Title: Švédská fáze opevnění Jihlavy : městská fortifikace v letech 1645–1647
Variant title:
- The Swedish phase of the fortification of Jihlava : town fortification in 1645–1647
- Die schwedische Phase von Jihlavas Befestigung : die Stadtbefestigung in den Jahren 1645–1647
Source document: Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 2, pp. 539-561
Extent
539-561
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-2-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80918
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Město Jihlava na česko-moravské hranici se stalo v letech 1645–1647 významným opevněným bodem švédské armády a v této době dosáhla svého maximálního rozsahu i městská fortifikace. Článek sumarizuje informace o podobě prvků bastionového opevnění Jihlavy, shrnuje stav jejich dochování v terénu a prezentuje výsledky archeologických výzkumů, které se bastionového opevnění dotkly. Na základě dvou plánů uložených ve Švédském národním archivu ve Stockholmu je předložen návrh předšvédské a švédské fáze vývoje bastionového opevnění Jihlavy.
The town of Jihlava on the Bohemian-Moravian border became an important fortified point of the Swedish army in 1645–1647 and the town fortification reached its maximum extent in these years. The article summarizes information about the form of the elements of the bastion fortification of Jihlava including the state of their preservation in the landscape and presents the results of archaeological excavations that involved a bastion fortification. Based on two plans deposited in the Swedish National Archive in Stockholm, a design regarding the pre-Swedish and Swedish phase of the development of the bastion fortification of Jihlava is presented.
References
[1] ČERNOŠ, Š.–HEJHAL, P., 2012: Archaeological excavations of Jihlava's Early Modern fortifications (2003–2010), Studies in Post-Medieval Archaeology 4, 389–402.
[2] d'ELVERT, CH., 1850: Geschichte und Beschreibung der (königlichen Kreis-) und Bergstadt Iglau im Mähren. Brünn.
[3] ENGLUND, P., 2000: Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha.
[4] HEJHAL, P., 2008: Jihlava, City Park. Zpráva o provedení archeologického výzkumu. Číslo akce A120/2006. Uloženo v archivu Archaia Brno, z. ú.
[5] HOFFMANN, F., 1965: Jihlavská pevnost, Historie a vojenství 2, 185–232.
[6] HOFFMANN, F., 1999: Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Od počátků do roku 1848. Jihlava.
[7] HOFFMANN, F. a kol., 2000: Hoffmann, F.–Jaroš, Z.–Pisková, R.–Svěrák, V., Jihlava. Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 8. Praha – Jihlava.
[8] HOCH, A.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2015: Zpráva o výzkumu České brány v Jihlavě – A report on excavation of the Bohemian Gate in Jihlava, AVV 6, 55–61.
[9] KRUTIŠ, M., 2019: Zastávky veřejné dopravy ul. Hradební, Jihlava. Zpráva o archeologické akci. Rukopis ulož. v Muzeu Vysočiny Jihlava.
[10] KUPKA, V. a kol., 2002: Kupka, V.–Čtverák, V.–Durdík, T.–Lutovský, M.–Stehlík, E., Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[11] LÍVA, V., 1957: Prameny k dějinám třicetileté války. Regesta fondu militare archivu ministerstva vnitra ČSR v Praze. Díl VIII. 1646–1648. Praha.
[12] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Opevnění Jihlavy v zrcadle archeologie – Befestigung der Stadt Jihlava (Iglau, Mähren) aus der Sicht der Archäologie – The Fortifications of Jihlava in the Light of Archaeology, Forum urbes medii aevi V. Městské fortifikace ve vrcholně středověkých zeměpanských městech střední Evropy, 104–121.
[13] PISKOVÁ, R., a kol., 2009: Jihlava. Historie - kultura - lidé. Praha.
[14] RAZÍM, V., 2019: Středověká opevnění českých měst 3. Katalog Morava a Slezsko. Praha.
[15] SCHLEDER, J. G., 1663: Theatri Europaei sechster und letzter Theil. Matthaeus Merian. Frankfurt am Mein.
[16] SCHWAB, E., 1935: Alte Ansichten und Pläne von Iglau, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die geschichte Mährens und Schlesiens 37, 1–10.
[17] STERLY, A., 1828: Drangsale der Stadt Iglau unter der schwedischen Zwingherrschaft besonders während ihrer Belagerung im Jahre 1647. Jihlava.
[18] TĚSNOHLÍDEK, J., 2019: Stavební preference na komunikaci Hradební – Brněnská, Jihlava záchranný archeologický výzkum A002/2019. Nepublikovaná nálezová zpráva, ulož. v archivu Archaia Brno, z. ú.
[19] ZEILLER, M., 1650: Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae: das ist Beshreibung vnd eigentliche Abbildung der Vornehmsten vnd bekandtisten Stätte und Plätze in dem Königreich Böhmen vnd einverleibten Ländern, Mähren vnd Schlesien. Matthaeus Merian. Frankfurt am Mein.
[2] d'ELVERT, CH., 1850: Geschichte und Beschreibung der (königlichen Kreis-) und Bergstadt Iglau im Mähren. Brünn.
[3] ENGLUND, P., 2000: Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Praha.
[4] HEJHAL, P., 2008: Jihlava, City Park. Zpráva o provedení archeologického výzkumu. Číslo akce A120/2006. Uloženo v archivu Archaia Brno, z. ú.
[5] HOFFMANN, F., 1965: Jihlavská pevnost, Historie a vojenství 2, 185–232.
[6] HOFFMANN, F., 1999: Listy a obrazy z minulosti Jihlavy. Od počátků do roku 1848. Jihlava.
[7] HOFFMANN, F. a kol., 2000: Hoffmann, F.–Jaroš, Z.–Pisková, R.–Svěrák, V., Jihlava. Historický atlas měst České republiky. Svazek č. 8. Praha – Jihlava.
[8] HOCH, A.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2015: Zpráva o výzkumu České brány v Jihlavě – A report on excavation of the Bohemian Gate in Jihlava, AVV 6, 55–61.
[9] KRUTIŠ, M., 2019: Zastávky veřejné dopravy ul. Hradební, Jihlava. Zpráva o archeologické akci. Rukopis ulož. v Muzeu Vysočiny Jihlava.
[10] KUPKA, V. a kol., 2002: Kupka, V.–Čtverák, V.–Durdík, T.–Lutovský, M.–Stehlík, E., Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
[11] LÍVA, V., 1957: Prameny k dějinám třicetileté války. Regesta fondu militare archivu ministerstva vnitra ČSR v Praze. Díl VIII. 1646–1648. Praha.
[12] MĚŘÍNSKÝ, Z., 2008: Opevnění Jihlavy v zrcadle archeologie – Befestigung der Stadt Jihlava (Iglau, Mähren) aus der Sicht der Archäologie – The Fortifications of Jihlava in the Light of Archaeology, Forum urbes medii aevi V. Městské fortifikace ve vrcholně středověkých zeměpanských městech střední Evropy, 104–121.
[13] PISKOVÁ, R., a kol., 2009: Jihlava. Historie - kultura - lidé. Praha.
[14] RAZÍM, V., 2019: Středověká opevnění českých měst 3. Katalog Morava a Slezsko. Praha.
[15] SCHLEDER, J. G., 1663: Theatri Europaei sechster und letzter Theil. Matthaeus Merian. Frankfurt am Mein.
[16] SCHWAB, E., 1935: Alte Ansichten und Pläne von Iglau, Zeitschrift des Deutschen Vereines für die geschichte Mährens und Schlesiens 37, 1–10.
[17] STERLY, A., 1828: Drangsale der Stadt Iglau unter der schwedischen Zwingherrschaft besonders während ihrer Belagerung im Jahre 1647. Jihlava.
[18] TĚSNOHLÍDEK, J., 2019: Stavební preference na komunikaci Hradební – Brněnská, Jihlava záchranný archeologický výzkum A002/2019. Nepublikovaná nálezová zpráva, ulož. v archivu Archaia Brno, z. ú.
[19] ZEILLER, M., 1650: Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae: das ist Beshreibung vnd eigentliche Abbildung der Vornehmsten vnd bekandtisten Stätte und Plätze in dem Königreich Böhmen vnd einverleibten Ländern, Mähren vnd Schlesien. Matthaeus Merian. Frankfurt am Mein.