Title: Výzkum v areálu tvrze ve Vysokém Veselí u Jičína : nové poznatky k podobě vrchnostenského sídla Vartenberků ve středověku
Variant title:
- Research in the area of a manor in Vysoké Veselí, near Jičín : new findings on the form of a Vartenberk nobility residence in the Middle Ages
- Grabung im Areal der Feste in Vysoké Veselí bei Jičín : neue Erkenntnisse zum Aussehen des Obrigkeitssitzes der Wartenberger im Mittelalter
Source document: Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 2, pp. 487-508
Extent
487-508
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-2-3
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80915
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Studie se věnuje vývoji šlechtického sídla, které bylo součástí městečka Vysokého Veselí. Sídlo se nacházelo východně od náměstí na vyvýšeném místě. Nové poznatky přinesl výzkum, který protnul významnou část areálu původní tvrze. Vrchnostenské sídlo prodělalo během středověku několik vývojových fází. S jistotou víme, že zde byly postupně vybudovány dvě fáze opevnění. Sídlo obehnané příkopem a valem v tomto místě existovalo od přelomu 13. a 14. století. V době okolo poloviny 14. století prodělalo přestavbu a bylo nahrazeno palácovou zděnou budovou. S touto fází souvisí i realizace vnějšího opevnění tvrze tvořeného příkopem s vyzděnou vnitřní stěnou přecházející do hradby. Středověké stavební fáze zanikly během radikální přestavby v 80. letech 16. století.
This study focuses on the development of a nobility residence which was part of the town of Vysoké Veselí. The residence was located east of the square on an elevated site. Excavations that intersected a major part of the original manor area yielded new findings. In the Middle Ages the manor underwent several development phases. It is certain that two phases of a fortification were built there in succession. A residence surrounded by a moat and a rampart existed on the site from the turn of the 13th and 14th centuries. Around the middle of the 14th century, the manor was rebuilt and replaced with a masonry palace structure. The construction of an outer fortification consisting of a moat with a masonry inner wall extending into a fortification took place in this phase. The medieval building phases disappeared during a radical reconstruction in the 1580s.
References
[1] AČ 5: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 5 (Palacký, F., ed.). Praha 1862.
[2] AČ 6: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 6 (Palacký, F., ed.). Praha 1872.
[3] AČ 15: Archiv český, čili staré písemné památky české i moravské. Díl 15 (Kalousek, J., ed.). Praha 1918.
[4] AČ 33: Archiv český, čili staré písemné památky české i moravské. Díl 33 (Friedrich, G., ed.). Praha 1918.
[5] KAPRAS, J., 1907: Kniha svědomí města Nového Bydžova z l. 1311–1470. Nový Bydžov.
[6] LE I: Libri erectionum archioecesis Pragensis I. (Borový, C., ed.). Praha 1873.
[7] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[8] SLČ východočeská větev: Fontes rerum Bohemicarum. Series nova. Tomus III. Staré letopisy české. 2. svazek. Staré letopisy české. 3. svazek (Černá, A. M.–Čornej, P.–Klosová, M., edd.). Praha 2018.
[9] TADRA, F., 1882: Summa Gerhardi. Ein Formelbuch aus der Zeit Johann von Böhmen 1336–1345 (Tadra). Wien.
[10] BLÁHA, R.–DRNOVSKÝ, P., 2023: Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ 24, 53–88.
[11] BOŠEK, V., 1940: Místopis a veřejná správa politického okresu Novobydžovského. Nový Bydžov.
[12] ČAPEK, L. a kol., 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace. Plzeň.
[13] ČORNEJ, P., 2019: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Praha.
[14] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[15] DRNOVSKÝ, P., 2021: Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20, 272–295.
[16] DRNOVSKÝ, P., 2023: Tvrz v Mlázovicích (okr. Jičín) ve světle archeologických výzkumů. Postavení sídla v kontextu okolních fortifikací a jejich vývoje – Die Feste in Mlázovice (Bezirk Jičín) im Lichte archäologischer Untersuchungen. Die Stellung des Sitzes im Kontext benachbarter Befestigungsanlagen und ihrer Entwicklung, AH 48, 445–471. https://doi.org/10.5817/AH2023-2-7
[17] DRNOVSKÝ, P., 2024: Objev zaniklé tvrze v Radostově u Hradce Králové. Výsledky systematického nedestruktivního archeologického výzkumu vrchnostenského středověkého sídla – Entdeckung einer untergegangenen Feste in Radostov bei Hradec Králové. Ergebnisse einer systematischen zerstörungsfreien archäologischen Untersuchung eines mittelalterlichen Hoheitssitzes, AH 49, 105–128. https://doi.org/10.5817/AH2024-1-4
[18] DRNOVSKÝ, P.–STOLZ, D.–PEŘINA, K., 2023: Sídlištní nálezy sklonku 13. století z Vidochova u Nové Paky. Archeologický doklad o konstituování sídelní sítě v průběhu vrcholného středověku v jižním Podkrkonoší, ASČ 27, 571–589.
[19] EBEL, M.–SVOBODA, L., 1997: Zámecký areál v Cerekvici nad Bystřicí, PRP 4, 88–101.
[20] FIŠERA, Z., 2005: Vysoké Veselí. In: Svoboda, L. a kol., Encyklopedie českých tvrzí III (S–Ž), 1004–1005. Praha.
[21] KOUDELKA, J., 1908: V době předhistorické na Bydžovsku. Dvacet let práce musea a musejního spolku v Novém Bydžově. Nový Bydžov.
[22] KUČA, K., 1995: Chlumecko a Novobydžovsko. Historie a architektonické památky Pocidliní I. díl. Hradec Králové.
[23] KUDRNÁČ, V., 1912: Úplný adresář a popis politického okresu Novobydžovského. Turnov.
[24] MATĚJKOVÁ, K., 2007: Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265–276.
[25] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–117.
[26] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého místa u Jičína, ASČ 18, 319–341.
[27] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K., 2008: Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. diplomové magisterské práce, ulož. na FF MU, Brno.
[28] PROKOP, J., 2005: Nový Bydžov v proměnách staletí. Nový Bydžov.
[29] RAKOVÁ, I., 1979: Vývoj pozemkové držby pánů z Vartenberka v letech 1281–1415, HG 18, 69–74.
[30] RAKOVÁ, I., 1982: Čeněk z Vartenberka 1400–1425. Příspěvek k úloze panstva v husitské revoluci, Sborník historický 28, 57–93.
[31] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.
[32] SEDLÁČEK, A., 1907: z Vartenberka. In: Ottův slovník naučný. Dvacátý šestý díl. U–Vusín, 434–439. Praha.
[33] SLAVÍK, J.–SVOBODA, L., 1993: Nástin vývoje tvrzí na Jičínsku, ZČRP 6, 97–116.
[34] SVOBODA, L., 1998. Dolní Přím. In: Encyklopedie českých tvrzí I (A–I) (Svoboda, L., ed.), 137–138. Praha.
[35] SVOBODOVÁ, J., 1995. Poznatky z obnovy západní fasády zámku v Dolním Přímu, PRP 2, 85–87.
[36] ŠALDA, F., 1969: Vlastivěda Jičínska. Jičín.
[37] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.
[38] ŠIMŮNEK, R., 1998: Dědictví po Čeňkovi z Vartenberka. K rožmbersko-vartenberským vztahům v 1. polovině 15. století, Mediaevalia Historica Bohemica 5, 105–118.
[39] ŠPAČEK, B., 1958: Paměti města Vysokého Veselí 1908–1958. Vysoké Veselí.
[40] ŠPAČEK, B., 1978: Paměti města Vysokého Veselí a okolí. Vysoké Veselí.
[41] ŠRÁM, V., 1904: Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Hradec Králové.
[42] ŠTEFAN, I.–HASIL, J., 2024: Praha-Vinoř: Proměny centrálního místa v zázemí středověké Prahy (předběžná zpráva). In: Klápště, J.–Klír, T.–Štefan, I., Krajina středověké Prahy, 278–322. Praha.
[43] ÚLOVEC, J., 2005: Skřivany. In: Svoboda, L. a kol., Encyklopedie českých tvrzí III (S–Ž), 701–703. Praha.
[44] ULRYCHOVÁ, E., 1992: Dokument C-TX-199300513. Regionální muzeum a galerie v Jičíně. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199300513.
[45] VOCEL, J. E., 1864: Ostatky chrámu bývalého kláštera Hradiště nad Jizerou, PA IX, 23–34.
[2] AČ 6: Archiv český, čili staré písemné památky české i morawské. Díl 6 (Palacký, F., ed.). Praha 1872.
[3] AČ 15: Archiv český, čili staré písemné památky české i moravské. Díl 15 (Kalousek, J., ed.). Praha 1918.
[4] AČ 33: Archiv český, čili staré písemné památky české i moravské. Díl 33 (Friedrich, G., ed.). Praha 1918.
[5] KAPRAS, J., 1907: Kniha svědomí města Nového Bydžova z l. 1311–1470. Nový Bydžov.
[6] LE I: Libri erectionum archioecesis Pragensis I. (Borový, C., ed.). Praha 1873.
[7] RT I: Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Pozůstatky desk zemských království českého I (Emler, J., ed.). Praha 1870.
[8] SLČ východočeská větev: Fontes rerum Bohemicarum. Series nova. Tomus III. Staré letopisy české. 2. svazek. Staré letopisy české. 3. svazek (Černá, A. M.–Čornej, P.–Klosová, M., edd.). Praha 2018.
[9] TADRA, F., 1882: Summa Gerhardi. Ein Formelbuch aus der Zeit Johann von Böhmen 1336–1345 (Tadra). Wien.
[10] BLÁHA, R.–DRNOVSKÝ, P., 2023: Vrcholně středověká fortifikace u Šárovcovy Lhoty (okr. Jičín). Vyhodnocení archeologického výzkumu opevněného sídla z druhé poloviny 13. století, AVČ 24, 53–88.
[11] BOŠEK, V., 1940: Místopis a veřejná správa politického okresu Novobydžovského. Nový Bydžov.
[12] ČAPEK, L. a kol., 2022: Vrcholně a pozdně středověká keramika v českých zemích. Výroba – Regionalizace – Metody – Interpretace. Plzeň.
[13] ČORNEJ, P., 2019: Jan Žižka. Život a doba husitského válečníka. Praha.
[14] DRNOVSKÝ, P., 2018: Hmotná kultura šlechtických sídel severovýchodních Čech: Každodennost ve středověku pohledem archeologie. Červený Kostelec.
[15] DRNOVSKÝ, P., 2021: Analýza keramických a skleněných nálezů z hradu Mokřice u Jičína, AVČ 20, 272–295.
[16] DRNOVSKÝ, P., 2023: Tvrz v Mlázovicích (okr. Jičín) ve světle archeologických výzkumů. Postavení sídla v kontextu okolních fortifikací a jejich vývoje – Die Feste in Mlázovice (Bezirk Jičín) im Lichte archäologischer Untersuchungen. Die Stellung des Sitzes im Kontext benachbarter Befestigungsanlagen und ihrer Entwicklung, AH 48, 445–471. https://doi.org/10.5817/AH2023-2-7
[17] DRNOVSKÝ, P., 2024: Objev zaniklé tvrze v Radostově u Hradce Králové. Výsledky systematického nedestruktivního archeologického výzkumu vrchnostenského středověkého sídla – Entdeckung einer untergegangenen Feste in Radostov bei Hradec Králové. Ergebnisse einer systematischen zerstörungsfreien archäologischen Untersuchung eines mittelalterlichen Hoheitssitzes, AH 49, 105–128. https://doi.org/10.5817/AH2024-1-4
[18] DRNOVSKÝ, P.–STOLZ, D.–PEŘINA, K., 2023: Sídlištní nálezy sklonku 13. století z Vidochova u Nové Paky. Archeologický doklad o konstituování sídelní sítě v průběhu vrcholného středověku v jižním Podkrkonoší, ASČ 27, 571–589.
[19] EBEL, M.–SVOBODA, L., 1997: Zámecký areál v Cerekvici nad Bystřicí, PRP 4, 88–101.
[20] FIŠERA, Z., 2005: Vysoké Veselí. In: Svoboda, L. a kol., Encyklopedie českých tvrzí III (S–Ž), 1004–1005. Praha.
[21] KOUDELKA, J., 1908: V době předhistorické na Bydžovsku. Dvacet let práce musea a musejního spolku v Novém Bydžově. Nový Bydžov.
[22] KUČA, K., 1995: Chlumecko a Novobydžovsko. Historie a architektonické památky Pocidliní I. díl. Hradec Králové.
[23] KUDRNÁČ, V., 1912: Úplný adresář a popis politického okresu Novobydžovského. Turnov.
[24] MATĚJKOVÁ, K., 2007: Výsledky zpracování archeologických nálezů z městského příkopu v Jičíně, ZMHK 33, 265–276.
[25] MATĚJKOVÁ, K., 2014: Keramický sortiment turnovských domácností. Možnosti zpracování keramických souborů z městských souvrství – Das Keramiksortiment aus den Turnauer Haushalten. Bearbeitungsmöglichkeiten der aus Stadtschichten stammenden Keramikkollektionen, AH 39, 89–117.
[26] MATĚJKOVÁ, K.–NOVÁK, R., 2014: Soubor keramiky z raného a vrcholného středověku ze Starého místa u Jičína, ASČ 18, 319–341.
[27] PEROUTKOVÁ MATĚJKOVÁ, K., 2008: Středověký a novověký Jičín ve světle archeologických nálezů a aspekt dobového hrnčířství. Rkp. diplomové magisterské práce, ulož. na FF MU, Brno.
[28] PROKOP, J., 2005: Nový Bydžov v proměnách staletí. Nový Bydžov.
[29] RAKOVÁ, I., 1979: Vývoj pozemkové držby pánů z Vartenberka v letech 1281–1415, HG 18, 69–74.
[30] RAKOVÁ, I., 1982: Čeněk z Vartenberka 1400–1425. Příspěvek k úloze panstva v husitské revoluci, Sborník historický 28, 57–93.
[31] SEDLÁČEK, A., 1887: Hrady, zámky a tvrze království českého. Díl V. Podkrkonoší. Praha.
[32] SEDLÁČEK, A., 1907: z Vartenberka. In: Ottův slovník naučný. Dvacátý šestý díl. U–Vusín, 434–439. Praha.
[33] SLAVÍK, J.–SVOBODA, L., 1993: Nástin vývoje tvrzí na Jičínsku, ZČRP 6, 97–116.
[34] SVOBODA, L., 1998. Dolní Přím. In: Encyklopedie českých tvrzí I (A–I) (Svoboda, L., ed.), 137–138. Praha.
[35] SVOBODOVÁ, J., 1995. Poznatky z obnovy západní fasády zámku v Dolním Přímu, PRP 2, 85–87.
[36] ŠALDA, F., 1969: Vlastivěda Jičínska. Jičín.
[37] ŠIMEK, T. a kol., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy VI. Praha.
[38] ŠIMŮNEK, R., 1998: Dědictví po Čeňkovi z Vartenberka. K rožmbersko-vartenberským vztahům v 1. polovině 15. století, Mediaevalia Historica Bohemica 5, 105–118.
[39] ŠPAČEK, B., 1958: Paměti města Vysokého Veselí 1908–1958. Vysoké Veselí.
[40] ŠPAČEK, B., 1978: Paměti města Vysokého Veselí a okolí. Vysoké Veselí.
[41] ŠRÁM, V., 1904: Paměti městečka Smidar nad Cidlinou. Hradec Králové.
[42] ŠTEFAN, I.–HASIL, J., 2024: Praha-Vinoř: Proměny centrálního místa v zázemí středověké Prahy (předběžná zpráva). In: Klápště, J.–Klír, T.–Štefan, I., Krajina středověké Prahy, 278–322. Praha.
[43] ÚLOVEC, J., 2005: Skřivany. In: Svoboda, L. a kol., Encyklopedie českých tvrzí III (S–Ž), 701–703. Praha.
[44] ULRYCHOVÁ, E., 1992: Dokument C-TX-199300513. Regionální muzeum a galerie v Jičíně. Dostupné z: https://digiarchiv.aiscr.cz/id/C-TX-199300513.
[45] VOCEL, J. E., 1864: Ostatky chrámu bývalého kláštera Hradiště nad Jizerou, PA IX, 23–34.