Title: Trocha řecko-latinských etymologií neuškodí
Source document: Graeco-Latina Brunensia. 2016, vol. 21, iss. 1, pp. 151-162
Extent
151-162
-
ISSN1803-7402 (print)2336-4424 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/GLB2016-1-8
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135493
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
The author examines the etymology of ca. 100 words whose forms have preserved in more Indo-European languages and whose origin can be traced back to a common source. These are e.g. proper names, numerals, business commodities, euphemistic names of tabooed animals, etc. For the sake of comparison, all preserved forms of these, either ancient or modern, are stated (e.g. in Classical Greek, Latin, Old Church Slavonic, Czech, German, Romance languages) together with the Indo-European stem they sprang from. The author also observes selected sound changes occurring throughout the development of these into the particular Indo-European languages.
References
[1] Bakker, E. J. (2011). A Companion to the Ancient Greek Language. Oxford: Wiley-Blackwell.
[2] Beekes, R. S. P. (2010). Etymological Dictionary of Greek (2 Vols.). Leiden: Brill.
[3] Bičovský, J. (2012). Stručná mluvnice praindoevropštiny. Praha: Comenium.
[4] Buck, C. D. (1949). A Dictionary of Selected Synonyms in the Principal Indo-European Languages: A Contribution to the History of Ideas. Chicago: University of Chicago Press.
[5] Clackson, J. (2009). A Companion to the Latin Language. Oxford: Wiley-Blackwell.
[6] Erhart, A., & Večerka, R. (1981). Úvod do etymologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[7] Erhart, A., & kol. (1997‒2004). Etymologický slovník jazyka staroslověnského (Seš. 7‒12). Praha: Academia.
[8] Ernout, S., & Meillet, A. (1959‒1960). Dictionnaire étymologique de la langue latine. Paris: Klincksieck (4. vyd. tamtéž 1967).
[9] Filipec, J., & Daneš, F. (1978). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia.
[10] Havlová, E., & kol. (1989‒1996). Etymologický slovník jazyka staroslověnského (Seš. 1‒6). Praha: Academia.
[11] Hofmann, J. B. (1949). Etymologisches Wörterbuch des Griechischen. München: Oldenbourg.
[12] Holub, J., & Kopečný, F. (1952). Etymologický slovník jazyka českého (3. vyd.). Praha: Státní nakladatelství učebnic.
[13] Holub, J., & Lyer, S. (1967). Stručný etymologický slovník jazyka českého se zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství (4. vyd. tamtéž 1992).
[14] Janyšková, I., & kol. (2006‒2014). Etymologický slovník jazyka staroslověnského (Seš. 13‒17). Praha: Academia; Brno: Tribun EU.
[15] Lamprecht, A. (1987). Praslovanština (Spisy Univerzity J. E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta, 266). Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
[16] Machek, V. (1957). Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd (2. vyd. Praha: Academia 1968; 5. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny
[17] 2010).
[18] Mann, S. E. (1984‒1987). An Indo-European Comparative Dictionary (2 Vols.). Hamburg: Buske.
[19] Meiser, G. (1998). Historische Laut- und Formenlehre der lateinischen Sprache. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
[20] Novotný, F. (1953). Latinská skladba. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[21] Pokorny, J. (1959‒1969). Indogermanisches etymologisches Wörterbuch (2 Bde.). Bern ‒ München: Francke.
[22] Rejzek, J. (2001). Český etymologický slovník. Voznice: Leda (2. vyd. tamtéž 2012).
[23] Vavroušek, P. (2009). O rekonstrukci praindoevropštiny (2. vyd.). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
[24] Večerka, R., & kol. (2006). Uvedení do etymologie: K pramenům slov. Praha: Lidové noviny.
[2] Beekes, R. S. P. (2010). Etymological Dictionary of Greek (2 Vols.). Leiden: Brill.
[3] Bičovský, J. (2012). Stručná mluvnice praindoevropštiny. Praha: Comenium.
[4] Buck, C. D. (1949). A Dictionary of Selected Synonyms in the Principal Indo-European Languages: A Contribution to the History of Ideas. Chicago: University of Chicago Press.
[5] Clackson, J. (2009). A Companion to the Latin Language. Oxford: Wiley-Blackwell.
[6] Erhart, A., & Večerka, R. (1981). Úvod do etymologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[7] Erhart, A., & kol. (1997‒2004). Etymologický slovník jazyka staroslověnského (Seš. 7‒12). Praha: Academia.
[8] Ernout, S., & Meillet, A. (1959‒1960). Dictionnaire étymologique de la langue latine. Paris: Klincksieck (4. vyd. tamtéž 1967).
[9] Filipec, J., & Daneš, F. (1978). Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia.
[10] Havlová, E., & kol. (1989‒1996). Etymologický slovník jazyka staroslověnského (Seš. 1‒6). Praha: Academia.
[11] Hofmann, J. B. (1949). Etymologisches Wörterbuch des Griechischen. München: Oldenbourg.
[12] Holub, J., & Kopečný, F. (1952). Etymologický slovník jazyka českého (3. vyd.). Praha: Státní nakladatelství učebnic.
[13] Holub, J., & Lyer, S. (1967). Stručný etymologický slovník jazyka českého se zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství (4. vyd. tamtéž 1992).
[14] Janyšková, I., & kol. (2006‒2014). Etymologický slovník jazyka staroslověnského (Seš. 13‒17). Praha: Academia; Brno: Tribun EU.
[15] Lamprecht, A. (1987). Praslovanština (Spisy Univerzity J. E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta, 266). Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
[16] Machek, V. (1957). Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd (2. vyd. Praha: Academia 1968; 5. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny
[17] 2010).
[18] Mann, S. E. (1984‒1987). An Indo-European Comparative Dictionary (2 Vols.). Hamburg: Buske.
[19] Meiser, G. (1998). Historische Laut- und Formenlehre der lateinischen Sprache. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft.
[20] Novotný, F. (1953). Latinská skladba. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
[21] Pokorny, J. (1959‒1969). Indogermanisches etymologisches Wörterbuch (2 Bde.). Bern ‒ München: Francke.
[22] Rejzek, J. (2001). Český etymologický slovník. Voznice: Leda (2. vyd. tamtéž 2012).
[23] Vavroušek, P. (2009). O rekonstrukci praindoevropštiny (2. vyd.). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
[24] Večerka, R., & kol. (2006). Uvedení do etymologie: K pramenům slov. Praha: Lidové noviny.