Title: Nálezový soubor z Pekařské ulice v kontextu středověkého a raně novověkého osídlení před Brněnskou branou
Variant title:
- Finds from Pekařská Street in the context of the medieval and early modern age settlement before the Brno Gate
- Fundkomplex aus der Pekařská-Straße im Kontext der mittelalterlichen und frühneuzeitlichen Besiedelung vor dem Brünner Tor
Source document: Archaeologia historica. 2024, vol. 49, iss. 2, pp. 655-679
Extent
655-679
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/AH2024-2-11
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/digilib.80923
Type: Article
Language
Summary language
License: CC BY-NC-ND 4.0 International
Rights access
open access
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Při rekonstrukci k analizace na ulici Leitnerově v úseku mezi Pekařskou a Pellicovou ulicí byly při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2012 zachyceny části tří zahloubených sídlištních objektů, které byly následně rozborem nálezů datovány do vrcholného až pozdního středověku a do novověku. Článek se zaměřuje na analýzu materiálu z odpadní jímky z první poloviny 15. století. Jeho hlavní komponentou je soubor keramiky a stolního skla, který byl podroben chemické analýze. Výsledky jsou zapojeny do kontextu dosavadního poznání o středověkém a raně novověkém osídlení předměstské části v prostoru před Brněnskou branou.
During the reconstruction of the sewerage system in Leitnerova Street, in the section between Pekařská Street and Pellicova Street, parts of three sunken features were detected during rescue archaeological research in 2012. They were subsequently dated by the analysis of the finds to the high and late Middle Ages and the modern age. This article focuses on the analysis of material from a refuse pit from the first half of the 15th century. Its most important part is a series of pottery and table glass which was subjected to chemical analysis. The results are set in the context of the existing knowledge about the medieval and early modern age settlement of the suburban area before the Brněnská Gate.
Note
Příspěvek byl zpracován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci institucionálního financování dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace Uměleckoprůmyslové museum v Praze (MK000023442).
Der vorliegende Beitrag wurde mit der finanziellen Förderung des Ministeriums für Kultur der Tschechischen Republik im Rahmen der institutionellen Finanzierung einer langfristigen konzeptionellen Entwicklung der Forschungsorganisation Kunstgewerbemuseum in Prag (MK000023442) ausgearbeitet.
References
[1] Relatione dell'assedio di Bruna e della fortezza di Spilberg, attaccata da Torstenson generale dell'armi di Suezia del 1645 e difesa da Ludovico Raduigo di Souches, governatore di Bruna. Vienna 1672.
[2] LOTICHIUS, J. P., 1647: Theatri Europaei fünfter Theil. 1. vydání. Frankfurt am Mein.
[3] ZEILLER, M., 1950: Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae: das ist Beschreibung vnd eigentliche Abbildung der Vornehmsten und bekandtisten Stätte und Plätze in dem Königreich Boheim vnd einverleibten Ländern, Mähren vnd Schlesien. Mattheus Merian. (Mědiryt plánu v MuMB, inv. č. 3913).
[4] BAUMGARTNER, E.– RUEGER, I., 1988: Phoenix aus Sand und Asche. Glas des Mittelalters. Basel – Bonn.
[5] BISZKONT, J., 2005: Późnośredniowieczne szklarstwo na Śląsku, Wratislavia Antiqua, Studia z dziejów Wrocławia 7. Wrocław.
[6] BRUCKSCHEN, M., 2004: Glasfunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit aus Braunschweig. Bedeutung, Verwendung und Technologie von Hohlglas in Norddeutschland. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens 33. Rahden/Westf.
[7] ČERNÁ, E., 2003: Das Fundgut einer Mittelalterlichen Glashütte in Nord-Böhmen, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 107–118.
[8] ČERNÁ, E., ed., 1994: Středověké sklo v zemích koruny České. Katalog výstavy. Most.
[9] DRAHOTOVÁ, O. a kol., 2005: Historie sklářské výroby v českých zemích. I. díl. Od počátků do konce 19. století. Praha.
[10] DŘÍMAL, J., 1964: Sociální složení a majetek obyvatel Brna v letech 1365 až 1509, BMD 6, 185–289.
[11] DŘÍMAL, J., 1973: Z dějin brněnských předměstí. In: Dějiny města Brna 2 (Dřímal, J.–Peša, V., edd.), 255–319. Brno.
[12] FLODROVÁ, M., 1997: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno.
[13] FLODROVÁ, M., 2018: Brněnský "záhadný" Lugek. Malý příspěvek k topografii Brna ve 14. století, BMD 31, 269–288.
[14] FROLÍK, J. a kol., 2020: Frolík, J.–Kozáková, R.–Musil, J.–Vaďurová, K., Mezi sklem a keramikou. Středověká jímka 962 z Chrudimi – Hradební ulice. – Zwischen Glas und Keramik. Die mittelalterliche Abwassergrube 962 aus Chrudim – Hradební Straße, AH 45, 445–481. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-21
[15] FROLÍK, J. a kol., 2021: Frolík, J.–Kozáková, R.–Musil, J.–Vaďurová, K., Parcela za čp. 10/I v Chrudimi. Její vývoj a životní prostředí – Die Parzelle hinter Konskriptionsnr. 10/I in Chrudim. Ihre Entwicklung und Umwelt, AH 46, 539–575. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-10
[16] FROLÍK, J. a kol., 2023: Frolík, J.–Musil, J.–Rohanová, D.–Helebrant, A.–Ježdíková, D.–Pánová, K.–Sedláčková, M.–Vaďurová, K.–Vepřeková, K., Regional glass production and imports in Central Europe from 13th to the 18th century. Part II. Chrudim.
[17] HÁJEK, Z., 2005: Brno Kobližná 4 (bývalý Schrattenbachův palác). Odpadní jáma č. 526. Rkp. Seminární práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[18] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–ZŮBEK, A., 2010: Brno – ulice Husova a Pekařská, rekonstrukce. Nálezová zpráva č. j. 9/10, ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[19] HOLUB, P. a kol., 2001: Holub, P.–Kováčik, P.–Merta, D.–Peška, M.–Procházka, R.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Brně v roce 2001, PV 43, 71–114.
[20] HOLUB, P. a kol., 2006: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Polánka, P.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 47, 170–226.
[21] HOLUB, P. a kol., 2008: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Polánka, P.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 49, 356–393.
[22] HOLUB, P. a kol., 2009: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 50, 345–376.
[23] JEDLIČKA, J.–KNÁPEK, A.–ROHANOVÁ, D., 2018: Experimentální středověká sklářská a fritovací pec v Havlíčkově Brodě – příprava dřeva, výroba frity a tavba skla, Sklář a keramik 68, č. 3–4, 58–63.
[24] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1994: Hlavní tendence brněnské řemeslné výroby od počátku města do zániku cechovního sdružení, BMD 12, 15–37.
[25] KOLAŘÍK, V.–PEŠKA, M., 2006: Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně, AT 17, 30–40.
[26] KOSTRHUN, P.–VACHŮT, P., 2022: Nejstarší vyobrazení moravských archeologických nalezišť kustoda Františkova musea Morice Trappa. In: Studie Centra kulturní antropologie 7, 10–84. Brno.
[27] KRÁSENSKÁ, L., 2007: Hmotná kultura brněnského měšťana v 15. století (Na základě výzkumu v Mečové ulici č. p. 2). Rkp. diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[28] KUČA, K., 2000: Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Brno.
[29] MACHÁČEK, J. a kol., 2007: Macháček, J.–Gregerová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi, PA XCVIII, 129–184.
[30] MALÝ, K.–ZAPLETALOVÁ, D., 2007: Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna, AT 18, 18–31.
[31] MATOUŠEK, V. a kol., 2018: Matoušek, V.–Janata, T.–Zimová, R.–Chlíbec, J., Krajina českých zemí v době třicetileté války v díle Matthäuse Meriana staršího. Praha.
[32] MENDL, B., 1935: Knihy počtů města Brna z let 1343–1365. Brno.
[33] NAVRÁTIL, A., 2012: Nálezová zpráva č. MuMB12/02, ulož. v archivu Muzea města Brna, Brno.
[34] OPLATEK, S., 2007: Keramický soubor ze zahloubeného objektu na Jakubské ulici č. 4 v Brně. Rkp. Seminární práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[35] OSTRÝ, C., 2020: Zástavy v brněnských berních pramenech 14. století. Exkurz do hmotné kultury středověkých brněnských domácností z pohledu písemných pramenů, BMD 33, 43–70.
[36] OSTRÝ, C., 2021: Koncentrace řemesel v brněnském intravilánu 14. a 15. století, možnosti studia. In: Loskotová, I., Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé, 229–243. Praha, 1. vydání.
[37] PLEINER, R., 2006: Iron in archaeology. Early European blacksmiths. Praha.
[38] PROCHÁZKA, R., 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice, Ein Beitrag zur Regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren. In: Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit, Beiträge des 26. Internationalen Hafnerei-Symposiums, Soest 5. 10. – 9. 10. 1993. Denkmalpflege und Forshung in Westfalen 32 (Endres, W., ed.), 113–124. Bonn.
[39] PROCHÁZKA, R., 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. pol. 14. století – počátku 15. století, Pravěk NŘ 4, 323–344.
[40] PROCHÁZKA, R., 2007: Deskripční systém brněnské keramiky, Příloha 1, PV 48, 234–270.
[41] PROCHÁZKA, R., 2013: Parcelní zástavba vrcholně středověkého Brna a její obyvatelé I. Dominikánská ulice 15–19, Kobližná 3, PV 54, č. 2, 57–131.
[42] PROCHÁZKA, R., 2013a: Přímé doklady zaměstnání obyvatel a jejich výrobní činnosti od 13. do 15. století. In: Dějiny Brna 2 (Jan, L., ed.), 271–287. Brno.
[43] PROCHÁZKA, R.–HIMMELOVÁ, Z.–ŠMERDA, J., 1999: Soubor nálezů z 1. poloviny 15. století z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, Pravěk NŘ – Supplementum 3, 43–145.
[44] PROCHÁZKA, R.–KOLAŘÍK, V.–ZŮBEK, A., 2013: Předměstí. In: Dějiny Brna 2 (Jan, L., ed.), 568–600. Brno.
[45] ROHANOVÁ, D., 2016: Chemický rozbor středověkého a novověkého skla. In: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů (Čapek, L.–Militký, L., edd.), 275–281. Plzeň – České Budějovice.
[46] ROHANOVÁ, D. a kol., 2024: Rohanová, D.–Sedláčková. H.–Siemianowska, S.–Pankiewicz, A.–Staněk, P., Regional glass production and imports in Central Europe in the 13th–18th century. Part I. Brno – Wrocław.
[47] SEDLÁČKOVÁ, H., ed., 2019: Glass in Brno and Moravia ca. 1200–1550, Volume II. Catalogue of Glass. Praha.
[48] SEDLÁČKOVÁ, L., 2020: Proměny vybavení brněnské měšťanské kuchyně vrcholného a pozdního středověku (1. Text). Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[49] SEDLÁČKOVÁ, L., 2020a: Proměny vybavení brněnské měšťanské kuchyně vrcholného a pozdního středověku (2. Katalog a přílohy). Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[50] SKUTIL, J., 1988: Osobní jména, genealogické vazby a počátky příjmení v předhusitském Brně. In: Z Kralické tvrze, 41–74. Kralice nad Oslavou.
[51] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D.–DEKAN, J.–MIGLIERINI, M., 2006: Sklovité trosky z pecí z Nitry z pohľadu Mössbauerovej spektroskopie, AT 17, 103–106.
[52] SULITKOVÁ, L., 1984: Řemesla v Brně ve středověku, ČMM CIV, 64–83.
[53] TRAPP, M., 1864: Eine heidnische Gräberstätte am Fuße des Spielberges, Brünner Zeitung 24. 12. 1864, Abendblatt (večerní vydání), č. 593, 2.
[54] URBÁNKOVÁ, K.–WIHODOVÁ, V., edd., 2008: Brněnské berní rejstříky z přelomu 14. a 15. století. Brno.
[55] VAĎUROVÁ, K., 2021: Sklo z archeologických výzkumů a vývoj sklářství ve Slezsku ve středověku a raném novověku. Brno. Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ysf79/, cit. 11. 6. 2023.
[56] VIČAR, O., 1952: Kartometrické vyšetření starých plánů Brna a jeho použití, Kartografie 40, 90–107.
[57] VIČAR, O., 1965: Místopis města Brna v polovici 14. století (prostor uvnitř městských hradeb), BMD 7, 242–283.
[58] VIČAR, O., 1966: Místopis Brna v polovici 14. století (předměstí), BMD 8, 226–275.
[59] VICHROVÁ, Š., 2009: Odraz hmotné kultury v archeologických pramenech na příkladu obj. č. 638 z poloviny 15. století z Dominikánské ulice 5 v Brně. Rkp. bakalářské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[60] VICHROVÁ, Š., 2012: Brněnské předměstí Ante portam Brunnense z pohledu archeologie. K možnostem studia hmotné kultury a struktury zástavby. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[61] WEDEPOHL, K. H., 1997: Chemical composition of medieval glass from excavation in West Germany, Glass Science and Technology, Glastechnische Berichte 70, 246–255.
[62] ZAPLETALOVÁ, D.–HLOŽEK, M., 2009: Doklady středověké zvonařské či kovolitecké výroby z Pekařské ulice v Brně. In: Campana Codex Civitas. Miroslao Flodr octagenario, 44–61. Brno, 1. vydání.
[63] ZAPLETALOVÁ, D.–HLOŽEK, M., 2011: Chemické a mikroskopické rozbory odpadu středověké zvonařské nebo kovolitecké výroby z Pekařské ulice v Brně, AT 22, 91–106.
[64] ZŮBEK, A., 2016: Vývoj historické zástavby parcely č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně – Die historische Entwicklung der Bebauung von Parzelle Nr. 1149/3 an der Brünner Straße Kopečná, AH 41, 345–362. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-17
[65] ZŮBEK, A., 2017: Vývoj historické zástavby parcely někdejšího domu č. 24 na Kopečné ulici v Brně – Die Entwicklung der historischen Bebauung auf der Parzelle des ehemaligen Hauses Nr. 24 in der Straße Kopečná in Brno, AH 42, 71–93. https://doi.org/10.5817/AH2017-1-4
[66] ŽĎÁRSKÁ, A., 2014: Středověké sklo z Prahy. Archeologické prameny k Dějinám Prahy. Svazek 7. Národní památkový ústav v hlavním městě Praze. Praha.
[2] LOTICHIUS, J. P., 1647: Theatri Europaei fünfter Theil. 1. vydání. Frankfurt am Mein.
[3] ZEILLER, M., 1950: Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae: das ist Beschreibung vnd eigentliche Abbildung der Vornehmsten und bekandtisten Stätte und Plätze in dem Königreich Boheim vnd einverleibten Ländern, Mähren vnd Schlesien. Mattheus Merian. (Mědiryt plánu v MuMB, inv. č. 3913).
[4] BAUMGARTNER, E.– RUEGER, I., 1988: Phoenix aus Sand und Asche. Glas des Mittelalters. Basel – Bonn.
[5] BISZKONT, J., 2005: Późnośredniowieczne szklarstwo na Śląsku, Wratislavia Antiqua, Studia z dziejów Wrocławia 7. Wrocław.
[6] BRUCKSCHEN, M., 2004: Glasfunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit aus Braunschweig. Bedeutung, Verwendung und Technologie von Hohlglas in Norddeutschland. Materialhefte zur Ur- und Frühgeschichte Niedersachsens 33. Rahden/Westf.
[7] ČERNÁ, E., 2003: Das Fundgut einer Mittelalterlichen Glashütte in Nord-Böhmen, Beiträge zur Mittelalterarchäologie in Österreich 19, 107–118.
[8] ČERNÁ, E., ed., 1994: Středověké sklo v zemích koruny České. Katalog výstavy. Most.
[9] DRAHOTOVÁ, O. a kol., 2005: Historie sklářské výroby v českých zemích. I. díl. Od počátků do konce 19. století. Praha.
[10] DŘÍMAL, J., 1964: Sociální složení a majetek obyvatel Brna v letech 1365 až 1509, BMD 6, 185–289.
[11] DŘÍMAL, J., 1973: Z dějin brněnských předměstí. In: Dějiny města Brna 2 (Dřímal, J.–Peša, V., edd.), 255–319. Brno.
[12] FLODROVÁ, M., 1997: Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek. Brno.
[13] FLODROVÁ, M., 2018: Brněnský "záhadný" Lugek. Malý příspěvek k topografii Brna ve 14. století, BMD 31, 269–288.
[14] FROLÍK, J. a kol., 2020: Frolík, J.–Kozáková, R.–Musil, J.–Vaďurová, K., Mezi sklem a keramikou. Středověká jímka 962 z Chrudimi – Hradební ulice. – Zwischen Glas und Keramik. Die mittelalterliche Abwassergrube 962 aus Chrudim – Hradební Straße, AH 45, 445–481. https://doi.org/10.5817/AH2020-1-21
[15] FROLÍK, J. a kol., 2021: Frolík, J.–Kozáková, R.–Musil, J.–Vaďurová, K., Parcela za čp. 10/I v Chrudimi. Její vývoj a životní prostředí – Die Parzelle hinter Konskriptionsnr. 10/I in Chrudim. Ihre Entwicklung und Umwelt, AH 46, 539–575. https://doi.org/10.5817/AH2021-2-10
[16] FROLÍK, J. a kol., 2023: Frolík, J.–Musil, J.–Rohanová, D.–Helebrant, A.–Ježdíková, D.–Pánová, K.–Sedláčková, M.–Vaďurová, K.–Vepřeková, K., Regional glass production and imports in Central Europe from 13th to the 18th century. Part II. Chrudim.
[17] HÁJEK, Z., 2005: Brno Kobližná 4 (bývalý Schrattenbachův palác). Odpadní jáma č. 526. Rkp. Seminární práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[18] HOLUB, P.–KOLAŘÍK, V.–ZŮBEK, A., 2010: Brno – ulice Husova a Pekařská, rekonstrukce. Nálezová zpráva č. j. 9/10, ulož. v archivu Archaia Brno, o. p. s.
[19] HOLUB, P. a kol., 2001: Holub, P.–Kováčik, P.–Merta, D.–Peška, M.–Procházka, R.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Předběžné výsledky záchranných archeologických výzkumů v Brně v roce 2001, PV 43, 71–114.
[20] HOLUB, P. a kol., 2006: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Polánka, P.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 47, 170–226.
[21] HOLUB, P. a kol., 2008: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Polánka, P.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 49, 356–393.
[22] HOLUB, P. a kol., 2009: Holub, P.–Kolařík, V.–Merta, D.–Peška, M.–Sedláčková, L.–Zapletalová, D.–Zůbek, A., Brno (okr. Brno-město), PV 50, 345–376.
[23] JEDLIČKA, J.–KNÁPEK, A.–ROHANOVÁ, D., 2018: Experimentální středověká sklářská a fritovací pec v Havlíčkově Brodě – příprava dřeva, výroba frity a tavba skla, Sklář a keramik 68, č. 3–4, 58–63.
[24] JORDÁNKOVÁ, H.–SULITKOVÁ, L., 1994: Hlavní tendence brněnské řemeslné výroby od počátku města do zániku cechovního sdružení, BMD 12, 15–37.
[25] KOLAŘÍK, V.–PEŠKA, M., 2006: Středověké vápenické pece z Moravského náměstí v Brně, AT 17, 30–40.
[26] KOSTRHUN, P.–VACHŮT, P., 2022: Nejstarší vyobrazení moravských archeologických nalezišť kustoda Františkova musea Morice Trappa. In: Studie Centra kulturní antropologie 7, 10–84. Brno.
[27] KRÁSENSKÁ, L., 2007: Hmotná kultura brněnského měšťana v 15. století (Na základě výzkumu v Mečové ulici č. p. 2). Rkp. diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[28] KUČA, K., 2000: Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Brno.
[29] MACHÁČEK, J. a kol., 2007: Macháček, J.–Gregerová, M.–Hložek, M.–Hošek, J., Raně středověká kovodělná výroba na Pohansku u Břeclavi, PA XCVIII, 129–184.
[30] MALÝ, K.–ZAPLETALOVÁ, D., 2007: Železářská kovovýroba v pravobřežní části Starého Brna, AT 18, 18–31.
[31] MATOUŠEK, V. a kol., 2018: Matoušek, V.–Janata, T.–Zimová, R.–Chlíbec, J., Krajina českých zemí v době třicetileté války v díle Matthäuse Meriana staršího. Praha.
[32] MENDL, B., 1935: Knihy počtů města Brna z let 1343–1365. Brno.
[33] NAVRÁTIL, A., 2012: Nálezová zpráva č. MuMB12/02, ulož. v archivu Muzea města Brna, Brno.
[34] OPLATEK, S., 2007: Keramický soubor ze zahloubeného objektu na Jakubské ulici č. 4 v Brně. Rkp. Seminární práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[35] OSTRÝ, C., 2020: Zástavy v brněnských berních pramenech 14. století. Exkurz do hmotné kultury středověkých brněnských domácností z pohledu písemných pramenů, BMD 33, 43–70.
[36] OSTRÝ, C., 2021: Koncentrace řemesel v brněnském intravilánu 14. a 15. století, možnosti studia. In: Loskotová, I., Rudolfovo číslo. Rudolfu Procházkovi k 65. narozeninám kolegové a přátelé, 229–243. Praha, 1. vydání.
[37] PLEINER, R., 2006: Iron in archaeology. Early European blacksmiths. Praha.
[38] PROCHÁZKA, R., 1995: Keramik des 14.–14./15. Jahrhunderts aus Brno und Boskovice, Ein Beitrag zur Regionalisierung der mittelalterlichen Keramik in Mähren. In: Zur Regionalität der Keramik des Mittelalters und der Neuzeit, Beiträge des 26. Internationalen Hafnerei-Symposiums, Soest 5. 10. – 9. 10. 1993. Denkmalpflege und Forshung in Westfalen 32 (Endres, W., ed.), 113–124. Bonn.
[39] PROCHÁZKA, R., 1996: Brněnská stolní a kuchyňská keramika 2. pol. 14. století – počátku 15. století, Pravěk NŘ 4, 323–344.
[40] PROCHÁZKA, R., 2007: Deskripční systém brněnské keramiky, Příloha 1, PV 48, 234–270.
[41] PROCHÁZKA, R., 2013: Parcelní zástavba vrcholně středověkého Brna a její obyvatelé I. Dominikánská ulice 15–19, Kobližná 3, PV 54, č. 2, 57–131.
[42] PROCHÁZKA, R., 2013a: Přímé doklady zaměstnání obyvatel a jejich výrobní činnosti od 13. do 15. století. In: Dějiny Brna 2 (Jan, L., ed.), 271–287. Brno.
[43] PROCHÁZKA, R.–HIMMELOVÁ, Z.–ŠMERDA, J., 1999: Soubor nálezů z 1. poloviny 15. století z katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, Pravěk NŘ – Supplementum 3, 43–145.
[44] PROCHÁZKA, R.–KOLAŘÍK, V.–ZŮBEK, A., 2013: Předměstí. In: Dějiny Brna 2 (Jan, L., ed.), 568–600. Brno.
[45] ROHANOVÁ, D., 2016: Chemický rozbor středověkého a novověkého skla. In: Historická radnice v Českých Budějovicích ve světle archeologických výzkumů a rozboru hmotných pramenů (Čapek, L.–Militký, L., edd.), 275–281. Plzeň – České Budějovice.
[46] ROHANOVÁ, D. a kol., 2024: Rohanová, D.–Sedláčková. H.–Siemianowska, S.–Pankiewicz, A.–Staněk, P., Regional glass production and imports in Central Europe in the 13th–18th century. Part I. Brno – Wrocław.
[47] SEDLÁČKOVÁ, H., ed., 2019: Glass in Brno and Moravia ca. 1200–1550, Volume II. Catalogue of Glass. Praha.
[48] SEDLÁČKOVÁ, L., 2020: Proměny vybavení brněnské měšťanské kuchyně vrcholného a pozdního středověku (1. Text). Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[49] SEDLÁČKOVÁ, L., 2020a: Proměny vybavení brněnské měšťanské kuchyně vrcholného a pozdního středověku (2. Katalog a přílohy). Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[50] SKUTIL, J., 1988: Osobní jména, genealogické vazby a počátky příjmení v předhusitském Brně. In: Z Kralické tvrze, 41–74. Kralice nad Oslavou.
[51] STAŠŠÍKOVÁ-ŠTUKOVSKÁ, D.–DEKAN, J.–MIGLIERINI, M., 2006: Sklovité trosky z pecí z Nitry z pohľadu Mössbauerovej spektroskopie, AT 17, 103–106.
[52] SULITKOVÁ, L., 1984: Řemesla v Brně ve středověku, ČMM CIV, 64–83.
[53] TRAPP, M., 1864: Eine heidnische Gräberstätte am Fuße des Spielberges, Brünner Zeitung 24. 12. 1864, Abendblatt (večerní vydání), č. 593, 2.
[54] URBÁNKOVÁ, K.–WIHODOVÁ, V., edd., 2008: Brněnské berní rejstříky z přelomu 14. a 15. století. Brno.
[55] VAĎUROVÁ, K., 2021: Sklo z archeologických výzkumů a vývoj sklářství ve Slezsku ve středověku a raném novověku. Brno. Rkp. disertační práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ysf79/, cit. 11. 6. 2023.
[56] VIČAR, O., 1952: Kartometrické vyšetření starých plánů Brna a jeho použití, Kartografie 40, 90–107.
[57] VIČAR, O., 1965: Místopis města Brna v polovici 14. století (prostor uvnitř městských hradeb), BMD 7, 242–283.
[58] VIČAR, O., 1966: Místopis Brna v polovici 14. století (předměstí), BMD 8, 226–275.
[59] VICHROVÁ, Š., 2009: Odraz hmotné kultury v archeologických pramenech na příkladu obj. č. 638 z poloviny 15. století z Dominikánské ulice 5 v Brně. Rkp. bakalářské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[60] VICHROVÁ, Š., 2012: Brněnské předměstí Ante portam Brunnense z pohledu archeologie. K možnostem studia hmotné kultury a struktury zástavby. Rkp. magisterské diplomové práce, ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[61] WEDEPOHL, K. H., 1997: Chemical composition of medieval glass from excavation in West Germany, Glass Science and Technology, Glastechnische Berichte 70, 246–255.
[62] ZAPLETALOVÁ, D.–HLOŽEK, M., 2009: Doklady středověké zvonařské či kovolitecké výroby z Pekařské ulice v Brně. In: Campana Codex Civitas. Miroslao Flodr octagenario, 44–61. Brno, 1. vydání.
[63] ZAPLETALOVÁ, D.–HLOŽEK, M., 2011: Chemické a mikroskopické rozbory odpadu středověké zvonařské nebo kovolitecké výroby z Pekařské ulice v Brně, AT 22, 91–106.
[64] ZŮBEK, A., 2016: Vývoj historické zástavby parcely č. 1149/3 při Kopečné ulici v Brně – Die historische Entwicklung der Bebauung von Parzelle Nr. 1149/3 an der Brünner Straße Kopečná, AH 41, 345–362. https://doi.org/10.5817/AH2016-2-17
[65] ZŮBEK, A., 2017: Vývoj historické zástavby parcely někdejšího domu č. 24 na Kopečné ulici v Brně – Die Entwicklung der historischen Bebauung auf der Parzelle des ehemaligen Hauses Nr. 24 in der Straße Kopečná in Brno, AH 42, 71–93. https://doi.org/10.5817/AH2017-1-4
[66] ŽĎÁRSKÁ, A., 2014: Středověké sklo z Prahy. Archeologické prameny k Dějinám Prahy. Svazek 7. Národní památkový ústav v hlavním městě Praze. Praha.