Title: Metodologické otázky výzkumu hudebního divadla (opery)* v rámci teatrologie : prolegomena ke každému příštímu bádání
Variant title:
- Methodologic questions of theatre research of music theatre (opera)** : prolegomena to any future research
Source document: Theatralia. 2018, vol. 21, iss. 1, pp. 163-180
Extent
163-180
-
ISSN1803-845X (print)2336-4548 (online)
Persistent identifier (DOI): https://doi.org/10.5817/TY2018-1-9
Stable URL (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137916
Type: Article
Language
License: Not specified license
Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.
Abstract(s)
Cílem příspěvku je zhodnocení současného stavu v divadelně-vědném bádání o žánrech a jevech hudebního divadla. Na rozdíl od německé teatrologie jsou domácí pokusy vtáhnout tuto oblast do fokusu divadelní vědy stále sporadické. Jeden z důvodů přezíravosti české divadelní vědy vůči hudebnímu divadlu tkví v tradičním akcentu na mluvené divadlo, které je s příznačnou setrvačností považováno za samostatný druh divadla vedle divadla hudebního a tanečního, popř. loutkového. Historie divadla (a to i evropského) poskytuje bezpočet příkladů synkreze mluveného slova s hudbou, zpěvem či tancem. Autorka se vyjádří k muzikologickému výzkumu opery a pojmenuje některá specifika, jimiž se hudební divadlo liší od ostatních oblastí divadla. V závěru pak nastíní otázky analýzy operního představení.
The paper assesses the current state of theatre research concerning different aspects of music theatre. On the contrary to German theatrology, Czech attempts at this kind of research have been comparably sparse by now. This is, among other things, caused by the historical fact of overestimation of drama theatre over other theatre genres, such as music theatre, dance theatre, or puppet theatre. However, history of (not only European) theatre gives a number of examples of syncretism of spoken word, music, singing, even dancing in theatre. The author treats the methodology of musicological research of opera, naming several characteristics that differentiate music theatre from other theatre genres. In the end, the questions of opera performance analysis are outlined.
Note
* Míněno je "s důrazem" na operu.
** With special emphasis at the opera.
Studie vznikla v rámci grantového projektu GA15-06548S "Generace režiséra Miloše Wasserbauera a progresivní dramaturgie v opeře Státního divadla v Brně".
References
[1] ABBATE, Carolyn. 1998. Analysis (heslo [entry]). In Stanley Sadie (ed.). The New Grove Dictionary of Opera. Vol. 1. London: Macmillan, 1998: 116–120.
[2] BALME, Christopher. 2014. Einführung in die Theaterwissenschaft. Berlin: Erich Schmidt, 2014.
[3] BAYERDÖRFER, Hans-Peter (Hrsg.). 1999. Musiktheater als Herausforderung: interdisziplinäre Facetten von Theater- und Musikwissenschaft. Tübingen: Niemeyer, 1999.
[4] BECKER, Heinz. 1974. Zur Situation der Opernforschung. Die Musikforschung 27 (1974): 2: 153–165.
[5] BEKKER, Paul. 1931. Das Operntheater. (= Musikpädagogische Bibliothek, hrsg. Leo Kestenberg, Heft 9). Leipzig: Quelle & Meyer, 1931.
[6] BIE, Oskar. 1980. Die Oper. München: Noack-Hübner [reprint z roku 1913], 1980.
[7] BRODSKÁ, Božena. 2006. Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945 [History of Ballet in Bohemia and Moravia From 1945 On]. Praha: AMU, 2006.
[8] BRODSKÁ, Božena. 2007. Romantický balet [Romantic Ballet]. Praha: AMU, 2007.
[9] DAHLHAUS, Carl. 1989. Vom Musikdrama zur Literaturoper. Aufsätze zur neueren Operngeschichte. München: Piper u. Mainz: Schott, 1989: 11–26, 27–40, 278–293, 294–312.
[10] DAUDE, Daniele. 2014. Oper als Aufführung. Neue Perspektiven auf Opernanalyse. Bielefeld: transcript, 2014.
[11] ECKERT, Nora. 1995. Von der Oper zum Musiktheater. Wegbereiter und Regisseure. Berlin: Henschel, 1995.
[12] FELSENSTEIN, Walter, Götz FRIEDRICH a Joachim HERZ. 1970. Musiktheater. Beiträge zur Methodik und zu Inszenierungs-Konzeptionen (hg. von Stephan Stompor). Leipzig: Philipp Reclam, 1970.
[13] FISCHER, Erik. 1982. Zur Problematik der Opernstruktur. Das künstlerische System und seine Krisis im 20. Jahrhundert. Wiesbaden: Steiner, 1982.
[14] FUKAČ, Jiří [JF]. 1997. Hudební divadlo (heslo) [Music Theatre (entry)]. In Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (edd.). Slovník české hudební kultury [Encyclopaedia of Czech Music Culture]. Praha: Supraphon, 1997: 298.
[15] GIER, Albert. 2004. Libreto. Definice a perspektivy výzkumu [Libretto. Definition and Research Perspectives]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 68–88.
[16] GROßMANN, Stephanie. 2013. Inszenierungsanalyse von Opern. Eine interdisziplinäre Methodik. Würzburg: Königshausen & Neumann, 2013.
[17] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. 2016. Stage Metaphors in Verdi's Otello: Miloš Wasserbauer's State Theatre Production (Brno 1967) in the Context of Otello's Staging Tradition. Theatralia 19 (2016): 2: 29–58. | DOI 10.5817/TY2016-2-2
[18] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. 2017. Teoretické dílo Miloše Wasserbauera v kontextu myšlení o operně inscenační tvorbě [Theoretical Works of Miloš Wasserbauer In the Context of Thinking of Operatic Productions]. Theatralia 20 (2017): 2: 69–95.
[19] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka a Helena SPURNÁ. 2016. Dramaturgická východiska opery Státního divadla v Brně v době působení Václava Noska a Miloše Wasserbauera [Dramaturgy of the Opera House of the State Theatre in Brno in the Era of V.clav Nosek and Miloš Wasserbauer]. Theatralia 19 (2016): 1: 212–227.
[20] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka a Helena SPURNÁ. 2017. Realismus hudebního divadla Waltera Felsensteina – pravda, nebo mýtus? [Realism of Music Theatre of Walter Felsenstein – Truth or Myth?] Theatralia 20 (2017): 1: 88–121.
[21] HISS, Guido. 1988. Korrespondenzen. Zeichenzusammenhänge im Sprech- und Musiktheater. Mit einer Analyse des "Wozzeck" von Alban Berg. (=Medien in Forschung und Unterricht, Serie A, Bd. 24). Berlin: De Gruyter, 1988.
[22] HOLEŇOVÁ, Jana a kol. 2001. Český taneční slovní. Tanec, balet, pantomima [Czech Dance Encyclopaedia: Dance, Ballet, Pantomime]. Praha: Divadelní ústav, 2001.
[23] KONOLD, Wulf. 1987. Methodenprobleme der Opernforschung. In Michael Arndt a Michael Walter (Hrsg.). Jahrbuch für Opernforschung 1986. Bd. 2. Frankfurt a. M.: Peter Lang, 1987: 7–26.
[24] LUDVOVÁ, Jitka a kol. 2006. Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století [Music Theatre in the Czech Lands. Personalities, 19th Century]. Praha: Divadelní ústav/Academia, 2006.
[25] LUDVOVÁ, Jitka. 2012. Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945 [To the Bitter End. Prague German Theatre 1845–1945]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav/Academia, 2012.
[26] OSOLSOBĚ, Ivo. 1967. Muzikál je, když… [Musical Theatre Is When…]. Praha: Supraphon, 1967.
[27] OSOLSOBĚ, Ivo. 1974. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Teorie jedné komunikační formy [Theatre That Speaks, Sings, and Dances. Theory of One Communication Form]. Praha: Supraphon, 1974.
[28] OTTLOVÁ, Marta a Milan POSPÍŠIL. 1997. Bedřich Smetana a jeho doba (vybrané studie) [Bedřich Smetana and His Time (Selected Studies)]. Praha: Lidové noviny, 1997.
[29] PETERSEN, Peter. 1992. Funktionen der Musik in der Oper. In Udo Bermbach a Wulf Konold (Hrsg.). Gesungene Welten. Aspekte der Oper. Berlin: Reimer, 1992: 31–52.
[30] REYNOLDS, Margaret. 1995. Ruggiero's Deceptions, Cherubino's Distractions. In Corinne E. Blackmer, Patricia Juliana Smith (edd.). En Travesti. Women, Gender Subversion, Opera. New York: Columbia University Press, 1995: 132–151.
[31] RISI, Clemens. 2003. Von (den) Sinnen in der Oper. Überlegungen zur Aufführungsanalyse im Musiktheater. In Christopher Balme, Erika Fischer-Lichte a Stephan Grätzel (Hrsg.). Theater als Paradigma Moderne? Positionen zwischen historischer Avantgarde und Medienzeitalter (=Mainzer Forschungen zu Drama und Theater 28). Tübingen/Basel: Francke, 2003: 353–363.
[32] RISI, Clemens. 2011. Opera in Performance. In Search of New Analytical Approaches. The Opera Quarterly 27 (2011): 2–3: 283–295.
[33] RISI, Clemens. 2017. Oper "in performance". Analysen zur Aufführungsdimension von Operninszenierungen. Berlin: Theater der Zeit (Recherchen 133), 2017.
[34] ROESNER, David. 2003. Theater als Musik. Verfahren der Musikalisierung in chorischen Theaterformen bei Christoph Marthaler, Einar Schleef und Robert Wilson. (= Forum Modernes Theater, Bd. 31). Tübingen: Gunter Narr, 2003.
[35] SCHERL, Adolf. 1969. O zpěvohře v období 1785–1812 a o opeře v letech 1812–1848 [On Music Theatre in 1785–1812 and Opera in 1812–1848]. In František Černý a kol. Dějiny českého divadla II. [History of Czech Theatre II]. Praha: Academia, 1969.
[36] SCHERL, Adolf. 1990. Ferdinand Pujman a evropská operní režie [Ferdinand Pujman and European Opera Direction]. Divadelní revue 1 (1990): 3: 45–51.
[37] SCHERL, Adolf. 2003. Renato Mordo a jeho operní režie v Československu [Renato Mordo and His Opera Directions in the Czechoslovakia]. Divadelní revue 14 (2003): 1: 28–32.
[38] SCHLÄDER, Jürgen. 2004. Hudební divadlo – Opera. Teze k současnému stavu a perspektivám výzkumu [Music Theatre – Opera. Theses to the Current State and Research Perspectives]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 15–28.
[39] SPURNÁ, Helena. 2004a. Voiceband jako originální příspěvek Emila Františka Buriana českému meziválečnému divadlu [Voiceband As an Original Contribution by Emil František Burian to Czech Inter-War Theatre]. In Michal Sýkora (ed.): Kontext(y) IV [Context(s) IV], Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 27, Olomouc: Univerzita Palackého, (2004): 99–106.
[40] SPURNÁ, Helena (ed.). 2004b. Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004.
[41] SPURNÁ, Helena. 2014. Emil František Burian a jeho cesty za operou [Emil František Burian and His Opera Journeys]. Praha: KLP, 2014.
[42] SRBA, Bořivoj. 1971. Poetické divadlo E. F. Buriana [Poetic Theatre of E. F. Burian]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
[43] SRBA, Bořivoj. 1984. Scénické výpravy Meyerbeerových oper na českém jevišti [Stage Designs to Meyerbeer's Operas on Czech Stages]. Hudební věda 21 (1984): 4: 376–385.
[44] SRBA, Bořivoj. 2009. V zahradách Thespidových [In the Gardens of Thespis]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009.
[45] TONCROVÁ, Dana. 2004. Od hudby k divadlu – od divadla k hudbě. Několik poznámek k instrumentálnímu divadlu Mauricia Kagela [From Music to Theatre – From Theatre to Music. Notes to the Instrumental Theatre by Mauricio Kagel]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 292–306.
[46] VAŠUT, Vladimír. 1986. Saša Machov. Praha: Panorama, 1986.
[47] VELTRUSKÝ, Jiří. 2004. Sémiotika opery [Semiotics of the Opera]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 89–102.
[48] ZICH, Otakar. 1986. Estetika dramatického umění. Teoretická dramaturgie [Aesthetics of Drama. Theory of Dramaturgy]. Praha: Panorama, 1986.
[49] ZVARA, Vladimír. 2000. Ján Cikker: Vzkriesenie. Genéza, osudy a interpretácia operného diela [Ján Cikker: The Ressurection. Genesis, Fate, and Interpretation of the Opera]. Bratislava: Veda, 2000.
[2] BALME, Christopher. 2014. Einführung in die Theaterwissenschaft. Berlin: Erich Schmidt, 2014.
[3] BAYERDÖRFER, Hans-Peter (Hrsg.). 1999. Musiktheater als Herausforderung: interdisziplinäre Facetten von Theater- und Musikwissenschaft. Tübingen: Niemeyer, 1999.
[4] BECKER, Heinz. 1974. Zur Situation der Opernforschung. Die Musikforschung 27 (1974): 2: 153–165.
[5] BEKKER, Paul. 1931. Das Operntheater. (= Musikpädagogische Bibliothek, hrsg. Leo Kestenberg, Heft 9). Leipzig: Quelle & Meyer, 1931.
[6] BIE, Oskar. 1980. Die Oper. München: Noack-Hübner [reprint z roku 1913], 1980.
[7] BRODSKÁ, Božena. 2006. Dějiny baletu v Čechách a na Moravě do roku 1945 [History of Ballet in Bohemia and Moravia From 1945 On]. Praha: AMU, 2006.
[8] BRODSKÁ, Božena. 2007. Romantický balet [Romantic Ballet]. Praha: AMU, 2007.
[9] DAHLHAUS, Carl. 1989. Vom Musikdrama zur Literaturoper. Aufsätze zur neueren Operngeschichte. München: Piper u. Mainz: Schott, 1989: 11–26, 27–40, 278–293, 294–312.
[10] DAUDE, Daniele. 2014. Oper als Aufführung. Neue Perspektiven auf Opernanalyse. Bielefeld: transcript, 2014.
[11] ECKERT, Nora. 1995. Von der Oper zum Musiktheater. Wegbereiter und Regisseure. Berlin: Henschel, 1995.
[12] FELSENSTEIN, Walter, Götz FRIEDRICH a Joachim HERZ. 1970. Musiktheater. Beiträge zur Methodik und zu Inszenierungs-Konzeptionen (hg. von Stephan Stompor). Leipzig: Philipp Reclam, 1970.
[13] FISCHER, Erik. 1982. Zur Problematik der Opernstruktur. Das künstlerische System und seine Krisis im 20. Jahrhundert. Wiesbaden: Steiner, 1982.
[14] FUKAČ, Jiří [JF]. 1997. Hudební divadlo (heslo) [Music Theatre (entry)]. In Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (edd.). Slovník české hudební kultury [Encyclopaedia of Czech Music Culture]. Praha: Supraphon, 1997: 298.
[15] GIER, Albert. 2004. Libreto. Definice a perspektivy výzkumu [Libretto. Definition and Research Perspectives]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 68–88.
[16] GROßMANN, Stephanie. 2013. Inszenierungsanalyse von Opern. Eine interdisziplinäre Methodik. Würzburg: Königshausen & Neumann, 2013.
[17] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. 2016. Stage Metaphors in Verdi's Otello: Miloš Wasserbauer's State Theatre Production (Brno 1967) in the Context of Otello's Staging Tradition. Theatralia 19 (2016): 2: 29–58. | DOI 10.5817/TY2016-2-2
[18] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka. 2017. Teoretické dílo Miloše Wasserbauera v kontextu myšlení o operně inscenační tvorbě [Theoretical Works of Miloš Wasserbauer In the Context of Thinking of Operatic Productions]. Theatralia 20 (2017): 2: 69–95.
[19] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka a Helena SPURNÁ. 2016. Dramaturgická východiska opery Státního divadla v Brně v době působení Václava Noska a Miloše Wasserbauera [Dramaturgy of the Opera House of the State Theatre in Brno in the Era of V.clav Nosek and Miloš Wasserbauer]. Theatralia 19 (2016): 1: 212–227.
[20] HAVLÍČKOVÁ KYSOVÁ, Šárka a Helena SPURNÁ. 2017. Realismus hudebního divadla Waltera Felsensteina – pravda, nebo mýtus? [Realism of Music Theatre of Walter Felsenstein – Truth or Myth?] Theatralia 20 (2017): 1: 88–121.
[21] HISS, Guido. 1988. Korrespondenzen. Zeichenzusammenhänge im Sprech- und Musiktheater. Mit einer Analyse des "Wozzeck" von Alban Berg. (=Medien in Forschung und Unterricht, Serie A, Bd. 24). Berlin: De Gruyter, 1988.
[22] HOLEŇOVÁ, Jana a kol. 2001. Český taneční slovní. Tanec, balet, pantomima [Czech Dance Encyclopaedia: Dance, Ballet, Pantomime]. Praha: Divadelní ústav, 2001.
[23] KONOLD, Wulf. 1987. Methodenprobleme der Opernforschung. In Michael Arndt a Michael Walter (Hrsg.). Jahrbuch für Opernforschung 1986. Bd. 2. Frankfurt a. M.: Peter Lang, 1987: 7–26.
[24] LUDVOVÁ, Jitka a kol. 2006. Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století [Music Theatre in the Czech Lands. Personalities, 19th Century]. Praha: Divadelní ústav/Academia, 2006.
[25] LUDVOVÁ, Jitka. 2012. Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945 [To the Bitter End. Prague German Theatre 1845–1945]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav/Academia, 2012.
[26] OSOLSOBĚ, Ivo. 1967. Muzikál je, když… [Musical Theatre Is When…]. Praha: Supraphon, 1967.
[27] OSOLSOBĚ, Ivo. 1974. Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Teorie jedné komunikační formy [Theatre That Speaks, Sings, and Dances. Theory of One Communication Form]. Praha: Supraphon, 1974.
[28] OTTLOVÁ, Marta a Milan POSPÍŠIL. 1997. Bedřich Smetana a jeho doba (vybrané studie) [Bedřich Smetana and His Time (Selected Studies)]. Praha: Lidové noviny, 1997.
[29] PETERSEN, Peter. 1992. Funktionen der Musik in der Oper. In Udo Bermbach a Wulf Konold (Hrsg.). Gesungene Welten. Aspekte der Oper. Berlin: Reimer, 1992: 31–52.
[30] REYNOLDS, Margaret. 1995. Ruggiero's Deceptions, Cherubino's Distractions. In Corinne E. Blackmer, Patricia Juliana Smith (edd.). En Travesti. Women, Gender Subversion, Opera. New York: Columbia University Press, 1995: 132–151.
[31] RISI, Clemens. 2003. Von (den) Sinnen in der Oper. Überlegungen zur Aufführungsanalyse im Musiktheater. In Christopher Balme, Erika Fischer-Lichte a Stephan Grätzel (Hrsg.). Theater als Paradigma Moderne? Positionen zwischen historischer Avantgarde und Medienzeitalter (=Mainzer Forschungen zu Drama und Theater 28). Tübingen/Basel: Francke, 2003: 353–363.
[32] RISI, Clemens. 2011. Opera in Performance. In Search of New Analytical Approaches. The Opera Quarterly 27 (2011): 2–3: 283–295.
[33] RISI, Clemens. 2017. Oper "in performance". Analysen zur Aufführungsdimension von Operninszenierungen. Berlin: Theater der Zeit (Recherchen 133), 2017.
[34] ROESNER, David. 2003. Theater als Musik. Verfahren der Musikalisierung in chorischen Theaterformen bei Christoph Marthaler, Einar Schleef und Robert Wilson. (= Forum Modernes Theater, Bd. 31). Tübingen: Gunter Narr, 2003.
[35] SCHERL, Adolf. 1969. O zpěvohře v období 1785–1812 a o opeře v letech 1812–1848 [On Music Theatre in 1785–1812 and Opera in 1812–1848]. In František Černý a kol. Dějiny českého divadla II. [History of Czech Theatre II]. Praha: Academia, 1969.
[36] SCHERL, Adolf. 1990. Ferdinand Pujman a evropská operní režie [Ferdinand Pujman and European Opera Direction]. Divadelní revue 1 (1990): 3: 45–51.
[37] SCHERL, Adolf. 2003. Renato Mordo a jeho operní režie v Československu [Renato Mordo and His Opera Directions in the Czechoslovakia]. Divadelní revue 14 (2003): 1: 28–32.
[38] SCHLÄDER, Jürgen. 2004. Hudební divadlo – Opera. Teze k současnému stavu a perspektivám výzkumu [Music Theatre – Opera. Theses to the Current State and Research Perspectives]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 15–28.
[39] SPURNÁ, Helena. 2004a. Voiceband jako originální příspěvek Emila Františka Buriana českému meziválečnému divadlu [Voiceband As an Original Contribution by Emil František Burian to Czech Inter-War Theatre]. In Michal Sýkora (ed.): Kontext(y) IV [Context(s) IV], Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica – Aesthetica 27, Olomouc: Univerzita Palackého, (2004): 99–106.
[40] SPURNÁ, Helena (ed.). 2004b. Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004.
[41] SPURNÁ, Helena. 2014. Emil František Burian a jeho cesty za operou [Emil František Burian and His Opera Journeys]. Praha: KLP, 2014.
[42] SRBA, Bořivoj. 1971. Poetické divadlo E. F. Buriana [Poetic Theatre of E. F. Burian]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
[43] SRBA, Bořivoj. 1984. Scénické výpravy Meyerbeerových oper na českém jevišti [Stage Designs to Meyerbeer's Operas on Czech Stages]. Hudební věda 21 (1984): 4: 376–385.
[44] SRBA, Bořivoj. 2009. V zahradách Thespidových [In the Gardens of Thespis]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009.
[45] TONCROVÁ, Dana. 2004. Od hudby k divadlu – od divadla k hudbě. Několik poznámek k instrumentálnímu divadlu Mauricia Kagela [From Music to Theatre – From Theatre to Music. Notes to the Instrumental Theatre by Mauricio Kagel]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 292–306.
[46] VAŠUT, Vladimír. 1986. Saša Machov. Praha: Panorama, 1986.
[47] VELTRUSKÝ, Jiří. 2004. Sémiotika opery [Semiotics of the Opera]. In Helena Spurná (ed.). Hudební divadlo jako výzva. Interdisciplinární texty [Music Theatre As a Challenge. Interdisciplinary Texts]. Praha: Národní divadlo, 2004: 89–102.
[48] ZICH, Otakar. 1986. Estetika dramatického umění. Teoretická dramaturgie [Aesthetics of Drama. Theory of Dramaturgy]. Praha: Panorama, 1986.
[49] ZVARA, Vladimír. 2000. Ján Cikker: Vzkriesenie. Genéza, osudy a interpretácia operného diela [Ján Cikker: The Ressurection. Genesis, Fate, and Interpretation of the Opera]. Bratislava: Veda, 2000.