The first accentual law in Balto-Slavic

Název: The first accentual law in Balto-Slavic
Variantní název:
  • Hirtův zákon v baltoslovanštině
Autor: Sukač, Roman
Zdrojový dokument: Linguistica Brunensia. 2011, roč. 59, č. 1-2, s. [83]-109
Rozsah
[83]-109
  • ISSN
    1803-7410 (print)
    2336-4440 (online)
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Článek se systematicky zabývá Hirtovým zákonem, což je baltoslovanský akcentuační zákon vysvětlující retrakci přízvuku z oxyton na slabiky obsahující laryngálu. Výsledná intonace je akutová. Autor přehledně popisuje všechna dosavadní vysvětlení Hirtova zákona. Rekonstruovaná data často neukazují na původní oxytonezi, z níž by se při Hirtově zákoně mělo vycházet.. Navržené řešení předpokládá, že některá substantiva si při přechodu z praindoevropštiny do baltoslovanštiny zachovala svá původní akcentuační paradigmata, která podléhala Hirtovu zákonu jako celek. Autor přijímá Rasmussenovo zjištění, že Hirtův zákon vyžaduje, aby cílová slabika obsahovala laryngálu ve slabičné kodě. Poukazuje na Lubotského popis opačného stavu v indoíránštině, kdy stejná slabičná struktura naopak retrakci nezpůsobuje. Pomocí teorie optimality lze popsat oba jevy jako rozdílné interakce konstraintů *ǝroot a ALIGN.
Reference
[1] Adams, D.Q. A dictionary of Tocharian B. Rodopi, 1999.

[2] Alderete, J. Morphologically governed accent in Optimality Theory. Routledge, 2001.

[3] Arumaa, P. Urslavische Grammatik I. Heidelberg: Carl Winter Verlag, 1964.

[4] Beekes., R. S. P. The origins of the Indo-European nominal inflection. Innsbruck, 1985

[5] Bezlaj 1–4: Bezlaj, F. Etimološki slovar slovenskega jezika 1–4. Ljubljana, 1976–2005.

[6] Blažek, V. Old Prussian arboreal terminology. Linguistica Baltica, 9, 2001, 29–61.

[7] Boryś, W. Słownik etymologiczny języka polskiego. Wydawnictwo literackie, 2008.

[8] Casaretto, A. Nominale Wortbildung der gotischen Sprache. Die Derivation der Substantive. Heidelberg, Winter, 2004.

[9] Collinge, N. E. The laws of Indo-European., Amsterdam/Philadelphia:J. Benjamins, 1985.

[10] Derksen, R. Etymological dictionary of the Slavic inherited lexicon. Leiden:Brill, 2008.

[11] Dybo, V. A. Slavjanskaja akcentologija. Moskva:Nauka, 1981.

[12] ESJS – Etymologický slovník jazyka staroslověnského 1–13. Praha: Academia, 1989–2006.

[13] EWAI: Mayrhofer, M. Etymologisches Wörterbuch des Altindoarischen 1–2. Heidelberg: Winter, 1986–1996.

[14] Forssman, B. Lettische Grammatik., J.H.Röll, 2001.

[15] Fraenkel: Fraenkel, E. Litauisches etymologisches Wörterbuch I, II., Heidelberg: Winter, 1955–1965.

[16] Frazier, M. Accent in Proto-Indo-European athematic nouns: antifaithfulness in inflectional paradigms., MA thesis, Ms., University of North Carolina at Chapel Hill., www.rutgers.roa.edu

[17] Frisk: Frisk, H. Griechisches etymologisches Wörterbuch I, II. Heidelberg: Winter, 1960–1970

[18] Garde, P. Histoire de l'accentuation slave.I., II. Paris:Institut d'études slaves, 1976.

[19] Gluhak, A. Hrvatski etimološki rječnik. Zagreb, 1993.

[20] Hirt, H. Der indogermanische Akzent. Strassburg, 1895.

[21] Hirt, H. (1929) Indogermanische Grammatik Teil V. Der Akzent. Heidelberg, 1929.

[22] IEW – Pokorny, J. Indogermanisches etymologisches Wörterbuch I, II. Tübingen und Basel: Francke Verlag, 1959/2005.

[23] Illich-Svitych, V.M. Nominal accentuation in Baltic and Slavic., MIT Press, 1979.

[24] Jeong-Soo, K Der indogermanische Flexionakzent. Ms. Universität in Würzburg, 2005.

[25] KEWA: Mayrhofer, M. Kurzgefasstes etymologisches Wörterbuch des Altindischen 1–3. Heidelberg: Winter, 1956–1980.

[26] Kim, R.I. Topics in the reconstruction and development of Indo-European accent. PhD dissertation, Ms., University of Pennsylvania, 2002.

[27] Klingenschmitt, G. Die Verwandschaftsverhältnisse der indogermanischen Sprachen. in In honorem Holger Pedersen: Kolloquium der Indogermanischen Gesellschaft vom 25.–28. März 1993 in Kopenhagen, ed. Rasmussen, J.E., Wiesbaden: L. Reichert, 1994, 235–251.

[28] Kloekhorst, A. Etymological dictionary of the Hittite inherited lexicon. Leiden: Brill, 2008.

[29] Komárek, M. Historická mluvnice česká 1. Hláskosloví. Praha:SPN, 1958

[30] Kortlandt, F. On the history of Baltic accentuation. in: Historical linguistics II: Theory and deS-Cription in phonology – Proceedings of the First International Conference on Historical Linguistics, Edinburgh, September 1973, Amsterdam, 1974, 295–309.

[31] Kortlandt, F. Slavic accentuation: A study in relative chronology., Lisse, The Peter de Ridder Press, 1975.

[32] Kortlandt, F. Historical laws of Baltic accentuation., Baltistica, XIII (2), 1977, 319–330.

[33] Kortlandt, F. From Proto-Indo-European to Slavic. Journal of Indo-European Studies, 22, 1994, 91–112; the 2002 version available at www.kortlandt.nl

[34] Kortlandt, F. Miscellaneous remarks on Balto-Slavic accentuation. (ms), 2006 www.kortlandt.nl

[35] Lamprecht, A. Praslovanština., Brno:UJEB, 1987.

[36] Lehmann, W.P. A Gothic etymological dictionary. Leiden: Brill, 1986.

[37] Lehr-Spławiński, T. O prasłowiańskiej metatonji. Kraków, 1918.

[38] Lehr-Spławiński, T. Najstarsze prasłowiańskie prawo cofania akcentu. Symbolae Rozvadowski 2, 85–100.

[39] LIV – Lexikon der indogermanischen Verben. Die Wurzeln und ihre Primärstammbildungen. hgsb. Rix, H. et al., 2. Aufl., Wiesbaden: Dr. Ludwig Reichert Verlag, 2001.

[40] Lubotsky, A.M. Gr. pḗgnumi: Skt. pajrá- and loss of laryngeals before mediae in Indo- Iranian., Münchener Studien zur Sprachwissenschaft, 40, 1981, 133–138.

[41] Lubotsky, A.M. The Indo-Iranian laryngeal accent shift and its relative chronology. Rekonstruktion und relative Chronologie. Akten der VIII. Fachtagung der Indogermanischen Gesellschaft, Leiden, 31. August-4. September 1987., hsg. Beekes, R., Lubotsky, A., Witenberg, J., Innsbruck, 1992, 261–269.

[42] Matasović, R. Odrazi indoeuropskih laringala u slavenskim jezicima. Croatica, 45–46, 1997, 129–146.

[43] Matasovič, R. Etymological dictionary of Proto-Celtic. Leiden: Brill, 2009.

[44] Mikkola, J. Urslavische Grammatik I. Lautlehre, Vokalismus, Betonung. Heidelberg, 1913.

[45] McCarthy, J. Optimal paradigm. in Paradigms in phonological theory, eds. Downing, L.; Hall, T.A., Raffelsiefen, R., OUP, 2005, 170–210.

[46] NIL – Wodtko, D. S.; Irslinger, b.; Schneider, C. Nomina im indogermanischen Lexikon. Heidelberg: Winter, 2008.

[47] Olander, T. The ending-stressed word-forms of the Baltic and Slavic mobile paradigms. Per aspera ad asteriscos. Studia Indogermanica in honorem Jens Elmegard Rasmussen sexagenarii Idibus Martiis anno MMIV. eds. Hyllested, A., Jorgensen A.R., Larsson J.H., Olander T.; Innsbruck 2004., 407–417.

[48] Olander, T. Accentual mobility. The prehistory of the Balto-Slavic mobile accent paradigms. PhD. dissertation, University of Copenhagen, 2006, revised version in de Gruyter 2009.

[49] Rasmussen, J.E. On Hirt's law and laryngeal vocalization. APILKU, 5, 1985, 179–213, reprinted in Selected papers on Indo-European linguistics, Part 2, Museum Tusculanum Press, 1999, 170–197.

[50] Rieken, E. Untersuchungen zur nominalen Stammbildung des Hethitischen., Wiesbaden: Harrassowitz Verlag, 1999.

[51] Schaffner, S. Das Vernersche Gesetz und der innerparadigmatische grammatische Wechsel des Urgermanischen im Nominalbereich. Innsbruck, 2001.

[52] Schuster-Šewc: Schuster-Šewc, H. Historisch-etymologisches Wörterbuch der ober- und niedersorbischen Sprache I-IV. Domowina Verlag, 1978–1996.

[53] Shevelov, G.Y. A Prehistory of Slavic. Columbia University Press, 1965.

[54] Skljarenko, V.G. Akcentolohičnij zakon Hirta. Movoznavstvo, 1990, 5, 11–16.

[55] Skljarenko, V.H. Pralsov'jans'ka akcentologija. Kiïv, 1998.

[56] Smoczyński, W. Słownik etymologiczny języka litewskiego. Vilnius, 2007.

[57] Snoj, M. Slovenski etimološki slovar. 2. izd., Ljubljana, 2003.

[58] Snoj, M. Zur Akzentuirung der urslawischen ter-Stämme. Per aspera ad asteriscos. Studia Indogermanica in honorem Jens Elmegard Rasmussen sexagenarii Idibus Martiis anno MMIV., eds. Hyllested, A., Jorgensen A.R., Larsson J.H., Olander T.; Innsbruck, 2004, 537–543.

[59] Stang, Ch.() Slavonic accentuation., Universitetsforlaget, 2nd ed., Oslo, 1957/1965

[60] Stang, Ch. Vergleichende Grammatik der Baltischen Sprachen. Oslo, 1966.

[61] Sukač, R. Hirt's Law and Optimality Theory. in Olander, T.; Larsson, J.H. (eds) Stressing the past: papers from the Second International Workshop on Balto-Slavic Accentology. Rodopi, 2009, 137–144.

[62] Sukač, R. Cz dým: OInd. dhūmá-, Sborník prací FF SU v Opavě, řada jazykovědná, 4, Opava 2008, 88–92.

[63] de Vaan, M. Etymological dictionary of Latin and the other Italic languages. Leiden: Brill, 2008.

[64] VASMER 1–4 Vasmer, M. Etimologičeskij slovar' russkogo jazyka 1–4. Moskva, 1986–1987.

[65] Viredaz, R. Le nom du 'gendre' en indo-européen et en balto-slave. IF, 107, 2002, 152–180.

[66] Wijk, N. van Die Baltischen und Slavischen Akzent- und Intonationssysteme. Amsterdam, 1923.