Název: Sídelní struktury doby bronzové v oblasti Vyškovské brány
Variantní název:
- Bronze Age settlement patterns in the vicinity of the Vyškov Gate
Zdrojový dokument: Studia archaeologica Brunensia. 2016, roč. 21, č. 1, s. 21-46
Rozsah
21-46
-
ISSN1805-918X (print)2336-4505 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SAB2016-1-2
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/135824
Type: Článek
Jazyk
Jazyk shrnutí
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Nová data získaná velkoplošnými záchrannými archeologickými výzkumy nejsou často v souladu s dříve formulovanými představami o podobě sídelní sítě mladšího pravěku. Na příkladu konkrétního regionu s dobrou datovou základnou jsou ukázány radikální změny sídelní sítě ve staré sídelní oblasti v průběhu doby bronzové a halštatské a zvažovány možné interpretace. Zohledněna je struktura pramenů, možné proměny subsistenčních strategií i společenského uspořádání, i vliv různých procesů nadregionálního významu.
New data obtained by large-scale archaeological rescue excavations are often not in accordance with earlier formulated ideas of the appearance of the settlement network in later prehistory. The example of a particular region with good material base illustrates radical changes of the settlement network in the old settlement area during the Bronze Age and the Hallstatt Period, and offers some interpretations to be discussed. Attention is paid to the structure of sources, possible alterations of subsistence strategies and social structure, as well as to the effect of various processes of transregional importance.
Note
Práce vznikla s podporou grantového projektu GAČR 14–33170P "Archeologie střední a mladší doby bronzové – kontext a informační potenciál rozsáhlých záchranných výzkumů".
Reference
[1] Baarová, Z. 2007: Platěnické pohřebiště s komorovými hroby v Pustiměři. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3.-6. 10. 2006, Brno, 13–33.
[2] Baarová, Z. – Mikulková, B. 2006: Halštatské žárové pohřebiště v Drnovicích (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 14/2004, 287–331.
[3] Beneš, Z. 2007: Sídliště z pozdní doby římské v Mořicích (okr. Prostějov), in: Droberjar, E. – Chvojka, O. (edd), Archeologie barbarů 2006. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference, České Budějovice 21.–24. 11. 2006, Archeologické výzkumy v jžních Čechách Supplementum III, České Budějovice, 473–506.
[4] Bouzek, J. 2005: Klimatické změny ve středoevropském pravěku, Archeologické rozhledy LVII, 493–528.
[5] Čižmář, M. 1985: Laténské pohřebiště v Bedřichovicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 442–445.
[6] Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Praha.
[7] Čižmář, M. – Dvořák, P. 1985: Protoúnětické pohřebiště v Bedřichovicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 413–425.
[8] Čižmář, M. – Geisler, M. 1998: Hroby kultury se šňůrovou keramikou z prostoru dálnice Brno – Vyškov, Pravěk Supplementum 1, Brno.
[9] Čižmář, Z. – Geislerová, K. 1997: Sídliště kultury s lineární keramikou ve Slavíkovicích, okr. Vyškov, Pravěk NŘ 6/1996, 51–74.
[10] Daňhel, M. – Pankowská, A. 2008: Věteřovské sídliště v Křenovicích – "Padělcích od Dřínového". In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2007, Olomouc, 72–97.
[11] Demek, J. – Mackovčin, P. (eds.) 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, Brno.
[12] Fojtík, P. – Parma, D. 2014: Doba bronzová. In: Geislerová, K. – Parma, D. eds., Výzkumy – Ausgrabungen 2005–2010, Brno, 52–71.
[13] Geisler, M. 1985: Slovanské hroby z Holubic V, okr. Vyškov, Archeologické rozhledy XXXVII, 449-453.
[14] Geisler, M. 1992: Statistické zhodnocení mladohradištního pohřebiště z Holubic, okr. Vyškov, Pravěk NŘ 2/1992, 359–370.
[15] Geislerová, K. 1985: Sídliště kultury s lineární keramikou v Holubicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 368–373.
[16] Geislerová, K. – Janák, V. 1985: Drysice, okr. Vyškov. Sídliště kultury lineární a velatické. NZ č. 607/85 v archivu AÚ Brno.
[17] Hajnalová, M. 2012: Archeobotanika doby bronzovej na Slovensku, Nitra.
[18] Holubová, Z. 2008: Osídlení hradiska Zelená hora v době halštatské, Pravěk NŘ 17/2007, 357–382.
[19] Horálková, P. 1993: Pozdně laténské sídliště ve Vyškově s nálezy germánské keramiky, Archeologické rozhledy ILV, 474–491.
[20] Jiráň, L. a kol. 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová, Praha.
[21] Kolář, J. a kol. 2011: Kultura se šňůrovou keramikou v povodí říčky Hané na střední Moravě. Pohřební areály z prostoru dálnice D1 v úseku Vyškov – Mořice a dalších staveb, Pravěk Supplementum 23, Brno.
[22] Kuna, M. ed. 2007: Pravěký svět a jeho poznání. Archeologie pravěkých Čech 1, Praha.
[23] Matějíčková, A. – Dvořák, P. (eds.) 2012: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase dálnice D1 Vyškov – Mořice, Pravěk Supplementum 24, Brno.
[24] Metzner-Nebelsick, C. 2010: Aspects of mobility and migration in the eastern Carpatian Basin and adjacent areas in the early Iron Age (10th-7th centuries BC). In: Dzie¸gelewski, K. – Przybyła, M. – Gawlik, A. (eds.): Migration in Bronze and Early Iron Age Europe, Prace Archaeologiczne 63, Kraków, 121–151.
[25] Mikulková, B. 2013: Kučerov – Nivy 2012. Rozšíření SV Vyškov – III. etapa. NZ č. 391/13 v archivu ÚAPP Brno.
[26] Nekvasil, J. 1970: Konečný vývojový stupeň středního (slezského) období lužické kultury na Moravě, Památky archeologické LXI, 15–99.
[27] Parma, D. 2007: Pohřebiště Hoštice 4 (okr. Vyškov). Příspěvek k poznání variability pohřebního ritu v mladší době bronzové. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3.–6. 10. 2006, Brno, 177–204.
[28] Parma, D. 2011: Sídelní areály střední a mladší doby bronzové z trasy dálnice D 1 u Vyškova. Katalog – část 1, Pravěk Supplementum 22, Brno.
[29] Parma, D. 2015: Poznámky k sídelním strukturám starší a střední doby bronzové na jižní Moravě, in: Bátora, J. – Tóth, P. eds.: Keď bronz vystriedal meď, Bratislava – Nitra 2015, 243–260.
[30] Parma v tisku: Archeologické kultury – koncepce a praxe. In: Juchelka, J. ed: Doba popelnicových polí a doba halštatská ve střední Evropě 2. díl, Opava – Brno.
[31] Parma, D. – Holubová Z. 2015: Záchranné výzkumy v Habrovanech a otázka pozdně bronzového osídlení Vyškovské brány, Pravěk NŘ 23, 99–148.
[32] Parma, D. – Mikulková, B. – Šmíd, M. – Nohálová, H. 2015: Sídelní areály střední doby bronzové v Drnovicích u Vyškova. SbSNM – Archeológia 25, 37–72.
[33] Parma, D. – Šmíd, M. 2013: Sídelní areály střední a mladší doby bronzové z trasy dálnice D 1 u Vyškova. Katalog – část 2, Pravěk Supplementum 26, Brno.
[34] Parma, D. – Kala, J. – Mikulková, B. – Nývltová Fišáková, M. 2014: Sídelní areály doby bronzové Vyškov "Nouzka". Výsledky výzkumů z let 2007–2010, Pravěk NŘ 22, 45–104.
[35] Peška, J. – Tajer, A. 2006: První kostrový hrob jevišovické kultury na Moravě? In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2005, Olomouc, 35–52.
[36] Peška, J. – Tajer, A. 2007: Hrob kultury zvoncovitých pohárů s nadzemní konstrukcí a zlatem ze Stříbrnic. In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2006, Olomouc, 67–87.
[37] Peška, J. – Tajer, A. 2009: Příspěvek k poznání jevišovického osídlení na střední Moravě. In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2008, Olomouc, 59–107.
[38] Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy, Brno.
[39] Primas, M. 2008: Bronzezeit zwischen Elbe und Po. Strukturwandel in Zentraleuropa 2200–800 v. Chr., UPA 150, Bonn.
[40] Rakovský, I. 1985a: Sídliště kultury zvoncovitých pohárů v Holubicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 377–392.
[41] Rakovský, I. 1985b: Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Holubicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 393–400.
[42] Rakovský, I. 1985c: Sídlištní jáma kultury s moravskou malovanou keramikou u Tvarožné, Archeologické rozhledy XXXVII, 441–442.
[43] Roberts, B. W. – Uckelmann, M. – Brandherm, D. 2013: Old father time: the Bronze Age chronology of western Europe. In: Fokkens, H. – Harding, A. eds.: The Oxford handbook of the european Bronze Age, Oxford, 17–46.
[44] Říhovský, J. 1960: K otázce pronikání lidu s velatickou kulturou k severu. In: Sborník AÚ ČSAV Brno I, Brno, 45–49.
[45] Říhovský, J: 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet, PBF XIII/5, München.
[46] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku, Brno.
[47] Salaš, M. 2011: Společnost organizované moci v mladší a pozdní době bronzové. In: Procházka, R. ed.: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku, Brno, 268–318.
[48] Sklenářová, Z. – Krušinová, L. – Baštová, D. – Volfík, P. 1996: Státní archeologický seznam ČR, uživatelská příručka, Praha.
[49] Šedo, O. 1985: Chata z doby římské v Holubicích, okr. Vyškov, Archeologické rozhledy XXXVII, 446–449.
[50] Štrof, A. 2014: Doba bronzová a starší doba železná / halštatská. In: Jarůšková, Z. – Štrof, A. (eds): Pravěk Boskovicka. Vlastivěda Boskovicka sv. 3, Boskovice, 101–178.
[51] Tajer, A. 2007: Lidské pohřby v jamách věteřovského sídliště na lokalitě Vrchoslavice – Vitčice 1. In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2006, Olomouc, 88–103.
[52] Tajer, A. – Vránová, V. 2011: Halštatská sídelní struktura na příkladu sídliště v Křenovicích. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z XI. konference, Příbram 7.–10. září 2010, Příbram, 157–171.
[53] Trňáčková, Z. 1957: Lužické žárové hroby ze Švábenic na Moravě, Archeologické rozhledy IX, 609–611.
[54] Vránová, V. 2013: Struktura osídlení v období popelnicových polí na střední Moravě. ARF 12, Olomouc.
[2] Baarová, Z. – Mikulková, B. 2006: Halštatské žárové pohřebiště v Drnovicích (okr. Vyškov), Pravěk NŘ 14/2004, 287–331.
[3] Beneš, Z. 2007: Sídliště z pozdní doby římské v Mořicích (okr. Prostějov), in: Droberjar, E. – Chvojka, O. (edd), Archeologie barbarů 2006. Sborník příspěvků z II. protohistorické konference, České Budějovice 21.–24. 11. 2006, Archeologické výzkumy v jžních Čechách Supplementum III, České Budějovice, 473–506.
[4] Bouzek, J. 2005: Klimatické změny ve středoevropském pravěku, Archeologické rozhledy LVII, 493–528.
[5] Čižmář, M. 1985: Laténské pohřebiště v Bedřichovicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 442–445.
[6] Čižmář, M. 2004: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Praha.
[7] Čižmář, M. – Dvořák, P. 1985: Protoúnětické pohřebiště v Bedřichovicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 413–425.
[8] Čižmář, M. – Geisler, M. 1998: Hroby kultury se šňůrovou keramikou z prostoru dálnice Brno – Vyškov, Pravěk Supplementum 1, Brno.
[9] Čižmář, Z. – Geislerová, K. 1997: Sídliště kultury s lineární keramikou ve Slavíkovicích, okr. Vyškov, Pravěk NŘ 6/1996, 51–74.
[10] Daňhel, M. – Pankowská, A. 2008: Věteřovské sídliště v Křenovicích – "Padělcích od Dřínového". In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2007, Olomouc, 72–97.
[11] Demek, J. – Mackovčin, P. (eds.) 2006: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR, Brno.
[12] Fojtík, P. – Parma, D. 2014: Doba bronzová. In: Geislerová, K. – Parma, D. eds., Výzkumy – Ausgrabungen 2005–2010, Brno, 52–71.
[13] Geisler, M. 1985: Slovanské hroby z Holubic V, okr. Vyškov, Archeologické rozhledy XXXVII, 449-453.
[14] Geisler, M. 1992: Statistické zhodnocení mladohradištního pohřebiště z Holubic, okr. Vyškov, Pravěk NŘ 2/1992, 359–370.
[15] Geislerová, K. 1985: Sídliště kultury s lineární keramikou v Holubicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 368–373.
[16] Geislerová, K. – Janák, V. 1985: Drysice, okr. Vyškov. Sídliště kultury lineární a velatické. NZ č. 607/85 v archivu AÚ Brno.
[17] Hajnalová, M. 2012: Archeobotanika doby bronzovej na Slovensku, Nitra.
[18] Holubová, Z. 2008: Osídlení hradiska Zelená hora v době halštatské, Pravěk NŘ 17/2007, 357–382.
[19] Horálková, P. 1993: Pozdně laténské sídliště ve Vyškově s nálezy germánské keramiky, Archeologické rozhledy ILV, 474–491.
[20] Jiráň, L. a kol. 2008: Archeologie pravěkých Čech 5. Doba bronzová, Praha.
[21] Kolář, J. a kol. 2011: Kultura se šňůrovou keramikou v povodí říčky Hané na střední Moravě. Pohřební areály z prostoru dálnice D1 v úseku Vyškov – Mořice a dalších staveb, Pravěk Supplementum 23, Brno.
[22] Kuna, M. ed. 2007: Pravěký svět a jeho poznání. Archeologie pravěkých Čech 1, Praha.
[23] Matějíčková, A. – Dvořák, P. (eds.) 2012: Pohřebiště z období zvoncovitých pohárů na trase dálnice D1 Vyškov – Mořice, Pravěk Supplementum 24, Brno.
[24] Metzner-Nebelsick, C. 2010: Aspects of mobility and migration in the eastern Carpatian Basin and adjacent areas in the early Iron Age (10th-7th centuries BC). In: Dzie¸gelewski, K. – Przybyła, M. – Gawlik, A. (eds.): Migration in Bronze and Early Iron Age Europe, Prace Archaeologiczne 63, Kraków, 121–151.
[25] Mikulková, B. 2013: Kučerov – Nivy 2012. Rozšíření SV Vyškov – III. etapa. NZ č. 391/13 v archivu ÚAPP Brno.
[26] Nekvasil, J. 1970: Konečný vývojový stupeň středního (slezského) období lužické kultury na Moravě, Památky archeologické LXI, 15–99.
[27] Parma, D. 2007: Pohřebiště Hoštice 4 (okr. Vyškov). Příspěvek k poznání variability pohřebního ritu v mladší době bronzové. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z IX. konference, Bučovice 3.–6. 10. 2006, Brno, 177–204.
[28] Parma, D. 2011: Sídelní areály střední a mladší doby bronzové z trasy dálnice D 1 u Vyškova. Katalog – část 1, Pravěk Supplementum 22, Brno.
[29] Parma, D. 2015: Poznámky k sídelním strukturám starší a střední doby bronzové na jižní Moravě, in: Bátora, J. – Tóth, P. eds.: Keď bronz vystriedal meď, Bratislava – Nitra 2015, 243–260.
[30] Parma v tisku: Archeologické kultury – koncepce a praxe. In: Juchelka, J. ed: Doba popelnicových polí a doba halštatská ve střední Evropě 2. díl, Opava – Brno.
[31] Parma, D. – Holubová Z. 2015: Záchranné výzkumy v Habrovanech a otázka pozdně bronzového osídlení Vyškovské brány, Pravěk NŘ 23, 99–148.
[32] Parma, D. – Mikulková, B. – Šmíd, M. – Nohálová, H. 2015: Sídelní areály střední doby bronzové v Drnovicích u Vyškova. SbSNM – Archeológia 25, 37–72.
[33] Parma, D. – Šmíd, M. 2013: Sídelní areály střední a mladší doby bronzové z trasy dálnice D 1 u Vyškova. Katalog – část 2, Pravěk Supplementum 26, Brno.
[34] Parma, D. – Kala, J. – Mikulková, B. – Nývltová Fišáková, M. 2014: Sídelní areály doby bronzové Vyškov "Nouzka". Výsledky výzkumů z let 2007–2010, Pravěk NŘ 22, 45–104.
[35] Peška, J. – Tajer, A. 2006: První kostrový hrob jevišovické kultury na Moravě? In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2005, Olomouc, 35–52.
[36] Peška, J. – Tajer, A. 2007: Hrob kultury zvoncovitých pohárů s nadzemní konstrukcí a zlatem ze Stříbrnic. In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2006, Olomouc, 67–87.
[37] Peška, J. – Tajer, A. 2009: Příspěvek k poznání jevišovického osídlení na střední Moravě. In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2008, Olomouc, 59–107.
[38] Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy, Brno.
[39] Primas, M. 2008: Bronzezeit zwischen Elbe und Po. Strukturwandel in Zentraleuropa 2200–800 v. Chr., UPA 150, Bonn.
[40] Rakovský, I. 1985a: Sídliště kultury zvoncovitých pohárů v Holubicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 377–392.
[41] Rakovský, I. 1985b: Pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů v Holubicích, Archeologické rozhledy XXXVII, 393–400.
[42] Rakovský, I. 1985c: Sídlištní jáma kultury s moravskou malovanou keramikou u Tvarožné, Archeologické rozhledy XXXVII, 441–442.
[43] Roberts, B. W. – Uckelmann, M. – Brandherm, D. 2013: Old father time: the Bronze Age chronology of western Europe. In: Fokkens, H. – Harding, A. eds.: The Oxford handbook of the european Bronze Age, Oxford, 17–46.
[44] Říhovský, J. 1960: K otázce pronikání lidu s velatickou kulturou k severu. In: Sborník AÚ ČSAV Brno I, Brno, 45–49.
[45] Říhovský, J: 1979: Die Nadeln in Mähren und im Ostalpengebiet, PBF XIII/5, München.
[46] Salaš, M. 2005: Bronzové depoty střední až pozdní doby bronzové na Moravě a ve Slezsku, Brno.
[47] Salaš, M. 2011: Společnost organizované moci v mladší a pozdní době bronzové. In: Procházka, R. ed.: Dějiny Brna 1. Od pravěku k ranému středověku, Brno, 268–318.
[48] Sklenářová, Z. – Krušinová, L. – Baštová, D. – Volfík, P. 1996: Státní archeologický seznam ČR, uživatelská příručka, Praha.
[49] Šedo, O. 1985: Chata z doby římské v Holubicích, okr. Vyškov, Archeologické rozhledy XXXVII, 446–449.
[50] Štrof, A. 2014: Doba bronzová a starší doba železná / halštatská. In: Jarůšková, Z. – Štrof, A. (eds): Pravěk Boskovicka. Vlastivěda Boskovicka sv. 3, Boskovice, 101–178.
[51] Tajer, A. 2007: Lidské pohřby v jamách věteřovského sídliště na lokalitě Vrchoslavice – Vitčice 1. In: Bém, M. – Peška, J. (eds.), Ročenka 2006, Olomouc, 88–103.
[52] Tajer, A. – Vránová, V. 2011: Halštatská sídelní struktura na příkladu sídliště v Křenovicích. In: Doba popelnicových polí a doba halštatská. Příspěvky z XI. konference, Příbram 7.–10. září 2010, Příbram, 157–171.
[53] Trňáčková, Z. 1957: Lužické žárové hroby ze Švábenic na Moravě, Archeologické rozhledy IX, 609–611.
[54] Vránová, V. 2013: Struktura osídlení v období popelnicových polí na střední Moravě. ARF 12, Olomouc.