Název: Vrcholně středověké opevnění v k. ú. Výprachtice
Variantní název:
- Research into a fortification from the high Middle Ages in the Výprachtice cadastral zone
- Untersuchung einer hochmittelalterlichen Befestigungsanlage im Katastergebiet Výprachtice (Weipersdorf)
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2012, roč. 37, č. 2, s. 469-476
Rozsah
469-476
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/128273
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V průběhu let 2009–2010 proběhl povrchový průzkum s využitím detekční techniky v poloze Na Zámku, k. ú. Výprachtice, okr. Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj. Jednalo se o nedatované opevnění s uvažovaným vrcholně středovým stářím. Povrchový průzkum a sonda 1 × 1 m potvrdily existenci intaktních archeologických situací a datovaly situaci do pokročilého 13. až průběhu 14. století.
Surface research employing detection technology was performed in 2009–2010 at the Na Zámku location in the Výprachtice cadastral zone, Ústí nad Orlicí district, Pardubice Region. It was an investigation of an undated fortification, preliminarily placed in the high Middle Ages. Surface research involving 1 × 1-m probe confirmed the existence of intact archaeological elements and dated the site to the period between the late 13th century and the early 14th century.
Note
Příspěvek byl vypracován s podporou programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) č. DF11P01OVV029 (Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech).
Reference
[1] DROBNÝ, T., 1995: Vývoj středověkých ostruh od 11. do počátku 14. století, rkp. nepubl. dipl. práce ulož. na ÚAM FF MU, Brno.
[2] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu, Zpravodaj klubu vojenské historie č. 2, 4–6, č. 3, 5–9.
[3] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírka okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.
[4] GOßLER, N., 1999: Untersuchungen zur Formenkunde und Chronologie mittelalterlicher Stachelsporen in Deutschland (10.–14. Jahrhundert), Bericht der Römisch-Germanischen Komission 79, 479–663.
[5] HACKENSCHMIED, V. Z., 1995: Na besedě. Báchorky, báje a pověsti. Ústí nad Orlicí.
[6] HORY, 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR (Demek, J.–Mackovčin, P., edd.). Brno.
[7] KOLEKTIV, 1914: Království české VI. Východní Čechy. Část druhá. Praha.
[8] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[9] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[10] MUSIL, F., 1995: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí.
[11] MUSIL, F., 2002: Osídlování Poorlicka v době předhusitské. Kraj na Tiché Orlici v povodí Třebovky a Moravské Sázavy. Ústí nad Orlicí.
[12] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny IV. S–Ž. Praha.
[13] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[14] ŠIMEK, T. A KOL., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Praha.
[15] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku – Zur materiellen Kultur im mittelalterlichen Vysoké Mýto. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 169–192. Praha – Wrocław.
[16] VÍCH, D., 2010: Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk – Unbekannte hochmittelalterliche Fortifikation im Katastralgebiet Lanšperk, CB 12, 319–343.
[17] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.
[2] DURDÍK, T., 1972: K problematice středověkých šipek v Československu, Zpravodaj klubu vojenské historie č. 2, 4–6, č. 3, 5–9.
[3] DURDÍK, T., 1983: Středověké zbraně. Sbírka okresního muzea v Chrudimi. Historická řada 2/II. Chrudim.
[4] GOßLER, N., 1999: Untersuchungen zur Formenkunde und Chronologie mittelalterlicher Stachelsporen in Deutschland (10.–14. Jahrhundert), Bericht der Römisch-Germanischen Komission 79, 479–663.
[5] HACKENSCHMIED, V. Z., 1995: Na besedě. Báchorky, báje a pověsti. Ústí nad Orlicí.
[6] HORY, 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR (Demek, J.–Mackovčin, P., edd.). Brno.
[7] KOLEKTIV, 1914: Království české VI. Východní Čechy. Část druhá. Praha.
[8] KOÓŠOVÁ, P., 2004: Ku klasifikácii vrcholnostredovekých ostrôh z územia Slovenska (12.–15. storočie) – Zur Klassifikation der hochmittelalterlichen Sporen auf dem Gebiet der Slowakei (12.–15. Jahrhundert), AH 29, 523–547.
[9] KRAJÍC, R., 2003: Sezimovo Ústí. Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa. Díl I. Praha – Sezimovo Ústí – Tábor.
[10] MUSIL, F., 1995: Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí. Ústí nad Orlicí.
[11] MUSIL, F., 2002: Osídlování Poorlicka v době předhusitské. Kraj na Tiché Orlici v povodí Třebovky a Moravské Sázavy. Ústí nad Orlicí.
[12] PROFOUS, A., 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny IV. S–Ž. Praha.
[13] RUTTKAY, A., 1976: Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II, SlArch XXIV, 245–395.
[14] ŠIMEK, T. A KOL., 1989: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Východní Čechy. Praha.
[15] ŠMEJDA, L., 1999: K hmotné kultuře Vysokého Mýta ve středověku – Zur materiellen Kultur im mittelalterlichen Vysoké Mýto. In: Mediaevalia archaeologica 1 (Ježek, M.–Klápště, J., edd.), 169–192. Praha – Wrocław.
[16] VÍCH, D., 2010: Neznámá vrcholně středověká fortifikace na k. ú. Lanšperk – Unbekannte hochmittelalterliche Fortifikation im Katastralgebiet Lanšperk, CB 12, 319–343.
[17] ZIMMERMANN, B., 2000: Mittelalterliche Geschossspitzen. Kulturhistorische, archäologische und archäometallurgische Untersuchengen. Schweitzer Beiträge zur Kulturgeschichte und Archäologie des Mittelalters 26. Basel.