Title: Vývoj na území Zemplína v závere neolitu
Variant title:
- Development in the Zemplín region in the late Neolithic
- Die Entwicklung im Gebiet von Zemplín gegen Ende des Neolithikums
Source document: Moravskoslezská škola doktorských studií. Seminář 2. Měřínský, Zdeněk (Editor); Klápště, Jan (Editor). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, pp. 8-15
Extent
8-15
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/127714
Type
Article
Language
Slovak
Summary language
Rights access
open access
License: Not specified license
Description
Súčasný stav poznatkov o danej problematike je aj po uplynutí mnohých rokov od objavenia sa jednotlivých lokalít stále torzovitý. Príspevok sa zaoberá súhrnným prehľadom chronologických záverov jednotlivých bádateľov, ktorí reagovali na neskoroneolitický vývoj na Zemplíne. Súčasťou práce, ktorá bola prezentovaná na doktorandskom seminári, je prehodnotenie dostupného keramického materiálu vybraných zemplínskych lokalít. Keďže časť predstavených výsledkov je už pre iné publikácie odovzdaná do tlače, v tomto príspevku sme sa zamerali na teoretickú rovinu týkajúcu sa súčasného stavu chronologického zaradenia vybraných lokalít: Zemplín-Rétrejáró, Ižkovce, Veľké Raškovce a Malé Raškovce.
The current state of knowledge of late Neolithic Zemplín remains fragmentary, despite the relatively long period that has passed since the discovery of the locations. This contribution provides a comprehensive overview of the chronological conclusions reached by various researchers into late-Neolithic development in the Zemplín region. Previously presented at a postgraduate seminar, the article includes a reassessment of available ceramic material from selected Zemplín locations. As some of the results have been submitted for publication elsewhere, this contribution concentrates on the theoretical level, focusing on the current state of chronological classification for the following locations: Zemplín-Rétrejáró, Ižkovce, Veľké Raškovce and Malé Raškovce.
References
[1] ANDEL, K., 1955: Výsledok archeologického prieskumu na zemplínsko-užskej nížine v rokoch 1953–1954. In: Vlastivedný sborník, I., 144–171. Košice.
[2] ATTRESOVÁ, M., 2007: Problematika neskoroneolitických kultúr na Zemplíne. Nepubl. diplom. práca, Bratislava: Univerzita Komenského.
[3] ATTRESOVÁ, M., v tlači: Comments on the Late Neolithic development in East Slovakia. In: PANTA REI. Studies in chronology and cultural development of the SE Europe in Earlier Prehistory presented to Juraj Pavúk on the occasion of his 75th birthday ( edícia katedry archeológie) (Kalábková, P. – Kovár, B. – Pavúk, P. – Šuteková, J., edd.).
[4] GAŠAJ, D., 1981: Mladoneolitické sídliskové nálezy z Egreša, Historica Carpatica 12, 289–315.
[5] KACZANOWSKA, M. – KAMIEŃSKA, J. – KOZŁOWSKI, J. K., 1986: Kontakte zwischen der Lengyel-Kultur und der Kultur mit Stichbandkeramik in Südpolen. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, 95–120. Nitra–Wien.
[6] KACZANOWSKA, M. – KOZŁOWSKI, J. K., 1994: Zur Problematik der Samborzec-Opatów-Gruppe. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888–1988, 85–103. Brno–Łódż.
[7] KACZANOWSKA, M. – KOZŁOWSKI, J. K., 2006: Grupa samborzecko-opatowska. In: Dziedzictwo cywilizacji naddunajskich: Małopolska na przełomie epoki kamienia i miedzi (Kaczanowska, M., ed.), 23–36. Kraków.
[8] KADROW, S., 2006: Kultura malicka. In: Dziedzictwo cywilizacji naddunajskich: Małopolska na przełomie epoki kamienia i miedzi (Kaczanowska, M., ed.), 63–76. Kraków.
[9] KALICZ, N., 1994: Wenden des Spätneolithikums im Oberen Theißgebiet, Nyíregyházi Jósa András Múzeum Évkönyve 36, 263–290.
[10] KAMIEŃSKA, J. – KOZŁOWSKI, J. K., 1990: Entwicklung und Gliederung der Lengyel- und Polgar-Kulturgruppen in Polen. Warszawa–Kraków.
[11] KAMINSKÁ, Ľ., 1984: Výskum archeologickej lokality v Hrčeli, Historica Carpatica 15, 255–281.
[12] KAMINSKÁ, Ľ., 1987: Príspevok k osídleniu Hrčeľa v mladej a neskorej dobe kamennej, Archeologické rozhledy 39, 481–506.
[13] KAMINSKÁ, Ľ., 2007: Praveké osídlenie pieskovej duny Veľká Moľva v Čičarovciach, Slovenská archeológia 55, 203–260.
[14] KAMINSKÁ, Ľ. – PELISIAK, A., 1991: Štiepaná kamenná industria skupiny Tiszapolgár-Csőszhalom-Oborín z Hrčeľa, Východoslovenský pravek 3, 26–38.
[15] KOZŁOWSKI, J. K., 2004: Problem kontynuacji rozwoju pomiędzy wczesnym i środkowym neolitem oraz genezy "cyklu lendzielsko-polgarskiego" w basenie górnej Wisły, Materiały archeologiczne Nowej Huty 24, 11–18.
[16] LICHARDUS, J. – LICHARDUS-ITTEN, M., 1997: Spätneolitische Funde von Čičarovce (Ostslowakei) und das obere Theißgebiet an der Schwelle zur frühen Kupferzeit, Saarbrücker Studien und Materialien zur Altertumskunde 4–5, 143–249.
[17] NOVOTNÝ, B., 1958: Slovensko v mladšej dobe kamennej. Bratislava.
[18] PAVÚK, J., 1994: Zur Synchronisierung der Lengyel- und Theiß- Kultur. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888–1988, 200–207. Brno–Łódż.
[19] PAVÚK, J., 1996: Poznámky k vzťahu malickej a lengyelskej kultúry. In: Kultura malicka (Kozłowski, J. K., ed.), 119–135. Kraków.
[20] PAVÚK, J., 2000: Das Epilengyel–Lengyel IV als kulturhistorische Einheit, Slovenská archeológia 48, 1–26.
[21] PAVÚK, J., 2004: Kommentar zu einem Rückblick nach vierzig Jahren auf die Gliederung der Lengyel-Kultur, Slovenská archeológia 52, 139–160.
[22] PAVÚK, J., 2007: Poznámky k neskorému neolitu na Východoslovenskej nížine vo svetle výsledkov výskumu v Polgári-Csőszhalome, Slovenská archeológia 55, 261–275.
[23] PAVÚK, J. – ŠIŠKA, S., 1980: Neolit a eneolit, Slovenská archeológia 28, 137–158.
[24] RACZKY, P., 1992: Neolithic settlement patterns in the Tisza region of Hungary. In: Settlement patterns between the Alps and the Black Sea 5th to 2nd Millenium B.C. (Aspes, A., ed.), 77–86. Verona–Lazise.
[25] RACZKY, P. et al., 2002: Raczky, P. – Meier-Arendt, W. – Anders, A. – Hajdú, Zs. – Nagy, E. – Kurucz, K. – Domboróczki, L. – Sebők, K. – Sümegi, P. – Magyari, E. – Szántó, Z. – Gulyás, S. – Dobó, K. – Bácskay, E. – Biró, K. T. – Schwartz, Ch.: Polgár–Csőszhalom ( 1989–2000): Summary of the Hungarian–German Excavations on a Neolithic Settlement in Eastern Hungary. In: Mauerschau. Festschrift für Manfred Korfmann (Aslan, R. – Blum, S. – Kastl, G. – Schweizer, F. – Thum, D., edd.). Bd. 2, 833–860. Remshalden-Grunbach.
[26] RACZKY, P. – DOMBORÓCZKI, L. – HAJDÚ, Zs., 2007: The site of Polgár-Csőszhalom and its cultural and chronological connections with the Lengyel culture. In: The Lengyel, Polgár and related cultures in the Middle/Late neolithic in Central Europe (Kozłowski, J. – Raczky, P., edd.), 49–70. Kraków.
[27] ŠIŠKA, S., 1968: Tiszapolgárska kultúra na Slovensku, Slovenská archeológia 16, 61–175.
[28] TOČÍK, A. – LICHARDUS, J., 1966: Staršia fáza slovensko-moravskej maľovanej keramiky na juhozápadnom Slovensku, Památky archeologické 57, 1–90.
[29] VIZDAL, J., 1961: Neolitická jama z Oborína, Archeologické rozhledy 13, 318–325, 349–351.
[30] VIZDAL, J., 1970: Neskoroneolitické nálezy z Oborína, Slovenská archeológia 18, 217–234.
[31] VIZDAL, J., 1973: Zemplín v mladšej dobe kamennej. Košice.
[32] VIZDAL, J., 1973a: Archeologické nálezy na trase tranzitného plynovodu na území Zemplína, Nové Obzory 15, 183–190.
[33] VIZDAL, J., 1978: Kultový objekt potiskej kultúry na východnom Slovensku, Archeologické rozhledy 30, 361–371.
[34] VIZDAL, J., 1980: Potiská kultúra na východnom Slovensku. Košice.
[35] VIZDAL, J., 1986a: Rettungsgrabung in Ižkovce im Jahre 1985. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, 305–312. Nitra–Wien.
[36] VIZDAL, J., 1986b: Ďalšie sídliskové objekty a kostrový hrob s vypichovanou keramikou vo Veľkých Raškovciach, okr. Trebišov, Archeologické rozhledy 38, 609–622.
[37] VIZDAL, J., 1986: Výskumy a nálezy Zemplínskeho múzea v Michalovciach, Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1985, 237–252, 336–369.
[38] VIZDAL, J., 1987: Výskumná činnosť Zemplínskeho múzea v Michalovciach, Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1986, 109–112.
[39] VIZDAL, J., 1993: Príspevok k osídleniu Východoslovenskej nížiny v dobe potiskej kultúry, Archeologické rozhledy 45, 26–56.
[40] VIZDAL, J., 1994: Osídlenie Východoslovenskej nížiny v neskorom neolite. Kandidátska dizertácia. Prešov.
[41] VIZDAL, J., 1998: K problematike neskoroneolitického vývoja na Východoslovenskej nížine, Východoslovenský pravek 5 91–104.
[42] ZÁPOTOCKÁ, M., 2004: Chrudim. Příspěvek ke vztahu české skupiny kultury s vypíchanou keramikou k malopolské skupině Samborzec-Opatów, Archeologické rozhledy 56, 3–55.
[43] ZÁPOTOCKÁ, M., 2007: Die Entstehung und Ausbreitung der Kultur mit Stichbandkeramik in Mitteleuropa. In: The Lengyel, Polgár and related cultures in the Middle/Late neolithic in Central Europe (Kozłowski, J. – Raczky, P., edd.), 199–215. Kraków.
[2] ATTRESOVÁ, M., 2007: Problematika neskoroneolitických kultúr na Zemplíne. Nepubl. diplom. práca, Bratislava: Univerzita Komenského.
[3] ATTRESOVÁ, M., v tlači: Comments on the Late Neolithic development in East Slovakia. In: PANTA REI. Studies in chronology and cultural development of the SE Europe in Earlier Prehistory presented to Juraj Pavúk on the occasion of his 75th birthday ( edícia katedry archeológie) (Kalábková, P. – Kovár, B. – Pavúk, P. – Šuteková, J., edd.).
[4] GAŠAJ, D., 1981: Mladoneolitické sídliskové nálezy z Egreša, Historica Carpatica 12, 289–315.
[5] KACZANOWSKA, M. – KAMIEŃSKA, J. – KOZŁOWSKI, J. K., 1986: Kontakte zwischen der Lengyel-Kultur und der Kultur mit Stichbandkeramik in Südpolen. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, 95–120. Nitra–Wien.
[6] KACZANOWSKA, M. – KOZŁOWSKI, J. K., 1994: Zur Problematik der Samborzec-Opatów-Gruppe. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888–1988, 85–103. Brno–Łódż.
[7] KACZANOWSKA, M. – KOZŁOWSKI, J. K., 2006: Grupa samborzecko-opatowska. In: Dziedzictwo cywilizacji naddunajskich: Małopolska na przełomie epoki kamienia i miedzi (Kaczanowska, M., ed.), 23–36. Kraków.
[8] KADROW, S., 2006: Kultura malicka. In: Dziedzictwo cywilizacji naddunajskich: Małopolska na przełomie epoki kamienia i miedzi (Kaczanowska, M., ed.), 63–76. Kraków.
[9] KALICZ, N., 1994: Wenden des Spätneolithikums im Oberen Theißgebiet, Nyíregyházi Jósa András Múzeum Évkönyve 36, 263–290.
[10] KAMIEŃSKA, J. – KOZŁOWSKI, J. K., 1990: Entwicklung und Gliederung der Lengyel- und Polgar-Kulturgruppen in Polen. Warszawa–Kraków.
[11] KAMINSKÁ, Ľ., 1984: Výskum archeologickej lokality v Hrčeli, Historica Carpatica 15, 255–281.
[12] KAMINSKÁ, Ľ., 1987: Príspevok k osídleniu Hrčeľa v mladej a neskorej dobe kamennej, Archeologické rozhledy 39, 481–506.
[13] KAMINSKÁ, Ľ., 2007: Praveké osídlenie pieskovej duny Veľká Moľva v Čičarovciach, Slovenská archeológia 55, 203–260.
[14] KAMINSKÁ, Ľ. – PELISIAK, A., 1991: Štiepaná kamenná industria skupiny Tiszapolgár-Csőszhalom-Oborín z Hrčeľa, Východoslovenský pravek 3, 26–38.
[15] KOZŁOWSKI, J. K., 2004: Problem kontynuacji rozwoju pomiędzy wczesnym i środkowym neolitem oraz genezy "cyklu lendzielsko-polgarskiego" w basenie górnej Wisły, Materiały archeologiczne Nowej Huty 24, 11–18.
[16] LICHARDUS, J. – LICHARDUS-ITTEN, M., 1997: Spätneolitische Funde von Čičarovce (Ostslowakei) und das obere Theißgebiet an der Schwelle zur frühen Kupferzeit, Saarbrücker Studien und Materialien zur Altertumskunde 4–5, 143–249.
[17] NOVOTNÝ, B., 1958: Slovensko v mladšej dobe kamennej. Bratislava.
[18] PAVÚK, J., 1994: Zur Synchronisierung der Lengyel- und Theiß- Kultur. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur 1888–1988, 200–207. Brno–Łódż.
[19] PAVÚK, J., 1996: Poznámky k vzťahu malickej a lengyelskej kultúry. In: Kultura malicka (Kozłowski, J. K., ed.), 119–135. Kraków.
[20] PAVÚK, J., 2000: Das Epilengyel–Lengyel IV als kulturhistorische Einheit, Slovenská archeológia 48, 1–26.
[21] PAVÚK, J., 2004: Kommentar zu einem Rückblick nach vierzig Jahren auf die Gliederung der Lengyel-Kultur, Slovenská archeológia 52, 139–160.
[22] PAVÚK, J., 2007: Poznámky k neskorému neolitu na Východoslovenskej nížine vo svetle výsledkov výskumu v Polgári-Csőszhalome, Slovenská archeológia 55, 261–275.
[23] PAVÚK, J. – ŠIŠKA, S., 1980: Neolit a eneolit, Slovenská archeológia 28, 137–158.
[24] RACZKY, P., 1992: Neolithic settlement patterns in the Tisza region of Hungary. In: Settlement patterns between the Alps and the Black Sea 5th to 2nd Millenium B.C. (Aspes, A., ed.), 77–86. Verona–Lazise.
[25] RACZKY, P. et al., 2002: Raczky, P. – Meier-Arendt, W. – Anders, A. – Hajdú, Zs. – Nagy, E. – Kurucz, K. – Domboróczki, L. – Sebők, K. – Sümegi, P. – Magyari, E. – Szántó, Z. – Gulyás, S. – Dobó, K. – Bácskay, E. – Biró, K. T. – Schwartz, Ch.: Polgár–Csőszhalom ( 1989–2000): Summary of the Hungarian–German Excavations on a Neolithic Settlement in Eastern Hungary. In: Mauerschau. Festschrift für Manfred Korfmann (Aslan, R. – Blum, S. – Kastl, G. – Schweizer, F. – Thum, D., edd.). Bd. 2, 833–860. Remshalden-Grunbach.
[26] RACZKY, P. – DOMBORÓCZKI, L. – HAJDÚ, Zs., 2007: The site of Polgár-Csőszhalom and its cultural and chronological connections with the Lengyel culture. In: The Lengyel, Polgár and related cultures in the Middle/Late neolithic in Central Europe (Kozłowski, J. – Raczky, P., edd.), 49–70. Kraków.
[27] ŠIŠKA, S., 1968: Tiszapolgárska kultúra na Slovensku, Slovenská archeológia 16, 61–175.
[28] TOČÍK, A. – LICHARDUS, J., 1966: Staršia fáza slovensko-moravskej maľovanej keramiky na juhozápadnom Slovensku, Památky archeologické 57, 1–90.
[29] VIZDAL, J., 1961: Neolitická jama z Oborína, Archeologické rozhledy 13, 318–325, 349–351.
[30] VIZDAL, J., 1970: Neskoroneolitické nálezy z Oborína, Slovenská archeológia 18, 217–234.
[31] VIZDAL, J., 1973: Zemplín v mladšej dobe kamennej. Košice.
[32] VIZDAL, J., 1973a: Archeologické nálezy na trase tranzitného plynovodu na území Zemplína, Nové Obzory 15, 183–190.
[33] VIZDAL, J., 1978: Kultový objekt potiskej kultúry na východnom Slovensku, Archeologické rozhledy 30, 361–371.
[34] VIZDAL, J., 1980: Potiská kultúra na východnom Slovensku. Košice.
[35] VIZDAL, J., 1986a: Rettungsgrabung in Ižkovce im Jahre 1985. In: Internationales Symposium über die Lengyel-Kultur, 305–312. Nitra–Wien.
[36] VIZDAL, J., 1986b: Ďalšie sídliskové objekty a kostrový hrob s vypichovanou keramikou vo Veľkých Raškovciach, okr. Trebišov, Archeologické rozhledy 38, 609–622.
[37] VIZDAL, J., 1986: Výskumy a nálezy Zemplínskeho múzea v Michalovciach, Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1985, 237–252, 336–369.
[38] VIZDAL, J., 1987: Výskumná činnosť Zemplínskeho múzea v Michalovciach, Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1986, 109–112.
[39] VIZDAL, J., 1993: Príspevok k osídleniu Východoslovenskej nížiny v dobe potiskej kultúry, Archeologické rozhledy 45, 26–56.
[40] VIZDAL, J., 1994: Osídlenie Východoslovenskej nížiny v neskorom neolite. Kandidátska dizertácia. Prešov.
[41] VIZDAL, J., 1998: K problematike neskoroneolitického vývoja na Východoslovenskej nížine, Východoslovenský pravek 5 91–104.
[42] ZÁPOTOCKÁ, M., 2004: Chrudim. Příspěvek ke vztahu české skupiny kultury s vypíchanou keramikou k malopolské skupině Samborzec-Opatów, Archeologické rozhledy 56, 3–55.
[43] ZÁPOTOCKÁ, M., 2007: Die Entstehung und Ausbreitung der Kultur mit Stichbandkeramik in Mitteleuropa. In: The Lengyel, Polgár and related cultures in the Middle/Late neolithic in Central Europe (Kozłowski, J. – Raczky, P., edd.), 199–215. Kraków.