Vraní Hory v okrese Svitavy – Zur Geschichte der Krähenburg (Burg Vraní Hora), VVM XLI, 77–82.
[85] PROCHÁZKA, R., 2022: K otázce vývoje a rozšíření pokliček a tzv. pokliček-misek v keramických okruzích střední Evropy ve středověku – Zur Frage der Entwicklung und Verbreitung von Deckeln und sogenannten Deckeln-Schüsseln in den mitteleuropäischen Keramikkreisen im Mittelalter, PA CXIII, 257–310.
[86] SADÍLEK, J.–NISLER, P., 1999: Střítež u Mohelnice (zaniklá středověká ves s tvrzí), Střední Morava 9, 102–109.
[87] SAMEK, B., 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska. Díl 2. J–N. Praha.
[88] SAWICKI, J., 2021: Dress Accessories from Prague, c. 1200 – c. 1800. Catalogue of finds. Praha – Wrocław.
[89] SPURNÝ, F. a kol., 1983: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl. Praha.
[90] SVOBODOVÁ, I., 2009: Lesnická sbírka Muzea v Bruntále. Bruntál.
[91] ŠEBELA, L.–VANĚK, J., 1985: Hromadný nález ze studny v areálu bývalého bratrského sboru v Invančicích (přelom 16. a 17. století) – Massenfunde aus dem Brunnen im Areal der ehemaligen Brüdergemeine der Böhmishen Brüder in Ivančice. Ivančice.
[92] ŠLÉZAR, P., 2008: Archeologický výzkum v suterénu budovy Městského klubu v Litovli – Archäologische Rettungsbung im Souterrain des Stadtklubs in Litovel (Littau), VVM LX, 167–183.
[93] ŠLÉZAR, P.–FALTÝNEK, K., 2019: Románský kostel sv. Prokopa v Lošticích. Příspěvek k počátkům moravské šlechty – The Romanesque church of st. Procopius in Loštice. Contribution to the beginnings of Moravian Aristocracy, PV 60, 161–198.
[94] ŠLÉZAR, P.–NOVÁK, J.–FALTÝNEK, K., v tisku: Podoba, funkce a provoz městských parcel v době lokace města Litovle na příkladu archeologického výzkumu na náměstí Přemysla Otakara čp. 777 v Litovli – The form, function and operation of urban plots at the time of the location of the town of Litovel on the example of archaeological research at Přemysl Otakar Square No. 777 in Litovel, Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci 324.
[95] ŠMERAL, J., 2008: Vranová Lhota a její držitelé v 15. století, Střední Morava 26, 116–119.
[96] ŠTIPL, C., 2006: Střítež. Mariánské poutní místo a lesní statek města Mohelnice. Mohelnice.
[97] TAUBEROVÁ, M., 2012: Lidový šperk z Čech, Moravy a Slezska ze sbírek Národního muzea. Praha.
[98] TYMONOVÁ, M., 1989: Terénní a sbírkotvorná činnost archeologického oddělení v letech 1986–1988, Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 260, 16–26.
[99] TYMONOVÁ, M., 2020: Medievální archeologie v českém Slezsku – Medieval archaeology in Czech Silesia, AH 45, 553–597.
[100] VÁGNER, M. kol., 2018: Vágner, M.–Tencer, T.–Prišťiaková, M.–Šimík, J.–Dresler, P., Zaniklá středověká ves "Vsisko" z pohledu metod nedestruktivní prospekce – Deserted medieval village "Vsisko" from the perspective of non-destructive survey methods, Studia archaeologica Brunensia 23, 105–122.
[101] VÁGNER, M.–ŠKVRŇÁK, J.–DRESLER, P., 2020: Nové poznatky k ohrazeným středověkým vesnicím na jižní Moravě z pohledu dálkového průzkumu Země – New information about enclosed medieval villages in South Moravia from the perspective of remote sensing, AH 45, 93–121.
[102] VÍCH, D.–ŽÁKOVSKÝ, P., 2016: Vojenské vybavení bojové družiny před husitskou revolucí. Soubor militárií z hradu Orlík u Brandýsa nad Orlicí ve východních Čechách – The military gear of armed groups prior to the Hussite Revolution. An assemblage of military gear from Orlík Castle near Brandýs nad Orlicí in east Bohemia, PA CVII, 279–351.
[103] VRÁNOVÁ, V.–VRÁNA, J., 2012: Nálezy podkov z hradu Tepence – Finds of horseshoes from Tepenec castle, AH 37, 733–746.
[104] WALDHAUSER, J., 2009: Švédský vojenský tábor ze třicetileté války na katastrech Staré Boleslavi (okr. Praha-východ) a Hlavence (okr. Mladá Boleslav), ASČ 13, 939–964.
[105] WEINELT, H., 1937: Grundriss der Schönhengster Burgenkude, Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes 33, 1–88.
[106] ZDO I: Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady olomoucké 1348–1466 (Chlumecký, P.–Chytil, J.–Demuth, K.–Wolfskron, A., edd.). Brno 1856.
[107] ZDO II: Moravské zemské desky II. sv. řady olomoucké 1480–1566 (Matějek, F. ed.). Brno 1948.
[108] ZEZULA, M. a kol., 2022: Zezula, M.–Moravec, Z.–Hlas, J.–Prix, D.–Theuer, J., Rabensdorf – zaniklá hornická ves. In: Paměť krajiny slezských a moravských Sudet v ohrožení. Kritický katalog výstavy (Kočí Dudková, V.–Kováčik, P., edd.), 210–237. Opava.
[109] ŽIVÉ MAPY: www.zivemapy.cz, vyhledáno 11. 1. 2023.