Hrátky s kostmi. Astragaly jako doklady her v mladém pravěku

Název: Hrátky s kostmi. Astragaly jako doklady her v mladém pravěku
Variantní název:
  • Playing bones. Astragali as evidence of games in later prehistory
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2014, roč. 19, č. 1, s. [113]-122
Rozsah
[113]-122
  • ISSN
    1805-918X (print)
    2336-4505 (online)
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Na základě několika novějších nálezů ze záchranných výzkumů na Moravě jsou představeny dva příklady užití astragalů. Na sídlištích mladší doby bronzové se objevují kusy upravené sbroušením nebo rytím, v hrobech doby halštatské pak neupravené kusy jako milodary; v obou případech převažují velké exempláře z hlezenní kosti tura. Dle analogií ze Středomoří i kontextu některých hrobových celků je zřejmé, že astragaly sloužily ke hře a věštění, přičemž u sbroušených kusů jde pravděpodobně o předchůdce šestistěnné kostky.
Two examples of how astragali might have been used in the past are presented on the basis of some recent finds from rescue excavations in Moravia. Polished or engraved pieces have been discovered in Late Bronze Age settlements, whereas unmodified pieces were part of funerary equipment in Hallstatt Period graves; in both cases, large specimens from bovids are predominant. Regarding analogies from the Mediterranean area and the context of some burial assemblages, it is evident that astragali have been used for playing games and telling fortunes; the polished pieces were probably predecessors of six-sided dice.
Reference
[1] Bökönyi, S. 1974: History of Domestic Mammals in Central and Eastern Europe. Budapest.

[2] Clutton-Brock, J. 1999: A Natural History of Domesticated Mammals. Cambridge.

[3] von den Driesch, A. – Boessneck, J. 1974: Kritische Anmerkungen zur Widerristhöhenberechnung aus Längenmaßen vor- und frühgeschichtlicher Tierknochen, Säugetierkundliche Mitteilung 22, 325–348.

[4] Dürr, G. 1961: Neue Funde des Rindes aus dem keltischen Oppidum von Manching. Studien an vor- und frühgeschichtlichen Tierresten Bayerns 12. München.

[5] Holmgren, R. 2004: "Money on the hoof". The astragalus bone – religion, gaming and primitive money. In: Frizell, B. S. (ed.), PECUS. Man and animal in antiquity. Proceedings of the conference at the Swedish Institute in Rome, September 9–12, 2002. Roma, 212–220.

[6] Hrubý, V. 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, Památky archeologické 48, 118–217.

[7] Maier, R. A. 1987: Spiel- und Orakelknochen aus Gräbern der "Münchener Urnenfelder", Das archäologische Jahr in Bayern 1987, 62–64.

[8] Müller, H. H. 1959: Die Tierreste von Alt-Hannover, Hannoversche Geschichtsblätter NF 12, 179–259.

[9] Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid NŘ, sv. 3. Brno.

[10] Russel, N. 2011: Social Zooarchaeology: Humans and Animals in Prehistory. Cambridge.

[11] Ruß, D. 2004: Ein mehrphasiger Siedlungs- und Bestattungsplatz auf der Trasse der Ortsumfahrung Jetzelsdorf (B 303), Niederösterreich, Fundberichte aus Österreich 43, 752–790.

[12] Říhovský, J. 1982: Hospodářský a společenský život velatické osady v Lovčičkách, Památky archeologické 73, 5–56.

[13] Smejtek, L. 2006: Kostěné "kameny" neznámé mladobronzové deskové hry, nebo "kultovní předměty"?, Archeologie ve středních Čechách 10, 391–415.

[14] Szombathy, J. 1929: Prähistorische Flachgräber bei Gemeinlebarn in Niederösterreich. Berlin.

[15] Švecová, R. 2001: Nálezy astragalov na Pohansku pri Břeclavi, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity M 6, 149–165.

[16] Wilson, B. – Grigson, C. – Payne, S. 1981: Ageing and Sexing Animal Bones from Archaeological Sites. British Archaeological Reports, British Series 109. Oxford.