Název: Hodnocení středověké keramiky z Lažan u Chrudimi pomocí analýz XRF, XRD, OM, DSC-TG a RS
Variantní název:
- Assessment of Medieval pottery from Lažany, near Chrudim by means of XRF, XRD, OM, DSC-TG and RS analyses
- Beurteilung der mittelalterlichen Keramik aus Lažany bei Chrudim anhand der RFA, Röntgendiffraktion, optischen Mikroskopie, DSC-TG und der Raman-Spektroskopie
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 1, s. 75-87
Rozsah
75-87
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130281
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
V průběhu záchranného archeologického výzkumu kostela sv. Václava v Lažanech u Chrudimi bylo nalezeno velké množství keramických střepů datovaných do 13.–14. století. Chemické a mineralogické složení 19 střepových hmot bylo hodnoceno pomocí rentgenové fluorescence (XRF), rentgenové difrakce (XRD), vybrané vzorky i termickými analýzami (STA v režimu DSC/TG), Ramanovou spektroskopií a optickou mikroskopií. Při zpracování střepového materiálu bylo postupně zrestaurováno 17 nádob. Pomocí provedených analýz byla prokázána podobnost surovinových zdrojů střepových hmot s vazbou na místní horniny, především břidlice a drobu, které byly použity jako ostřivo.
Archaeological rescue research into the Church of St. Wenceslas in Lažany, near Chrudim has yielded a large number of ceramic sherds dated to the 13th–14th centuries. Chemical and mineralogical composition of 19 clay bodies was investigated with the help of X-ray fluorescence (XRF), X-ray diffraction (XRD), selected samples also by means of thermal analyses (STA in DSC/TG regime), Raman spectroscopy (RS) and optical microscopy (OM). 17 vessels were restored in the course of the processing of the sherds. The analyses confirmed similar sources of raw materials of the clay bodies related to local rocks, especially slate and greywacke used as grog.
Note
Tato práce byla financována z účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum MŠMT (Rozhodnutí č. 20/2014).
Die vorliegende Arbeit wurde mit für spezielle Hochschulforschung zweckgebundenen Fördermitteln des Ministeriums für Schulwesen, Jugend und Leibeserziehung finanziert (Bescheid Nr. 20/2014).
Reference
[1] BAREŠ, M.–LIČKA, M.–RŮŽIČKOVÁ, M. 1981: K technologii neolitické keramiky I, SbNM 35/3–4, 137–227.
[2] BARTUŠKA, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 1–2. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 243–246. Praha.
[3] ČIHÁKOVÁ, J., 2002: K dosavadnímu poznání raně středověké Malé Strany, AR LIV, 738–752.
[4] ČIHÁKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 1995: Petrographische Erforschung der frühmittelalterlichen Keramik aus dem Prager Suburbium und Bewertung der Anwendung ihrer Ergebnisse in der Archäologie. In: Slawische Keramik im Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert II. (Poláček, L., ed.), 203–211. Brno.
[5] DVORSKÁ, J., 2001: Experimentales Brennen von Keramik – eine naturwissenschaftliche Studie – Experimentální výpaly keramiky – přírodovědná studie, AR LIII, 45–58.
[6] GEOLOGICKÁ MAPA ROZTOK U PRAHY: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/, cit. 13. 12. 2013.
[7] HANYKÝŘ, V.–KUTZENDÖRFER, J., 2008: Technologie keramiky. Praha.
[8] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–NOVOTNÁ, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 3. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 247–249. Praha.
[9] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–PROFANTOVÁ, N., 2002: Mikroanalýzy keramických zlomků z Doubravčic, okr. Kolín, Archeologie ve středních Čechách 6, 493–497.
[10] HEROLD, H., 2001: Experimente zur handgeformten awarenzeitlichen Keramik von Zillingtall (Burgenland). In: Experimentelle Archeölogie. Einen Versuch ist es Wert. Archeöl. Österreichs 12 (Grömer, K.–Löcker, K.–Mehöfer, M., edd.), 29–33. Wien.
[11] HEROLD, H., 2010: Zillingtal (Burgenland). Die awarenzeitliche Siedlung und die Keramikfunde des Gräberfeldes I. Mainz.
[12] KLOUŽKOVÁ, A.–HANYKÝŘ, V.–BARTUŠKA, M., 2010: Pohřebiště Klecany I a hradiště Klecany. In: Profantová, N. a kol., Klecany. Raně středověká pohřebiště II, 39–48. Praha.
[13] KRÜGER, B., 1967: Dessau-Mossigkau. Ein frühslawischer Siedlungsplatz im mittleren Elbgebiet. Berlin.
[14] KUNA, M., 2010: Zpráva o ZVA provedeném v letech 2006–2010 na základě smlouvy č. 750038 na stavbě přeložky silnice II/242 v Roztokách, okr. Praha-západ, Investorská zpráva č. j. TX – 2011-0041 ulož. v ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[15] KUNA, M.–NĚMCOVÁ, A. a kol., 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[16] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
[17] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2007: Sídliště kultury pražského typu v Roztokách. Výzkum na stavbě přeložky silnice v r. 2006, Zprávy ČAS, 33–34.
[18] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2011: Prague type culture houses. Aspects of form, function and meaning, Histria Antiqua 20, 415–429.
[19] PLEINER, R., 1988: Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299–307.
[20] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Poulík, J.–Chropovský, B., Velká Morava a počátky československé státnosti, 9–80. Praha.
[21] PROFANTOVÁ, N., 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy – Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, PA XCVI, 127–164.
[22] PROFANTOVÁ, N., 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, AR LXI, 303–330.
[23] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení (2. pol. 6.–pol. 9. stol.) – příklad Prahy a jejího zázemí, Archeologica Pragensia.
[24] QUINN, P. S., 2013: Ceramic Petrography. The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[25] THÉR, R., 2004: Experimentální výpaly keramiky v uzavřených vypalovacích zařízeních z období neolit-halštat, Živá archeologie 5, 293–121.
[26] THÉR, R., 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci a specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí. Disertační práce ulož. na http://www.muni.cz/thesis/, Masarykova univerzita.
[27] VLČKOVÁ, V., 2013: Analýza složení a mikrostruktury archeologické keramiky z Roztok u Prahy. Magisterská diplomová práce ulož. v Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha.
[28] VLKOLÍNSKÁ, I., 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupka, ŠZ 35, 229–245.
[29] ZEMENOVÁ, P.–KLOUŽKOVÁ, A.–KOHOUTKOVÁ, M., 2012: Ageing of low-firing prehistoric ceramics in hydrothermal conditions, Journal of Processing and Applications of Ceramics 6/1, 59–64. | DOI 10.2298/PAC1201059Z
[2] BARTUŠKA, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 1–2. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 243–246. Praha.
[3] ČIHÁKOVÁ, J., 2002: K dosavadnímu poznání raně středověké Malé Strany, AR LIV, 738–752.
[4] ČIHÁKOVÁ, J.–RŮŽIČKOVÁ, E.–ZEMAN, A., 1995: Petrographische Erforschung der frühmittelalterlichen Keramik aus dem Prager Suburbium und Bewertung der Anwendung ihrer Ergebnisse in der Archäologie. In: Slawische Keramik im Mitteleuropa vom 8. bis zum 11. Jahrhundert II. (Poláček, L., ed.), 203–211. Brno.
[5] DVORSKÁ, J., 2001: Experimentales Brennen von Keramik – eine naturwissenschaftliche Studie – Experimentální výpaly keramiky – přírodovědná studie, AR LIII, 45–58.
[6] GEOLOGICKÁ MAPA ROZTOK U PRAHY: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/, cit. 13. 12. 2013.
[7] HANYKÝŘ, V.–KUTZENDÖRFER, J., 2008: Technologie keramiky. Praha.
[8] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–NOVOTNÁ, M., 2005: Technologie výroby keramických nádob 3. In: Kuna, M.–Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia, 247–249. Praha.
[9] HANYKÝŘ, V.–MARYŠKA, M.–PROFANTOVÁ, N., 2002: Mikroanalýzy keramických zlomků z Doubravčic, okr. Kolín, Archeologie ve středních Čechách 6, 493–497.
[10] HEROLD, H., 2001: Experimente zur handgeformten awarenzeitlichen Keramik von Zillingtall (Burgenland). In: Experimentelle Archeölogie. Einen Versuch ist es Wert. Archeöl. Österreichs 12 (Grömer, K.–Löcker, K.–Mehöfer, M., edd.), 29–33. Wien.
[11] HEROLD, H., 2010: Zillingtal (Burgenland). Die awarenzeitliche Siedlung und die Keramikfunde des Gräberfeldes I. Mainz.
[12] KLOUŽKOVÁ, A.–HANYKÝŘ, V.–BARTUŠKA, M., 2010: Pohřebiště Klecany I a hradiště Klecany. In: Profantová, N. a kol., Klecany. Raně středověká pohřebiště II, 39–48. Praha.
[13] KRÜGER, B., 1967: Dessau-Mossigkau. Ein frühslawischer Siedlungsplatz im mittleren Elbgebiet. Berlin.
[14] KUNA, M., 2010: Zpráva o ZVA provedeném v letech 2006–2010 na základě smlouvy č. 750038 na stavbě přeložky silnice II/242 v Roztokách, okr. Praha-západ, Investorská zpráva č. j. TX – 2011-0041 ulož. v ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i.
[15] KUNA, M.–NĚMCOVÁ, A. a kol., 2012: Výpověď sídlištního odpadu. Nálezy z pozdní doby bronzové v Roztokách a otázky depoziční analýzy archeologického kontextu. Praha.
[16] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2005: Počátky raného středověku v Čechách – The Onset of the Early Middle Ages in Bohemia. Praha.
[17] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2007: Sídliště kultury pražského typu v Roztokách. Výzkum na stavbě přeložky silnice v r. 2006, Zprávy ČAS, 33–34.
[18] KUNA, M.–PROFANTOVÁ, N. a kol., 2011: Prague type culture houses. Aspects of form, function and meaning, Histria Antiqua 20, 415–429.
[19] PLEINER, R., 1988: Brennversuche in einem nachgebildeten slawischen Töpferofen, SlArch XXXVI, 299–307.
[20] POULÍK, J., 1985: Svědectví výzkumů a pramenů archeologických o Velké Moravě. In: Poulík, J.–Chropovský, B., Velká Morava a počátky československé státnosti, 9–80. Praha.
[21] PROFANTOVÁ, N., 2005: Nové objekty kultury s keramikou pražského typu z Roztok u Prahy – Neue Objekte der Kultur mit Keramik des Präger Typus aus Roztoky bei Prag, PA XCVI, 127–164.
[22] PROFANTOVÁ, N., 2009: Kultura s keramikou pražského typu a problém šíření slavinity do střední Evropy. K článku Florina Curty – The prague-type pottery culture and the problem of diffusion of Slavinity into central Europe. On the article by Florin Curta, AR LXI, 303–330.
[23] PROFANTOVÁ, N., v tisku: Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení (2. pol. 6.–pol. 9. stol.) – příklad Prahy a jejího zázemí, Archeologica Pragensia.
[24] QUINN, P. S., 2013: Ceramic Petrography. The Interpretation of Archaeological Pottery & Related Artefacts in Thin Section. Oxford.
[25] THÉR, R., 2004: Experimentální výpaly keramiky v uzavřených vypalovacích zařízeních z období neolit-halštat, Živá archeologie 5, 293–121.
[26] THÉR, R., 2009: Technologie výpalu keramiky a její vztah k organizaci a specializaci ve výrobě keramiky v kontextu kultur popelnicových polí. Disertační práce ulož. na http://www.muni.cz/thesis/, Masarykova univerzita.
[27] VLČKOVÁ, V., 2013: Analýza složení a mikrostruktury archeologické keramiky z Roztok u Prahy. Magisterská diplomová práce ulož. v Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha.
[28] VLKOLÍNSKÁ, I., 2002: Pece z lokality Nitra, poloha Lupka, ŠZ 35, 229–245.
[29] ZEMENOVÁ, P.–KLOUŽKOVÁ, A.–KOHOUTKOVÁ, M., 2012: Ageing of low-firing prehistoric ceramics in hydrothermal conditions, Journal of Processing and Applications of Ceramics 6/1, 59–64. | DOI 10.2298/PAC1201059Z