Title: Bronzové nože, dýky a meče z hrobových celků lužické kultury v Horním Slezsku
Variant title:
- Bronze knives, daggers and swords from grave units of the Lusatian culture in Upper Silesia
- Bronzemesser, -dolche und -schwerter aus den Grabkomplexen der Lausitzer Kultur in Oberschlesien
Source document: Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 1. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor); Magar, Bernd (Translator); Charvátová, Irma (Translator); Long, Tony (Translator). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, pp. 84-106
Extent
84-106
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127692
Type
Article
Language
Czech
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Práce shrnuje všechny hrobové celky lužické kultury z území Horního Slezska, ve kterých se objevil jako "milodar" bronzový nůž, dýka či meč. Po úvodním přehledu všech těchto příslušných hrobových celků s výčtem literatury vztahující se k danému nálezu následuje jejich analýza ve vztahu k chronologickému zařazení, ve vztahu k pohlaví pohřbené osoby (pokud to okolnosti dovolují) a také ke vztahu ke geografickému umístění hrobu, potažmo pohřebiště. Výsledkem je alespoň částečně nastíněná analýza hrobových celků s nálezy výše zmiňovaného charakteru i s maximálně vyčerpávajícím přehledem literatury k dané problematice z území Horního Slezska a oblastí bezprostředně sousedících.
The text lists all grave units of the Lusatian culture in Upper Silesian territory that feature "offerings" of bronze knives, daggers and swords. An introductory overview of all the grave units, accompanied by the literature regarding the finds, is followed by their analysis in relation to chronological classification, to the gender of the person buried (where permitted by circumstances) and also to the geographical situation of the graves or burial grounds. The result is an outline analysis of the grave units with finds of the mentioned nature, with an exhaustive overview of the literature on the topic relevant to the territory of Upper Silesia and the surrounding regions.
References
[1] Blajer, W. 2001: Skarby przedmiotów metalowych z epoki brązu i wczesnej epoki zelaza na ziemiach polskich. Kraków.
[2] Born, H. – Hansen, S. 1991: Antike Herstellungstechniken: Ungewöhnliche Klingenreparaturen an einem spätbronzezeitlichen Vollgriffschwert, Acta Praehistorica et Archaeologica 23, 147–157.
[3] Bukowski, Z. 1992: Niektóre szczegóły obrządku grzebalnego w świetle badań cmentarzysk birytualnych kulury łuzyckiej na Górnym Śląsku, Archeologia Polski XXXVII, 57–88.
[4] Eliade, M. 1995: Dějiny náboženského myšlení I. Praha.
[5] Fojtík, P. 2004: Žárové pohřebiště u Vrbátek, okr. Prostějov. (Nové cesty k poznání pohřebních zvyklostí nositelů kultury lužické). In: Popelnicová pole a doba halštatská, Archeologické výzkumy v Jižních Čechách, Supplementum 1, 103–120. České Budějovice.
[6] Galasińska-Hrebendowa, W. 1989: Materiały z cmentarzyska kultury luzyckiej w Będzinie-łagiszy, Rocznik muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Archeologia, zesz. 12. Bytom.
[7] Gediga, B. 1965: Zróznicowanie kultury łuzyckiej na Śląsku. Rocznik muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Archeologia, zesz. 3, 67–95.
[8] Gedl, M. 1962: Kultura Łuzicka na Górnym Śląsku. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[9] Gedl, M. 1970: Cmentarzysko kultury łuzickiej w Ligocie Samborowej, pow. Strzelce Opolskie, Opolski rocznik muzealny IV, 137–196. Muzeum Śląska Opolskiego w Opolu.
[10] Gedl, M. 1973: Cmentarzysko Halsztackie w Kietrzu, pow. Głubczyce. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[11] Gedl, M. 1980: Die Dolche und Stabdolche in Polen. Prähistorische Bronzefunde, Ab. VI, Band 4. München.
[12] Gedl, M. 1984: Wczesnołuzyckie groby z konstrukjami drewnianymi. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.
[13] Gedl, M. 1984a: Die Messer in Polen. Prähistorische Bronzefunde, Ab. VII, Band 4. München.
[14] Gedl, M. 1989: Groby z młodszego okresu epoki brązu na cmentarzysku w Kietru. Kraków.
[15] Gedl, M. 1991: Wczesnołuzyckie cmentarzysko w Kietrzu (I). Kraków.
[16] Gedl, M. 1996: Wczesnołuzyckie Cmentarzysko w Kietrzu III. Kraków.
[17] Gedl, M. 2000: Elementy halsztackie w budowie i wyposazeniu grobów ludności kultury łuzyckiej na Śląsku. In: Kultura symboliczna kręgu pól popielnicowych epoki brązu i wczesnej epoki zelaza w Europie środkowej, 115–128. Warszawa–Wrocław–Biskupin.
[18] Hansen, S. 1991: Studien zu der Metalldeponierung während der Urnenfelderzeit im Rhein-Main-Gebiet, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 5. Bonn.
[19] Juchelka, J. 2006: Souhrn lokalit s nálezy bronzových předmětů kultury lidu lužických popelnicových polí v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě, Časopis Slezského zemského muzea, série B, 55 – vědy historické, 97–108.
[20] Juchelka, J. 2007: Mohylové pohřebiště lužické kultury na katastru Hněvošic (okr. Opava). In: Sborník z IX. konference Doba popelnicových polí a doba halštatská, Státní zámek Bučovice 3.–6. 10, 2006, 127–130. Brno.
[21] Juchelka, J. 2007a: Pohřebiště lužické kultury v Opavě – Kateřinkách, rukopis rigorózní práce, ulož. na Slezské univerzitě v Opavě. Opava.
[22] Kapica, Z. – Łuczak, B. 1971: Cmentarzysko kultury łuzyckiej w Przeczycach. Powiat Zawiercie, w świetle badań antropologicznych, Rocznik muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Archeologia, Zesz. 8. Bytom.
[23] Kouřil, P. 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno – Český Těšín.
[24] Kristiansen, K. 1984: Krieger und Häuptlinge in der Bronzezeit Dänemarks. Ein Beitrag zur Geschichte des bronzezeitlichen Schwerts, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 31, 187–208.
[25] Lasak, I. 2001: Epoka brązu na pograniczu Śląsko-Wielkopolskim. Wrocław.
[26] Lorencová, A. – Beneš, J. – Podborský, V. 1987: Těšetice – Kyjovice, III. Únětické pohřebiště v Těšeticích – Vinohradech. Archeologicko-antropologická studie. Brno.
[27] McKinley, J. I. 1994: A pyre and grave goods in British cremation burials; have we missed something?, Antiqutity 68, 132–134. | DOI 10.1017/S0003598X00046275
[28] Nekvasil, J. 1982: Pohřebiště lužické kultury v Moravičanech. Katalog nálezů, textová část, Archeologický ústav Československé akademie věd v Brně, FAM XIV–1. Brno.
[29] Parma, D. 2004: Sídlištní pohřby z Ivanovic na Hané. Popelnicová pole a doba halštatská. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum I, 429– 450. České Budějovice.
[30] Petersen, E. 1935: Die geschweiften Bronzemesser in Schlesien, Altschlesien 6, 205–227.
[31] Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[32] Podborský, V. 2004: Nové nálezy kovových nákrčníků doby bronzové na Moravě a jejich význam. In: Einflüsse und Kontakte alteuropäischer Kulturen. Festschrift für Josef Vladár zum 70. Geburtstag, 185–198. Nitra.
[33] Říhovský, J. 1972: Die Messer in Mähren und dem Ostalpengebiet, Prähistorische Bronzefunde, Abteilung VII, Band 1. München.
[34] Říhovský, J. 1972a: Význam moravských bronzových nožů pro chronologii mladší a pozdní doby bronzové. Studie AÚB, sv. 5. Praha.
[35] Říhovský, J. 2000: Die bronzezeitlichen Vollgriffschwerter in Mähren, Pravěk NŘ – Supplementum 7, Brno.
[36] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[37] Szydłowska, E. 1974: Ze studiów nad cmentarzyskami birytualnymi z przewagą grobów szkieletowych w kulturze łuzyckiej, Przegląd Archeologiczny 22, 151–172.
[38] Vokolek, V. 1999: Východočeská halštatská pohřebiště. Pardubice.
[2] Born, H. – Hansen, S. 1991: Antike Herstellungstechniken: Ungewöhnliche Klingenreparaturen an einem spätbronzezeitlichen Vollgriffschwert, Acta Praehistorica et Archaeologica 23, 147–157.
[3] Bukowski, Z. 1992: Niektóre szczegóły obrządku grzebalnego w świetle badań cmentarzysk birytualnych kulury łuzyckiej na Górnym Śląsku, Archeologia Polski XXXVII, 57–88.
[4] Eliade, M. 1995: Dějiny náboženského myšlení I. Praha.
[5] Fojtík, P. 2004: Žárové pohřebiště u Vrbátek, okr. Prostějov. (Nové cesty k poznání pohřebních zvyklostí nositelů kultury lužické). In: Popelnicová pole a doba halštatská, Archeologické výzkumy v Jižních Čechách, Supplementum 1, 103–120. České Budějovice.
[6] Galasińska-Hrebendowa, W. 1989: Materiały z cmentarzyska kultury luzyckiej w Będzinie-łagiszy, Rocznik muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Archeologia, zesz. 12. Bytom.
[7] Gediga, B. 1965: Zróznicowanie kultury łuzyckiej na Śląsku. Rocznik muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Archeologia, zesz. 3, 67–95.
[8] Gedl, M. 1962: Kultura Łuzicka na Górnym Śląsku. Wrocław–Warszawa–Kraków.
[9] Gedl, M. 1970: Cmentarzysko kultury łuzickiej w Ligocie Samborowej, pow. Strzelce Opolskie, Opolski rocznik muzealny IV, 137–196. Muzeum Śląska Opolskiego w Opolu.
[10] Gedl, M. 1973: Cmentarzysko Halsztackie w Kietrzu, pow. Głubczyce. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk.
[11] Gedl, M. 1980: Die Dolche und Stabdolche in Polen. Prähistorische Bronzefunde, Ab. VI, Band 4. München.
[12] Gedl, M. 1984: Wczesnołuzyckie groby z konstrukjami drewnianymi. Wrocław – Warszawa – Kraków – Gdańsk – Łódź.
[13] Gedl, M. 1984a: Die Messer in Polen. Prähistorische Bronzefunde, Ab. VII, Band 4. München.
[14] Gedl, M. 1989: Groby z młodszego okresu epoki brązu na cmentarzysku w Kietru. Kraków.
[15] Gedl, M. 1991: Wczesnołuzyckie cmentarzysko w Kietrzu (I). Kraków.
[16] Gedl, M. 1996: Wczesnołuzyckie Cmentarzysko w Kietrzu III. Kraków.
[17] Gedl, M. 2000: Elementy halsztackie w budowie i wyposazeniu grobów ludności kultury łuzyckiej na Śląsku. In: Kultura symboliczna kręgu pól popielnicowych epoki brązu i wczesnej epoki zelaza w Europie środkowej, 115–128. Warszawa–Wrocław–Biskupin.
[18] Hansen, S. 1991: Studien zu der Metalldeponierung während der Urnenfelderzeit im Rhein-Main-Gebiet, Universitätsforschungen zur prähistorischen Archäologie 5. Bonn.
[19] Juchelka, J. 2006: Souhrn lokalit s nálezy bronzových předmětů kultury lidu lužických popelnicových polí v českém Slezsku a na severovýchodní Moravě, Časopis Slezského zemského muzea, série B, 55 – vědy historické, 97–108.
[20] Juchelka, J. 2007: Mohylové pohřebiště lužické kultury na katastru Hněvošic (okr. Opava). In: Sborník z IX. konference Doba popelnicových polí a doba halštatská, Státní zámek Bučovice 3.–6. 10, 2006, 127–130. Brno.
[21] Juchelka, J. 2007a: Pohřebiště lužické kultury v Opavě – Kateřinkách, rukopis rigorózní práce, ulož. na Slezské univerzitě v Opavě. Opava.
[22] Kapica, Z. – Łuczak, B. 1971: Cmentarzysko kultury łuzyckiej w Przeczycach. Powiat Zawiercie, w świetle badań antropologicznych, Rocznik muzeum Górnośląskiego w Bytomiu, Archeologia, Zesz. 8. Bytom.
[23] Kouřil, P. 1994: Slovanské osídlení českého Slezska. Brno – Český Těšín.
[24] Kristiansen, K. 1984: Krieger und Häuptlinge in der Bronzezeit Dänemarks. Ein Beitrag zur Geschichte des bronzezeitlichen Schwerts, Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz 31, 187–208.
[25] Lasak, I. 2001: Epoka brązu na pograniczu Śląsko-Wielkopolskim. Wrocław.
[26] Lorencová, A. – Beneš, J. – Podborský, V. 1987: Těšetice – Kyjovice, III. Únětické pohřebiště v Těšeticích – Vinohradech. Archeologicko-antropologická studie. Brno.
[27] McKinley, J. I. 1994: A pyre and grave goods in British cremation burials; have we missed something?, Antiqutity 68, 132–134. | DOI 10.1017/S0003598X00046275
[28] Nekvasil, J. 1982: Pohřebiště lužické kultury v Moravičanech. Katalog nálezů, textová část, Archeologický ústav Československé akademie věd v Brně, FAM XIV–1. Brno.
[29] Parma, D. 2004: Sídlištní pohřby z Ivanovic na Hané. Popelnicová pole a doba halštatská. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách – Supplementum I, 429– 450. České Budějovice.
[30] Petersen, E. 1935: Die geschweiften Bronzemesser in Schlesien, Altschlesien 6, 205–227.
[31] Podborský, V. 1970: Mähren in der Spätbronzezeit und an der Schwelle der Eisenzeit. Brno.
[32] Podborský, V. 2004: Nové nálezy kovových nákrčníků doby bronzové na Moravě a jejich význam. In: Einflüsse und Kontakte alteuropäischer Kulturen. Festschrift für Josef Vladár zum 70. Geburtstag, 185–198. Nitra.
[33] Říhovský, J. 1972: Die Messer in Mähren und dem Ostalpengebiet, Prähistorische Bronzefunde, Abteilung VII, Band 1. München.
[34] Říhovský, J. 1972a: Význam moravských bronzových nožů pro chronologii mladší a pozdní doby bronzové. Studie AÚB, sv. 5. Praha.
[35] Říhovský, J. 2000: Die bronzezeitlichen Vollgriffschwerter in Mähren, Pravěk NŘ – Supplementum 7, Brno.
[36] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku. Brno.
[37] Szydłowska, E. 1974: Ze studiów nad cmentarzyskami birytualnymi z przewagą grobów szkieletowych w kulturze łuzyckiej, Przegląd Archeologiczny 22, 151–172.
[38] Vokolek, V. 1999: Východočeská halštatská pohřebiště. Pardubice.