Název: Špitální areál sv. Máří Magdalény v Plzni
Variantní název:
- The hospital complex of St. Mary Magdalene in Plzeň
- Das Spitalareal St. Maria Magdalena in Pilsen
Zdrojový dokument: Archaeologia historica. 2014, roč. 39, č. 1, s. 221-139
Rozsah
221-139
-
ISSN0231-5823 (print)2336-4386 (online)
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/130288
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Studie předkládá zjištění archeologických výzkumů, které v letech 2010–2014 proběhly v lokalitě "U Zvonu", kde v období pozdního středověku a časného novověku stál špitál s kostelem sv. Máří Magdaleny. Úvod příspěvku se věnuje rozboru polohy špitálu a jeho nejstarší stavební podobě. Největší část studie se zabývá přestavbou špitálního areálu po husitských válkách. Dále se příspěvek snaží řešit poněkud nejasné osudy špitálu v 16. a na počátku 17. století. Jako velmi důležité se ukázaly rozbory mazanic ze spáleništních situací odkrytých v sondách č. 8 a 10.
This study presents the findings of archaeological research carried out in 2010–2014 at the "U Zvonu" location where a hospital with the Church of St. Mary Magdalene stood in the late Middle Ages and the early modern age. The introduction analyzes the location of the hospital and its oldest building form. The major part of the study is dedicated to the reconstruction of the hospital complex after the Hussite wars. The contribution also investigates the somewhat unclear history of the hospital in the 16th century and in the early 17th century. Analyses of daub from places destroyed by fire detected by probes 8 and 10 have proved particularly important in this respect.
Reference
[1] ANDERLE, J., 2014: Špitální kostel sv. Máří Magdaleny. Zpráva o provedení SHP. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[2] BEDAL, K., 1993: Historische Hausforschung. Eine Einführung in Arbeitsweise, Begriffe und Literatur. Bad Windsheim.
[3] BĚLOHLÁVEK, M., 1997: Plzeňská předměstí. Plzeň.
[4] ČAPEK, L.–NETOLICKÝ, P.–PLZÁK, J.–VLADAŘ, J., 2014: Nové poznatky o stavební podobě tvrze v Řesanicích, okr. Plzeňjih – Neue Erkenntnisse über die Bauform der Feste in Řesanice, Bez. Pilsen-Süd, AH 39, 473–501.
[5] DUDÍK, F., 2010: Západočeská galerie, průzkum. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[6] HAJŠMAN, J.–SOKOL, P., 2010: Toulky zaniklou Plzní. Plzeň.
[7] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.
[8] HRUŠKA, M., 1883: Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň.
[9] JAN, L., 1993: Účet starobrněnského špitálu z roku 1367 – The Account of the Old Brno Hospital from 1367 – Die Rechnung des Altbrünner Spitals aus dem 1367. In: Forum brunense 1993, 9–20. Brno.
[10] JAN, L.–JESENSKÝ, V., 1996: K funkci a stavební podobě johanitských komend na Moravě – Zur Funktion und Baugestalt von Johanniter-Kommenden in Mahren, PRP 3, č. 1, 75–86. Praha.
[11] KARLOVÁ, Š., 2008: Plzeňský špitál sv. Máří Magdaleny ve středověku (1320–1526). In: Scamma super Misam 1, 147–158. Plzeň.
[12] LÁBEK, L., 1947: Plzeňské Pompei, rkp. přednášky v Českém rozhlase z 3. 1. 1947 ulož. v Archivu města Plzně, Místopisná sbírka L. Lábka, složka Sv. Máří Magdaleny špitál.
[13] MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, M., 2012: Dům U zvonu. In: Příběhy plzeňských domů I., 184–201. Plzeň.
[14] MARTINOVSKÝ, I., a kol., 2004: Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. Praha.
[15] MENCL, V., 1961: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň.
[16] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.
[17] MERGL, J., 1995: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500–1900. Plzeň.
[18] THE MIDDLE AGES: The Middle Ages (Boos, A.–Brade, J.–Hansch, S., edd.). Regensburg. Nestránkováno.
[19] MITÁČEK, J.–PLAČEK, M., 2010: Podoba komendy a špitálu řádu johanitů na Starém Brně. In: A vůbec… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám, 58–73. Brno.
[20] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1997: Pozůstatky lokačního domu v čp. 289 v Plzni. Méně známá stavební tradice v Čechách vrcholného a pozdního středověku. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných M. Richterovi a Z. Smetánkovi, 488–497. Praha.
[21] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Příbram.
[22] ORNA, J.–DUDKOVÁ, V., 2012: Archeologické doklady obléhání Plzně husity – Archäologische Belege über die Belagerung Pilsens durch die Hussiten, AH 37, 165–174.
[23] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[24] REGENSBURG, 1998: Regensburg im Mittelalter. Beiträge zur Stadtgeschichte vom frühen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit (Angerer, M.–Wanderwitz, H.–Trapp, E., edd.). Regensburg.
[25] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.
[26] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.
[27] STRNAD, J., ed., 1883: M. Šimona Plachého z Třebnice Paměti Plzeňské. Plzeň.
[28] SVOBODNÝ, P.–HLAVÁČKOVÁ, L., 1999: Pražské špitály a nemocnice. Praha.
[29] ŠIROKÝ, R.–WASKOVÁ, M.–POSTRÁNECKÁ, K., 2007: Plzeň, lokalita U Zvonu. Stavebně historické a archeologické vyhodnocení území. Rkp. ulož. v archivu ZIP, o. p.s., čj. 433/07.
[30] VAŘEKA, J.–SCHEYBAL, J., 1976: Hrázděný dům v Čechách a jeho vztah k oblastem patrové lidové architektury, Český lid 63, 4–22.
[31] VAŘEKA, P., 1995: Nálezy mazanice v archeologických strukturách – deskriptivní systém a databáze Mazanice. In: Archeologické fórum 4, 59–64.
[32] VONDRUŠKOVI, A. a V., 2013: Město. Praha.
[2] BEDAL, K., 1993: Historische Hausforschung. Eine Einführung in Arbeitsweise, Begriffe und Literatur. Bad Windsheim.
[3] BĚLOHLÁVEK, M., 1997: Plzeňská předměstí. Plzeň.
[4] ČAPEK, L.–NETOLICKÝ, P.–PLZÁK, J.–VLADAŘ, J., 2014: Nové poznatky o stavební podobě tvrze v Řesanicích, okr. Plzeňjih – Neue Erkenntnisse über die Bauform der Feste in Řesanice, Bez. Pilsen-Süd, AH 39, 473–501.
[5] DUDÍK, F., 2010: Západočeská galerie, průzkum. Rkp. ulož. v archivu odd. starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
[6] HAJŠMAN, J.–SOKOL, P., 2010: Toulky zaniklou Plzní. Plzeň.
[7] HOFFMANN, F., 2009: Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha.
[8] HRUŠKA, M., 1883: Kniha pamětní král. krajského města Plzně od roku 775 až 1870. Plzeň.
[9] JAN, L., 1993: Účet starobrněnského špitálu z roku 1367 – The Account of the Old Brno Hospital from 1367 – Die Rechnung des Altbrünner Spitals aus dem 1367. In: Forum brunense 1993, 9–20. Brno.
[10] JAN, L.–JESENSKÝ, V., 1996: K funkci a stavební podobě johanitských komend na Moravě – Zur Funktion und Baugestalt von Johanniter-Kommenden in Mahren, PRP 3, č. 1, 75–86. Praha.
[11] KARLOVÁ, Š., 2008: Plzeňský špitál sv. Máří Magdaleny ve středověku (1320–1526). In: Scamma super Misam 1, 147–158. Plzeň.
[12] LÁBEK, L., 1947: Plzeňské Pompei, rkp. přednášky v Českém rozhlase z 3. 1. 1947 ulož. v Archivu města Plzně, Místopisná sbírka L. Lábka, složka Sv. Máří Magdaleny špitál.
[13] MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, M., 2012: Dům U zvonu. In: Příběhy plzeňských domů I., 184–201. Plzeň.
[14] MARTINOVSKÝ, I., a kol., 2004: Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení až po současnost. Praha.
[15] MENCL, V., 1961: Plzeň. Sedm kapitol z její výtvarné minulosti. Plzeň.
[16] MENCL, V., 1980: Lidová architektura v Československu. Praha.
[17] MERGL, J., 1995: Plzeňské pohledy a veduty čtyř století 1500–1900. Plzeň.
[18] THE MIDDLE AGES: The Middle Ages (Boos, A.–Brade, J.–Hansch, S., edd.). Regensburg. Nestránkováno.
[19] MITÁČEK, J.–PLAČEK, M., 2010: Podoba komendy a špitálu řádu johanitů na Starém Brně. In: A vůbec… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám, 58–73. Brno.
[20] NOVÁČEK, K.–VAŘEKA, P., 1997: Pozůstatky lokačního domu v čp. 289 v Plzni. Méně známá stavební tradice v Čechách vrcholného a pozdního středověku. In: Život v archeologii středověku. Sborník příspěvků věnovaných M. Richterovi a Z. Smetánkovi, 488–497. Praha.
[21] ORNA, J. a kol., 2011: Keramická produkce města Plzně v období 14. a 15. století. Příbram.
[22] ORNA, J.–DUDKOVÁ, V., 2012: Archeologické doklady obléhání Plzně husity – Archäologische Belege über die Belagerung Pilsens durch die Hussiten, AH 37, 165–174.
[23] PAVLÍK, Č.–VITANOVSKÝ, M., 2004: Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ikonografický atlas reliéfů na kachlích gotiky a renesance. Praha.
[24] REGENSBURG, 1998: Regensburg im Mittelalter. Beiträge zur Stadtgeschichte vom frühen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit (Angerer, M.–Wanderwitz, H.–Trapp, E., edd.). Regensburg.
[25] STRNAD, J., 1891: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I. Od r. 1300–1450. Plzeň.
[26] STRNAD, J., 1905: Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část II. Od r. 1450–1526. Plzeň.
[27] STRNAD, J., ed., 1883: M. Šimona Plachého z Třebnice Paměti Plzeňské. Plzeň.
[28] SVOBODNÝ, P.–HLAVÁČKOVÁ, L., 1999: Pražské špitály a nemocnice. Praha.
[29] ŠIROKÝ, R.–WASKOVÁ, M.–POSTRÁNECKÁ, K., 2007: Plzeň, lokalita U Zvonu. Stavebně historické a archeologické vyhodnocení území. Rkp. ulož. v archivu ZIP, o. p.s., čj. 433/07.
[30] VAŘEKA, J.–SCHEYBAL, J., 1976: Hrázděný dům v Čechách a jeho vztah k oblastem patrové lidové architektury, Český lid 63, 4–22.
[31] VAŘEKA, P., 1995: Nálezy mazanice v archeologických strukturách – deskriptivní systém a databáze Mazanice. In: Archeologické fórum 4, 59–64.
[32] VONDRUŠKOVI, A. a V., 2013: Město. Praha.