Role polyfonie v románu Orfografija

Title: Role polyfonie v románu Orfografija
Variant title:
  • The role of polyphony in the novel Orfografiya
Author: Foltýn, Jan
Source document: Slavica litteraria. 2022, vol. 25, iss. 2, pp. 131-144
Extent
131-144
  • ISSN
    1212-1509 (print)
    2336-4491 (online)
Type: Article
Language
 

Notice: These citations are automatically created and might not follow citation rules properly.

Abstract(s)
Dmitrij Lvovič Bykov se ve svých románech věnuje koncepci o cyklickém vývoji Ruska. Podle jeho názoru se v ruské historii opakují čtyři období – období reforem, mrazů, liberalizace a stagnace společnosti. V případě románu Orfografija (2003) se blíže zabývá prvním obdobím tohoto cyklu. Zásadní úlohu ve vyprávění sehrává nediegetický vypravěč, který prostředkuje dialog mezi futuristickými a konzervativními umělci. Prostřednictvím neustálé polemiky se z fikčního světa stává interpretačně otevřený prostor, jehož mnohoznačnost a komplikovanost generuje řadu významů a významových opozic: dynamičnost – statičnost, svoboda – totalita, novátorství – archaičnost a další. Názorová pluralita je v závěru románu nahrazena nastupujícím obdobím mrazů, které postupně omezuje svobodu umělců. Románová polyfonie slouží jako prostředek ke znázornění nových aspektů a souvislostí v rámci pojednávaného historického tématu a současně předává jasné poselství – bez vzájemného kompromisu a porozumění se Rusko nevymaní z područí všemocného cyklu.
Dmitry Lvovich Bykov applies the conception of the cyclical development of Russia in his novels. In his opinion, we can observe four periods in Russian history (period of reforms, freezes, liberalization, and stagnation), which happen again and again. In the case of the novel Orfografiya, he devotes the first period. The fiction story is narrated by a non-diegetic narrator, which mediates the dialogue between futuristic and conservative artists. Thanks to that polemic, the fictional world is more open to interpretation, because there are a lot of semantic oppositions: dynamic and static, liberty and totality, innovation and tradition. A plurality of opinions is replaced with a period of freezes, which restricts of liberty of all artists. Polyphony of the novel works as a medium for new aspects of the represented historical theme, and gives an intelligible message – Russia won't break free from dependence on cyclical development without compromise and understanding.
Note
Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP v Olomouci (IGA FF 2022 004).
References
[1] BACHTIN, Michail: Voprosy literatury i estetiki: issledovanija raznych let. Moskva: Chudožestvennaja literatura, 1975. Dostupné z: http://biblio.imli.ru/images/abook/teoriya/Bahtin_M.M._Voprosy_literatury_i_estetiki_1975.pdf.

[2] BYKOV, Dmitrij: Opravdanije; Orfografija; Ostromov, ili Učenik čarodeja. Moskva: PROZAiK, 2012.

[3] BYKOV, Dmitrij: ŽD: roman. Literaturno-chudožestvennoje izdanije. Moskva: Prozaik, 2016.

[4] ECO, Umberto: Meze interpretace. Praha: Karolinum, 2004.

[5] EDEL'ŠTEJN, Michail: Nazovu sebja Klingenmajer. Novyj Mir, 2003, č. 12. Dostupné z: https://magazines.gorky.media/novyi_mi/2003/12/nazovu-sebya-klingenmajer.html

[6] INGARDEN, Roman: Umělecké dílo literární. Praha: Odeon, 1989.

[7] MATHAUSER, Zdeněk: Estetika racionálního zření. Praha: Karolinum, 1999.

[8] PECHAL, Zdeněk: Fenomén živlu v ruské literatuře. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011.

[9] SEDMIDUBSKÝ, Miloš: Čtenář jako výzva: výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno: Host, 2001.

[10] SCHMID, Wolf: Narratologija. Moskva: Jazyki slavjanskoj kul'tury, 2003.