Poezie a politika : básník mezi konjukturalismem, sebeobětováním, ostrakizací a osamělostí

Autor přítomného článku se zabývá otázkou, zda politická báseň může být dobrou poezií. Srovnává dva typy básnických osobností a dva typy poezie – Miroslava Válka a Miroslava Floriana: první inklinuje k moderní poezii drásané vnitřními rozpory, druhý spíše k harmonii až idyle. Poezie obou si však udržuje svou estetickou hodnotu, i když kultivuje dobově konjunkturální politická témata.

The autor of the present article deals wit the question whether the political poem can be good poetry. He compares the two types of poets and two types of poetry – Miroslav Válek and Miroslav Florian: the former inclines towards modern poetry lacerated with contradictions, the latter rather to harmony and idyll. The poetry of both, however, keeps its aesthetic value, though it cultivates the opportunist political subjects of its time.