(Klíčové) kompetence v českém vzdělávání: proč si navzájem nerozumíme?

V českém prostředí jsou klíčové kompetence jedním z hlavních cílů vzdělávání již od roku 2007, stále se však ukazuje, že tento konstrukt není pro učitele srozumitelný, považují jej za vágní a v běžné výuce těžko uchopitelný. Cílem této studie je analyzovat teoretická východiska (klíčových) kompetencí v základním vzdělávání a poukázat na to, že jejich chápání se v čase proměňuje, a od kurikulárního vymezení se tak postupně odchyluje. Nejprve je popsán vývoj kompetencí a to, jak se do českého kurikula vlastně dostaly. Následně jsou vymezena dvě (resp. tři) základní pojetí kompetencí – ve smyslu normativním, holistickém (angl. competence) a ve smyslu funkčním, měřitelném (angl. competency) – a dále je popsáno, jak se tato pojetí projevují v české vzdělávací realitě. Prezentovaná studie ukazuje také na rozdíly mezi deklarovaným vymezením kompetencí v kurikulárních dokumentech a tím, kam se zřejmě vlivem potřeb decizní sféry posouvá. Popsaná konceptuální i terminologická roz polcenost a nekonzistentnost může být jednou z příčin chybějícího hlubšího teoreticky fundovaného a empiricky ukotveného zkoumání, jehož důsledkem může být nedostatečné pochopení, a tedy i přijetí konceptu odbornou veřejností, včetně samotných učitelů.

In the Czech Republic, key competences have been one of the main goals of education since 2007. However, this construct is still not comprehensible for teachers. They consider it vague and difficult to grasp in everyday teaching. This study aims to analyze the theoretical basis of (key) competences in primary education and point out that their understanding changes over time and gradually deviates from the Czech curricular definition. First, the article describes the development of competences and how they got into the Czech curriculum. Two basic concepts of competences are then defined – the normative, holistic competence, and the functional, measurable competence, and how both manifest themselves in the Czech educational reality is described. The presented study also shows differences between the declared definition of competences in curricular documents and where they are probably moving due to the needs of the decision-making sphere. The described conceptual and terminological rift and inconsistency may be one reason for the lack of deeper theoretically and empirically grounded research, which may result in insufficient understanding and acceptance of the concept by the community and teachers themselves.