Title: Umístění a rozložení středověkých plužin z hlediska svažitosti a vertikality reliéfu : od předpokladů k evidenci
Variant title:
- The location and layout of medieval field systems in respect to the sloping and verticality of terrain : from assumptions to evidence
- Lage und Verteilung mittelalterlicher Fluren aus Sicht der Hangneigung und Vertikalität des Reliefs : von der Annahme zur Evidenz
Source document: Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 2, pp. 563-597
Extent
563-597
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-2-7
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80919
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Díky mnohaleté analýze lidarových dat a následné verifikaci povrchovým průzkumem se podařilo dokumentovat rozsáhlé pozůstatky polních systémů v zázemí zaniklých středověkých vesnic. Ačkoliv byla obecně předpokládána jejich špatná zachovalost, doposud se podařilo shromáždit početný soubor 33 lokalit s kvalitně dochovanou, prakticky kompletní plužinou v různých typech české krajiny. Tato rozsáhlá evidence nám poskytuje solidní základ pro řešení otázek, které předchozí generace badatelů nemohly adekvátně zodpovědět. V tomto příspěvku využíváme analytického potenciálu lidarových dat a geografických informačních systémů k detailnímu zkoumání umístění plužin a rozložení polních parcel z hlediska svažitosti a vertikální členitosti reliéfu, což představuje jeden z klíčových aspektů pro lepší poznání praktikování středověkého zemědělství, jednání venkovských komunit i udržitelnosti a ochrany současné krajiny. Výsledky analýz prokazují, že vyšší sklonitost svahu nepředstavovala výrazný limit v rozložení středověkých polností. Ty se běžně vyskytovaly ve vertikálně členitém reliéfu, dokonce i ve strmých svazích se sklonem přesahujícím hodnotu 20°. Data neprokazují ani často opakované tvrzení o vrstevnicové orientaci mezí za účelem minimalizace erozního ohrožení. Výsledky tak přehodnocují pevně zakořeněné předpoklady o situování vesnických katastrů a plužiny.
Many years of analysis of lidar data and their subsequent verification by surface survey have yielded successful documentation of extensive remains of field systems in the hinterlands of deserted medieval villages. Although their poor preservation was generally presumed, a large group of 33 sites with wellpreserved, virtually complete field systems in different types of the Czech landscape has been put together. This extensive evidence provides a solid basis for addressing questions that the previous generations of researchers were not able to answer adequately. In this paper, we exploit the analytical potential of lidar data and geographical information systems to investigate in detail the location of field systems and the layout of field plots in respect to the sloping and vertical diversion of landscape relief, which is one of the key aspects for a better understanding of the practice of medieval farming, the activities of rural communities and the sustainability and conservation of contemporary landscapes. The results of the analyses show that higher slope gradients did not present a significant limitation in the layout of medieval fields. They were common in vertically diverse topographies, even on steep slopes with gradients exceeding 20°. Nor do the data support the frequently repeated statement about the contour line orientation of field boundaries in order to minimize erosion risk. The results thus reassess ingrained assumptions regarding the location of village cadastres and field systems.
Note
Práce na tomto článku byla podpořena z prostředků Grantové agentury České republiky (GA ČR), projekt č. 22-23889S: Zranitelné nebo odolné? Poznání odezvy středověkých venkovských komunit na environmentální stres.
Die Arbeit an vorliegendem Artikel wurde aus folgenden Projektmitteln gefördert: GA ČR – Projekt Nr. 22-23889S Verletzbar oder widerstandsfähig? Eruierung der Reaktionen mittelalterlicher Dorfgemeinschaften auf Umweltstress.
References
[1] ALTENBERG, K., 2003: Experiencing Landscapes: A Study Of Space and Identity in Three Marginal Areas of Medieval Britain and Scandinavia. Lund.
[2] ANTONSON, H., 2018: Revisiting the "Reading Landscape Backwards" Approach: Advantages, Disadvantages, and Use of the Retrogressive Method, Rural Landscapes: Society, Environment, History 5, 1–15. https://doi.org/10.16993/rl.47
[3] BERANOVÁ, M., 2006: Způsoby obdělávání polí od pravěku do středověku, ASČ 10, 11–110.
[4] BLÁHA, J., 1982: Výsledky průzkumu zaniklých středověkých sídlišť v horním Podyjí a jejich význam pro poznání vývoje osídlení jihozápadní Moravy, Vlastivědný sborník moravský 34, 334–442.
[5] BOHÁČ, Z., 1982: Katastry – málo využitý pramen k dějinám osídlení, HG 20, 15–27.
[6] BOHÁČ, Z.–ČERNÝ, E., 1980: K evidenci zaniklých středověkých osad v Čechách a na Moravě – Das Studium der Siedlungsgeschichte Mährens und Schlesiens, AH 5, 149–153.
[7] BURAČINSKÁ, M., 2008: Zaniklá ves Kokot. In: Vařeka, P. et al., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II, 53–116. Plzeň.
[8] COSTANZA, R. et al., 2007: Costanza, R.–Graumlich, L. J.–Steffen, W.–Crumley, C.–Dearing, J.–Hibbard, K. A.–Leemans, R.–Redman, C. L.–Schimel, D., Sustainability or collapse: What can we learn from integrating the history of humans and the rest of nature?, Ambio 36, 522–527. https://doi.org/10.1579/0044-7447(2007)36[522:SOCWCW]2.0.CO;2
[9] ČAPEK, L., 2011: Studium sídelních struktur na Českobudějovicku se zaměřením na zaniklé středověké vesnice – Studium der Siedlungsstrukturen in der Region České Budějovice (Böhmisch Budweis) mit Augenmerk auf mittelalterliche Dorfwüstungen, AH 36, 351–372.
[10] ČAPEK, L.–HOLATA, L., 2017: General Overview of Medieval Settlement Research in the Czech Republic: Emergence and Development of the Field, Main Issues and Adoption of Landscape Context, Revista ArkeoGazte Aldizakria 7, 267–320.
[11] ČAPEK, L.–HOLATA, L., v tisku: Reflecting Peasant Agency in Medieval Rural Milieu Research of East Central Europe. In: Local Societies and Peasantry Agencies in Medieval Iberia (Quirós Castillo, J. A., ed.), Reti Medievali ebook, Firenze.
[12] ČAPEK, L.–JOHN, J., 2017: Archaeology and the history of forests – Approaches to the study of archaeological monuments in woodland environments and the conceptual design for their heritage protection. In: Archaeological Sites in Forests. Strategies for their Protection (Irlinger, W.–Suhr, G., edd.), 40–51. München.
[13] ČAPLOVIČ, D., 1999: Život v dedinskom prostredí středovekého Uhorska – Das Leben im dörflichen Milieu im mittelalterlichen Ungarn, AH 24, 41–58.
[14] ČERNÝ, V., 1930: Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.–XIX. století. Praha.
[15] ČERNÝ, V., 1970: Plužiny zaniklých středověkých osad a vytváření soudobých katastrů, ČMMZ LV, 31–36.
[16] ČERNÝ, V., 1971: Příspěvek k povrchovému průzkumu půdorysu zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině a jeho vztah k plužině. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1, 187–202. Uherské Hradiště.
[17] ČERNÝ, V., 1976a: Další poznatky ke studiu plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině – Weitere Erkenntnisse zum Studium abgekommener Fluren mittealterlicher Siedlung am Hochland Drahanská vrchovina, AH 1, 91–97.
[18] ČERNÝ, V., 1976b: Typy plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině z hlediska vertikální členitosti terénu – Feldflurtypen mittelalterlicher Dorfwüstungen auf dem Hochland Drahanská vrchovina, AH 1, 99–107.
[19] ČERNÝ, V., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Studie ČSAV, č. 1. Prague.
[20] ČERNÝ, V., 1992a: Současný stav reliktů zaniklých středověkých osad a jejich plužin na Drahanské vrchovině – Relikte der mittelalterlichen Ortswüstungen und ihrer Fluren auf dem Drahaner Hochland und ihr gegenwärtiger Zustand, AH 17, 327–332.
[21] ČERNÝ, V., 1992b: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
[22] DAIM, F.–GRONENBORN, D.–SCHREG, R., edd., 2011: Strategien zum Überleben: Umweltkrisen und ihre Bewältigung. Mainz.
[23] DOHNAL, M., 2003: Historická kulturní krajina v novověku. Vývoj vsi a plužiny v Borovanech u Bechyně. Praha.
[24] DOHNAL, M., 2006: Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. století. Praha.
[25] DOHNAL, M., 2011: Středověké plužiny Velké Británie a jejich význam pro poznání zemědělského vývoje v českých zemích, ČL 98, 337–357.
[26] FERENCZI, L., 2024: Monastic manors and the landscape impact of Cistercian estate management: A landscape archaeological and historical ecological project on Plasy Abbey. In: Proceedings of the Postgraduate and Early Career Conference in Medieval Archaeology (Prague 2022). MERC Papers V.1 (Sawicki, J.– Vargha, M., edd.), 69–86. Wrocław.
[27] FISHER, C., 2020: Archaeology for Sustainable Agriculture, Journal of Archaeological Research 28, 393–441. https://doi.org/10.1007/s10814-019-09138-5
[28] HOLATA, L., 2009: Zaniklá ves Kamenice. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. et al., Středověká krajina na střední Úslavě I, 111–142. Plzeň.
[29] HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2013: Examinace procesu optimalizace "archeologicky korektních" způsobů vyhodnocení dat z leteckého laserového skenování zalesněné krajiny. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 49–79. Plzeň.
[30] HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2018: Podstawowe prace z danymi pochodzącymi z lotniczego skanowania laserowego (opracowanie i ocena), możliwości ich testowania i ograniczenia w dokumentowaniu antropogenicznych form rzeźby terenu. In: Lotnicze skanowanie laserowe jako narzędzie archeologii (Gojda, M.–Kobyliński, Z., edd.), 23–44. Warszawa.
[31] HOLATA, L.–SVĚTLÍK, R., 2015: Detailed digital terrain models in the research of deserted settlements: Hydrological modelling and environment of settlement areas. In: Surface Models for Geosciences. Lecture Notes in Geoinformation and Cartography (Růžičková, K.–Inspektor, T., edd.), 113–123. Amsterdam. https://doi.org/10.1007/978-3-319-18407-4_10
[32] HOLATA, L. et al., 2018b: Holata, L.–Kapička, J.–Světlík, R.–Žížala, D., Risk Management as a Stimulus for a Settlement and Landscape Transformation? Soil Erosion Thread Assessment in the Fields of Four Deserted Villages Based on LiDAR-Derived DEMs and 'USLE'. In: Dynamics in GIscience, GIS Ostrava 2017 (Ivan, I.–Horák, J.–Inspektor, T., edd.), 131–147. Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-319-61297-3_10
[33] HORÁK, J. et al., 2023: Horák, J.–Janovský, M. P.–Klír, T.–Malina, O.–Ferenczi, L. 2023: Multivariate analysis reveals spatial variability of soil geochemical signals in the area of a medieval manorial farm, CATENA 220, Part B. https://doi.org/10.1016/j.catena.2022.106726
[34] KLÁPŠTĚ, J., 1973: Černokostelecko jako kolonizační oblast, HG 10, 123–138.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka, PA LXVI, 423–475.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[37] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna Českých zemí ve středověku. Praha.
[38] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971–1981 – Archäologische Untersuchungen mittelalterlicher Dörfer Böhmens in den Jahren 1971–1981, AH 7, 11–31.
[39] KOLEJKA, J. et al., 2009: Kolejka, J.–Káňa, D.–Plšek, V.–Klimánek, M.–Navrátil, V.–Svoboda, J., Tématické mapy založené na digitálním modelu, Geomorphologia Slovaca et Bohemica 2, 13–27.
[40] KOLOMAZNÍČEK, V., 2021: Panství pánů z Holštejna z pohledu archeologie. Olomouc.
[41] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboucku (okres Břeclav) – Die mittelalterliche Siedlungsdichte in der Gegend Klobouky (Bezirk Břeclav), AH 2, 261–266.
[42] KORDIOVSKÝ, E., 1980: Příspěvek k metodice povrchového průzkumu zaniklých středověkých osad na brněnském Kloboucku – Beitrag zur Geländeforschung der mittelalterlichen Wüstungen auf dem Gebiet von Brünner Klobouky, AH 5, 183–186.
[43] KRAJÍC, R., 1987: Vesnice husitského období na táborsku ve světle archeologických výzkumů – Das Dorf des hussitischen Zeitalters der Gegend Tábor im Licht archäologischer Untersuchungen, AH 12, 85–95.
[44] KUNA, M.–TOMÁŠEK, M., 2004: Povrchový výzkum reliéfních tvarů. In: Kuna, M. et al., Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle, 237–296. Praha.
[45] LIESKOVSKÝ, J. et al., 2022: Lieskovský, T.–Hladíková, K.–Štefunková, D.–Hurajtová, N., Potential of airborne LiDAR data in detecting cultural landscape features in Slovakia, Landscape Research 47, 539–558. https://doi.org/10.1080/01426397.2022.2045923
[46] MALINA, O., 2015: Hledání neviditelného. Relikty plužiny zaniklých středověkých vsí a možnosti jejich detekce a interpretace na datech LLS, ZPP 75, 513–520.
[47] MALINA, O., 2023: Nechráněná lesní krajina a její ohrožené příklady. Zaniklé středověké vsi s plužinou, jejich čitelnost a význam, Památky 2, 3–21.
[48] MALINA, O.–HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2021: Možnosti srovnávací analýzy plužiny zaniklých středověkých vsí. Vypovídací hodnota vybraných lokalit a role digitálního modelu reliéfu z dat leteckého laserového skenování, Musaica Archaeologica 1–2, 177–196. https://doi.org/10.46283/musarch.2021.1.2.07
[49] MAZÁČKOVÁ, J.–DOLEŽALOVÁ, K.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2016: Zaniklé středověké vesnice na Moravě, dějiny bádání a stav výzkumu. In: Wieś zaginiona. Stan i perspektywy badań (Nocuń, P.–Przybyła-Dumin, A.–Fokt, K., edd.), 59–92. Chorzów.
[50] MĚCHUROVÁ, Z., 1993: Příspěvek k poznání středověké vesnice na Moravě na příkladu zaniklých Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Erkenntnis mittelalterlicher Ortswüstungen in Mähren an dem Beispiel von Konůvky (Bz. Vyškov), AH 18, 289–297.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) – Das Studium der Siedlungsgeschichte Mährens und Schlesiens, AH 7, 113–156.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě, HG 21, 177–204.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť – Die Rekonstruktionsmöglichkeiten der mittelalterlichen Landschaft, des Geländes der Wüstungen und der Siedlungstypen, AH 12, 111–128.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu) – Die Entwicklung der Besiedlung in Mähren und Schlesien (der gegenwärtige Forschungsstand), AH 16, 27–36.
[55] NAVRÁTIL, V., 1986: K povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin na jihozápadní Moravě, HG 25, 201–232.
[56] NEKUDA, R., 1991: Přínos archeologického výzkumu ve Mstěnicích ke studiu hospodářských dějin – Beitrag der Ausgrabungen in der Wüstung Mstěnice zur Wirtschaftsgeschichte des Mittelalters, AH 16, 45–53.
[57] NEKUDA, R., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
[58] NOVÁČEK, K., 1993: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku (K formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa), Podbrdsko 2, 7–37.
[59] POKORNÝ, O., 1973: Povrchový výzkum zaniklých osad v našich zemích a některé jeho historickogeorafické aspekty, HG 10, 63–80.
[60] PŘEROSTOVÁ, H., 2009: Zaniklá ves Bzí. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. et al., Středověká krajina na střední Úslavě I, 81–98. Plzeň.
[61] QUIRÓS-CASTILLO, J. A., 2016: Inequality and Social Complexity in Peasant Societies. Some Approaches to Early Medieval North-western Iberia. In: Social Complexity in Early Medieval Rural Communities. The North-Western Iberia Archaeological Records (Quirós-Castillo, J. A., ed.), 1–16. Oxford. https://doi.org/10.2307/j.ctv1pzk1sr.6
[62] QUIRÓS-CASTILLO, J. A.–TEJERIZO GARCÍA, C., 2020: Filling the Gap: Peasant Studies and the Archaeology of Medieval Peasantry in Light of the Northern Iberian Evidence, Journal of Agrarian Change 21, 377–395. https://doi.org/10.1111/joac.12393
[63] RICCI, P. et al., 2018: Ricci, P.–García-Collado, M. I.–Narbarte Hernández, J.–Sologestoa, I. G.–Quirós Castillo, J. A.–Lubritto, C., Chronological characterization of medieval villages in Northern Iberia: A multi-integrated approach, European Physical Journal Plus 133, 1–10. https://doi.org/10.1140/epjp/i2018-12233-5
[64] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, zaniklá středověká osada, k. o. Kamenné Žehrovice okr. Kladno – Německá Lhota, eine mittelalterliche Ortswüstung bei Žehrovice, Bez. Kladno, AH 6, 475–480.
[65] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno – Geodetisch-topographische Erkundung auf der Lokalität Německá Lhota, Bez. Kladno, AH 7, 247–252.
[66] RICK, T. C.–SANDWEISS, D. H., 2020: Archaeology, climate, and global change in the Age of Humans, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 117, 8250–8253. https://doi.org/10.1073/pnas.2003612117
[67] SCHREG, R., 2014: Ecological Approaches in Medieval Rural Archaeology, European Journal of Archaeology 17, 83–119. https://doi.org/10.1179/1461957113Y.0000000045
[68] SCHREG, R., 2020: The Eternal Peasant and the Timeless Village. Archaeology and Ideologies of the Past, Studia historica: Historia medieval 38, 43–73. https://doi.org/10.14201/shhme20203824373
[69] SKLENICKA, P. et al., 2009: Sklenicka, P. –Molnarova, K.–Brabec, E.–Kumble, P.–Pittnerova, B.–Pixova, K.–Salek, M., Remnants of medieval field patterns in the Czech Republic: Analysis of driving forces behind their disappearance with special attention to the role of hedgerows, Agriculture, Ecosystems and Environment, 129, 465–473. https://doi.org/10.1016/j.agee.2008.10.026
[70] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[71] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–458.
[72] SNÁŠIL, R., 1970: Průzkum zaniklých středověkých sídlišť na jihovýchodní Moravě v l. 1965–1968, AR XXII, 339–344.
[73] SNÁŠIL, R., 1980: Sídlištní síť 10.–15. století na Uherskohradišťsku – Das Siedlungsnetz in der Gegend von Uherské Hradiště im 10.–15. Jahrhundert, AH 5, 177–182.
[74] ŠEBESTA, P., 1982: Zaniklé středověké vesnice v západní části Slavkovského lesa – Die mittelalterlichen Dorfwüstungen in der Gegend von "Slavkovský-Wald", AH 7, 205–210.
[75] ŠITNEROVÁ, I. et al., 2020: Šitnerová, I.–Beneš, J.–Kottová, B.–Bumerl, J.–Majerovičová, T.–Janečková, K., Archeologický výzkum plužin a zemědělských teras jako fenoménu historické krajiny České republiky – Die archäologische Erforschung von Fluren und landwirtschaftlichen Terrassen als Phänomen der historischen Landschaft der Tschechischen Republik, AH 45, 141–165. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-6
[76] ŠTĚPÁNEK, M., 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení (Příspěvky k dějinám osídlení 2), Československý časopis historický 16, 247–274.
[77] ŠVEJNOHA, J., 2009: Sídliště v poloze "Pod Hřebenem". In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. et al., Středověká krajina na střední Úslavě I, 71–79. Plzeň.
[78] TURNER, S. et al., 2020: Turner, S.–Kinnaird, T.–Koparal, E.–Lekakis, S.–Sevara, C., Landscape archaeology, sustainability and the necessity of change, World Archaeology 52, 589–606. https://doi.org/10.1080/00438243.2021.1932565
[79] TURNER, S. et al., 2021: Turner, S.–Kinnaird, T.–Varinlioğlu, G.–Şerifoğlu, T. E.–Koparal, E.–Demirciler, V.–Athanasoulis, D.–Ødegård, K.–Crow, J.–Jackson, M.–Bolòs, J.–Sánchez-Pardo, J. C.–Carrer, F.– Sanderson, D.–Turner, A., Agricultural terraces in the Mediterranean: medieval intensification revealed by OSL profiling and dating, Antiquity 95, 773–790. https://doi.org/10.15184/aqy.2020.187
[80] UNGER, J., 1977: Stav výzkumu zaniklých vsí v mikroregionu na soutoku Jihlavy a Svratky. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 258–263. Praha.
[81] UNGER, J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století – Die Entwicklung der Besiedlung am Zusammenfluß der Jihlava und Svratka, AH 7, 169–177.
[82] VANWALLEGHEM, T. et al., 2017: Impact of historical land use and soil management change on soil erosion and agricultural sustainability during the Anthropocene, Anthropocene 17, 13–29. https://doi.org/10.1016/j.ancene.2017.01.002
[83] VAŘEKA, P., 2007: Zpráva o výzkumu zaniklých středověkých a novověkých vesnic. In: Opomíjená archeologie 2005–2006 (Krištuf, P.–Šmejda, L.–Vařeka, P., edd.), 150–157. Plzeň.
[84] VAŘEKA, P. et al., 2011: Vařeka, P.–Holata, L.–Rožmberský, P.–Schejbalová, Z., Středověké osídlení Rokycanska a problematika zaniklých vsí – Die Besiedelung der Region Rokycany im Mittelalter und die Problematik von Dorfwüstungen, AH 36, 319–342.
[85] VERMOUZEK, R., 1982: Plužina jako datovací pomůcka – Die Flurtrassen als Datationshilfsmittel, AH 7, 265–276.
[86] VESELÁ, R., 2006: Zaniklá vesnice Cetkov. In: Vařeka, P. et al., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I, 67–98. Plzeň.
[87] ZACHAROVÁ, J. et al., 2022: Zacharová, J.–Riezner, J.–Elznicová, J.–Machová, I.–Kubát, K.–Holcová, D.– Holec, M.–Pacina, J.–Štojdl, J.–Grygar, T. M., Historical Agricultural Landforms – Central European Bio-Cultural Heritage Worthy of Attention, Land 11, 1–25. https://doi.org/10.3390/land11070963
[88] ŽEMLIČKA, J., 1978: Osídlení Litoměřicka do začátku 13. století, Historická demografie 17, 65–98.
[89] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha.
[90] ŽEMLIČKA, J., 1991: Středověké osídlení a studium hospodářských dějin – Mittelalterliche Besiedlung und Studium der Wirtschaftsgeschichte, AH 16, 37–43.
[2] ANTONSON, H., 2018: Revisiting the "Reading Landscape Backwards" Approach: Advantages, Disadvantages, and Use of the Retrogressive Method, Rural Landscapes: Society, Environment, History 5, 1–15. https://doi.org/10.16993/rl.47
[3] BERANOVÁ, M., 2006: Způsoby obdělávání polí od pravěku do středověku, ASČ 10, 11–110.
[4] BLÁHA, J., 1982: Výsledky průzkumu zaniklých středověkých sídlišť v horním Podyjí a jejich význam pro poznání vývoje osídlení jihozápadní Moravy, Vlastivědný sborník moravský 34, 334–442.
[5] BOHÁČ, Z., 1982: Katastry – málo využitý pramen k dějinám osídlení, HG 20, 15–27.
[6] BOHÁČ, Z.–ČERNÝ, E., 1980: K evidenci zaniklých středověkých osad v Čechách a na Moravě – Das Studium der Siedlungsgeschichte Mährens und Schlesiens, AH 5, 149–153.
[7] BURAČINSKÁ, M., 2008: Zaniklá ves Kokot. In: Vařeka, P. et al., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku II, 53–116. Plzeň.
[8] COSTANZA, R. et al., 2007: Costanza, R.–Graumlich, L. J.–Steffen, W.–Crumley, C.–Dearing, J.–Hibbard, K. A.–Leemans, R.–Redman, C. L.–Schimel, D., Sustainability or collapse: What can we learn from integrating the history of humans and the rest of nature?, Ambio 36, 522–527. https://doi.org/10.1579/0044-7447(2007)36[522:SOCWCW]2.0.CO;2
[9] ČAPEK, L., 2011: Studium sídelních struktur na Českobudějovicku se zaměřením na zaniklé středověké vesnice – Studium der Siedlungsstrukturen in der Region České Budějovice (Böhmisch Budweis) mit Augenmerk auf mittelalterliche Dorfwüstungen, AH 36, 351–372.
[10] ČAPEK, L.–HOLATA, L., 2017: General Overview of Medieval Settlement Research in the Czech Republic: Emergence and Development of the Field, Main Issues and Adoption of Landscape Context, Revista ArkeoGazte Aldizakria 7, 267–320.
[11] ČAPEK, L.–HOLATA, L., v tisku: Reflecting Peasant Agency in Medieval Rural Milieu Research of East Central Europe. In: Local Societies and Peasantry Agencies in Medieval Iberia (Quirós Castillo, J. A., ed.), Reti Medievali ebook, Firenze.
[12] ČAPEK, L.–JOHN, J., 2017: Archaeology and the history of forests – Approaches to the study of archaeological monuments in woodland environments and the conceptual design for their heritage protection. In: Archaeological Sites in Forests. Strategies for their Protection (Irlinger, W.–Suhr, G., edd.), 40–51. München.
[13] ČAPLOVIČ, D., 1999: Život v dedinskom prostredí středovekého Uhorska – Das Leben im dörflichen Milieu im mittelalterlichen Ungarn, AH 24, 41–58.
[14] ČERNÝ, V., 1930: Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.–XIX. století. Praha.
[15] ČERNÝ, V., 1970: Plužiny zaniklých středověkých osad a vytváření soudobých katastrů, ČMMZ LV, 31–36.
[16] ČERNÝ, V., 1971: Příspěvek k povrchovému průzkumu půdorysu zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině a jeho vztah k plužině. In: Zaniklé středověké vesnice v ČSSR ve světle archeologických výzkumů 1, 187–202. Uherské Hradiště.
[17] ČERNÝ, V., 1976a: Další poznatky ke studiu plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině – Weitere Erkenntnisse zum Studium abgekommener Fluren mittealterlicher Siedlung am Hochland Drahanská vrchovina, AH 1, 91–97.
[18] ČERNÝ, V., 1976b: Typy plužin zaniklých středověkých osad na Drahanské vrchovině z hlediska vertikální členitosti terénu – Feldflurtypen mittelalterlicher Dorfwüstungen auf dem Hochland Drahanská vrchovina, AH 1, 99–107.
[19] ČERNÝ, V., 1979: Zaniklé středověké osady a jejich plužiny. Metodika historickogeografického výzkumu v oblasti Drahanské vrchoviny. Studie ČSAV, č. 1. Prague.
[20] ČERNÝ, V., 1992a: Současný stav reliktů zaniklých středověkých osad a jejich plužin na Drahanské vrchovině – Relikte der mittelalterlichen Ortswüstungen und ihrer Fluren auf dem Drahaner Hochland und ihr gegenwärtiger Zustand, AH 17, 327–332.
[21] ČERNÝ, V., 1992b: Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno.
[22] DAIM, F.–GRONENBORN, D.–SCHREG, R., edd., 2011: Strategien zum Überleben: Umweltkrisen und ihre Bewältigung. Mainz.
[23] DOHNAL, M., 2003: Historická kulturní krajina v novověku. Vývoj vsi a plužiny v Borovanech u Bechyně. Praha.
[24] DOHNAL, M., 2006: Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. století. Praha.
[25] DOHNAL, M., 2011: Středověké plužiny Velké Británie a jejich význam pro poznání zemědělského vývoje v českých zemích, ČL 98, 337–357.
[26] FERENCZI, L., 2024: Monastic manors and the landscape impact of Cistercian estate management: A landscape archaeological and historical ecological project on Plasy Abbey. In: Proceedings of the Postgraduate and Early Career Conference in Medieval Archaeology (Prague 2022). MERC Papers V.1 (Sawicki, J.– Vargha, M., edd.), 69–86. Wrocław.
[27] FISHER, C., 2020: Archaeology for Sustainable Agriculture, Journal of Archaeological Research 28, 393–441. https://doi.org/10.1007/s10814-019-09138-5
[28] HOLATA, L., 2009: Zaniklá ves Kamenice. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. et al., Středověká krajina na střední Úslavě I, 111–142. Plzeň.
[29] HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2013: Examinace procesu optimalizace "archeologicky korektních" způsobů vyhodnocení dat z leteckého laserového skenování zalesněné krajiny. In: Archeologie a letecké laserové skenování krajiny (Gojda, M.–John, J., edd.), 49–79. Plzeň.
[30] HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2018: Podstawowe prace z danymi pochodzącymi z lotniczego skanowania laserowego (opracowanie i ocena), możliwości ich testowania i ograniczenia w dokumentowaniu antropogenicznych form rzeźby terenu. In: Lotnicze skanowanie laserowe jako narzędzie archeologii (Gojda, M.–Kobyliński, Z., edd.), 23–44. Warszawa.
[31] HOLATA, L.–SVĚTLÍK, R., 2015: Detailed digital terrain models in the research of deserted settlements: Hydrological modelling and environment of settlement areas. In: Surface Models for Geosciences. Lecture Notes in Geoinformation and Cartography (Růžičková, K.–Inspektor, T., edd.), 113–123. Amsterdam. https://doi.org/10.1007/978-3-319-18407-4_10
[32] HOLATA, L. et al., 2018b: Holata, L.–Kapička, J.–Světlík, R.–Žížala, D., Risk Management as a Stimulus for a Settlement and Landscape Transformation? Soil Erosion Thread Assessment in the Fields of Four Deserted Villages Based on LiDAR-Derived DEMs and 'USLE'. In: Dynamics in GIscience, GIS Ostrava 2017 (Ivan, I.–Horák, J.–Inspektor, T., edd.), 131–147. Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-319-61297-3_10
[33] HORÁK, J. et al., 2023: Horák, J.–Janovský, M. P.–Klír, T.–Malina, O.–Ferenczi, L. 2023: Multivariate analysis reveals spatial variability of soil geochemical signals in the area of a medieval manorial farm, CATENA 220, Part B. https://doi.org/10.1016/j.catena.2022.106726
[34] KLÁPŠTĚ, J., 1973: Černokostelecko jako kolonizační oblast, HG 10, 123–138.
[35] KLÁPŠTĚ, J., 1978: Středověké osídlení Černokostelecka, PA LXVI, 423–475.
[36] KLÁPŠTĚ, J., 1994: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most.
[37] KLÁPŠTĚ, J., 2005: Proměna Českých zemí ve středověku. Praha.
[38] KLÁPŠTĚ, J.–SMETÁNKA, Z., 1982: Archeologický výzkum české středověké vesnice v letech 1971–1981 – Archäologische Untersuchungen mittelalterlicher Dörfer Böhmens in den Jahren 1971–1981, AH 7, 11–31.
[39] KOLEJKA, J. et al., 2009: Kolejka, J.–Káňa, D.–Plšek, V.–Klimánek, M.–Navrátil, V.–Svoboda, J., Tématické mapy založené na digitálním modelu, Geomorphologia Slovaca et Bohemica 2, 13–27.
[40] KOLOMAZNÍČEK, V., 2021: Panství pánů z Holštejna z pohledu archeologie. Olomouc.
[41] KORDIOVSKÝ, E., 1977: Sídlištní hustota ve středověku na Kloboucku (okres Břeclav) – Die mittelalterliche Siedlungsdichte in der Gegend Klobouky (Bezirk Břeclav), AH 2, 261–266.
[42] KORDIOVSKÝ, E., 1980: Příspěvek k metodice povrchového průzkumu zaniklých středověkých osad na brněnském Kloboucku – Beitrag zur Geländeforschung der mittelalterlichen Wüstungen auf dem Gebiet von Brünner Klobouky, AH 5, 183–186.
[43] KRAJÍC, R., 1987: Vesnice husitského období na táborsku ve světle archeologických výzkumů – Das Dorf des hussitischen Zeitalters der Gegend Tábor im Licht archäologischer Untersuchungen, AH 12, 85–95.
[44] KUNA, M.–TOMÁŠEK, M., 2004: Povrchový výzkum reliéfních tvarů. In: Kuna, M. et al., Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle, 237–296. Praha.
[45] LIESKOVSKÝ, J. et al., 2022: Lieskovský, T.–Hladíková, K.–Štefunková, D.–Hurajtová, N., Potential of airborne LiDAR data in detecting cultural landscape features in Slovakia, Landscape Research 47, 539–558. https://doi.org/10.1080/01426397.2022.2045923
[46] MALINA, O., 2015: Hledání neviditelného. Relikty plužiny zaniklých středověkých vsí a možnosti jejich detekce a interpretace na datech LLS, ZPP 75, 513–520.
[47] MALINA, O., 2023: Nechráněná lesní krajina a její ohrožené příklady. Zaniklé středověké vsi s plužinou, jejich čitelnost a význam, Památky 2, 3–21.
[48] MALINA, O.–HOLATA, L.–PLZÁK, J., 2021: Možnosti srovnávací analýzy plužiny zaniklých středověkých vsí. Vypovídací hodnota vybraných lokalit a role digitálního modelu reliéfu z dat leteckého laserového skenování, Musaica Archaeologica 1–2, 177–196. https://doi.org/10.46283/musarch.2021.1.2.07
[49] MAZÁČKOVÁ, J.–DOLEŽALOVÁ, K.–TĚSNOHLÍDEK, J., 2016: Zaniklé středověké vesnice na Moravě, dějiny bádání a stav výzkumu. In: Wieś zaginiona. Stan i perspektywy badań (Nocuń, P.–Przybyła-Dumin, A.–Fokt, K., edd.), 59–92. Chorzów.
[50] MĚCHUROVÁ, Z., 1993: Příspěvek k poznání středověké vesnice na Moravě na příkladu zaniklých Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Erkenntnis mittelalterlicher Ortswüstungen in Mähren an dem Beispiel von Konůvky (Bz. Vyškov), AH 18, 289–297.
[51] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1982: Studium dějin osídlení na Moravě a ve Slezsku (Současný stav a další perspektivy se zvláštním zřetelem k výzkumu zaniklých středověkých vesnic) – Das Studium der Siedlungsgeschichte Mährens und Schlesiens, AH 7, 113–156.
[52] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1983: Poznámky k možnostem rekonstrukce území zaniklých středověkých vesnic na jižní a jihozápadní Moravě, HG 21, 177–204.
[53] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1987: Příspěvek k možnostem rekonstrukce středověké krajiny, území zaniklých vesnic a typů sídlišť – Die Rekonstruktionsmöglichkeiten der mittelalterlichen Landschaft, des Geländes der Wüstungen und der Siedlungstypen, AH 12, 111–128.
[54] MĚŘÍNSKÝ, Z., 1991: Vývoj osídlení na Moravě a ve Slezsku (současný stav výzkumu) – Die Entwicklung der Besiedlung in Mähren und Schlesien (der gegenwärtige Forschungsstand), AH 16, 27–36.
[55] NAVRÁTIL, V., 1986: K povrchovému průzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin na jihozápadní Moravě, HG 25, 201–232.
[56] NEKUDA, R., 1991: Přínos archeologického výzkumu ve Mstěnicích ke studiu hospodářských dějin – Beitrag der Ausgrabungen in der Wüstung Mstěnice zur Wirtschaftsgeschichte des Mittelalters, AH 16, 45–53.
[57] NEKUDA, R., 1975: Pfaffenschlag. Zaniklá středověká ves u Slavonic. Brno.
[58] NOVÁČEK, K., 1993: Zaniklé náhorní osídlení na Jinecku (K formám vrcholně středověké kolonizace brdského lesa), Podbrdsko 2, 7–37.
[59] POKORNÝ, O., 1973: Povrchový výzkum zaniklých osad v našich zemích a některé jeho historickogeorafické aspekty, HG 10, 63–80.
[60] PŘEROSTOVÁ, H., 2009: Zaniklá ves Bzí. In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. et al., Středověká krajina na střední Úslavě I, 81–98. Plzeň.
[61] QUIRÓS-CASTILLO, J. A., 2016: Inequality and Social Complexity in Peasant Societies. Some Approaches to Early Medieval North-western Iberia. In: Social Complexity in Early Medieval Rural Communities. The North-Western Iberia Archaeological Records (Quirós-Castillo, J. A., ed.), 1–16. Oxford. https://doi.org/10.2307/j.ctv1pzk1sr.6
[62] QUIRÓS-CASTILLO, J. A.–TEJERIZO GARCÍA, C., 2020: Filling the Gap: Peasant Studies and the Archaeology of Medieval Peasantry in Light of the Northern Iberian Evidence, Journal of Agrarian Change 21, 377–395. https://doi.org/10.1111/joac.12393
[63] RICCI, P. et al., 2018: Ricci, P.–García-Collado, M. I.–Narbarte Hernández, J.–Sologestoa, I. G.–Quirós Castillo, J. A.–Lubritto, C., Chronological characterization of medieval villages in Northern Iberia: A multi-integrated approach, European Physical Journal Plus 133, 1–10. https://doi.org/10.1140/epjp/i2018-12233-5
[64] RICHTEROVÁ, J., 1981: Německá Lhota, zaniklá středověká osada, k. o. Kamenné Žehrovice okr. Kladno – Německá Lhota, eine mittelalterliche Ortswüstung bei Žehrovice, Bez. Kladno, AH 6, 475–480.
[65] RICHTEROVÁ, J., 1982: Geodeticko-topografický průzkum na lokalitě Německá Lhota, okr. Kladno – Geodetisch-topographische Erkundung auf der Lokalität Německá Lhota, Bez. Kladno, AH 7, 247–252.
[66] RICK, T. C.–SANDWEISS, D. H., 2020: Archaeology, climate, and global change in the Age of Humans, Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America 117, 8250–8253. https://doi.org/10.1073/pnas.2003612117
[67] SCHREG, R., 2014: Ecological Approaches in Medieval Rural Archaeology, European Journal of Archaeology 17, 83–119. https://doi.org/10.1179/1461957113Y.0000000045
[68] SCHREG, R., 2020: The Eternal Peasant and the Timeless Village. Archaeology and Ideologies of the Past, Studia historica: Historia medieval 38, 43–73. https://doi.org/10.14201/shhme20203824373
[69] SKLENICKA, P. et al., 2009: Sklenicka, P. –Molnarova, K.–Brabec, E.–Kumble, P.–Pittnerova, B.–Pixova, K.–Salek, M., Remnants of medieval field patterns in the Czech Republic: Analysis of driving forces behind their disappearance with special attention to the role of hedgerows, Agriculture, Ecosystems and Environment, 129, 465–473. https://doi.org/10.1016/j.agee.2008.10.026
[70] SMETÁNKA, Z., 1988: Život středověké vesnice. Zaniklá Svídna. Praha.
[71] SMETÁNKA, Z.–KLÁPŠTĚ, J., 1981: Geodeticko-topografický průzkum zaniklých středověkých vsí na Černokostelecku, PA LXXII, 416–458.
[72] SNÁŠIL, R., 1970: Průzkum zaniklých středověkých sídlišť na jihovýchodní Moravě v l. 1965–1968, AR XXII, 339–344.
[73] SNÁŠIL, R., 1980: Sídlištní síť 10.–15. století na Uherskohradišťsku – Das Siedlungsnetz in der Gegend von Uherské Hradiště im 10.–15. Jahrhundert, AH 5, 177–182.
[74] ŠEBESTA, P., 1982: Zaniklé středověké vesnice v západní části Slavkovského lesa – Die mittelalterlichen Dorfwüstungen in der Gegend von "Slavkovský-Wald", AH 7, 205–210.
[75] ŠITNEROVÁ, I. et al., 2020: Šitnerová, I.–Beneš, J.–Kottová, B.–Bumerl, J.–Majerovičová, T.–Janečková, K., Archeologický výzkum plužin a zemědělských teras jako fenoménu historické krajiny České republiky – Die archäologische Erforschung von Fluren und landwirtschaftlichen Terrassen als Phänomen der historischen Landschaft der Tschechischen Republik, AH 45, 141–165. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-6
[76] ŠTĚPÁNEK, M., 1968: Plužina jako pramen dějin osídlení (Příspěvky k dějinám osídlení 2), Československý časopis historický 16, 247–274.
[77] ŠVEJNOHA, J., 2009: Sídliště v poloze "Pod Hřebenem". In: Vařeka, P.–Rožmberský, P. et al., Středověká krajina na střední Úslavě I, 71–79. Plzeň.
[78] TURNER, S. et al., 2020: Turner, S.–Kinnaird, T.–Koparal, E.–Lekakis, S.–Sevara, C., Landscape archaeology, sustainability and the necessity of change, World Archaeology 52, 589–606. https://doi.org/10.1080/00438243.2021.1932565
[79] TURNER, S. et al., 2021: Turner, S.–Kinnaird, T.–Varinlioğlu, G.–Şerifoğlu, T. E.–Koparal, E.–Demirciler, V.–Athanasoulis, D.–Ødegård, K.–Crow, J.–Jackson, M.–Bolòs, J.–Sánchez-Pardo, J. C.–Carrer, F.– Sanderson, D.–Turner, A., Agricultural terraces in the Mediterranean: medieval intensification revealed by OSL profiling and dating, Antiquity 95, 773–790. https://doi.org/10.15184/aqy.2020.187
[80] UNGER, J., 1977: Stav výzkumu zaniklých vsí v mikroregionu na soutoku Jihlavy a Svratky. In: Středověká archeologie a studium počátků měst, 258–263. Praha.
[81] UNGER, J., 1982: Vývoj osídlení na soutoku Jihlavy a Svratky ve 13. až 15. století – Die Entwicklung der Besiedlung am Zusammenfluß der Jihlava und Svratka, AH 7, 169–177.
[82] VANWALLEGHEM, T. et al., 2017: Impact of historical land use and soil management change on soil erosion and agricultural sustainability during the Anthropocene, Anthropocene 17, 13–29. https://doi.org/10.1016/j.ancene.2017.01.002
[83] VAŘEKA, P., 2007: Zpráva o výzkumu zaniklých středověkých a novověkých vesnic. In: Opomíjená archeologie 2005–2006 (Krištuf, P.–Šmejda, L.–Vařeka, P., edd.), 150–157. Plzeň.
[84] VAŘEKA, P. et al., 2011: Vařeka, P.–Holata, L.–Rožmberský, P.–Schejbalová, Z., Středověké osídlení Rokycanska a problematika zaniklých vsí – Die Besiedelung der Region Rokycany im Mittelalter und die Problematik von Dorfwüstungen, AH 36, 319–342.
[85] VERMOUZEK, R., 1982: Plužina jako datovací pomůcka – Die Flurtrassen als Datationshilfsmittel, AH 7, 265–276.
[86] VESELÁ, R., 2006: Zaniklá vesnice Cetkov. In: Vařeka, P. et al., Archeologie zaniklých středověkých vesnic na Rokycansku I, 67–98. Plzeň.
[87] ZACHAROVÁ, J. et al., 2022: Zacharová, J.–Riezner, J.–Elznicová, J.–Machová, I.–Kubát, K.–Holcová, D.– Holec, M.–Pacina, J.–Štojdl, J.–Grygar, T. M., Historical Agricultural Landforms – Central European Bio-Cultural Heritage Worthy of Attention, Land 11, 1–25. https://doi.org/10.3390/land11070963
[88] ŽEMLIČKA, J., 1978: Osídlení Litoměřicka do začátku 13. století, Historická demografie 17, 65–98.
[89] ŽEMLIČKA, J., 1980: Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. Praha.
[90] ŽEMLIČKA, J., 1991: Středověké osídlení a studium hospodářských dějin – Mittelalterliche Besiedlung und Studium der Wirtschaftsgeschichte, AH 16, 37–43.