Title: Incipit parodia : několik nesoustavných poznámek k paralelám mezi Friedrichem Nietzschem a Igorem Stravinským
Variant title:
- Incipit parodia : some heterogenous comments about parallels between Friedrich Nietzsche and Igor Stravinsky
Source document: Musicologica Brunensia. 2024, vol. 59, iss. 2, pp. 175-189
Extent
175-189
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2024-2-9
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80866
Type: Article
Language
License: CC BY-SA 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The study strives to find parallels between Friedrich Nietzsche and Igor Stravinsky. It focuses on the anti-Romantic elements representing by Richard Wagner's music-drama, the rejection of subjectivity in art, the inclination towards play-elements both in philosophy and music, the critical admiration for Antiquity, the dissonance between Dionysian chorus and individual, the awareness of possibilities of salvation by rationality, the affection for dance. By means of parody, Nietzsche and Stravinsky reveal the essence of different original models.
Note
Studie vznikla v rámci Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace – Moravská zemská knihovna v Brně.
References
[1] NIETZSCHE, Friedrich. Dionýské dithyramby a jiné básně. = Dionysos Dithyramben und andere Gedichte. Praha: Oikoymenh, 2018.
[2] NIETZSCHE, Friedrich. My filologové. Praha: Oikoymenh, 2018.
[3] NIETZSCHE, Friedrich. Nečasové úvahy. Praha: Oikoymenh, 2023.
[4] NIETZSCHE, Friedrich. Pět předmluv k pěti nenapsaným knihám. In NIETZSCHE, Friedrich. My filologové. Praha: Oikoymenh, 2018, s. 23–49.
[5] NIETZSCHE, Friedrich. Radostná věda. Praha: Oikoymenh, 2024.
[6] NIETZSCHE, Friedrich. Zrození tragédie z ducha hudby. Praha: Gryf, 1993.
[7] STRAVINSKIJ, Igor. Hudební poetika. Praha: Arbor vitae, 2005.
[8] STRAVINSKIJ, Igor. Kronika mého života. Praha: Orbis, 1937.
[9] STRAVINSKIJ, Igor: Rozhovory s Robertem Craftem. Praha: Supraphon, 1967.
[10] STRAVINSKY, Igor. Oedipus Rex: Opera-Oratorio en deux actes d'apres Sophocle. London: Boosey & Hawkes, 1948.
[11] STRAVINSKY, Igor. Requiem canticles for Contralto and Bass Soli, Chorus and Orchestra. London: Boosey & Hawkes, 1967.
[12] AUERBACH, Erich. Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta, 1998.
[13] BEHLER, Ernst. Romantik, das Romantische. In Historisches Wörterbuch der Philosophie. Bd. 8. Joachim Ritter – Karlfried Gründer (eds.). Basel: Schwabe Verlag, 1992, sl. 1076–1086.
[14] BRINTON, Crane. Romanticism. In The Encyclopedia of Philosophy. Vol. 7. Paul Ewards (ed.). London: Macmillan Publishers Ltd, 1967, s. 206–209.
[15] DRUSKIN, Michail Semjonovič. Igor Stravinskij: Osobnost, dílo, názory. Praha: Supraphon, 1981.
[16] ELIOT, Thomas Stearns: Tradice a individuální talent. In ELIOT, T. S. Křesťan – kritik – básník. Praha: Argo, 2019, s. 13–20.
[17] HUIZINGA, Johan. Homo ludens: O původu kultury ve hře. Praha: Dauphin, 2000.
[18] KUNDERA, Milan. Improvizace na počest Stravinského. In KUNDERA, Milan. O hudbě a románu. Brno: Atlantis, 2014, s. [7]–[62].
[19] KUNDERA, Milan. O hudbě a románu. Brno: Atlantis, 2014.
[20] OSOLSOBĚ, Ivo. Pokus o parodii. In OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica, totiž, Posbírané papíry převážně o divadle. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007, s. 40–68.
[21] SAFRANSKI, Rüdiger. Nietzsche: Biografie jeho myšlení. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2021.
[22] SÝKORA, Pavel. Igor Stravinsky: The Rake's Progress: A Parody of the Italian Opera of the 18th Century as a Defence against Wagnerian Aesthetics of Music-Drama. In The Eighteenth-Century Italian Opera Seria: Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. Colloquia Musicologica Brunensia. Petr Macek – Jana Perutková (eds.). Praha: KLP, 2013, s. 294–300.
[23] SÝKORA, Pavel. Vale, Creo! Audimus (Sbohem, Kreonte! Posloucháme): Parodická destrukce pozdravu v Stravinského Králi Oidipovi? Musicologica Brunensia, 2009, roč. 44, č. 1–2, s. 193–202.
[24] SÝKORA, Pavel. Zápas Apollóna s Dionýsem: Sváteční zobrazení mýtu v díle Igora Stravinského. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 2007, roč. 55, č. H41, s. [193]–204.
[25] WALSH, Stephen. The Music of Stravinsky. Oxford: Clarendon Press, 1993.
[2] NIETZSCHE, Friedrich. My filologové. Praha: Oikoymenh, 2018.
[3] NIETZSCHE, Friedrich. Nečasové úvahy. Praha: Oikoymenh, 2023.
[4] NIETZSCHE, Friedrich. Pět předmluv k pěti nenapsaným knihám. In NIETZSCHE, Friedrich. My filologové. Praha: Oikoymenh, 2018, s. 23–49.
[5] NIETZSCHE, Friedrich. Radostná věda. Praha: Oikoymenh, 2024.
[6] NIETZSCHE, Friedrich. Zrození tragédie z ducha hudby. Praha: Gryf, 1993.
[7] STRAVINSKIJ, Igor. Hudební poetika. Praha: Arbor vitae, 2005.
[8] STRAVINSKIJ, Igor. Kronika mého života. Praha: Orbis, 1937.
[9] STRAVINSKIJ, Igor: Rozhovory s Robertem Craftem. Praha: Supraphon, 1967.
[10] STRAVINSKY, Igor. Oedipus Rex: Opera-Oratorio en deux actes d'apres Sophocle. London: Boosey & Hawkes, 1948.
[11] STRAVINSKY, Igor. Requiem canticles for Contralto and Bass Soli, Chorus and Orchestra. London: Boosey & Hawkes, 1967.
[12] AUERBACH, Erich. Mimesis: Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Praha: Mladá fronta, 1998.
[13] BEHLER, Ernst. Romantik, das Romantische. In Historisches Wörterbuch der Philosophie. Bd. 8. Joachim Ritter – Karlfried Gründer (eds.). Basel: Schwabe Verlag, 1992, sl. 1076–1086.
[14] BRINTON, Crane. Romanticism. In The Encyclopedia of Philosophy. Vol. 7. Paul Ewards (ed.). London: Macmillan Publishers Ltd, 1967, s. 206–209.
[15] DRUSKIN, Michail Semjonovič. Igor Stravinskij: Osobnost, dílo, názory. Praha: Supraphon, 1981.
[16] ELIOT, Thomas Stearns: Tradice a individuální talent. In ELIOT, T. S. Křesťan – kritik – básník. Praha: Argo, 2019, s. 13–20.
[17] HUIZINGA, Johan. Homo ludens: O původu kultury ve hře. Praha: Dauphin, 2000.
[18] KUNDERA, Milan. Improvizace na počest Stravinského. In KUNDERA, Milan. O hudbě a románu. Brno: Atlantis, 2014, s. [7]–[62].
[19] KUNDERA, Milan. O hudbě a románu. Brno: Atlantis, 2014.
[20] OSOLSOBĚ, Ivo. Pokus o parodii. In OSOLSOBĚ, Ivo. Principia parodica, totiž, Posbírané papíry převážně o divadle. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2007, s. 40–68.
[21] SAFRANSKI, Rüdiger. Nietzsche: Biografie jeho myšlení. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2021.
[22] SÝKORA, Pavel. Igor Stravinsky: The Rake's Progress: A Parody of the Italian Opera of the 18th Century as a Defence against Wagnerian Aesthetics of Music-Drama. In The Eighteenth-Century Italian Opera Seria: Metamorphoses of the Opera in the Imperial Age. Colloquia Musicologica Brunensia. Petr Macek – Jana Perutková (eds.). Praha: KLP, 2013, s. 294–300.
[23] SÝKORA, Pavel. Vale, Creo! Audimus (Sbohem, Kreonte! Posloucháme): Parodická destrukce pozdravu v Stravinského Králi Oidipovi? Musicologica Brunensia, 2009, roč. 44, č. 1–2, s. 193–202.
[24] SÝKORA, Pavel. Zápas Apollóna s Dionýsem: Sváteční zobrazení mýtu v díle Igora Stravinského. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, 2007, roč. 55, č. H41, s. [193]–204.
[25] WALSH, Stephen. The Music of Stravinsky. Oxford: Clarendon Press, 1993.