Environmentální etika, etika sociálních důsledků a evoluční ontologie

Celek bioetické problematiky tvoří nejprogresivnější část soudobého etického diskursu. Koncepce etiky sociálních důsledků (ethics of social consequences) a evoluční ontologie v této oblasti představují značný potenciál v rozvoji všech tří pilířů bioetiky (humánní bioetika, etika environmentální i "animal ethics"). Environmentální etika v současnosti zřejmě poněkud stagnuje, současně však lze s úspěchem zpracovávat kritickou teoretickou (metodologickou) analýzu jejích stávajících podob jako důležitý podnět pro možný další rozvoj. Evoluční ontologie nabízí nový originální pohled na vztah přírody a kultury. Proto ji lze považovat za možnou inspiraci pro axiologii a environmentální etiku.

The whole of bioethical problems forms the most progressive part of the present ethical discourse. The concept of the ethics of social consequences and evolutionary ontology represents in this area a huge potential in the development of all three pillars of bioethics (medical and nursing ethics, environmental ethics and "animal ethics"). At present the environmental ethics obviously stagnates a little bit, however, at the same time it is possible to process successfully the critical and theoretical (methodological) analysis of its present forms as an important incentive for its further possible development. Concept of s.c. evolutional ontology yields original point of view to the relation between nature and culture. It's potentially inspirating for the axiology and environmental ethics too.