Title: Litoměřice jako hudební centrum severních Čech kolem roku 1900 : česko-německé "stýkání a potýkání"
Variant title:
- Litoměřice as a music centre of northern Bohemia around 1900 : Czech-German "coexistence and confrontation"
Source document: Musicologica Brunensia. 2013, vol. 48, iss. 2, pp. [3]-22
Extent
[3]-22
-
ISSN1212-0391 (print)2336-436X (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/MB2013-2-1
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/129649
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
This study shows both coexistence and confrontation between Czech minority and German majority in musical life of a small town of Litoměřice which is situated on the route from Prague to Dresden in the agricultural and fruit-growing area alongside the River Labe. At the turn of the 20th century the town was the seat of the Catholic bishopric as well as several regional and district offices, schools and monasteries. The main pillars of its musical life there were music and cultural societies Leitmeritzer Gesang- und Musikverein (1858) and Měšťanská beseda (Burghers' Club, 1862) which had been associated with music activities of the choir of St. Stephen's Cathedral and other churches, music schools, municipal theater (since 1822) as well as military bands of infantry regiments stationed in the nearby Terezín. There are mentioned in the text some significant events (festival of the Deutscher Sängerbund in Böhmen, 1883, visit of Emperor Franz Josef I. in 1901 and others) and is given a characterization of a standard musical season. The paper is partly based on research into so far unexplored archival material deposited in the State Regional Archives Litoměřice.
References
[1] BAJGAROVÁ, Jitka – VRKOČOVÁ, Ludmila. Litoměřice. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Petr Macek – Jiří Vysloužil (eds.). Praha: Editio Supraphon, 1997.
[2] BAJGAROVÁ, Jitka. Lachmannova Orchestrální škola v Litoměřicích a Německá hudební akademie v Praze – dva příklady mecenášství-sponzorství z první poloviny 20. století. In Fenomén mecenášství v hudební kultuře, Kabeláč – Ištvan. Jitka Bajgarová (ed.) Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2008. Praha: Česká společnost pro hudební vědu, o.s. a Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. v nakladatelství Agora, 2010, s. 124–133.
[3] BAJGAROVÁ, Jitka. Litoměřice (Leitmeritz) als nordböhmisches Musikzentrum um 1900 – "Verkehren und Ringen". In Musik – Stadt. Traditionen und Perspektiven urbaner Musikkulturen. Traditionen städtischer Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa, sv. 1. Helmut Loos (ed.). Leipzig: 2011, s. 257–271.
[4] BUŽGA, Jaroslav – KOUBA, Jan – MIKANOVÁ, Eva et al. Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách. Praha: Academia, 1969.
[5] DOSKOČIL, Oldřich. Armáda a divadlo v Litoměřicích. In Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století. Jiří Rak – Martin Veselý (eds.). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2004.
[6] DOSKOČIL, Oldřich. Z dějin litoměřického divadla a divadelnictví. Litoměřice: Oswald, 2002.
[7] GATTERMANN, Adalbert. Geschichte der Leitmeritzer Orchesterschule. Leitmeritzer Zeitung, 20. 2. 1941.
[8] GATTERMANN, Adalbert. Die Orchesterschule bis zum Tode ihres Gründers. Leitmeritzer Zeitung, 24. 2. 1941.
[9] GATTERMANN, Adalbert (pravděpodobné autorství). Leitmeritzer Musikerbiographien. Leitmeritzer Zeitung, 27. 8. 1941.
[10] GATTERMANN, Adalbert. 60 Jahre Musik in Leitmeritz, příloha Leitmeritzer Zeitung, 1930, nestr.
[11] HIEBSCH, Herbert: Leitmeritz und die Tonkunst. In 1227–1927. Festschrift zur Feier des 700 jährigen Bestandes als Stadt. Leitmeritz: Stadt Leitmeritz, 1927, s. 124–130.
[12] HILMERA, Jiří. Feichtingerové. K historii německých "umělců na pouti" v českých provinciích 19. století. In Miscellanea theatralia. Sborník Adolfu Scherlovi k osmdesátinám. Eva Šormová – Michaela Kuklová (eds.). Praha, 2005, s. 292–305.
[13] HILMERA, Jiří. Vojenské hudby a putovní divadelní společnosti v 19. století. In Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Jitka Bajgarová (ed.). Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR, 2007, s. 75–82.
[14] HORÁK, Tomáš. Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a výrobci hudebních nástrojů v Litoměřicích 16.–19. století. Litoměřice: Oswald, 2007.
[15] KOMMA, Karl Michael. Leitmeritz in der Musikgeschichte. In Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge. Wilfried Brosche a kol. Fulda: Heimatkreis Leitmeritz zu Fulda in der Sudetendeutschen Landsmannschaft, 1970, s. 184–193.
[16] KOMMA, Karl Michael. Das böhmische Musikantentum. Kassel, 1960.
[17] KOTYZA, Oldřich – SMETANA, Jan – TOMAS, Jindřich a kol. Dějiny města Litoměřic. Litoměřice, 1997.
[18] Litoměřická kapitula. 950 let od založení. M. Hrubá – Z. Rašpličková (eds.). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2007.
[19] MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří, 2007.
[20] MACEK, Jaroslav. Biskupství litoměřické. Biskupové a osudy litoměřické diecéze 1655–2005. Kostelní Vydří, 2005.
[21] WANDER, Karl Friedrich Wilhelm. Deutsches Sprichwörter-Lexikon. Ein Hausschatz für das deutsche Volk, sv. 3. Leipzig: F. A. Brockhaus, 1873.
[22] ZARKOV, Pavel. "Upomínka na moji činnou službu"! Črty a Střipky ze života vojanského od W. Šindeláře, c. a k. desátníka při hudbě pluku hraběte Browna No. 36. In Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Jitka Bajgarová (ed.). Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR, 2007, s. 111–132.
[2] BAJGAROVÁ, Jitka. Lachmannova Orchestrální škola v Litoměřicích a Německá hudební akademie v Praze – dva příklady mecenášství-sponzorství z první poloviny 20. století. In Fenomén mecenášství v hudební kultuře, Kabeláč – Ištvan. Jitka Bajgarová (ed.) Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2008. Praha: Česká společnost pro hudební vědu, o.s. a Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. v nakladatelství Agora, 2010, s. 124–133.
[3] BAJGAROVÁ, Jitka. Litoměřice (Leitmeritz) als nordböhmisches Musikzentrum um 1900 – "Verkehren und Ringen". In Musik – Stadt. Traditionen und Perspektiven urbaner Musikkulturen. Traditionen städtischer Musikgeschichte in Mittel- und Osteuropa, sv. 1. Helmut Loos (ed.). Leipzig: 2011, s. 257–271.
[4] BUŽGA, Jaroslav – KOUBA, Jan – MIKANOVÁ, Eva et al. Průvodce po pramenech k dějinám hudby. Fondy a sbírky uložené v Čechách. Praha: Academia, 1969.
[5] DOSKOČIL, Oldřich. Armáda a divadlo v Litoměřicích. In Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století. Jiří Rak – Martin Veselý (eds.). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2004.
[6] DOSKOČIL, Oldřich. Z dějin litoměřického divadla a divadelnictví. Litoměřice: Oswald, 2002.
[7] GATTERMANN, Adalbert. Geschichte der Leitmeritzer Orchesterschule. Leitmeritzer Zeitung, 20. 2. 1941.
[8] GATTERMANN, Adalbert. Die Orchesterschule bis zum Tode ihres Gründers. Leitmeritzer Zeitung, 24. 2. 1941.
[9] GATTERMANN, Adalbert (pravděpodobné autorství). Leitmeritzer Musikerbiographien. Leitmeritzer Zeitung, 27. 8. 1941.
[10] GATTERMANN, Adalbert. 60 Jahre Musik in Leitmeritz, příloha Leitmeritzer Zeitung, 1930, nestr.
[11] HIEBSCH, Herbert: Leitmeritz und die Tonkunst. In 1227–1927. Festschrift zur Feier des 700 jährigen Bestandes als Stadt. Leitmeritz: Stadt Leitmeritz, 1927, s. 124–130.
[12] HILMERA, Jiří. Feichtingerové. K historii německých "umělců na pouti" v českých provinciích 19. století. In Miscellanea theatralia. Sborník Adolfu Scherlovi k osmdesátinám. Eva Šormová – Michaela Kuklová (eds.). Praha, 2005, s. 292–305.
[13] HILMERA, Jiří. Vojenské hudby a putovní divadelní společnosti v 19. století. In Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Jitka Bajgarová (ed.). Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR, 2007, s. 75–82.
[14] HORÁK, Tomáš. Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a výrobci hudebních nástrojů v Litoměřicích 16.–19. století. Litoměřice: Oswald, 2007.
[15] KOMMA, Karl Michael. Leitmeritz in der Musikgeschichte. In Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge. Wilfried Brosche a kol. Fulda: Heimatkreis Leitmeritz zu Fulda in der Sudetendeutschen Landsmannschaft, 1970, s. 184–193.
[16] KOMMA, Karl Michael. Das böhmische Musikantentum. Kassel, 1960.
[17] KOTYZA, Oldřich – SMETANA, Jan – TOMAS, Jindřich a kol. Dějiny města Litoměřic. Litoměřice, 1997.
[18] Litoměřická kapitula. 950 let od založení. M. Hrubá – Z. Rašpličková (eds.). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2007.
[19] MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří, 2007.
[20] MACEK, Jaroslav. Biskupství litoměřické. Biskupové a osudy litoměřické diecéze 1655–2005. Kostelní Vydří, 2005.
[21] WANDER, Karl Friedrich Wilhelm. Deutsches Sprichwörter-Lexikon. Ein Hausschatz für das deutsche Volk, sv. 3. Leipzig: F. A. Brockhaus, 1873.
[22] ZARKOV, Pavel. "Upomínka na moji činnou službu"! Črty a Střipky ze života vojanského od W. Šindeláře, c. a k. desátníka při hudbě pluku hraběte Browna No. 36. In Vojenská hudba v kultuře a historii českých zemí. Jitka Bajgarová (ed.). Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR, 2007, s. 111–132.