Název: Po stopách Dor[untin]y, aneb, Nepřeložitelný princip albánského mýtu
Zdrojový dokument: Porta Balkanica. 2013, roč. 5, č. 1, s. [27]-32
Rozsah
[27]-32
-
ISSN1804-2449
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135361
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
The paper is conceived as a translator's note on I. Kadare's novel Doruntine. The book became inspired by an old Balkan ballad in which the title bears differents variants of the female name (very often dependent on the territory). From a close-up semantic analysis of the possible substitutes of the name, it turns out that all the women are related to the Albanian principle called besa. For translators the word seems very peculiar and it is not a coincidence that translations of Kadare's novels leave besa in its primary language, Albanian. The essential difficulty is in the fact that the word stands for one of the basic principles of Albanian common law, which target languages totally lack.
Text je koncipován jako překladatelské poznámky, které se nevešly do českého překladu Kadareho díla Kdo přivezl Doruntinu? Kniha byla inspirována starodávnou balkánskou baladou, ve které se ženské jméno Doruntina objevuje v různých obměnách. Z podrobnější sémantické analýzy křestních jmen vychází najevo, že všechny tyto "ženy" jsou propojené albánským principem nazvaným besa. Slovo, které je pro překladatele těžkým oříškem, je velice často v Kadareho textech ponecháno v původní albánské podobě, tedy nezměněno.
Reference
[1] Bloch, O., von Wartburg, W. (2004). Dictionnaire étymologique de la langue française. Paris: PUF.
[2] Bolelli, T. (1989). Dizionario etimologico della lingua italiana. Milano.
[3] Chantraine, P. (1968-80, 2 voll.). Dictionnaire étymologique de la langue grecque. Paris: Klincksieck.
[4] Emmanuele, D. (2007). Civita: cultura e natura/Çifti: kulturë dhe natyrë. Castovillari (Calabria): Print Design.
[5] Elsie, R. (2004): Historical Dictionary of Albania. Maryland and Oxford: The Scarecrow Press, Inc. Lanham.
[6] Elsie, R. (alb. Eva Bani) (2011). Fjalori historik i Shqipërisë. Tirana: Uegen.
[7] Elsie, R. (2001). A Dictionary of Albanian Religion, Mythology and Folk Culture. London: C. Hurst & Co. Publishers.
[8] Kadare, I. (2003). Prilli i thyer. Tirana:Onufri.
[9] Kadare, I. (překl. Jusuf Vrioni) (2002) Avril brisé. Paris: Fayard.
[10] Kadare, I. (2005 – dotisk). Kush e solli Doruntinën? Tirana: Onufri.
[11] Kadare I. (překl. Jusuf Vrioni) (1980) Qui a ramené Doruntine? Paris: Arthème Fayard.
[12] Kadare, I (překl. J. Rothschild) (1998). Doruntine. London: National. Book Network.
[13] Kadare I. (překl. Orkida Borshi) (2011). Kdo přivezl Doruntinu? Praha: dybbuk.
[14] Kanuni i L. Dukagjinit (1933). Vepër Posthume (permbledhë e kodifikue prej A. Shtjefën Gjeçovit, O.F.M). Shkodra: Shtypshkroja Françeskane.
[15] Kostallari, A. a kol. (1984). Fjalor i shqipes së sotme. Tirana: Akademia e shkencave.
[16] Kuteli, M. (2005 – dotisk). Tregime të moçme shqiptare, Tirana: Shtypshkronja Grand Prind.
[17] Mann, Stuart, E. (1977). An Albanian Historical Grammar. Hamburg: Helmut Buske Verlag.
[18] Newmark, L. (1998). Albanian-English Dictionary. New York: Oxford University Press.
[19] Nocentini, A. (con la collaborazione di Alessandro Parenti) (2010). L'Etimologico, Vocabolario della lingua italiana. Firenze: Le Monnier.
[20] Tarifa, F. Of Time, Honor and Memory: Oral Law in Albania. In: Oral Tradition, vol. 23, num.1 (2008), Eastern Michigan University, 2008.
[21] Thomai, J. (1981). Çështje të frazeologjisë së gjuhës shqipe. Tirana: Akademia e shkencave.
[22] Thomai, J. (2006). Leksikologjia e gjuhës shqipe. Tirana: Botimet Toena.
[23] Vinař, J. (1911). Národní zpěvy albánské. Praha: Nakladatelství J. Otty.
[2] Bolelli, T. (1989). Dizionario etimologico della lingua italiana. Milano.
[3] Chantraine, P. (1968-80, 2 voll.). Dictionnaire étymologique de la langue grecque. Paris: Klincksieck.
[4] Emmanuele, D. (2007). Civita: cultura e natura/Çifti: kulturë dhe natyrë. Castovillari (Calabria): Print Design.
[5] Elsie, R. (2004): Historical Dictionary of Albania. Maryland and Oxford: The Scarecrow Press, Inc. Lanham.
[6] Elsie, R. (alb. Eva Bani) (2011). Fjalori historik i Shqipërisë. Tirana: Uegen.
[7] Elsie, R. (2001). A Dictionary of Albanian Religion, Mythology and Folk Culture. London: C. Hurst & Co. Publishers.
[8] Kadare, I. (2003). Prilli i thyer. Tirana:Onufri.
[9] Kadare, I. (překl. Jusuf Vrioni) (2002) Avril brisé. Paris: Fayard.
[10] Kadare, I. (2005 – dotisk). Kush e solli Doruntinën? Tirana: Onufri.
[11] Kadare I. (překl. Jusuf Vrioni) (1980) Qui a ramené Doruntine? Paris: Arthème Fayard.
[12] Kadare, I (překl. J. Rothschild) (1998). Doruntine. London: National. Book Network.
[13] Kadare I. (překl. Orkida Borshi) (2011). Kdo přivezl Doruntinu? Praha: dybbuk.
[14] Kanuni i L. Dukagjinit (1933). Vepër Posthume (permbledhë e kodifikue prej A. Shtjefën Gjeçovit, O.F.M). Shkodra: Shtypshkroja Françeskane.
[15] Kostallari, A. a kol. (1984). Fjalor i shqipes së sotme. Tirana: Akademia e shkencave.
[16] Kuteli, M. (2005 – dotisk). Tregime të moçme shqiptare, Tirana: Shtypshkronja Grand Prind.
[17] Mann, Stuart, E. (1977). An Albanian Historical Grammar. Hamburg: Helmut Buske Verlag.
[18] Newmark, L. (1998). Albanian-English Dictionary. New York: Oxford University Press.
[19] Nocentini, A. (con la collaborazione di Alessandro Parenti) (2010). L'Etimologico, Vocabolario della lingua italiana. Firenze: Le Monnier.
[20] Tarifa, F. Of Time, Honor and Memory: Oral Law in Albania. In: Oral Tradition, vol. 23, num.1 (2008), Eastern Michigan University, 2008.
[21] Thomai, J. (1981). Çështje të frazeologjisë së gjuhës shqipe. Tirana: Akademia e shkencave.
[22] Thomai, J. (2006). Leksikologjia e gjuhës shqipe. Tirana: Botimet Toena.
[23] Vinař, J. (1911). Národní zpěvy albánské. Praha: Nakladatelství J. Otty.