Title: "Protestovali před a v budově řeckého ministerstva financí." : krátké nahlédnutí do problematiky zeugmatu
Source document: Linguistica Brunensia. 2024, vol. 72, iss. 1, pp. 47-59
Extent
47-59
-
ISSN2336-4440 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/LB2024-37183
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.79879
Type: Article
Language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
In this paper, we focus on one of the deviations from sentence structure, the zeugma, specifically its frequency in different types of texts. Existing linguistic publications treat usually zeugma as an error to be avoided. In addition to defining the term, we also draw attention to ellipsis and condensation, which are related to zeugma. The frequency of its occurrence in texts will be verified by corpus analysis; the corpus used will be the SYN2020 corpus of written Czech, the ORTOFON_v2 corpus of spoken, informal Czech, the ORATOR_v2 corpus of formal texts, and the web corpus, Araneum Bohemicum Maximum. The analyzed examples illustrate that zeugma occurs in different types of texts and, thus, is not bound to one particular mode. The prevalence of zeugma in professional texts suggests that this device does not affect the clarity and precision of expression that are typical for them. This finding could open up a debate as to whether to consider the zeugma as a standard stylistic device by which language users condense their utterances.
References
[1] Cvrček, Václav – Čermáková, Anna – Křen, Michal. 2016. Nová koncepce synchronních korpusů psané češtiny. Slovo a slovesnost, 77(2), s. 83–101.
[2] Čechová, Marie. 2017. Život s češtinou. Praha: Academia.
[3] Daneš, František. 1973. O jednom typu elipsy. Naše řeč, 56(2), s. 107–108.
[4] Daneš, František – Grepl, Miroslav – Hlavsa, Zdeněk, eds. 1987. Mluvnice češtiny: 3. Syntax. Praha: Academia.
[5] Dibelková, Monika. 2021. Syntaktické defekty v písemných pracích středoškolských studentů [online]. Plzeň: FPE ZČU [cit. 2021-08-11]. Plzeň. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Katedra českého jazyka a literatury. | DOI 10.54937/ssf.2023.22.1.80-89
[6] Fretheim, Thorstein. 2009. The Borderline Area between Zeugma and Normal Usage. In: Fraser, Bruce – Turner, Ken, eds. Language in Life, and a Life in Language: Jacob Mey – A Festschrift. Bingley: Emerald Group Publishing Limited, s. 97–103. | DOI 10.1163/9789004253209_014
[7] Hameed, May Tahseen – Hameed, Hind Tahseen. 2021. The Employment of Zeugma and Syllepsis in Adages and Famous Quotes as a Kind of Discourse Genera. Humanities and Social Sciences Reviews, 9(4), s. 167–174. | DOI 10.18510/hssr.2021.9424
[8] Havránek, Bohuslav – Jedlička, Alois. 1981. Česká mluvnice. Praha: SPN.
[9] Hrabák, Josef. 1977. Poetika. Praha: Československý spisovatel.
[10] Kamagina, Irina Vasiljevna. 2015. Ellipsis and Similar Syntactic Phenomena in the Modern Russian Language. RUDN Journal of Language Studies, Semiotics and Semantics, 6(1), s. 168–174.
[11] Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana, eds. 2002. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN.
[12] Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana, eds. 2012–2018. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno: Masarykova univerzita. Dostupný z: https://www.czechency.org/.
[13] Karlík, Petr – Nekula, Marek – Rusínová, Zdenka, eds. 1995. Příruční mluvnice češtiny. Syntax. Praha: NLN.
[14] Koch, Peter – Oesterreicher, Wulf. 2012. Language of Immediacy – Language of Distance: Orality and Literacy from the Perspective of Language Theory and Linguistic History. In: Lange, Claudia – Weber, Beatrix – Wolf, Göran, eds. Communicative Spaces: Variation, Contact, and Change: Papers in Honour of Ursula Schaefer. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 441–474.
[15] Mikulová, Marie. 2011. Významová reprezentace elipsy. Praha: ÚFAL MFF UK.
[16] Müllerová, Olga. 1989. Ke vztahu mluveného a psaného textu (srovnání mluveného a psaného vypravování). Slovo a slovesnost, 50(3), s. 205–216.
[17] Novotný, František. 1957. Základní latinská mluvnice. Praha: SPN.
[18] Pospíšilová, Lucie. 2015. Analýza stylu. [online]. Brno: FF MU [cit. 2021-08-11]. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav českého jazyka. | DOI 10.54937/kd.2023.14.1.23-43
[19] Solska, Agnieszka. 2008. Accessing Multiple Meanings: The Case of Zeugma. In: Mioduszewska, Ewa – Piskorska, Agnieszka, eds. Relevance Round Table I. Warsaw: Warsaw University Press, s. 109–122.
[20] Šmilauer, Vladimír. 1969. Novočeská skladba. Praha: SPN.
[21] Štícha, František. 2016. O nepřesnosti našeho vyjadřování. Praha: Academia.
[22] Zeman, Jiří. 2019. Některé specifické syntaktické konstrukce příznačné pro mluvenou češtinu. In: Hoffmannová, Jana – Homoláč, Jiří – Mrázková, Kamila, eds. Syntax mluvené češtiny. Praha: Academia, s. 187–197. | DOI 10.25167/stylistyka26.2017.12
[23] Zima, Jaroslav. 1954. K stylistice mluveného projevu. Naše řeč, 37(3–6), s. 154–165.
[24] SYN2020: Korpus SYN [online; verze 1] (2020). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[25] ORTOFON_v2: Korpus ORTOFON [online; verze 2] (2020). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[26] ORATOR_v2: Korpus ORATOR [online; verze 2] (2020). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[27] ARANEUM BOHEMICUM MAXIMUM: Korpus Aranea [online] (2015). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[2] Čechová, Marie. 2017. Život s češtinou. Praha: Academia.
[3] Daneš, František. 1973. O jednom typu elipsy. Naše řeč, 56(2), s. 107–108.
[4] Daneš, František – Grepl, Miroslav – Hlavsa, Zdeněk, eds. 1987. Mluvnice češtiny: 3. Syntax. Praha: Academia.
[5] Dibelková, Monika. 2021. Syntaktické defekty v písemných pracích středoškolských studentů [online]. Plzeň: FPE ZČU [cit. 2021-08-11]. Plzeň. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Katedra českého jazyka a literatury. | DOI 10.54937/ssf.2023.22.1.80-89
[6] Fretheim, Thorstein. 2009. The Borderline Area between Zeugma and Normal Usage. In: Fraser, Bruce – Turner, Ken, eds. Language in Life, and a Life in Language: Jacob Mey – A Festschrift. Bingley: Emerald Group Publishing Limited, s. 97–103. | DOI 10.1163/9789004253209_014
[7] Hameed, May Tahseen – Hameed, Hind Tahseen. 2021. The Employment of Zeugma and Syllepsis in Adages and Famous Quotes as a Kind of Discourse Genera. Humanities and Social Sciences Reviews, 9(4), s. 167–174. | DOI 10.18510/hssr.2021.9424
[8] Havránek, Bohuslav – Jedlička, Alois. 1981. Česká mluvnice. Praha: SPN.
[9] Hrabák, Josef. 1977. Poetika. Praha: Československý spisovatel.
[10] Kamagina, Irina Vasiljevna. 2015. Ellipsis and Similar Syntactic Phenomena in the Modern Russian Language. RUDN Journal of Language Studies, Semiotics and Semantics, 6(1), s. 168–174.
[11] Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana, eds. 2002. Encyklopedický slovník češtiny. Praha: NLN.
[12] Karlík, Petr – Nekula, Marek – Pleskalová, Jana, eds. 2012–2018. Nový encyklopedický slovník češtiny [online]. Brno: Masarykova univerzita. Dostupný z: https://www.czechency.org/.
[13] Karlík, Petr – Nekula, Marek – Rusínová, Zdenka, eds. 1995. Příruční mluvnice češtiny. Syntax. Praha: NLN.
[14] Koch, Peter – Oesterreicher, Wulf. 2012. Language of Immediacy – Language of Distance: Orality and Literacy from the Perspective of Language Theory and Linguistic History. In: Lange, Claudia – Weber, Beatrix – Wolf, Göran, eds. Communicative Spaces: Variation, Contact, and Change: Papers in Honour of Ursula Schaefer. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 441–474.
[15] Mikulová, Marie. 2011. Významová reprezentace elipsy. Praha: ÚFAL MFF UK.
[16] Müllerová, Olga. 1989. Ke vztahu mluveného a psaného textu (srovnání mluveného a psaného vypravování). Slovo a slovesnost, 50(3), s. 205–216.
[17] Novotný, František. 1957. Základní latinská mluvnice. Praha: SPN.
[18] Pospíšilová, Lucie. 2015. Analýza stylu. [online]. Brno: FF MU [cit. 2021-08-11]. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav českého jazyka. | DOI 10.54937/kd.2023.14.1.23-43
[19] Solska, Agnieszka. 2008. Accessing Multiple Meanings: The Case of Zeugma. In: Mioduszewska, Ewa – Piskorska, Agnieszka, eds. Relevance Round Table I. Warsaw: Warsaw University Press, s. 109–122.
[20] Šmilauer, Vladimír. 1969. Novočeská skladba. Praha: SPN.
[21] Štícha, František. 2016. O nepřesnosti našeho vyjadřování. Praha: Academia.
[22] Zeman, Jiří. 2019. Některé specifické syntaktické konstrukce příznačné pro mluvenou češtinu. In: Hoffmannová, Jana – Homoláč, Jiří – Mrázková, Kamila, eds. Syntax mluvené češtiny. Praha: Academia, s. 187–197. | DOI 10.25167/stylistyka26.2017.12
[23] Zima, Jaroslav. 1954. K stylistice mluveného projevu. Naše řeč, 37(3–6), s. 154–165.
[24] SYN2020: Korpus SYN [online; verze 1] (2020). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[25] ORTOFON_v2: Korpus ORTOFON [online; verze 2] (2020). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[26] ORATOR_v2: Korpus ORATOR [online; verze 2] (2020). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.
[27] ARANEUM BOHEMICUM MAXIMUM: Korpus Aranea [online] (2015). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Cit. 20. 11. 2022. https://www.korpus.cz.