Title: Výzkum soudobých dějin pedagogiky a školství: k metodologickým otázkám historicko-pedagogického výzkumu
Variant title:
- Research in the contemporary history of education and schooling: on methodological questions of historical-pedagogical research
Source document: Studia paedagogica. 2015, vol. 20, iss. 3, pp. [89]-112
Extent
[89]-112
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2015-3-6
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/134275
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Příspěvek se věnuje vybraným metodologickým otázkám výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Autoři se v první části zaměřují na změnu v přístupu k výzkumu obecných dějin, když představují tzv. dějiny každodennosti a mikrohistorii. Následně ukazují, jak se tato změna může promítnout do výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Ve druhé části studie autoři popisují a vysvětlují podstatu, meze a možnosti orální historie a výzkumu životního příběhu učitele. Ty představují důležité metodologické "nástroje" historika, který se věnuje výzkumu soudobých dějin školství a zaměřuje se na dějiny každodennosti či mikrohistorii. Autoři věnují pozornost mimo jiné teoretickému ukotvení výzkumu životních příběhů učitelů a zabývají se rovněž některými obecnými otázkami narativní analýzy v historickém výzkumu.
This paper examines selected methodological questions related to research in the contemporary history of education and schooling. It first scrutinises a change in approach to historical research by introducing the so-called history of everyday life and microhistory. It then shows how this change can influence research in the contemporary history of education and schooling. The second part of the paper describes the nature, limitations of and possibilities for oral history and teacher life-story research, which are two important methodological tools for any researcher who studies the contemporary history of education and specialises in the history of everyday life and microhistory. The paper provides a theoretical grounding for teacher life-story research and examines some general issues of narrative analysis in historical research.
Note
Studie vznikla v rámci řešení projektu GA14-05926S Každodenní život základní školy v období normalizace pohledem učitelů. Využití orální historie při studiu soudobých dějin školství financovaného Grantovou agenturou České republiky.
References
[1] Aldiabat, K. M., & Le Navenec, C.-L. (2011). Philosophical Roots of Classical Grounded Theory: Its Foundations in Symbolic Interactionism. Qualitative Report, 16(4), 1063–1080.
[2] Beneš, Z. (2010). Mezi dějinami, dějepisectvím a pamětí. In J. Šubrt, Historická sociologie. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 11–19). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.
[3] Brooks, J. F., DeCorse, Ch. R. N., & Walton, J. (2008). Small Worlds. Method, Meaning, & Narrative in Microhistory. Santa Fe: School for Advanced Research Press.
[4] Cach, J. (1956). Dějiny české pedagogiky. Praha: SPN.
[5] Cach, J. (1988). Výchova a vzdělání v českých dějinách I. Praha: SPN.
[6] Cach, J. (1991). Poznámky k vývoji politiky a institucí v oblasti školství: Léta nadějí, krizí a zklamání 1945–1990. Pedagogika, 41(2), 135–144.
[7] Cach, J. (1996). Pedagogika a vědy jí blízké v Československu v letech 1918 až 1938: První takto koncipované podklady ke zhodnocení dvacetiletého vývoje. Praha: Karolinum.
[8] Cipro, M. (1984). Průvodce dějinami výchovy. Praha: Panorama.
[9] Cipro, M. (2002). Galerie světových pedagogů. I. díl. Praha: Nákladem vlastním.
[10] Čechura, J. (1994). Mikrohistorie – nová perspektiva dějepisectví konce tisíciletí? Dějiny a současnost, 1(16), 2–5.
[11] Dejung, Ch. (2008). Oral History und kollektives Gedächtnis. Für eine sozialhistorische Erweiterung der Erinnerungsgeschichte. Geschichte und Gesellschaft, 34(1), 97–115.
[12] Denzin, N. K. (2002). The interpretative process. In A. M. Hubermann & M. B. Matthew (Eds.), The Qualitative researcher's Companion (s. 349–366). London: SAGE.
[13] Dülmen, R. (2002). Historická antropologie: Vývoj, problémy, úkoly. Praha: Dokořán.
[14] Eckert, A. & Jones, A. (2002). Historical writting about everyday life. Journal of African cultural studies, 1(15), 5–16. | DOI 10.1080/13696810220146100
[15] Ezzy, D. (1998). Theorizing Narrative Identity: Symbolic Interactionism and Hermeneutics. Sociological Qurterly, 39(2), 239–252.
[16] Ferreira, A. G., & Mota, L. (2013). Memories of life experiences in a teacher training institution during the revolution. Paedagogica Historica: Journal of the History of Education, 49(5), 698–715. | DOI 10.1080/00309230.2012.750375
[17] Gardner, P. (2003). Oral history in education: teacher's memory and teachers' history. History of Education: Journal of the History of Education Society, 32(2), 175–188. | DOI 10.1080/00467600304159
[18] Garnert, J. (1997). Über die Kulturgeschichte der Beleuchtung und des Dunkels. Historische Antropologie, 5(1), 62–82.
[19] Gavora, P. (2001a). Výskum životného príbehu: učiteľka Adamová. Pedagogika, 51(3), 352–368.
[20] Gavora, P. (2001b). Životný príbeh učiteľa: Metodologické hľadiská výskumu. Pedagogická revue, 53(3), 217–236.
[21] Ginzburg, C. (1993). Zwei oder drei Dinge, die ich von ihr weiss. Historische Antropologie, 1(2), 169–192.
[22] Goodson, I. F. (1997). Representing Teachers. Teaching and Teacher Education, 13(1), 111–117. | DOI 10.1016/S0742-051X(96)00038-8
[23] Goodson, I. F. (2003). Professional Knowledge, Professional Lives. Berkshire: McGraw-Hill.
[24] Goodson, I. F. (2012). Developing Narrative Theory: Life Histories and Personal Representation. New York: Routledge.
[25] Goodson, I. F. (2014). Investigating the life and work of teachers. Eesti Haridusteaduste Ajakiri, 2(2), 28–4721. | DOI 10.12697/eha.2014.2.2.02b
[26] Goodson, I., & Sikes, P. (2001). Life history research in educational settings. Buckingham: Open University Press.
[27] Grulich, J. (2001). Zkoumání maličkostí. Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie. Český časopis historický, 3(99), 519–547.
[28] Hájek, M., Havlík, M., & Nekvapil, J. (2012). Narativní analýza v sociologickém výzkumu. Sociologický časopis, 48(2), 199–219. Dostupné z: http://kuc.cz/6xwksb
[29] Hobsbawm, E. J. (1980). The revival of narrative: some comments. Past and Present, 86(1), 3–8. | DOI 10.1093/past/86.1.3
[30] Iggers, G. G. (2000). Geschichtstheorie zwischen postmoderner Philosophie und geschichtswissenschaftlicher Praxis. Geschichte und Gesellschaft, 26(2), 335–346.
[31] Isaac, R. (1994). Geschichte und Anthropologie – oder: Macht und (Be-)Deutung. Historische Antropologie, 2(1), 107–130.
[32] Järvinen, M. (2000). The biographical Illusion: Constructing Meaning in Qualitative Interview. Qualitative Inquiry, 6(3), 370–391. | DOI 10.1177/107780040000600306
[33] Jůva, V. (1987). Vývoj pedagogického myšlení. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
[34] Jůva, V. (2009). Historická pedagogika. In J. Průcha et al., Pedagogická encyklopedie (s. 672–676). Praha: Portál.
[35] Jůva, V., & Jůva, V. (1995). Úvod do pedagogiky. Brno: Paido.
[36] Kablitz, A. (2006). Geschichte – Tradition – Erinnerung? Wider die Subjektivierung der Geschichte. Geschichte und Gesellschaft, 32(2), 220–237.
[37] Kádner, O. (1931). Školství v republice Československé. In Československá vlastivěda. Díl X. Osvěta. Praha: Sfinx, 7–222.
[38] Kasper, T. (2007). Výchova či politika?: Úskalí německého reformně pedagogického hnutí v Československu v letech 1918–1933. Praha: Karolinum.
[39] Kasper, T., & Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky. Praha: Grada.
[40] Kasperová, D. (2010). Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
[41] Kasperová, D. (2013). Reflections on the focus of education in the Theresienstadt ghetto based on reports by Theresienstadt's educators. Studia paedagogica, 18(4), 37–56. | DOI 10.5817/SP2013-4-3
[42] Kuzmin, M. (1981). Vývoj školství a vzdělání v Československu. Praha: Academia.
[43] Le Goff, J. (1983). Later history. Past and Present, 100(1), 14–28. | DOI 10.1093/past/100.1.14
[44] Lenderová, M., & Rýdl, K. (2006). Radostné dětství?: Dítě v Čechách devatenáctého století. Praha: Paseka.
[45] Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[46] Lüdtke, A. (2003). Alltagsgeschichte – ein Bericht von unterwegs. Historische Antropologie, 11(2), 278–295.
[47] Lukas, J. (2006). Životní příběhy učitelů: Od kvalitativního ke smíšenému výzkumnému designu. Dostupné z: http://www.jlukas.cz/doc/pedagogicka/zivotni_pribehy_ucitelu.pdf
[48] Magnússon, S. G., & Szijártó, I. M. (2013). What is Microhistory? Theory and Practice. London: Routledge.
[49] Medick, H. (2001). Quo vadis Historische Anthropologie? Geschichtsforschung zwischen Historischer Kulturwissenschaft und Mikro-Historie. Historische Antropologie, 9(1), 78–92.
[50] Mommsen, T. (1996). Diktátoři. Olomouc: Votobia.
[51] Moran, J. (2004). History, memory and the everyday. Rethinking History, 1(8), 51–68. | DOI 10.1080/13642520410001649723
[52] Muchmore, J. A. (2001). The story of "Anna": A life history study of the literacy beliefs and teaching practices of an urban high school English teacher. In Annual Meeting of the American Educational Research Association, Seattle, 1–38.
[53] Nejedlá, D. (2000). Historická tematika na stránkách Pedagogiky v uplynulém padesátiletí. Pedagogika, 50(4), 406–421.
[54] Nodl, M. (2004). Mikrohistorie a historická antropologie. Dějiny – teorie – kritika, 2(1), 237–252.
[55] Oplatka, I. (2001). Building a Typology of Self-Renewal: Reflection Upon-Life Story Research. The Qualitative Report, 6(4), nestr. Dostupné z: http://www.nova.edu/ssss/QR/QR6-4/oplatka.html
[56] Pánek, J. (2010). Non multa, sed multum 2. Humanitní vědy v České republice 1990–2010. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/2010/10/05/index.html
[57] Pavelčíková, N. (2011). The Possible Use of the Oral History Method in the Study of Everyday Life. Words and Silences, 6(1), 92–97.
[58] Pehnke, A. (2008). Widerständige sächsische Schulreformer im Visier stalinischer Politik (1945–1959). Frankfurt am Main: Peter Lang.
[59] Pešek, J. (2013). Napříč kontinentem soudobých dějin: Evropská historiografie po konci studené války. Praha: Argo.
[60] Petráň, J. (2003). Mikrohistorie aneb o nedějinách. Dějiny ve věku nejistot: Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (s. 201–208). Praha: Lidové noviny.
[61] Prondczynsky, A. (1999). Die Pädagogik und ihre Historiographie. Umrisse eines Forschungsfeldes. Zeitschrift für Pädagogik, 45(4), 485–504.
[62] Průcha, J. (2009). Historický vývoj českého školství II (1948–1989). In J. Průcha et al., Pedagogická encyklopedie (s. 45–49). Praha: Portál.
[63] Průcha, J. (2000). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál.
[64] Rainer, B. (2004). Unterfinning. Ländliche Welt vor Anbruch der Moderne. München: C. H. Beck.
[65] Ranke, L. (1942). Geschichte und Politit: Ausgesählte Aufsätze und Meisterschriften. Stuttgart: Kröner.
[66] Riessman, C. K. (2002). Narrative analysis. In A. M. Hubermann & M. B. Matthew (Eds.), The Qualitative researcher's Companion (s. 217–270). London: SAGE.
[67] Rýdl, K. (2006). Historický vývoj českého vzdělávání do roku 1989. In J. Kalous & A. Veselý (Eds.), Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu (s. 7–22). Praha: Karolinum.
[68] Schnepel, B. (1999). Ethnologie und Geschichte. Stationen der Standortbestimmung in der britischen "Social Anthropology". Historische Antropologie, 7(1), 109–128.
[69] Smeyers, P. (2008). Qualitatitve and quantitative research methods: Old wine in new bottles? On understanding and interpreting educational phenomena. Paedagogica Historica: Journal of the History of Education, 44(6), 691–705. | DOI 10.1080/00309230802486168
[70] Smith, L. (2001). Life history as a key factor in understanding teacher collaboration and classroom practice. Teacher Education Quarterly, 28(3), 111–125.
[71] Stone, L. (1979). The revival of narrative: Reflections on a new old history. Past and Present, 85(1), 3–24. | DOI 10.1093/past/85.1.3
[72] Szijártó, I. (2002). Four arguments for microhistory. Rethinking History, 2(6), 209–215. | DOI 10.1080/13642520210145644
[73] Šafránek, J. (1918). Školy české: Obraz z jejich vývoje a osudů. (456 s.) Praha: Matice česká.
[74] Šafránek, J. (1913). Školy české: Obraz z jejich vývoje a osudů. (326 s.) Praha: Matice česká.
[75] Šimáně, M. (2010). K problematice zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1918. E-Pedagogium, 10(4), 83–92.
[76] Šimáně, M. (2014). Učitelé menšinových škol pohledem dějin každodennosti. Studia paedagogica, 19(3), 89–122.
[77] Štverák, V. (1983). Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN.
[78] Štverák, V. (1999). Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum.
[79] Šubrt, J., & Pfeiferová, Š. (2010). Nástin teoreticko-sociologického přístupu k otázce historického vědomí. In J. Šubrt, Historická sociologie. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 21–30). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.
[80] Švaříček, R. (2007). Biografický design. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al. (Eds.), Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 126–141). Praha: Portál.
[81] Tenorth, H. E., Kudella, S., & Paetz, A. (1996). Politisierung im Schulalltag der DDR. Durchsetzung und Scheitern einer Erziehungsambition. Weinheim: Dt. Studien-Verlag.
[82] Trapl, M. (2003). České menšinové školství v letech 1918–1938. In O. Šrajerová (Ed.), České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky (s. 109–117). Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
[83] Treitschke, G. H. (2011). Historische und politische Aufsatze. Charleston: British Library, Historical Print Editions.
[84] Tumblety, J. (2013). Introduction. Working with memory as source and subject. In J. Tumblety (Ed.), Memory and History. Understanding memory as source and subject, (s. 1–18). London: Routledge.
[85] Václavík, V. (1997). Cesta ke svobodné škole: kapitoly ze srovnávací pedagogiky. Hradec Králové: Líp.
[86] Vaněk, M., & Mücke, P. (2011). Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha: FHS UK a USD AVČR.
[87] Vaněk, M., & Krátká, L. (2014). Příběhy (ne)obyčejných profesí: Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha: Karolinum.
[88] Váňová, R. (1986). Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: SPN.
[89] Váňová, R. (2007). Josef Hendrich: (1888–1950). Praha: Karolinum.
[90] Veselá, Z. (1988). Vývoj české školy. Praha: SPN.
[91] Veselá, Z. (1992). Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: Masarykova univerzita.
[92] Vorlíček, Ch. (2004). České školství v letech 1945–2000. In E. Walterová, Česká pedagogika: proměny a výzvy (s. 119–176). Praha: UK PedF.
[93] Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido.
[94] White, H. (2001). Entgegnung auf Georg G. Iggers. Geschichte und Gesellschaft, 27(2), 340–349.
[95] Zounek, J. (1996). Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v letech 1948–1949. Časopis Matice moravské, 115(2), 299–312.
[96] Zounek, J. (2011). Učitel – Příběh normálního života v nenormální době. In L. Fasora, J. Hanuš, J. Malíř, & D. Nečasová, Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století. (s. 241–252). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[97] Zounek, J., & Šimáně, M. (2014). Úvod do studia dějin pedagogiky a školství: Kapitoly z metodologie historicko-pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita.
[2] Beneš, Z. (2010). Mezi dějinami, dějepisectvím a pamětí. In J. Šubrt, Historická sociologie. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 11–19). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.
[3] Brooks, J. F., DeCorse, Ch. R. N., & Walton, J. (2008). Small Worlds. Method, Meaning, & Narrative in Microhistory. Santa Fe: School for Advanced Research Press.
[4] Cach, J. (1956). Dějiny české pedagogiky. Praha: SPN.
[5] Cach, J. (1988). Výchova a vzdělání v českých dějinách I. Praha: SPN.
[6] Cach, J. (1991). Poznámky k vývoji politiky a institucí v oblasti školství: Léta nadějí, krizí a zklamání 1945–1990. Pedagogika, 41(2), 135–144.
[7] Cach, J. (1996). Pedagogika a vědy jí blízké v Československu v letech 1918 až 1938: První takto koncipované podklady ke zhodnocení dvacetiletého vývoje. Praha: Karolinum.
[8] Cipro, M. (1984). Průvodce dějinami výchovy. Praha: Panorama.
[9] Cipro, M. (2002). Galerie světových pedagogů. I. díl. Praha: Nákladem vlastním.
[10] Čechura, J. (1994). Mikrohistorie – nová perspektiva dějepisectví konce tisíciletí? Dějiny a současnost, 1(16), 2–5.
[11] Dejung, Ch. (2008). Oral History und kollektives Gedächtnis. Für eine sozialhistorische Erweiterung der Erinnerungsgeschichte. Geschichte und Gesellschaft, 34(1), 97–115.
[12] Denzin, N. K. (2002). The interpretative process. In A. M. Hubermann & M. B. Matthew (Eds.), The Qualitative researcher's Companion (s. 349–366). London: SAGE.
[13] Dülmen, R. (2002). Historická antropologie: Vývoj, problémy, úkoly. Praha: Dokořán.
[14] Eckert, A. & Jones, A. (2002). Historical writting about everyday life. Journal of African cultural studies, 1(15), 5–16. | DOI 10.1080/13696810220146100
[15] Ezzy, D. (1998). Theorizing Narrative Identity: Symbolic Interactionism and Hermeneutics. Sociological Qurterly, 39(2), 239–252.
[16] Ferreira, A. G., & Mota, L. (2013). Memories of life experiences in a teacher training institution during the revolution. Paedagogica Historica: Journal of the History of Education, 49(5), 698–715. | DOI 10.1080/00309230.2012.750375
[17] Gardner, P. (2003). Oral history in education: teacher's memory and teachers' history. History of Education: Journal of the History of Education Society, 32(2), 175–188. | DOI 10.1080/00467600304159
[18] Garnert, J. (1997). Über die Kulturgeschichte der Beleuchtung und des Dunkels. Historische Antropologie, 5(1), 62–82.
[19] Gavora, P. (2001a). Výskum životného príbehu: učiteľka Adamová. Pedagogika, 51(3), 352–368.
[20] Gavora, P. (2001b). Životný príbeh učiteľa: Metodologické hľadiská výskumu. Pedagogická revue, 53(3), 217–236.
[21] Ginzburg, C. (1993). Zwei oder drei Dinge, die ich von ihr weiss. Historische Antropologie, 1(2), 169–192.
[22] Goodson, I. F. (1997). Representing Teachers. Teaching and Teacher Education, 13(1), 111–117. | DOI 10.1016/S0742-051X(96)00038-8
[23] Goodson, I. F. (2003). Professional Knowledge, Professional Lives. Berkshire: McGraw-Hill.
[24] Goodson, I. F. (2012). Developing Narrative Theory: Life Histories and Personal Representation. New York: Routledge.
[25] Goodson, I. F. (2014). Investigating the life and work of teachers. Eesti Haridusteaduste Ajakiri, 2(2), 28–4721. | DOI 10.12697/eha.2014.2.2.02b
[26] Goodson, I., & Sikes, P. (2001). Life history research in educational settings. Buckingham: Open University Press.
[27] Grulich, J. (2001). Zkoumání maličkostí. Okolnosti vzniku a významu mikrohistorie. Český časopis historický, 3(99), 519–547.
[28] Hájek, M., Havlík, M., & Nekvapil, J. (2012). Narativní analýza v sociologickém výzkumu. Sociologický časopis, 48(2), 199–219. Dostupné z: http://kuc.cz/6xwksb
[29] Hobsbawm, E. J. (1980). The revival of narrative: some comments. Past and Present, 86(1), 3–8. | DOI 10.1093/past/86.1.3
[30] Iggers, G. G. (2000). Geschichtstheorie zwischen postmoderner Philosophie und geschichtswissenschaftlicher Praxis. Geschichte und Gesellschaft, 26(2), 335–346.
[31] Isaac, R. (1994). Geschichte und Anthropologie – oder: Macht und (Be-)Deutung. Historische Antropologie, 2(1), 107–130.
[32] Järvinen, M. (2000). The biographical Illusion: Constructing Meaning in Qualitative Interview. Qualitative Inquiry, 6(3), 370–391. | DOI 10.1177/107780040000600306
[33] Jůva, V. (1987). Vývoj pedagogického myšlení. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
[34] Jůva, V. (2009). Historická pedagogika. In J. Průcha et al., Pedagogická encyklopedie (s. 672–676). Praha: Portál.
[35] Jůva, V., & Jůva, V. (1995). Úvod do pedagogiky. Brno: Paido.
[36] Kablitz, A. (2006). Geschichte – Tradition – Erinnerung? Wider die Subjektivierung der Geschichte. Geschichte und Gesellschaft, 32(2), 220–237.
[37] Kádner, O. (1931). Školství v republice Československé. In Československá vlastivěda. Díl X. Osvěta. Praha: Sfinx, 7–222.
[38] Kasper, T. (2007). Výchova či politika?: Úskalí německého reformně pedagogického hnutí v Československu v letech 1918–1933. Praha: Karolinum.
[39] Kasper, T., & Kasperová, D. (2008). Dějiny pedagogiky. Praha: Grada.
[40] Kasperová, D. (2010). Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
[41] Kasperová, D. (2013). Reflections on the focus of education in the Theresienstadt ghetto based on reports by Theresienstadt's educators. Studia paedagogica, 18(4), 37–56. | DOI 10.5817/SP2013-4-3
[42] Kuzmin, M. (1981). Vývoj školství a vzdělání v Československu. Praha: Academia.
[43] Le Goff, J. (1983). Later history. Past and Present, 100(1), 14–28. | DOI 10.1093/past/100.1.14
[44] Lenderová, M., & Rýdl, K. (2006). Radostné dětství?: Dítě v Čechách devatenáctého století. Praha: Paseka.
[45] Lenderová, M., Jiránek, T., & Macková, M. (2009). Z dějin české každodennosti. Život v 19. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
[46] Lüdtke, A. (2003). Alltagsgeschichte – ein Bericht von unterwegs. Historische Antropologie, 11(2), 278–295.
[47] Lukas, J. (2006). Životní příběhy učitelů: Od kvalitativního ke smíšenému výzkumnému designu. Dostupné z: http://www.jlukas.cz/doc/pedagogicka/zivotni_pribehy_ucitelu.pdf
[48] Magnússon, S. G., & Szijártó, I. M. (2013). What is Microhistory? Theory and Practice. London: Routledge.
[49] Medick, H. (2001). Quo vadis Historische Anthropologie? Geschichtsforschung zwischen Historischer Kulturwissenschaft und Mikro-Historie. Historische Antropologie, 9(1), 78–92.
[50] Mommsen, T. (1996). Diktátoři. Olomouc: Votobia.
[51] Moran, J. (2004). History, memory and the everyday. Rethinking History, 1(8), 51–68. | DOI 10.1080/13642520410001649723
[52] Muchmore, J. A. (2001). The story of "Anna": A life history study of the literacy beliefs and teaching practices of an urban high school English teacher. In Annual Meeting of the American Educational Research Association, Seattle, 1–38.
[53] Nejedlá, D. (2000). Historická tematika na stránkách Pedagogiky v uplynulém padesátiletí. Pedagogika, 50(4), 406–421.
[54] Nodl, M. (2004). Mikrohistorie a historická antropologie. Dějiny – teorie – kritika, 2(1), 237–252.
[55] Oplatka, I. (2001). Building a Typology of Self-Renewal: Reflection Upon-Life Story Research. The Qualitative Report, 6(4), nestr. Dostupné z: http://www.nova.edu/ssss/QR/QR6-4/oplatka.html
[56] Pánek, J. (2010). Non multa, sed multum 2. Humanitní vědy v České republice 1990–2010. Dostupné z: http://abicko.avcr.cz/2010/10/05/index.html
[57] Pavelčíková, N. (2011). The Possible Use of the Oral History Method in the Study of Everyday Life. Words and Silences, 6(1), 92–97.
[58] Pehnke, A. (2008). Widerständige sächsische Schulreformer im Visier stalinischer Politik (1945–1959). Frankfurt am Main: Peter Lang.
[59] Pešek, J. (2013). Napříč kontinentem soudobých dějin: Evropská historiografie po konci studené války. Praha: Argo.
[60] Petráň, J. (2003). Mikrohistorie aneb o nedějinách. Dějiny ve věku nejistot: Sborník k příležitosti 70. narozenin Dušana Třeštíka (s. 201–208). Praha: Lidové noviny.
[61] Prondczynsky, A. (1999). Die Pädagogik und ihre Historiographie. Umrisse eines Forschungsfeldes. Zeitschrift für Pädagogik, 45(4), 485–504.
[62] Průcha, J. (2009). Historický vývoj českého školství II (1948–1989). In J. Průcha et al., Pedagogická encyklopedie (s. 45–49). Praha: Portál.
[63] Průcha, J. (2000). Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál.
[64] Rainer, B. (2004). Unterfinning. Ländliche Welt vor Anbruch der Moderne. München: C. H. Beck.
[65] Ranke, L. (1942). Geschichte und Politit: Ausgesählte Aufsätze und Meisterschriften. Stuttgart: Kröner.
[66] Riessman, C. K. (2002). Narrative analysis. In A. M. Hubermann & M. B. Matthew (Eds.), The Qualitative researcher's Companion (s. 217–270). London: SAGE.
[67] Rýdl, K. (2006). Historický vývoj českého vzdělávání do roku 1989. In J. Kalous & A. Veselý (Eds.), Vzdělávací politika České republiky v globálním kontextu (s. 7–22). Praha: Karolinum.
[68] Schnepel, B. (1999). Ethnologie und Geschichte. Stationen der Standortbestimmung in der britischen "Social Anthropology". Historische Antropologie, 7(1), 109–128.
[69] Smeyers, P. (2008). Qualitatitve and quantitative research methods: Old wine in new bottles? On understanding and interpreting educational phenomena. Paedagogica Historica: Journal of the History of Education, 44(6), 691–705. | DOI 10.1080/00309230802486168
[70] Smith, L. (2001). Life history as a key factor in understanding teacher collaboration and classroom practice. Teacher Education Quarterly, 28(3), 111–125.
[71] Stone, L. (1979). The revival of narrative: Reflections on a new old history. Past and Present, 85(1), 3–24. | DOI 10.1093/past/85.1.3
[72] Szijártó, I. (2002). Four arguments for microhistory. Rethinking History, 2(6), 209–215. | DOI 10.1080/13642520210145644
[73] Šafránek, J. (1918). Školy české: Obraz z jejich vývoje a osudů. (456 s.) Praha: Matice česká.
[74] Šafránek, J. (1913). Školy české: Obraz z jejich vývoje a osudů. (326 s.) Praha: Matice česká.
[75] Šimáně, M. (2010). K problematice zřizování českých menšinových obecných škol na Ústecku v letech 1867–1918. E-Pedagogium, 10(4), 83–92.
[76] Šimáně, M. (2014). Učitelé menšinových škol pohledem dějin každodennosti. Studia paedagogica, 19(3), 89–122.
[77] Štverák, V. (1983). Stručné dějiny pedagogiky. Praha: SPN.
[78] Štverák, V. (1999). Obecná a srovnávací pedagogika. Praha: Karolinum.
[79] Šubrt, J., & Pfeiferová, Š. (2010). Nástin teoreticko-sociologického přístupu k otázce historického vědomí. In J. Šubrt, Historická sociologie. Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum (s. 21–30). Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, Academia Rerum Civilium – Vysoká škola politických a společenských věd.
[80] Švaříček, R. (2007). Biografický design. In R. Švaříček & K. Šeďová, et al. (Eds.), Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (s. 126–141). Praha: Portál.
[81] Tenorth, H. E., Kudella, S., & Paetz, A. (1996). Politisierung im Schulalltag der DDR. Durchsetzung und Scheitern einer Erziehungsambition. Weinheim: Dt. Studien-Verlag.
[82] Trapl, M. (2003). České menšinové školství v letech 1918–1938. In O. Šrajerová (Ed.), České národní aktivity v pohraničních oblastech první Československé republiky (s. 109–117). Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.
[83] Treitschke, G. H. (2011). Historische und politische Aufsatze. Charleston: British Library, Historical Print Editions.
[84] Tumblety, J. (2013). Introduction. Working with memory as source and subject. In J. Tumblety (Ed.), Memory and History. Understanding memory as source and subject, (s. 1–18). London: Routledge.
[85] Václavík, V. (1997). Cesta ke svobodné škole: kapitoly ze srovnávací pedagogiky. Hradec Králové: Líp.
[86] Vaněk, M., & Mücke, P. (2011). Třetí strana trojúhelníku. Teorie a praxe orální historie. Praha: FHS UK a USD AVČR.
[87] Vaněk, M., & Krátká, L. (2014). Příběhy (ne)obyčejných profesí: Česká společnost v období tzv. normalizace a transformace. Praha: Karolinum.
[88] Váňová, R. (1986). Vývoj počátečního školství v českých zemích. Praha: SPN.
[89] Váňová, R. (2007). Josef Hendrich: (1888–1950). Praha: Karolinum.
[90] Veselá, Z. (1988). Vývoj české školy. Praha: SPN.
[91] Veselá, Z. (1992). Vývoj české školy a učitelského vzdělání. Brno: Masarykova univerzita.
[92] Vorlíček, Ch. (2004). České školství v letech 1945–2000. In E. Walterová, Česká pedagogika: proměny a výzvy (s. 119–176). Praha: UK PedF.
[93] Walterová, E. (2004). Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido.
[94] White, H. (2001). Entgegnung auf Georg G. Iggers. Geschichte und Gesellschaft, 27(2), 340–349.
[95] Zounek, J. (1996). Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v letech 1948–1949. Časopis Matice moravské, 115(2), 299–312.
[96] Zounek, J. (2011). Učitel – Příběh normálního života v nenormální době. In L. Fasora, J. Hanuš, J. Malíř, & D. Nečasová, Člověk na Moravě ve druhé polovině 20. století. (s. 241–252). Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
[97] Zounek, J., & Šimáně, M. (2014). Úvod do studia dějin pedagogiky a školství: Kapitoly z metodologie historicko-pedagogického výzkumu. Brno: Masarykova univerzita.