Název: Komunikační struktury v kruhovém uspořádání školní třídy v semináři etické výchovy
Variantní název:
- Communication structures in teaching of ethics in circular classroom arrangement
Zdrojový dokument: Studia paedagogica. 2017, roč. 22, č. 3, s. [159]-176
Rozsah
[159]-176
-
ISSN1803-7437 (print)2336-4521 (online)
Trvalý odkaz (DOI): https://doi.org/10.5817/SP2017-3-9
Trvalý odkaz (handle): https://hdl.handle.net/11222.digilib/137159
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.
Abstrakt(y)
Předložená studie se zabývá komunikačními strukturami ve výuce etické výchovy, jež probíhá v kruhovém uspořádání školní třídy. Komunikační struktura představuje ucelený sled komunikačních výměn mezi účastníky výuky, který vykazuje určitou tematickou a časovou ohraničenost. Definice struktury tedy ilustruje uspořádání komunikačních promluv a tok komunikace v pozorované výuce. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno na dvou vybraných gymnáziích, které pro žáky třetího ročníku nabízí volitelný seminář etické výchovy. Použití tzv. diskusního kruhu v daných seminářích je založeno na rozhodnutí učitelů, kteří absolvovali specializační studium zaměřené na výuku etické výchovy. Pro sběr dat byla zvolena metoda pozorování s pořízením videonahrávek, jež byla doplněna rozhovory s učiteli. Na základě získaných dat jsou v článku představeny celkem čtyři komunikační struktury, jež se ve výuce v kruhu vyskytují. Zatímco první dvě představené struktury mají dyadický charakter, zbylé dvě můžeme označit jako struktury diskusní. Výsledky budou představeny v kontextu specifik kruhového uspořádání a také cílů kladených na výuku etické výchovy.
The study deals with communication structures in teaching of Ethics in circular classroom arrangement. A communication structure represents a sequence of communicative exchanges which share the same topic and time sequence. This definition illustrates the arrangement of communicative exchanges and the flow of communication during observed classes. A qualitative research was realized at two lower secondary schools which offered an optional seminar of Ethics for third grade students. The decision to use the so-called discussion circle in the seminars was proposed by the teachers who had participated in a special study program on teaching Ethics. The data was gathered via video-recording of classes and teacher interviews. Based on the data, this paper introduces four communication structures which were present in the recorded seminars: the first two are of dyadic nature and the latter two are structures relevant for discussion. The paper introduces these results in the context of the current understanding of circular classroom arrangement and aims related to teaching of Ethics.
Reference
[1] Bradová, J. (2012). Keď zasadací poriadok funguje alebo učiteľsko-žiacke preferencie pri obsadzovaní priestoru školskej triedy. Studia paedagogica, 17(2), 71–92. | DOI 10.5817/SP2012-2-5
[2] Etická výchova pro základní a střední školy: Informace pro zařazení etické výchovy do školních vzdělávacích programů. (2005). Praha: Luxpress.
[3] Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
[4] Gremmen, M. C., van den Berg, Y. H. M., Segers, E., & Cillessen, A. H. N. (2016). Considerations for classroom seating arrangements and the role of teacher characteristics and beliefs. Social Psychology of Education, 19(4), 749–774. | DOI 10.1007/s11218-016-9353-y
[5] Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
[6] Chin, C. (2006). Classroom interaction in science: Teacher questioning and feedback to students' responses. International Journal of Science Education, 28(11), 1315–1346. | DOI 10.1080/09500690600621100
[7] Kohoutek, R. (2005). Rozhovor jako metoda poznávání osobnosti a duševního zdraví. Pedagogická orientace, 15(3), 37–61.
[8] Krathwohl, D. R. (2002). A revision of Bloom's taxonomy: An overview. Theory into Practice, 41(4), 1–7. | DOI 10.1207/s15430421tip4104_2
[9] Lašek, J. (1994). Komunikační klima ve středoškolské třídě. Pedagogika, 44(2), 155–162.
[10] Lencz, L., & Křížová, O. (2000). Etická výchova: Metodický materiál 1. Praha: Luxpress.
[11] Makovská, Z. (2011). Žákovské strategie při hledání odpovědí na otázky učitele. Studia paedagogica, 16(1), 47–70.
[12] Mareš, J. (2016). Zkoumání procesů a struktur ve výukové komunikaci: Historie a současnost. Pedagogika, 66(3), 250–289. | DOI 10.14712/23362189.2016.289
[13] Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
[14] Marx, A., Fuhrer, U., & Hartig, T. (1999). Effects of classroom seating arrangements on children's question-asking. Learning Environments Research, 2(3), 249–263. | DOI 10.1023/A:1009901922191
[15] Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2009). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné z www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/MR_DVO_EV_web.pdf
[16] Pelcová, N., & Semrádová, I. (2014). Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Praha: Karolinum.
[17] Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
[18] Rosenfield, P., Lambert, N., & Black, A. (1985). Desk arrangement effect on pupil classroom behavior. Journal of Educational Psychology, 77(1), 101–108. | DOI 10.1037/0022-0663.77.1.101
[19] Samuhelová, M. (1988). Štruktúry v pedagogickéj komunikácii. In P. Gavora et al., Pedagogická komunikácia v základnej škole (s. 55–73). Bratislava: Veda.
[20] Sinclair, J. M., & Coulthard, R. M. (1975). Towards an analysis of discourse. Oxford: Oxford University Press.
[21] Souček, V. (2005). Metodická východiska pro utváření hodnotových postojů ve školní třídě. Pedagogická orientace, 15(3), 25–35.
[22] Šeďová, K., Sucháček, P., & Majcík, M. (2015). Kdopak to mluví? Participace žáků ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 65(2), 143–162.
[23] Šeďová, K., & Švaříček, R. (2010). Zamlčené hodnocení: Zpětná vazba ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 15(2), 61–86.
[24] Šeďová, K., Švaříček, R., Makovská, Z., & Zounek, J. (2011). Dialogické struktury ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 61(1), 13–33.
[25] Šeďová, K., Švaříček, R., Sedláček, M., & Šalamounová, Z. (2016). Jak se učitelé učí: Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Brno: Masarykova univerzita.
[26] Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
[27] Švaříček, R. (2011). Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 16(1), 9–46.
[28] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: Pravidla hry. Praha: Portál.
[29] Tematická z práva: Etická výchova v předškolním, základním a středním vzdělávání. (2016). Praha: Česká školní inspekce.
[30] Valica, M. (2011). Modely výučby etickej výchovy a kompetenčného profilu učiteľa etickej výchovy. Banská Bystrica: Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Bela.
[31] Vyvozilová, Z. (2011). Didaktika etiky. Ostrava: Ostravská univerzita.
[32] Wannarka, R., & Ruhl, K. (2008). Seating arrangements that promote positive academic and behavioural outcomes: A review of empirical research. Support for Learning, 23(2), 89–93. | DOI 10.1111/j.1467-9604.2008.00375.x
[2] Etická výchova pro základní a střední školy: Informace pro zařazení etické výchovy do školních vzdělávacích programů. (2005). Praha: Luxpress.
[3] Gavora, P. (2005). Učitel a žáci v komunikaci. Brno: Paido.
[4] Gremmen, M. C., van den Berg, Y. H. M., Segers, E., & Cillessen, A. H. N. (2016). Considerations for classroom seating arrangements and the role of teacher characteristics and beliefs. Social Psychology of Education, 19(4), 749–774. | DOI 10.1007/s11218-016-9353-y
[5] Hendl, J. (2005). Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
[6] Chin, C. (2006). Classroom interaction in science: Teacher questioning and feedback to students' responses. International Journal of Science Education, 28(11), 1315–1346. | DOI 10.1080/09500690600621100
[7] Kohoutek, R. (2005). Rozhovor jako metoda poznávání osobnosti a duševního zdraví. Pedagogická orientace, 15(3), 37–61.
[8] Krathwohl, D. R. (2002). A revision of Bloom's taxonomy: An overview. Theory into Practice, 41(4), 1–7. | DOI 10.1207/s15430421tip4104_2
[9] Lašek, J. (1994). Komunikační klima ve středoškolské třídě. Pedagogika, 44(2), 155–162.
[10] Lencz, L., & Křížová, O. (2000). Etická výchova: Metodický materiál 1. Praha: Luxpress.
[11] Makovská, Z. (2011). Žákovské strategie při hledání odpovědí na otázky učitele. Studia paedagogica, 16(1), 47–70.
[12] Mareš, J. (2016). Zkoumání procesů a struktur ve výukové komunikaci: Historie a současnost. Pedagogika, 66(3), 250–289. | DOI 10.14712/23362189.2016.289
[13] Mareš, J., & Křivohlavý, J. (1995). Komunikace ve škole. Brno: Masarykova univerzita.
[14] Marx, A., Fuhrer, U., & Hartig, T. (1999). Effects of classroom seating arrangements on children's question-asking. Learning Environments Research, 2(3), 249–263. | DOI 10.1023/A:1009901922191
[15] Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. (2009). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dostupné z www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/MR_DVO_EV_web.pdf
[16] Pelcová, N., & Semrádová, I. (2014). Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Praha: Karolinum.
[17] Průcha, J. (2002). Moderní pedagogika. Praha: Portál.
[18] Rosenfield, P., Lambert, N., & Black, A. (1985). Desk arrangement effect on pupil classroom behavior. Journal of Educational Psychology, 77(1), 101–108. | DOI 10.1037/0022-0663.77.1.101
[19] Samuhelová, M. (1988). Štruktúry v pedagogickéj komunikácii. In P. Gavora et al., Pedagogická komunikácia v základnej škole (s. 55–73). Bratislava: Veda.
[20] Sinclair, J. M., & Coulthard, R. M. (1975). Towards an analysis of discourse. Oxford: Oxford University Press.
[21] Souček, V. (2005). Metodická východiska pro utváření hodnotových postojů ve školní třídě. Pedagogická orientace, 15(3), 25–35.
[22] Šeďová, K., Sucháček, P., & Majcík, M. (2015). Kdopak to mluví? Participace žáků ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 65(2), 143–162.
[23] Šeďová, K., & Švaříček, R. (2010). Zamlčené hodnocení: Zpětná vazba ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 15(2), 61–86.
[24] Šeďová, K., Švaříček, R., Makovská, Z., & Zounek, J. (2011). Dialogické struktury ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Pedagogika, 61(1), 13–33.
[25] Šeďová, K., Švaříček, R., Sedláček, M., & Šalamounová, Z. (2016). Jak se učitelé učí: Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování. Brno: Masarykova univerzita.
[26] Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.
[27] Švaříček, R. (2011). Funkce učitelských otázek ve výukové komunikaci na druhém stupni základní školy. Studia paedagogica, 16(1), 9–46.
[28] Švaříček, R., & Šeďová, K. et al. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: Pravidla hry. Praha: Portál.
[29] Tematická z práva: Etická výchova v předškolním, základním a středním vzdělávání. (2016). Praha: Česká školní inspekce.
[30] Valica, M. (2011). Modely výučby etickej výchovy a kompetenčného profilu učiteľa etickej výchovy. Banská Bystrica: Pedagogická fakulta Univerzity Mateja Bela.
[31] Vyvozilová, Z. (2011). Didaktika etiky. Ostrava: Ostravská univerzita.
[32] Wannarka, R., & Ruhl, K. (2008). Seating arrangements that promote positive academic and behavioural outcomes: A review of empirical research. Support for Learning, 23(2), 89–93. | DOI 10.1111/j.1467-9604.2008.00375.x