Title: Rekonceptualizace založení a osídlení Vojvodova – od monogeneze k polygenezi, od lokalit k sítím : (na příkladu rodiny Pappových)
Variant title:
- A reconceptualization of the founding and Settlement of Voyvodovo – from monogenesis to polygenesis, from sites to networks : (illustrated through the Papp family)
Source document: Porta Balkanica. 2017, vol. 9, iss. 1-2, pp. [29]-38
Extent
[29]-38
-
ISSN1804-2449
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137759
Type: Article
Language
License: Not specified license
Rights access
embargoed access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
This paper's topic is the founding of Voyvodovo – the only Czech village in Bulgaria. In contrast with the classical conception, which takes Voyvodovo to be a village founded through the secondary migration of Czech-speaking Protestant inhabitants of Svatá Helena – a Czech village in what is today the Romanian Banat – the author documents the fact that the founders of Voyvodovo also included Bulgarians from the Banat (Paulicians), Serbs, and Slovaks. He thus offers for this villlage's founding a divergent perspective that emphasizes the diversity of its founders (polygenesis). The second part of the article is a commented edition of a text by Katja Jankova Škărpanova (née Papova), the descendant of a family of Slovak immigrants from Nadlak. The article also positions this new source (richly supplemented with explanatory footnotes) within the broader context of existing works on Voyvodovo, and of the larger debates in the social sciences.
Tématem této stati je problematika založení Vojvodova – jediné české obce v Bulharsku. Oproti běžně přijímanému pojetí, kdy je Vojvodovo popisováno jako obec založená druhotnou migrací česky mluvících protestantských obyvatel vesnice Svatá Helena v dnešním rumunském Banátu se autor snaží doložit, že mezi zakladateli Vojvodova byli také banátští Bulhaři (Paulikiáni), Srbové a Slováci. Nabízí tak odlišnou perspektivu založení obce, kdy je důraz kladen na různorodost jejích zakladatelů (polygeneze). Druhou část textu tvoří komentovaná edice textu Katji Jankovy (roz. Papovy), pocházející z rodiny slovenských přistěhovalců z Nadlaku. Text nabízí také zasazení tohoto nového zdroje do širšího kontextu prací o bulharském Vojvodovu, stejně jako do širších diskusí ve společenských vědách.
References
[1] Auerhan, J. (1921) Československá vesnice v Bulharsku. In J. Auerhan. Čechoslováci v Jugoslavii, v Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku. Praha: Melantrich, s. 92–96.
[2] Auerhan, J., Turčín, R. (1930) Přehled československých zahraničních menšin a krajanských aglomerací. In Krajané v cizině a jejich styky s domovem. Ročenka československého ústavu zahraničního. Praha: Československý ústav zahraniční, s. 17–32.
[3] Bosilova, A. (2006) "Jak přišel dědeček ze Srbska." In M. Jakoubek, Z. R. Nešpor, T. Hirt (Eds.) Neco Petkov Necov: Dějiny Vojvodova, vesnice Čechů a Slováků v Bulharsku. Plzeň: Občanské sdružení Vojvodovo ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, s. 114–115.
[4] Botík, J. (1994) Slováci v Bulharsku. Bratislava: Slovenské národné múzeum.
[5] Botík, J. (2003) Nadlačania v Bulharsku a v argentínskom Chacu. In 200 rokov života Slovákov v Nadlaku. Nadlak: Vydavateľstvo Ivan Krasko, s. 64–75.
[6] Dobiáš, B. (2011) Na tý Vojvodově to bylo takový vzácný… In M. Jakoubek. Vojvodovo: kus česko-bulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 121–123.
[7] Findeis, J. (1929) Vojvodovo. In Jubilejní ročenka československé kolonie v Bulharsku 1868–1928. Sofie 1929, s. 220–225.
[8] Folprecht, J. (1937) Československé školské obce v evropském zahraničí. Praha: Československý ústav zahraniční.
[9] Hříbek, J. (1927) Po stopách československé emigrace v Bulharsku. Naše zahraničí, Roč. VIII, Č. 1–2, s. 24–28.
[10] Jakoubek, M. (2010) Sesek – zapomenutá česká obec v Bulharsku. Český lid, Roč. 97, Č. 2, s. 35–50.
[11] Jakoubek, M. (2011) Vojvodovo: kus českobulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
[12] Jakoubek, M. (2013) Etnografický profil Vojvodova v "Kusých vzpomínkách" Miroslava Štrbky. In G. Fatková, L. J. Budilová, M. Jakoubek, J. Močičková, R. Močička, R. Maglia. Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí. Plzeň: Vydavatelství ZČU v Plzni, s. 77–151.
[13] Jakoubková Budilová, L. (2010) Vojvodovo, česká vesnice v Bulharsku: příbuzenství, manželství a dům. Plzeň: Katedra antropologických a historických věd FF ZČU v Plzni. Disertační práce.
[14] Králiková, K. (2011) Kronika mojí rodiny. In M. Jakoubek. Vojvodovo: kus českobulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 81–91.
[15] Míčan, V. (1934) Nevratem v nový svět. O československých osadnících, jejich náboženských, školských, osvětových, hospodářských aj. poměrech v Bulharsku. Brno: Knižnice Biblické jednoty.
[16] Michalko, J. (1936) Naši v Bulharsku. Pädesiat rokov ich života, práce, piesne a zvykov. Myjava.
[17] Necov, N. P. (2006) Dějiny Vojvodova. In M. Jakoubek, Z. R. Nešpor, T. Hirt (Eds.) Neco Petkov Necov: Dějiny Vojvodova, vesnice Čechů a Slováků v Bulharsku. Plzeň: Občanské sdružení Vojvodovo ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, s. 27–89. Z bulharštiny přeložil Marek Jakoubek a Temenužka Křivánková.
[18] Necov, N. P. (2016) Istoria na Vojvodovo. In M. Jakoubek. Vojvodovo. Istoriata na edno češko selo v Bălgaria prez pogleda (ne samo) na negovite žiteli. Sofia: Paradigma, s. 47–138.
[19] Nikolov, B. (2013) Vojvodovo (Gladno pole). In M. Jakoubek. Vojvodovo: Identity, tradice a výzkum. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 210–215.
[20] Penčev, V. (2001) Paralaks v ogledaloto ili za migrantskite obštnosti v čuždoetnična sreda (čechi i slovaci Bălgaria, bălgari v Čechia). Sofia: Paradigma
[21] Penčev, V. (2006) Tempus edax rerum aneb O minulosti a současnosti vojvodovských Čechů. In M. Jakoubek, Z. R. Nešpor, T. Hirt (Eds.) Neco Petkov Necov: Dějiny Vojvodova, vesnice Čechů a Slováků v Bulharsku. Plzeň: Občanské sdružení Vojvodovo ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, s. 90–105. Z bulharštiny přeložili Marek Jakoubek a Tomáš Hirt.
[22] Rezultati ot prebroiavane na naselenieto v carstvo Bălgaria na 31 dekemvri 1910 g. po obštini i naseleni mesta. IV. okrăg – Vraca. Sofia: Dăržavna pečatnica.
[23] Štrbka, M. (2013) Kusé vzpomínky na Vojvodovo. In G. Fatková, L. J. Budilová, M. Jakoubek, J. Močičková, R. Močička, R. Maglia. Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí. Plzeň: Vydavatelství ZČU v Plzni, s. 82–151.
[24] Vaculík, J. (2009) České menšiny v Evropě a ve světě. Praha: Nakladatelství Libri.
[25] Zelenák, Š. (2003) Nadlak a Slováci v Bulharsku. In 200 rokov života Slovákov v Nadlaku. Nadlak: Vydavateľstvo Ivan Krasko, s. 52–63.
[26] Žečeva, R. V., Radoinova, S. P., Dončev, B. D., Boeva, Е. А. (2003) Vajakjöj – Dolno Ezerovo: Letopis. Burgas: Libra skorp.
[2] Auerhan, J., Turčín, R. (1930) Přehled československých zahraničních menšin a krajanských aglomerací. In Krajané v cizině a jejich styky s domovem. Ročenka československého ústavu zahraničního. Praha: Československý ústav zahraniční, s. 17–32.
[3] Bosilova, A. (2006) "Jak přišel dědeček ze Srbska." In M. Jakoubek, Z. R. Nešpor, T. Hirt (Eds.) Neco Petkov Necov: Dějiny Vojvodova, vesnice Čechů a Slováků v Bulharsku. Plzeň: Občanské sdružení Vojvodovo ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, s. 114–115.
[4] Botík, J. (1994) Slováci v Bulharsku. Bratislava: Slovenské národné múzeum.
[5] Botík, J. (2003) Nadlačania v Bulharsku a v argentínskom Chacu. In 200 rokov života Slovákov v Nadlaku. Nadlak: Vydavateľstvo Ivan Krasko, s. 64–75.
[6] Dobiáš, B. (2011) Na tý Vojvodově to bylo takový vzácný… In M. Jakoubek. Vojvodovo: kus česko-bulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 121–123.
[7] Findeis, J. (1929) Vojvodovo. In Jubilejní ročenka československé kolonie v Bulharsku 1868–1928. Sofie 1929, s. 220–225.
[8] Folprecht, J. (1937) Československé školské obce v evropském zahraničí. Praha: Československý ústav zahraniční.
[9] Hříbek, J. (1927) Po stopách československé emigrace v Bulharsku. Naše zahraničí, Roč. VIII, Č. 1–2, s. 24–28.
[10] Jakoubek, M. (2010) Sesek – zapomenutá česká obec v Bulharsku. Český lid, Roč. 97, Č. 2, s. 35–50.
[11] Jakoubek, M. (2011) Vojvodovo: kus českobulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).
[12] Jakoubek, M. (2013) Etnografický profil Vojvodova v "Kusých vzpomínkách" Miroslava Štrbky. In G. Fatková, L. J. Budilová, M. Jakoubek, J. Močičková, R. Močička, R. Maglia. Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí. Plzeň: Vydavatelství ZČU v Plzni, s. 77–151.
[13] Jakoubková Budilová, L. (2010) Vojvodovo, česká vesnice v Bulharsku: příbuzenství, manželství a dům. Plzeň: Katedra antropologických a historických věd FF ZČU v Plzni. Disertační práce.
[14] Králiková, K. (2011) Kronika mojí rodiny. In M. Jakoubek. Vojvodovo: kus českobulharské historie. Tentokrát převážně očima jeho obyvatel. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 81–91.
[15] Míčan, V. (1934) Nevratem v nový svět. O československých osadnících, jejich náboženských, školských, osvětových, hospodářských aj. poměrech v Bulharsku. Brno: Knižnice Biblické jednoty.
[16] Michalko, J. (1936) Naši v Bulharsku. Pädesiat rokov ich života, práce, piesne a zvykov. Myjava.
[17] Necov, N. P. (2006) Dějiny Vojvodova. In M. Jakoubek, Z. R. Nešpor, T. Hirt (Eds.) Neco Petkov Necov: Dějiny Vojvodova, vesnice Čechů a Slováků v Bulharsku. Plzeň: Občanské sdružení Vojvodovo ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, s. 27–89. Z bulharštiny přeložil Marek Jakoubek a Temenužka Křivánková.
[18] Necov, N. P. (2016) Istoria na Vojvodovo. In M. Jakoubek. Vojvodovo. Istoriata na edno češko selo v Bălgaria prez pogleda (ne samo) na negovite žiteli. Sofia: Paradigma, s. 47–138.
[19] Nikolov, B. (2013) Vojvodovo (Gladno pole). In M. Jakoubek. Vojvodovo: Identity, tradice a výzkum. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), s. 210–215.
[20] Penčev, V. (2001) Paralaks v ogledaloto ili za migrantskite obštnosti v čuždoetnična sreda (čechi i slovaci Bălgaria, bălgari v Čechia). Sofia: Paradigma
[21] Penčev, V. (2006) Tempus edax rerum aneb O minulosti a současnosti vojvodovských Čechů. In M. Jakoubek, Z. R. Nešpor, T. Hirt (Eds.) Neco Petkov Necov: Dějiny Vojvodova, vesnice Čechů a Slováků v Bulharsku. Plzeň: Občanské sdružení Vojvodovo ve spolupráci se Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, s. 90–105. Z bulharštiny přeložili Marek Jakoubek a Tomáš Hirt.
[22] Rezultati ot prebroiavane na naselenieto v carstvo Bălgaria na 31 dekemvri 1910 g. po obštini i naseleni mesta. IV. okrăg – Vraca. Sofia: Dăržavna pečatnica.
[23] Štrbka, M. (2013) Kusé vzpomínky na Vojvodovo. In G. Fatková, L. J. Budilová, M. Jakoubek, J. Močičková, R. Močička, R. Maglia. Vojvodovo: historicko-etnologická ohlédnutí. Plzeň: Vydavatelství ZČU v Plzni, s. 82–151.
[24] Vaculík, J. (2009) České menšiny v Evropě a ve světě. Praha: Nakladatelství Libri.
[25] Zelenák, Š. (2003) Nadlak a Slováci v Bulharsku. In 200 rokov života Slovákov v Nadlaku. Nadlak: Vydavateľstvo Ivan Krasko, s. 52–63.
[26] Žečeva, R. V., Radoinova, S. P., Dončev, B. D., Boeva, Е. А. (2003) Vajakjöj – Dolno Ezerovo: Letopis. Burgas: Libra skorp.